Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 263/2023-18
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41 537,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 18 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 650 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 22 887,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 229 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 18 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 650 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v rozsahu částky 22 887,99 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 229 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 537,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 4. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které žalovanému vyplatila dne 19. 4. 2022 zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkový dluh ve výši 54 468 Kč, tj. jistinu zápůjčky, obchodní úrok ve výši 13 668 Kč a administrativní poplatek ve výši 10 800 Kč, a to ve 23 měsíčních splátkách po 2 270 Kč a v 24. splátce ve výši 2 258 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den 24. 5. 2022. Jelikož žalovaný svůj závazek nehradil řádně a včas, žalobkyně zesplatnila dosud neuhrazenou jistinu zápůjčky ke dni 3. 5. 2023. Žalovaný uhradil celkem částku 11 350 Kč. Žalovaný nadále žalobkyni dluží částku ve výši 41 537,99 Kč, která sestává z jistiny ve výši 25 492 Kč, z úroku ve výši 5 087 Kč, z administrativních poplatků ve výši 3 150 Kč, ze zákonného úroku z prodlení ve výši 1 510,25 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 5 148,74 Kč a nákladů spojených s upomínáním ve výši 1 150 Kč.
2. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému řádně a včas předvolal oba účastníky. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel při tom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , v platném znění, dále jen„ o. s. ř. “).
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze Splátkového kalendáře ze dne 14. 4. 2022 a ze Sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela dne 14. 4. 2022 s žalovaným smlouvu, na základě které žalovanému poskytla částku 30 000 Kč. Strany si sjednaly za poskytnutí tohoto úvěru poplatek ve výši 24 468 Kč (tj. úrok a administrativní poplatek). Žalovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku ve výši 54 468 Kč (30 000 Kč + 24 468 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 270 Kč (poslední splátka 2 258 Kč). RPSN činila u této zápůjčky 89 %. Žalovaný úvěrovou smlouvu podepsal elektronicky. Žalovaný uhradil částku ve výši 11 350 Kč, která byla započtena částečně na úrok, administrativní poplatky a jistinu.
4. Z údajů z internetového bankovnictví žalovaného soud zjistil, že v měsíci lednu 2022 obdržel žalovaný dvakrát platbu ve výši 3 430 Kč od právnická osoba a dále obdržel částku 38 902 Kč od ČSSZ jako dávku nemocenského pojištění. Z účtu mu mimo jiné odešla částka 450,65 Kč za splátku spotřebitelského úvěru právnická osoba. jméno příjmení. V měsíci únoru 2022 obdržel žalovaný od společnosti právnická osoba mzdu ve výši 28 267 Kč. V měsíci březnu 2022 obdržel žalovaný od společnosti právnická osoba mzdu ve výši 28 808 Kč, dále platbu ve výši 10 118 Kč z účtu č. bankovní účet, dále obdržel dne 18. 3. 2022 částku ve výši 6 000 Kč od právnická osoba (půjčka), dne 23. 3. 2022 částku ve výši 7 500 Kč od právnická osoba (zápůjčka) a dne 24. 3. 2022 částku ve výši 10 000 Kč od právnická osoba (zápůjčka).
5. Z elektronického výpisu informací ze systému uzavírání smluv on-line (případ číslo) bylo zjištěno, že žalovanému byla ze strany žalobkyně poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal spolu s poplatky ve výši 24 468 Kč zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek po 2 270 Kč. Bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v exekuci (CEECR), nebyl v insolvenci (ISIR) a jeho občanský průkaz byl platný.
6. Z výpisu účtu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 19. 4. 2022 byla na účet žalovaného č. bankovní účet zaslána částka ve výši 30 000 Kč.
7. Z Oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že žalobkyně zápůjčku zesplatnila ke dni anonymizováno číslo.
8. Z Vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy číslo ke dni 3. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný na jistinu uhradil částku 4 508 Kč, zbývá mu tak uhradit 25 492 Kč. Na úrocích žalovaný uhradil částku 4 592 Kč, zbývá mu uhradit 5 087 Kč. Na administrativních poplatcích žalovaný uhradil 2 250 Kč, zbývá mu uhradit 3 150 Kč. Na zákonný úrok z prodlení, na smluvní pokuty a náklady za upomínání neuhradil dosud ničeho.
9. Z výpisu splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil splátky za prvních 5 měsíců (24. 5. 2022 až 24. 9. 2022) v celkové výši 11 350 Kč.
10. Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích a z Dohody o změně pracovní smlouvy bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, je vyučen, byl zaměstnán u právnická osoba na dobu neurčitou, čistý měsíční příjem žalovaného činil 35 000 Kč, měsíční výdaje činí 5 000 Kč a měsíční splátky půjček činí 10 000 Kč. Z výplatní pásky za únor 2022 bylo zjištěno, že příjem žalovaného činil částku 28 808 Kč.
11. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění (dále jen „o. z.“) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
19. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně (tj. s odbornou péčí) nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele – žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. že si neověřila úvěruschopnost žalovaného (např. v systému NRKI, SOLUS, vyžádáním dalších dokladů, vyžádáním informace od dalších věřitelů žalovaného, zda žalovaný splácí své závazky řádně a včas, nájemní smlouvou, atp.). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak jediné doklady, které žalovaný při sjednávání úvěru předložil, je Dohoda o změně pracovní smlouvy a výplatní páska za měsíc únor 2022. Tímto dokladem bylo potvrzeno, že příjem žalovaného byl ve výši necelých 29 000 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že v měsíci březnu 2022 byly žalovanému poskytnuty celkem tři zápůjčky od různých úvěrových společností v celkové výši 23 500 Kč, tímto faktem se však žalobkyně blíže nezabývala. Dále z tvrzení žalobkyně (a soud tuto skutečnost nevyčetl ani z provedených důkazů) nevyplývá, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala a prověřila měsíční výdaje žalovaného – jeho náklady na bydlení, dopravu, stravu, výživné na nezl. dítě (žalovaný uvedl, že má jednu vyživovací povinnost), apod.
20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, posouzení úvěruschopnosti proběhlo v podstatě pouze formálně a vycházelo pouze z údajů poskytnutých žalovaným a ověřením pouze příjmu žalovaného na základě jedné výplatní pásky a výpisu z účtu žalovaného, kdy další okolnosti zkoumány nebyly, je důsledkem takového postupu žalobkyně neplatnost úvěrové smlouvy. Tato neplatnost je ve smyslu § 588 o. z. neplatností absolutní, neboť takový postup odporuje zákonu, a i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek, když pomíjí požadavek na ochranu spotřebitele (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 217/2018 ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
21. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru tak má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny, tj. nárok na vrácení toho, co bylo žalovanému skutečně poskytnuto, po odečtení přijatých plateb od žalovaného (půjčeno 30 000 Kč, zaplaceno 11 350 Kč). Proto soud žalobkyni přiznal částku 18 650 Kč a dále ve smyslu § 1970 o. z. úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve výši 15 % ročně z částky 18 650 Kč od 4. 7. 2023 do zaplacení (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ji s ohledem na shora uvedené shledal nedůvodnou.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci úspěšný z větší části a měl by tak nárok na částečnou úhradu nákladů řízení (ve výši 10 %), ale žádné mu nevznikly (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočce v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.