Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 105/2023-50

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 96 012 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 96 012 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 25 555,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 96 012 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 25 555,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. číslo jehož součástí je rodinný dům adresa obec a pozemku parc. číslo vše ka. ú. a územní celek (dále jen„ nemovitosti“). Žalobce je vlastníkem podílu o velikosti 1/6, kterou nabyl rozhodnutím exekutora dne datum, a žalovaná je vlastnicí podílu o velikosti ½. Žalovaná od datum užívá předmětnou nemovitost celou, čímž z její strany dochází k bezdůvodnému obohacení. Hodnota pronájmu uvedené nemovitosti v místě a čase činí částku 16 000 Kč měsíčně, tedy míra bezdůvodného obohacení žalované vůči žalobci činí 2 667 Kč měsíčně. Žalovaná přes výzvu obohacení za dobu od datum do datum ničeho neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětná nemovitost je reálně rozdělena a žalovaná užívá v souladu s dohodou bývalých spoluvlastníků právě ½ nemovitostí. Žalovaná se tak na žalobcův úkor nikterak neobohacuje. Dále zpochybnila hodnotu nájemného v místě a čase obvyklého, když nemovitosti jsou v dezolátním stavu.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce, žalovaná, jméno příjmení a jméno příjmení jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to tak, že žalovaná vlastní podíl o velikosti ½ a ostatní účastníci podíly o velikosti 1/6. Žalobce vlastnické právo ke svému podílu nabyl z části dne datum, kdy nabyl podíl o velikosti 1/8, a to na základě příklepu soudního exekutora, a ve zbytku dne datum, a to na základě kupní smlouvy (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a usnesením o příklepu). Žalobce dne datum vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení, avšak to nebylo doposud uhrazeno (prokázáno výzvou včetně podacího archu).

4. Žalobce předložil soudu sjetinu jedné nabízené reality ze serveru S-Reality, ze které vyplývalo, že pronájem obdobné nemovitosti činil částku 25 000 Kč měsíčně. Jedna realita (navíc její nabídka) však v principu nemůže být směrodatná ke stanovení obvyklého nájemného v místě a čase.

5. Žalovaná předložila dokument označený jako Prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám. Tento dokument však po obsahové stránce byla toliko dohoda o užívání mezi tehdejšími spoluvlastníky, ze které vyplývalo, že žalovaná má užívat toliko ½ předmětných nemovitostí. Dokument byl zpochybněn ohledně pravosti. Vzhledem ke skutečnosti, že pravost dokumentu byla pro posouzení věci irelevantní, zamítl soud veškeré dokazování navržené k prokázání pravosti dokumentu.

6. Soud tak ve věci neměl za prokázané, že žalovaná užívá více než ½ nemovitosti a neměl ani za prokázanou hodnotu užívání předmětných nemovitostí jako celku. Soud proto v tomto směru poučil stranu žalující, aby doplnila své důkazní návrhy a poučil ji o následcích nesplnění této povinnosti.

7. Podle , ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle , mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností ( ). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle , mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle až 3.

8. V dané věci proběhlo 1. jednání dne datum a stranám byla poskytnuta lhůta 20 dnů k doplnění tvrzení nebo důkazů. Ta skončila datum. Do tohoto data nebyly v uvedeném směru učiněny žádné důkazní návrhy.

9. Žalovaná v koncentrační lhůtě navrhla místní ohledání k prokázání stavu nemovitostí, avšak tento důkaz samostatně nebyl schopen určit hodnotu užívání nemovitostí, a to ani ve spojení s dalšími navrženými důkazy. Pokud na jednání dne datum rozšířila tento důkazní návrh k prokázání otázky užívání, byl tento důkazní návrh učiněn po koncentraci řízení osobou, která nenesla důkazní břemeno, ke skutečnosti, která v řízení nebyla prokázána (aby mohla být vyvracena). Soud vyhodnotil důkaz jako nepřípustný a s ohledem na neprokázání hodnoty užívání i jako neúčelný.

10. Žalobce v koncentrační lhůtě navrhl výslech zbývajících spoluvlastníků k prokázání pravosti prohlášení, které bylo předloženo stranou žalovanou. Na jednání dne datum pak navrhl jejich výslech i k prokázání rozsahu užívání nemovitostí. Vzhledem ke skutečnosti, že svědkyně nebyly účastny vzniku dohody, ani nejsou dlouhodobě přítomny v České republice, jde o důkaz nezpůsobilý k prokázání uvedených skutečností. Ve vztahu k užívání pak tento důkaz byl navržen po koncentrační lhůtě.

11. Soud navíc upozorňuje, že žádný z důkazních návrhů nebyl způsobilý prokázat hodnotu užívání předmětných nemovitostí. Soud proto všechny důkazní návrhy zamítl a z dalších provedených důkazů nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

12. Soud tak uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná užívala předmětné nemovitosti nad míru svého vlastnického podílu a ani jaká je hodnota užívání předmětných nemovitostí jako celku.

13. Podle § 1116 o. z., vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.

14. Podle § 1117 o. z., každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

15. Podle § 1126 odst. 1 o. z., každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

16. Podle § 1127 o. z., z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

19. V dané věci se žalobce domáhá vrácení bezdůvodného obohacení, neboť dle jeho tvrzení žalovaná užívá věc v rozsahu převyšující její podíl. V obecné rovině je třeba konstatovat, že každý ze spoluvlastníků věci vystupuje jako její vlastník a má tak užívací právo k ní. Toto právo je však omezeno obdobnými právy jeho spoluvlastníků a spoluvlastník tak může věc užívat toliko v rozsahu jeho spoluvlastnického podílu. Užívá-li spoluvlastník věc v rozsahu převyšující jeho spoluvlastnický podíl (případně brání-li v užívání jinému spoluvlastníku) je třeba vykládat jeho jednání tak, že se na úkor dalšího spoluvlastníka obohacuje. Nemá-li pak právní důvod k takovému užívání, je třeba toto obohacení vrátit, není-li to možné, je třeba vyplatit adekvátní náhradu v penězích.

20. V daném případě však na podkladě provedeného dokazování není možné uzavřít, že by se žalovaná na žalobcův úkor jakkoliv obohacovala a ani by nebylo možné zjistit hodnotu náhradního plnění dle § 2999 odst. 1 o. z. Za této situace soudu nezbylo než žalobu jako celek zamítnout.

21. Nad rámec toho soud uvádí, že je nepochybné, že žaloba by byla z části na zamítnutí, i kdyby byly obě skutečnosti prokázány, neboť žalobce v období od datum do datum nebyl spoluvlastníkem v tak velkém rozsahu, jak bylo žalováno, tedy se žalovaná nemohla na jeho úkor obohacovat v tak velkém rozsahu.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 555,20 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 012 Kč sestávající z částky 4 980 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v  a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 120 Kč ve výši 4 435,20 Kč.

23. Soud žalované nepřiznal odměnu a náhradu za poradu, když ta byla učiněna před podáním odporu, tedy jde o součást přípravy a převzetí věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.