Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 137/2022-76
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 164 000 Kč s příslušenstvím (původně o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím)
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 164 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 164 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou datum domáhala přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce řízení před Okresním soudem v Břeclavi sp. zn. spisová značka jako soudem I. stupně. V žalobě a následném doplnění ze dne datum učiněném na základě výzvy soudu k doplnění tvrzení týkajících se významu posuzovaného řízení pro poškozenou dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. pak žalobkyně uvedla důvody, na základě kterých vyčíslila celkovou částku přiměřeného zadostiučinění na 200 000 Kč.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalokyně na zaplacení částky ve výši 200 000 Kč ze dne datum za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce shora uvedeného řízení. Žalovaná uvedla průběh posuzovaného řízení s tím, že taktéž nespornou skutečností učinila poskytnutí finančního zadostiučinění v částce 36 000 Kč, když vysvětlila, z jakých důvodů poskytla právě tuto částku a z jakých důvodů ji shledává dostačující. Nárok na zaplacení dalšího finančního zadostiučinění shledávala nedůvodným.
3. Dne datum a datum se konala ústní jednání ve věci, na které se svými podáními ze dne datum a datum žalovaná řádně omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu pak soud jednal v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné v průběhu ústního jednání dne datum soud řízení co do částky 36 000 Kč včetně příslušenství zastavil.
5. Při posuzování nároku soud vyšel z následujících nesporných skutečností, které vyplynuly z písemných podání obou účastníků a jejich nespornost žalobkyně na ústním jednání datum za sebe výslovně potvrdila:
-) Žalobkyně uplatnila u žalované dne datum nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném před Okresním soudem v Břeclavi, sp. zn. spisová značka jako soudem prvního stupně.
-) Žalovaná dne datum zaslala žalobci své stanovisko, ve kterém konstatovala, že nárok žalobce je co do základů důvodný a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 36 000 Kč.
-) Žalovaná dne datum poskytla žalobkyni částku 36 000 Kč.
6. Ze spisu Okresního soudu okres, sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení: Žalobkyně v pozici žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Břeclavi dne datum žalobu na určení vlastnického práva a návrh na vydání předběžného opatření vůči žalovaným jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení, ml. Dne datum Okresní soud v Břeclavi vydal usnesení, kterým vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření a zakázal žalovaným 2) a 3) nakládat s nemovitostmi, které byly předmětem žaloby. Dne datum jeden z žalovaných podal odvolání proti tomuto usnesení/předběžnému opatření. Další odvolání bylo podáno datum. Usneseními Okresního soudu v Břeclavi datum byli žalovaní, kteří podali odvolání vyzváni k zaplacení soudních poplatků. Dne datum zaslal soud právnímu zástupci žalobce výzvu, aby do jednoho měsíce od doručení přípisu k odvolání písemně vyjádřil. Dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne datum se žalobkyně vyjádřila k podanému odvolání. Dne datum Krajský soud v Brně rozhodl o odvolání proti nařízení předběžného opatření tak, že odvolání prvního žalovaného odmítl, dále usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dne datum soud prvního stupně vydal usnesení, kterým vyzval žalobkyni, aby doplnila a opravila svoji žalobu ze dne datum. Na to reagovala žalobkyně datum, kdy soudu zaslala své vyjádření. Dne datum soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku. Dne datum soud zaslal žalovaným výzvu podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., aby se vyjádřili k žalobě. Žalovaný 3) se vyjádřil k žalobě dne datum. Žalovaná 2) se vyjádřila k žalobě datum. Dne datum zaslal soud žalobkyni vyjádření žalovaného 2) s tím, aby se ve lhůtě jednoho měsíce k těmto písemně vyjádřil. Usnesením ze dne datum soud prvního stupně řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení spisová značka vedeného u Okresního soudu v Břeclavi, a to z důvodu řízení o právní způsobilosti žalovaného 1). Proti