Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 286/2023-18
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 113,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 870 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 518,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 518,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, v rozsahu smluvní pokuty ve výši 2 460,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 460,08 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, v rozsahu úroku ve výši 1 577,38 Kč a v rozsahu úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 388,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 441 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 14 870 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 870 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 518,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 518,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, v rozsahu smluvní pokuty ve výši 2 460,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 460,08 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, v rozsahu úroku ve výši 1 577,38 Kč a v rozsahu úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 388,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 1 441 Kč.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu zaplacení částky 18 113,48 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba anonymizována dvě slova (dále jen„ Banka“) s žalovanou uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Účelem úvěru bylo financování nákupu spotřebního zboží. Banka za žalovanou zprostředkovateli úvěru uhradila kupní cenu za zboží či služby ve výši 17 054 Kč, a to převodem na účet zprostředkovatele úvěru. Poskytnutý úvěr spolu s pojištěním schopnosti splácet se žalovaná zavázala uhradit v 36 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 546 Kč pod variabilní symbol. Celkově se žalovaná zavázala Bance splatit částku 19 656 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 9,46 % ročně a RPSN ve výši 9,89 % ročně. Před uzavřením smlouvy Banka řádně prověřila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované a z dostupných veřejných databází. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto Banka dne 31. 3. 2023 prohlásila celý úvěr za splatný. Žalovaná Bance uhradila pouze částku ve výši 2 184 Kč, která byla částečně započítána na jistinu a částečně na úrok a poplatky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 4. 2023. Žalobkyně nyní po žalované požaduje jistinu ve výši 15 388,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 388,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 2 460,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 460,08 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, úrok ve výši 1 577,38 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 388,40 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se bez omluvy k jednání soudu nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“).
3. Ze žádosti/smlouvy o klasickém úvěru číslo z dopisu o schválení úvěru ze dne 27. 4. 2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 17 054 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky ve výši 9,46 % měsíčně z dlužné částky a dalšími poplatky, formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 546 Kč. Žalovaná ve smlouvě uvedla, že žije s druhem v nájmu, má jednu vyživovací povinnost, toho času byla na mateřské/rodičovské dovolené, její čistý měsíční příjem činil 15 624 Kč, celkový příjem domácnosti činil 65 000 Kč, celkové náklady domácnosti činily 20 000 Kč a finanční závazky měla měsíčně ve výši 3 000 Kč RPSN činí 9,89 % Smlouva je podepsána oběma elektronicky.
4. Z Výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně za účelem vymáhání pohledávky po žalované jednou zaslala obyčejný dopis a jednou provedla cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalované.
5. Z Celkového přehledu započtených splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni splátky v celkové výši 2 184 Kč.
6. Z Odstoupení od úvěrové smlouvy číslo soud zjistil, že dne 24. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že došlo k zesplatnění celého úvěru z úvěrové smlouvy číslo.
7. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 8. 2023 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanou před podáním žaloby opět vyzvala k úhradě dluhu. Výzva byla žalované zaslána na adresu adresa.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 4. 2023 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla Bankou postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 21. 4. 2023. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalované (např. v systému NRKI, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalované, zda žalovaná splácí své závazky řádně a včas, výpisy z bankovních účtů žalované, atp.). Žalovaná byla dotazována na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Avšak soudu žádné takové doklady předloženy nebyly. Žalovaná uvedla, že pobírá rodičovský příspěvek ve výši 15 624 Kč, přičemž celkový příjem domácnosti činil 65 000 Kč. Banka však nijak blíže další příjem domácnosti nezkoumala. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani ze žádosti o úvěr) nevyplývá, že by Banka před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a prověřila měsíční výdaje žalované.
19. Vzhledem k tomu, že Banka nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovanou, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu právní předchůdkyně žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
20. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalované skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalované (půjčeno 17 054 Kč, zaplaceno 2 184 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 14 870 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši 15 % ročně z částky 14 870 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 441 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu), paušální náhrada nákladů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, to vše v rozsahu 64 % (žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 82 %, neúspěšná v rozsahu 18 %).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.