Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 113/2023-88
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 171 768,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 164 808,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 808,45 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 6 960 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 733,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 309,27 Kč, úroku ve výši 12,99 % ročně z částky 164 808,45 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 808,45 Kč od datum do datum.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 16 831 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
IV. Opatrovníku žalovaného příjmení jméno příjmení se za zastupování žalovaného přiznává odměna za zastupování ve výši 33 120 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 4.
V. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku částku 164 808,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 808,45 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, co do částky 6 960 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 733,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 309,27 Kč, úroku ve výši 12,99 % ročně z částky 164 808,45 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 808,45 Kč od [datum] do [datum].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 16 831 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>IV. Opatrovníku žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] se za zastupování žalovaného přiznává odměna za zastupování ve výši 33 120 Kč, která mu bude po právní moci rozsudku zaplacena Českou republikou – Obvodním soudem pro Prahu 4.</b> <b>V. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum na ni byla žalovaná pohledávka postoupena společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným Smlouvu o půjčce číslo (dále také„ Smlouva“), v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 12,99 % ročně a s dalšími poplatky dle této Smlouvy a ceníku. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni datum. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný.
3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovníka advokáta anonymizováno jméno příjmení. Opatrovník navrhl žalobu zamítnout, a to z důvodu neprověření úvěruschopnosti žalovaného, neboť žalobkyně v tomto rozsahu nedoložila žádný důkaz o jejím prověření a žalobkyně se plně spolehla pouze na údaje předložené žalovaným. Opatrovník dále označil jako spornou nejasnou specifikaci a způsob vyčíslení žalované částky. Není jasné, jakým způsobem žalobkyně dospěla k datu počátku prodlení žalovaného a konce prodlení žalovaného, z jaké výše jistiny žalobkyně při svém výpočtu vycházela, neboť v předžalobní upomínce uvedla částku vyšší nežli nyní žaluje. Není rovněž jasné, o jaké částky splátek zaplacených žalovaným žalobkyně nárok ponížila. Jako nejasné opatrovník uvedl i nedoložení dokladu týkající se odeslání předžalobní upomínky. Samotný dokument je pouze seznamem vyhotoveným žalobkyní, a nikoliv poskytovatelem poštovních služeb.
4. Žalobkyně ve své replice uvedla, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy zkoumala. Žalobkyně nahlížela do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z informací, které žalobkyně měla bylo uvedeno, že žalovaný je ženatý, má dosažené střední vzdělání s maturitou, a bydlí ve vlastním bydlení. Ohledně svého zaměstnání uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činil 55 000 Kč, a měsíční výdaje uvedl okolo 8 000 Kč. I přes tyto informace, žalobkyně dále ověřila jeho úvěruschopnost v bankovních i nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku, anonymizováno a v databázi MVČR. K námitce opatrovníka týkající se nedoložení odeslání předžalobní upomínky žalobkyně uvedla, že předžalobní upomínku odeslala, a to pro jistotu i na obě adresy žalovaného. Co se týče výpočtu žalované částky žalobkyně uvedla, že kapitalizovaný úrok 10 733,13 Kč představuje smluvní úrok ve výši 12,99 % ročně, který je požadován v souladu s čl. II Návrhu na uzavření Smlouvy. Účtovaný úrok vyplývá ze souhrnného výpisu pohybů na účtu, který žalobkyně předkládá jako důkaz. Úrok je počítán v aktuální dlužné jistiny, který je ve výši 24 456,91 Kč ponížený o platby na úrok ve výši 13 723,78 Kč. Žalovaný byl dále povinen platit pravidelnou měsíční splátku 9 955 Kč vždy k 10. dni kalendářního měsíce, přičemž žalovaný již druhou splátku uhradil opožděně po splatnosti.
5. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je bulharské státní příslušnosti, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V dané věci je tak pravomoc rozhodovat dána českým soudům.
6. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu:
7. Z listin y označené jako Návrh na uzavření smlouvy o půjčce číslo ze dne datum (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že žalovaný požádal o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 200 000 Kč. Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalovaný v návrhu na uzavření Smlouvy uvedl, že je bulharské státní příslušnosti, a má na území České republiky povolen bezvízový styk. Ke své osobě uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytu. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání je úplné střední a je v pracovním poměru na pracovní pozici manuální pracovník v oboru stavebnictví u společnosti právnická osoba, od dubna 2020. Ke svým finančním poměrům uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 55 000 Kč a jeho nezbytné měsíční výdaje činí 8 000 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, zpráva anonymizováno ze dne datum). V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně v rámci předsmluvního jednání prověřila úvěruschopnost žalovaného. V rámci předsmluvního jednání právní předchůdce nijak neprověřovala žalovaného jak v interních a externích databázích, insolvenčním rejstříku, a databázi MVČR tak jak uváděla. Rovněž nebylo zjištěno, že by právní předchůdce od žalovaného vyžádala jeho příjmy a výdaje příp. informace o zaměstnání žalovaného (výplatní pásky, pracovní smlouva). Žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč poukázány téhož dne na účet č. bankovní účet vedený u žalobkyně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku a to celkem 25 splátkami ve výši 9 955 Kč měsíčně. Splatnost byla sjednána vždy k 10. dni kalendářního měsíce, první splátka byla splatná dne datum (viz akceptace smlouvy o rychlé půjčce číslo formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o poskytnutí služby informování o účtu při podání žádosti o úvěr číslo souhlas žalovaného ze dne datum). Součástí Smlouvy byly rovněž Produktové podmínky pro osobní úvěry právnická osoba (dále jen„ Produktové podmínky“), Všeobecné obchodní podmínky, a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Dle čl. 12 písm. b) Produktových podmínek byl právní předchůdce žalobkyně oprávněn již vyčerpané částky úvěru včetně úroků prohlásit za splatné v případě prodlení se splátkami (viz Produktové podmínky pro osoby úvěry právnická osoba, Všeobecné obchodní podmínky, a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, neboť uhradil pouze první dvě splátky za měsíce květen 2021 a červen 2021 následující měsíce žalovaný splátky hradil buď po splatnosti nebo v menších částkách než bylo stanoveno (viz souhrnný výpis pohybů na účtu, tabulka výpočtů a poplatku a kapitalizovaného příslušenství). Žalobkyně proto v souladu s čl. 12 písm. b) Produktových podmínek přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni datum, o čemž žalovaného vyrozuměla výzvou, kterou žalovanému zaslala na adresu adresa (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne datum).
8. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (viz rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018 ze dne datum; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 číslo ze dne datum, včetně seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě; potvrzení úplaty ze dne datum), o čemž byl žalovaný vyrozuměn (viz vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum 2x, s přehledem podacích čísel ze dne datum). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne datum jednak na adresu adresa, a na adresu adresa žalovaného, Bulharsko (viz předžalobní upomínka ze dne datum včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev žalobkyně ze dne datum).
9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:
10. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.
11. Mezi žalobkyní, jakožto věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele dle § 420 o. z., neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z. S ohledem na spotřebitelský charakter dané Smlouvy se aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
12. Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 vydaném pod sp. zn. III. ÚS 4129/18 to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli. S ohledem na výše citovaný nález ÚS a s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 je bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost spotřebitele, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele.
13. Ze strany žalobkyně bylo tvrzeno ale nedoloženo, že žalobkyně před uzavřením Smlouvy dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud nemá toto za prokázané, neboť z provedeného dokazování je zřejmé pouze to, že žalobkyně se při posuzování výdajů žalovaného evidentně plně spolehla na údaje tvrzené žalovaným a nijak je dále nezjišťovala. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně nedostavila k jednání, připravila se o možnost být soudem poučena o nutnosti doplnit a doložit svá tvrzení týkající se těchto skutečností dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , a neunesla v tomto ohledu břemeno důkazní. Soud tak úvěrovou smlouvu považuje ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, za zcela neplatnou. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, a poplatcích.
14. Soud má však za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 200 000 Kč, na níž žalovaný zaplatil částku 35 191,55 Kč započítaných na jistinu a žalovanému zbývá uhradit zbytek poskytnuté jistiny ve výši 164 808,45 Kč. V tomto rozsahu ze strany žalovaného na úkor žalobkyně došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., a vznikla mu tak povinnost bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat žalobkyni. Splatnost bezdůvodného obohacení nastala dle § 1958 odst. 2 o. z., okamžikem doručení oznámení o zesplatnění úvěru žalovanému (datum), v souladu s přehledem podacích čísel předložených žalobkyní, který soud považuje za dostatečný důkaz o podání zásilky k poštovní přepravě. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. dnem datum. Dnem následujícím po dni doručení (tj. od datum) byl žalovaný v prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo na úrok z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, že v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobě vyhověl a v rozsahu dlužných poplatků (6 960 Kč) a příslušenství, tj., kapitalizovaného úroku od datum do datum (10 733,13 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od datum do datum (5 309,27 Kč), smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 164 808,45 Kč od datum do datum žalobu zamítl.
15. O nákladech řízení účastníků (výrok III.) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla úspěšná co do jistiny 164 808,45 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně (kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku částkou 27 227 Kč), žalovaný pak byl úspěšný co do částky 6 960 Kč včetně příslušenství (ke dni vyhlášení rozsudku činí výše smluvního kapitalizovaného úroku částkou 10 733,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení částkou 5 309,27 Kč, smluvního úroku ve výši 12,99 % kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou 25 983,60 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou 30 004,16 Kč. Ke dni vyhlášení rozsudku tak činila zamítnutá část žaloby 78 990 Kč a vyhověno bylo co do částky 192 035 Kč. Úspěch žalobkyně tak činí 71 %, úspěch žalovaného činí 29 %, a žalobkyně má tak právo na náhradu 42 % nákladů řízení. K povinnosti při zvažování míry úspěšnosti v řízení je nutné přihlédnout též k příslušenství pohledávky (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1332/07 ze dne 23.02.2011). Náklady žalobkyně 48 664 Kč tvoří: zaplacený soudní poplatek 8 589 Kč a odměna advokáta za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 , 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 171 768,45 Kč sestávající z částky 7 980 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, replika ze dne datum) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 120 Kč ve výši 6 955 Kč. Poměrná část nákladů tak činí 16 831 Kč (tj. 42 % z 40 075 Kč).
16. Soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum a ze dne datum, účast při jednání konaném dne datum), náleží mu dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalovaného stanovená z tarifní hodnoty 171 768,45 Kč ve výši 7 980 Kč, tj. celkem odměna činí 33 120 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Opatrovník není plátcem DPH. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. a opatrovníku žalovaného přiznal částku 33 120 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.
17. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
18. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
19. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (exekuci).