tomuto usnesení podali žalovaní 1) a 2) dne datum odvolání. Dne datum soud zaslal žalobkyni výzvu, aby se do jednoho měsíce od doručení tohoto přípisu vyjádřila k odvolání žalovaných. Dne datum byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne datum odvolací soud rozhodl tak, že usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nepřerušuje do doby pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí zaslal soud žalobkyni přípis, ve kterém ji urguje, aby se do jednoho měsíce od doručení vyjádřila k podání žalovaných. Jedná se o opakovanou výzvu. Dne datum soud požádal opatrovnické oddělení daného soudu o kopii znaleckého posudku znalkyně doktorky jméno příjmení ze spisu spisová značka. Dne datum rozhodnutí byl proveden důkaz před dožádaným soudem, a to vyslechnuta anonymizováno. jméno příjmení z anonymizována dvě slova obec. Dne datum soud vyzval žalobkyni, aby sdělila číslo účtu na vrácení soudní jistoty. Usnesením ze dne datum soud žalobkyni jistotu vrátil. Dne datum byl soudu doručen dotaz Policie ČR, v jakém stavu se řízení nachází. Na to soud přípisem ze dne datum policii informoval, že lze očekávat vypracování znaleckého posudku ke zkoumání svéprávnosti žalovaného 1). Na to datum soud obdržel informaci o tom, že došlo k výpovědi plné moci právního zástupce žalovaného 1). Usnesením ze dne datum soud ustanovil žalovanému 1) opatrovníka pro řízení anonymizováno jméno příjmení. Dne datum soud vyžádal u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj aktuální výpis z list vlastnictví a list vlastnictví pro územní celek, k. ú. obec u obec, okres okres. Dne datum požádala žalovaná 2) o odročení jednání nařízeného na datum z důvodu nemoci. Dne datum z důvodu nemoci o odročení jednání požádala taktéž žalobkyně, a to z důvodu pozitivního testu na Covid. dne datum soud oznámil účastníkům odročení jednání a nařízení na datum. Dne datum soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení přípisu sdělila, že na podané určovací žalobě trvá. Dne datum zaslal žalovaný 1) soudu nesouhlas s ustanovením opatrovníka. Dne datum zaslal soud opatrovníkovi toto podání žalovaného 1) s tím, aby se do 3 dnů k němu vyjádřil. Dne datum opatrovník soudu zaslal své vyjádření. Usnesením ze dne datum Okresní soud v Břeclavi zprostil anonymizováno jméno příjmení ustanovení opatrovníkem žalovaného 1) a opatrovníkem žalovaného 1) byla jmenována jméno příjmení. Dne datum byla opětovně žalobkyně vyzvána soudem, zda na podané určovací žalobě trvá. Dne datum žalobkyně vznesla námitku věcné nepříslušnosti soudu. Dne datum soud vyzval žalobkyni, aby doplnila tuto námitku s uvedením, z jakých důvodů je k projednání a rozhodování ve věci příslušný Krajský soud v Brně. Dne datum žalobkyně zaslala soudu doplnění. Dne datum soud zaslal žalovaným výzvu, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřili k námitce žalobkyně týkající se věcné nepříslušnosti soudu. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí dané věci je příslušný Okresní soud v Břeclavi. Dne datum Okresní soud v Břeclavi vyzval žalobkyni, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto přípisu, ve kterém soud sděluje, že dne datum podal u zdejšího soudu žalobce jméno příjmení žalobu na určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, zda na podané žalobě stále trvá. Dne datum soud nařídil jednání na datum. Usnesením ze dne datum soud přiznal původnímu opatrovníku žalovaného 1) odměnu za zastupování žalovaného 1). Dne datum Okresní soud v Břeclavi obdržel podání žalobkyně, ve kterém uvádí, že žalobu bere v plném rozsahu zpět a žádá soud, aby řízení zastavil. Dne datum soud zaslal toto podání žalovaným na vědomí s dotazem, zda u nich existují vážné důvody, pro které se zpětvzetím nesouhlasí. Dne datum soud vydal usnesení, kterým řízení zastavil a rozhodl o povinnosti žalobkyně uhradit žalovaným náklady řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dále soud rozhodl datum usnesením o tom, že po právní moci rozhodnutí bude žalovanému 1) vrácen soudní poplatek zaplacený za odvolání.
7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.
8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.
10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.
11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
13. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a §31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.
