Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
112 C 206/2023-67
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 55 999,32 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 210,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 210,66 Kč od datum do zaplacení a částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V rozsahu částky 552,33 Kč s úrokem 14,4 % ročně z pohledávky 49 763,32 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 552,33 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 818,79 Kč od datum do datum, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum, úroku ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku za dobu od datum do datum ve výši 183,35 Kč a částky 1 236 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 857 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno jméno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 210,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 210,66 Kč od [datum] do zaplacení a částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. V rozsahu částky 552,33 Kč s úrokem 14,4 % ročně z pohledávky 49 763,32 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 552,33 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 818,79 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do [datum], úroku ve výši 15 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 183,35 Kč a částky 1 236 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 857 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení celkové částky 55 992,32 Kč se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek a s obchodním úrokem. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena rámcová smlouva, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet a dodatkem číslo k rámcové smlouvě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který mu byl vyplacen na jeho běžný účet v plné výši. Žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách po 789 Kč od datum. Tuto první splátku uhradil, další splátky již řádně neuhradil a z tohoto důvodu ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný nadále dluží na nesplacené jistině 49 763,32 Kč, dále úrok ve výši 14,4 % z dlužné jistiny, který byl sjednán ve smlouvě o úvěru a žalobkyně jej požaduje od datum do zaplacení a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení, jakož i kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 818,79 Kč za dobu od datum do datum. Dodatkem číslo k rámcové smlouvě byla mezi účastníky sjednána také smlouva o poskytnutí kontokorentu dne datum, dle které mu bylo umožněno čerpat kontokorent na běžném účtu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný však porušil podmínky pro čerpání kontokorentu, byl mu zablokován a nadále jej nemohl čerpat. Ke dni datum došlo k zesplatnění kontokorentu a žalovaný z tohoto smluvního vztahu dluží 5 000 Kč představující nesplacenou jistinu kontokorentu, dále smluvní úrok z kontokorentu do zesplatnění ve výši 183,35 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje 15% úrok ročně z dlužné částky od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení. Dále požaduje žalobkyně částku 29 Kč odpovídající zápornému zůstatku na běžném účtu žalovaného, částku 1 000 Kč představující nezaplacené účelně vynaložené náklady žalobkyně na vymáhání dluhu, které byly žalovanému naúčtovány z důvodu neplnění jeho závazků dne datum a datum a také částku 207 Kč představující dlužné pojistné, které bylo mezi účastníky sjednáno dne datum ve smlouvě o úvěru a pojištění bylo ukončeno a strženo dne datum. Před uzavřením obou úvěrových smluv žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného tak, že si ověřila informace z jeho dokladů a údaje o jeho finanční situaci dle informací, které jí žalovaný poskytl v žádosti o úvěr a také vycházela z interních a externích databází umožňující posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že nehradí žádné splátky jiných úvěrů, má hlavní příjem ve výši 27 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost. Při posuzování výdajů žalobkyně stanovila částku, kterou interně vyhodnotila dle expertní analýzy jako potřebnou částku na výdaje žalovaného. Rovněž jej prověřila v interních a externích databázích, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, přičemž v bankovním registru byl nalezen s aktivními produkty. Také provedla dotaz do insolvenčního rejstříku a posoudila případnou exekuční minulost žadatele. Žalovaný v žádosti o kontokorent neuvedl žádné informace o svých výdajích na bydlení, jídlo, léků, dopravu nebo splátky úvěru, proto žalobkyně ohledně výdajů žalovaného využila statistických modelů pro vyhodnocení schopnosti úvěr splácet, a to částku 4 860 Kč. Zohlednila tzv. maximální limit splátky a dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, přičemž na jeho běžných účtech nebyly v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem či jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobkyně mohla dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno, se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Z rámcové smlouvy číslo uzavřené mezi účastníky prostřednictvím mobilního bankovnictví dne datum bylo zjištěno, že se v ní žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému bankovní služby, mj. vést pro něj běžný účet č. bankovní účet a poskytnout mu debetní kartu, s tím, že žalovaný se zavázal za bankovní služby platit cenu dle ceníku banky.
4. Z dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo bylo zjištěno, že dle žádosti žalovaného mu byl poskytnut úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent do výše 5 000 Kč, a to formou přečerpání běžného účtu číslo bankovní účet a žalovaný se zavázal hradit úroky ve výši 18,9 % ročně s tím, že podmínkou bylo, aby žalovaný kontokorent splatil do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu, celkem mělo být uhrazeno 5 944,99 Kč. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný jej vyčerpal do výše 5 000 Kč k datu datum, přičemž v tomto období měl na svém účtu zůstatek - 29 Kč.