14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud v Břeclavi sp. zn. spisová značka vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
15. Provedeným dokazováním spisem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. spisová značka bylo prokázání, že předmětné řízení o určení vlastnického práva k nemovitostem, ve kterém byla žalobkyně v pozici žalobkyně, trvalo 4 roky a 5 měsíců. Řízení probíhalo u soud prvního stupně, nicméně o řadě procesních rozhodnutí se rozhodovalo dvojinstančně. Vzhledem k tomu, že soud shledal nedostatky ve lhůtách některých úkonů soudu prvního stupně, je nutné hodnotit celkovou délku řízení jako délku nepřiměřenou. V důsledku porušení práva žalobkyně mu vznikla újma, a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřené délky řízení. K závěru o existenci odpovědnostního titulu ve smyslu ustanovení §13 OdpŠk pak dospěla i sama žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, když taktéž žalobkyni finančně částečně odškodnila.
16. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení., za první dva roky však v částce poloviční. Pro posuzované řízení v trvání 4 let a 5 měsíců soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění ve výši 15 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, a došel tedy k základní částce finančního zadostiučinění ve výši 51 250 Kč. Tato částka se jeví částkou adekvátní, částkou základní (srovnej rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
17. Tuto částku soud následně podrobil jednotlivým kritériím § 31a OdpŠk, když co se týče složitosti řízení, soud jí ponižoval o 25% z důvodu skutkové a procesní složitosti. V řízení byla provedena řada procesních úkonů, bylo rozhodováno o předběžném opatření, provedena řada listinných důkazů, vyslechnuti svědci včetně výslechů svědka u dožádaného soudu, byl ustanoven opatrovník žalovaného 1), řešena námitka žalobkyně týkající se věcné příslušnosti soudu. Navíc s ohledem na důvody na straně žalobkyně byl soud nucen jednání opakovaně odročovat. K dalšímu ponížení o 5% soud přistoupil s ohledem na skutečnost, že v řadě procesních úkonů bylo rozhodováno dvojinstančně. Účastníkům nemůže být kladeno k tíži využívání řádných a mimořádných opravných prostředků, musí však počítat s prodloužením řízení o dobu nezbytnou k vydání rozhodnutí o podání opravných prostředků.
18. Pokud jde o kritériu jednání poškozené, soud ponížil částku o 5%, neboť bylo prokázáno, že svým jednáním přispěla k délce řízení, když opakovaně nereagovala či reagovala opožděně na výzvy soudu v soudem stanovených lhůtách, po téměř 4 letech řízení vznesla neopodstatněnou námitku věcné příslušnosti či vzala žalobu zpět až po více než 5 měsících od dotazu soudu, zda na podané žalobě trvá.
19. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je z hlediska spočívajícího v postupu soudu a orgánů veřejné moci potřeba zkoumat, zda jeho postup v řízení odpovídal procesním pravidlům. Soud v této souvislosti zohlednil již delší lhůty některých procesních úkon v rámci hodnocení celkové délky řízení jako nepřiměřeně dlouhé a neshledal důvod dalšího procentního navýšení z důvodů konkrétních úkonů soudu v posuzovaném řízení.
20. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, tento soud neshledal nikterak zásadním, když řízení dle judikatury vnitrostátních soudů i ESLP nepatří mezi řízení se zvýšeným významem řízení pro účastníky. Za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, a o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví, nebo života. Takovým typem řízení projednávané nebylo. Toto nelze dovodit ani z tvrzení, které žalobkyně uvedl ve svém doplnění ze dne datum učiněného na základě výzvy soudu podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.
21. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud uvádí, že dospěl k závěru o adekvátnosti částky finančního plnění ve výši 33 312,50 Kč s ohledem na procentuální ponížení základní částky ve výši 51 250 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná žalobkyni přiznala a již vyplatila plnění tuto částku přesahující, a to 36 000 Kč, zamítal soud žalobu o další finanční zadostiučinění, které svou výší přesahuje nárok původně plněný.
22. Pod výrokem II. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná měla plný úspěch ve věci. Do úspěchu žalobkyně nelze započítat plnění 36 000 Kč, pro které došlo ke zpětvzetí žaloby, neboť toto bylo plněno ze strany žalované v zákonné lhůtě 6 měsíců od předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované. Úspěšné žalované proto náleží náhrada nákladů řízení spočívající v jednotlivých úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za vyjádření k žalobě z datum ve výši 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.