5. Z dodatku číslo k rámcové smlouvě číslo ze dne datum bylo zjištěno, že na základě žádosti žalovaného byl tímto dodatkem sjednán úvěr číslo jméno číslo ve výši 50 000 Kč, nezajištěný, neúčelový, na dobu určitou 121 měsíců, s úrokovou sazbou 14,4 % ročně, který měl být splácen v měsíčních splátkách 789 Kč, současně bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet s měsíčním pojistným 69 Kč. Splátky měly být hrazeny vždy k 20. dni v každém kalendářním měsíci inkasem z běžného účtu č. bankovní účet, celkem mělo být uhrazeno 94 504,33 Kč. Ze splátkového kalendáře k úvěru bylo zjištěno, že žalovaný uhradil první splátku ve výši 789 Kč dne datum, dne datum uhradil 0,01 Kč. Další platby evidovány nejsou, pouze platby na pojistné ve výši 69 Kč. příjmení 50 000 Kč byla připsána na běžný účet žalovaného bankovní účet dne datum, jak bylo zjištěno z výpisu z tohoto běžného účtu.
6. Z mimořádného výpisu z běžného účtu číslo bankovní účet za období od datum do datum bylo zjištěno, že počáteční zůstatek tohoto účtu činil 8 961,01 Kč, konečný zůstatek byl záporný a činil - 1 236 Kč a jsou zde patrné platby žalovaného, zejména učiněné platební kartou s tím, že je zde evidována částečná splátka půjčky ve výši 0,01 Kč dne datum a další platby žalovaného učiněné kartou, nejsou zde evidovány žádné příjmy vyjma převodu kontokorentu. Současně jsou zde specifikovány účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši 2 x 500 Kč a dále jsou zde předepsány splátky pojistného ve výši 3 x 69 Kč a je zde specifikován také obchodní úrok z kontokorentu a údaj o tom, že kontokorent byl převeden ke dni datum.
7. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 51 582,11 Kč přestavující nesplacenou půjčku č. jméno číslo včetně kontokorentu k běžnému účtu ve výši 5 183,35 Kč a nedoplatku na běžném účtu číslo ve výši 1 236 Kč, celkem tedy 58 001,46 Kč do datum s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba a tato výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne datum (zjištěno z knihy odeslané pošty).
8. Z úvěrové zprávy vytvořené dne datum, vyžádané systémem žalobkyně pro úvěrovou žádost číslo bylo zjištěno, že u žalovaného jsou uvedeny osobní údaje, dále údaj o tom, že neměl žádný zablokovaný kontrakt, a že jsou u něj evidovány celkem dva kontrakty, a to osobní úvěr ze dne datum poskytnutý v částce 15 000 Kč, který měl hradit ve 45 měsíčních splátkách po 401 Kč, neuhrazených zbývá 39 splátek a k měsíci lednu 2023 činí nesplacený zůstatek 15 639 Kč. Dále zde byl evidován osobní úvěr ze dne datum poskytnutý v původní výši úvěru 50 000 Kč, který měl být hrazen ve 120 měsíčních splátkách po 502 Kč s tím, že nesplacený zůstatek úvěru v lednu 2023 činil 46 184 Kč a zbývá uhradit 92 splátek. Dále je zde evidován kontokorentní úvěr, který však byl již ke dni datum ukončen. Nejsou zde evidovány žádné odmítnuté či odvolané žádosti. Z přehledu žádosti o úvěr ve vztahu k žalovanému má žalobkyně evidována následující aplikační data: žalovaný dne datum požádal o kontokorent 5 000 Kč (žádost číslo) a o půjčku (žádost číslo) ve výši 50 000 Kč. Oba kontrakty byly schváleny. Následně dne datum požádal o převedení půjček, což bylo stornováno a v měsíci březnu požádal o další půjčky ve výši 50 000 Kč, 20 000 Kč, 15 000 Kč a 10 000 Kč, tyto žádosti byly zamítnuty. U žalovaného jsou uvedeny údaje o tom, že bydlí v nájmu, je vyučen, nevyživuje žádné osoby, splátky uvedené klientem nejsou, výdaje domácnosti na bydlení činí 6 800 Kč, na léky, jídlo a dopravu 4 500 Kč, splátky ostatních členů 0, příjmy ostatních členů domácnosti 0. Jako zaměstnavatel je u něj vedena společnost právnická osoba, pracovní poměr od datum do datum na dobu určitou s příjmem 27 000 Kč.
9. Z ostatních listinných důkazů, zejména ze standardních informací, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceníku pojištění, přehled nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání úvěrů, podmínek pro užívání kontokorentu a pro používání úvěru, soud pro nadbytečnost s ohledem na závěry níže uvedené nečiní žádná podstatná skutková zjištění.
10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly sjednány smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. (dále jen o. z), dle které žalobkyně poskytla žalovanému jednak úvěr ve výši 50 000 Kč, a to na jeho bankovní účet a dále mu umožnila čerpat úvěr formou kontokorentu, tedy přečerpáním částky ve výši 5 000 Kč z jeho běžného účtu, který byl mezi účastníky sjednán rámcovou smlouvou. Žalovaný se zavázal úvěr oba úvěry čerpat a splatit spolu s úrokem a případnými dalšími poplatky, mimo jiné pojištěním. Žalobkyně svou povinnost vyplývající z výše uvedených vztahů splnila. Pokud jde o žalovaného, tento na úvěr poskytnutý v částce 50 000 Kč uhradil pouze jednu předepsanou splátku ve výši 789 Kč, a dále uhradil 0,01 Kč. Na kontokorent nebylo uhrazeno ničeho, jak bylo zjištěno z listinných důkazů a žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by nad rámec výše uvedeného žalobkyni zaplatil něčeho dalšího.
11. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila a také jakým způsobem. Dle názoru soudu však žalobkyně svou povinnost nesplnila řádně a dostatečně. Ve vztahu k oběma úvěrům při posuzování příjmové stránky žalovaného vycházela ze skutečností, které jí žalovaný uvedl v žádostech o úvěr, tedy z toho, že je zaměstnán na dobu určitou jednoho roku, a to s příjmem 27 000 Kč. Tento příjem však nebyl žalobkyní nijak ověřen a nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by je žalovaný doložil například výplatními páskami či pracovní smlouvou, popřípadě, že by byl ověřen například výpisem z účtu o poukázání této částky zaměstnavatelem na účet žalovaného. Pokud jde o výdaje žalovaného, ani tyto nebyly dle názoru soudu náležitě ověřeny. Zejména nebylo nijak osvědčeno, že náklady žalovaného na bydlení činí 6 800 Kč, i když soud nezpochybňuje, že by tato částka mohla být s ohledem na lokalitu bydliště žalovaného reálná. Dále měl žalovaný uvést, že jeho další výdaje na léky, dopravu a jídlo činí 4 500 Kč, tyto však také nebyly nijak osvědčeny. Žalovaný také uvedl, že nehradí žádné splátky jiných úvěrů, avšak žalobkyně oproti jeho tvrzení zjistila, že je veden jako klient s aktivními produkty, a že má dva nesplacené úvěry s nesplacenými částkami 46 184 Kč a 15 639 Kč s tím, že splátkové zatížení bude trvat u obou úvěrů 39 a 92 měsíců. Byť splátky těchto úvěrů nebyly vysoké, činily 404 Kč a 502 Kč, pak soud má za to, že za situace, kdy žalovaný řádně neuvedl, že tyto splátky hradí a žalobkyně zjistila odlišné skutečnosti, není možno nekriticky vycházet z údajů, které žalovaný uvedl ve vztahu k nákladům na bydlení i v podstatě k jeho příjmům a bylo na místě tyto údaje uváděné žalovaným ověřit. Žalobkyně dále tvrdila, že na běžných účtech žalovaného nebyly evidovány žádné transakce spojené s hazardem či jinou rizikovou činností, avšak není zřejmé, jaké konkrétní běžné účty žalovaného prověřovala, když z listinných důkazů vyplývá, že běžný účet u samotné žalobkyně byl sjednán s účinností od datum, tedy bezprostředně před sjednáním obou úvěrových smluv. Ve vztahu ke kontokorentu pak žalobkyně uvedla, že informace o výdajích jí žalovaný neuváděl, a proto žalobkyně vycházela z částky 4 860 Kč dle její expertní analýzy jako částky potřebné na jeho výdaje, což považuje za dostatečné i s přihlédnutím k výši poskytovaného úvěru. S tímto se soud neztotožňuje, když má za to, že zákon o spotřebitelském úvěru nějak nerozlišuje výši úvěru a rozsah zkoumání schopnosti spotřebitele úvěr splácet s ohledem na výši poskytovaného úvěru. K základním principům odpovědného úvěrování patří to, aby poskytovatel úvěru nejen potřebné údaje od spotřebitele zjistil, ale také je ověřil, případně si vyžádal listiny či jiné dokumenty k jejich ověření. Soud ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni k doplnění dalších důkazů k tomu, aby bylo prokázáno její tvrzení o tom, že náležitě zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, avšak žádné další důkazy žalobkyně soudu nenavrhla.
12. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost vyplývající z výše uvedených ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. a podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé a druhé tohoto zákona proto posoudil obě smlouvy o úvěru jako neplatnou, neboť byly sjednány v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Poskytla-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částky 50 000 Kč a 5 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnutých částek ponížené o plnění, které žalovaný již dle neplatných smluv poskytl na úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný uhradil 789,01 Kč, a tudíž je na místě přiznat žalobkyni částku 49 210,99 Kč a na kontokorent v čerpané výši 5 000 Kč žalovaný neuhradil ničeho, tudíž je žalovaný povinen vrátit žalobkyni tuto částku v plném rozsahu. Současně soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení, na které má nárok ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to v obou případech od datum do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě obou úvěrů v plné výši předžalobní výzvou s termínem splnění do datum. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť se jedná o nároky, které mají původ v absolutně neplatných smlouvách (sjednané úroky, poplatky, pojištění, náklady na vymáhání).
13. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného, zaplatil žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení v rozsahu 74 %, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 13 % uplatněného nároku a úspěšná v rozsahu 87 % (vypočteno z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 2 508,47 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek 2 240 Kč a za cestovné advokáta k jednání konanému dne datum osobním vozidlem jméno příjmení registrační značka za 36 ujetých kilometrů ve výši 268,47 Kč určené dle vyhl. č. 398/2023 Sb. Jiné náklady řízení nepožadovala. Soud proto s ohledem na její procesní úspěch přiznal žalobkyni částku 1 857 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve trojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho soudního výkonu.