Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 166/2022-202

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 268 807 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 138 833 Kč od datum do datum.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 268 807 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 268 807 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 138 833 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 138 833 Kč od [datum] do [datum]. II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 268 807 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 268 807 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 138 833 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum po žalované původně domáhal zaplacení částky ve výši 407 640 Kč s příslušenstvím, která byla tvořena nárokem ve výši 140 400 Kč na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem, a dále nárokem na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky řízení) ve výši 267 240 Kč. Jelikož v průběhu řízení žalovaná uspokojila nárok žalobce na odčinění nemajetkové újmy co do částky 138 833 Kč, žalobce vzal žalobu částečně zpět a soud řízení v odpovídajícím rozsahu zastavil. Nadále tak zůstal předmětem řízení nárok žalobce na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 268 807 Kč (náhrada škody 140 400 Kč + zbývající zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 128 407 Kč) s příslušenstvím.

2. Žalobce tvrdil, že mu škoda a nemajetková újma byla způsobena v souvislosti s řízením, které bylo nejprve vedeno věcně nepříslušným Okresním soudem v Opavě pod sp. zn. spisová značka a následně převzato Krajským soudem v Ostravě, který řízení vedl pod sp. zn. spisová značka. V tomto řízení nynější žalobce vystupoval jako žalovaný ve sporu se žalobkyní právnická osoba, která se po něm domáhala zaplacení částky 1 320 000 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení v podobě neoprávněně vyplacených odměn (pohyblivé částky mzdy) generálnímu řediteli dle manažerské smlouvy. Řízení trvalo ke dni podání žaloby 12 let. Kromě celkové délky řízení žalobce upozornil na skutečnost, že otázka věcné příslušnosti soudů byla vyřešena až usnesením Vrchního soudu v Olomouci, číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, tj. po 8,5 letech trvání sporu. Dále vytýká soudům, že si na jednotlivých stupních věc mezi sebou přehazovaly a nedosáhly shody na jednotném právním posouzení. Žalobce též upozornil na dílčí průtahy v řízeních před soudy všech stupňů, které v souhrnu trvaly 31 měsíců. Dle žalobce je tak řízení nepřiměřeně dlouhé a zatížené průtahy, v čemž spatřuje nesprávný úřední postup resultující ve vzniku nemajetkové újmy. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění na celkovou částku 267 240 Kč vycházel ze základní částky 20 000 Kč za první dva roky dohromady a za každý následující rok řízení, přičemž výsledek následně navýšil o míru inflace nasčítané od roku rok. Kromě tohoto nároku se žalobce domáhal náhrady 140 400 Kč za škodu způsobenou nezákonnými rozhodnutími a nesprávným úředním postupem. Škoda je představována náklady vynaloženými na soudní poplatky. Vznik těchto nákladů žalobce odvozuje od všech rozsudků vydaných v řízení před rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci o věcné příslušnosti ze dne datum (tj. rozsudek Okresního soudu v Opavě, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Nejvyššího soudu, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Okresního soudu v Opavě, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, rozsudek Nejvyššího soudu, č.j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, dále společně jako„ rozsudky“). Rozsudky považuje žalobce za nezákonná rozhodnutí a kdyby jich nebylo, nevznikly by mu náklady v podobě zaplacených soudních poplatků za opakovaná odvolání a dovolání. Škoda byla způsobena též nesprávným úředním postupem, neboť kdyby bylo řízení vedeno v přiměřené lhůtě, nemusel by platit tolik soudních poplatků. Žalobce požaduje jednak náhradu za soudní poplatky ve výši 76 000 Kč zaplacené za opravné prostředky, které sám podal (odvolání ze dne datum a dovolání ze dne datum), jednak částku 64 400 Kč, kterou má povinnost uhradit na náhradě nákladů řízení právnická osoba, anonymizováno (za soudní poplatky zaplacené touto žalobkyní v souvislosti s podáním žaloby, odvoláním a dovoláním).

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobcem. Dále nesporovala, že žádost žalobce na odčinění nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení shledala důvodnou co do částky 138 833 Kč. Žalovaná konstatovala, že celkovou délku řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp.zn. spisová značka v trvání 12 let a 8 měsíců lze hodnotit jako nepřiměřenou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela ze základní částky 198 333 Kč (8 500 Kč za první dva roky řízení a 17 000 Kč za každý další rok řízení), kterou snížila o 30 % s ohledem na projednávání věci na všech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu. Jako odpovídající zadostiučinění proto hodnotí již vyplacenou částku 138 833 Kč a ve zbytku považuje nárok žalobce za nedůvodný. Nárok žalobce na náhradu škody představující zaplacené/nahrazené soudní poplatky žalovaná neuznává v plné výši, neboť náklady, jichž se žalobce domáhá zjevně nebyly vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a ani na nápravu nezákonných rozhodnutí.

4. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “), bez nařízení ústního jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili. Žalovaná vyslovila souhlas ve svém vyjádření ze dne datum. Souhlas žalobce se předpokládá, neboť nereagoval na výzvu učiněnou usnesením č.j. číslo jednací, ke které soud připojil doložku dle ustanovení Soud proto věc projednal a rozhodl, aniž by jednání nařizoval.

5. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované, jakožto nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu.

6. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. spisová značka má soud za prokázán následující průběh řízení:

-) Dne datum byla podána žaloba o zaplacení částky 1 320 000 Kč Okresnímu soudu v Opavě.

-) Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného k žalobě.

-) Dne datum soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku.

-) Dne datum soud zastavil řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě.

-) Dne datum žalobce zaplatil soudní poplatek.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalobce proti usnesení o zastavení řízení.

-) Dne datum soud zrušil usnesení o zastavení řízení vzhledem k zaplacení poplatku ve lhůtě pro odvolání.

-) Dne datum se konalo první jednání ve věci, které bylo odročeno na datum.

-) Dne datum byla soudu doručena žádost zástupce žalobce o odročení z důvodu pracovní neschopnosti. Žádosti bylo vyhověno a došlo k odročení jednání na datum.

-) Dne datum byla soudu doručena žádost zástupce žalobce o odročení z důvodu pracovní neschopnosti, žádosti bylo vyhověno.

-) Dne datum se konalo další jednání ve věci.

-) Dne datum se konalo další jednání ve věci, na kterém byl vyhlášen zamítavý rozsudek.

-) Dne datum bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozsudku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání žalobce.

-) Dne datum soud zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

-) Dne datum soud zrušil usnesení o zastavení řízení vzhledem k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě pro odvolání.

-) Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu.

-) Dne datum odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně.

-) Dne datum žalobce podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu.

-) Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu.

-) Dne datum Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů nižších stupňů a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

-) Dne datum byl spis z Nejvyššího soudu vrácen Okresnímu soudu v Opavě.

-) Dne datum soud žalobci zaslal stanovisko žalovaného a vyzval jej k vyjádření k otázce možného smíru.

-) Dne datum si soud vyžádal rozhodnutí OS v Olomouci za účelem posouzení důkazního využití případného vyžádání celého spisu.

-) Dne datum se konalo další jednání. Bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.

-) Dne datum soud vyhlásil vyhovující rozsudek.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalobce do nákladového výroku rozsudku.

-) Dne datum soud vyzval žalovaného k zaplacení soudního poplatku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k odvolání žalovaného.

-) Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu.

-) Dne datum odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně v meritu věci a změnil ve výroku o nákladech.

-) Dne datum žalovaný podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu.

-) Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu.

-) Dne datum Nejvyšší soud zamítl dovolání žalovaného.

-) Dne datum žalovaný podal ústavní stížnost.

-) Dne datum Ústavní soud zrušil rozsudky soudů všech stupňů.

-) Dne datum byl spis vrácen soudu I. stupně.

-) Dne datum soud vyzval účastníky k vyjádření ohledně věcné příslušnosti.

-) Dne datum bylo soudu doručeno vyjádření žalobce k věcné příslušnosti soudu.

-) Dne datum byla věc předložena Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti.

-) Dne datum Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že k projednání a rozhodnutí jsou příslušné krajské soudy.

-) Dne datum byl spis vrácen Okresnímu soudu v Opavě.

-) Dne datum byl spis postoupen Krajskému soudu v Ostravě.

-) Dne datum bylo nařízeno ústní jednání.

-) Dne datum se konalo jednání, odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.

-) Dne datum soud vyhlásil zamítavý rozsudek.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalovaného do nákladového výroku rozsudku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozsudku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání žalobce.

-) Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu.

-) Dne datum odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.

-) Dne datum se konalo další jednání u soudu I. stupně, bylo odročeno za účelem dalšího dokazování.

-) Dne datum se konalo další jednání u soudu I. stupně, bylo odročeno za účelem dalšího dokazování.

-) Dne datum se konalo další jednání u soudu I. stupně, bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.

-) Dne datum soud vyhlásil vyhovující rozsudek.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odvolání žalovaného proti rozsudku.

-) Dne datum bylo soudu doručeno odůvodnění odvolání žalobce.

-) Dne datum byl spis předložen odvolacímu soudu.

-) Dne datum odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně.

-) Dne datum žalovaný podal dovolání proti rozsudku odvolacího soudu.

-) Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu.

-) Dne datum Nejvyšší soud odmítl dovolání žalovaného (rozhodnutí nabylo právní moci dne datum).

7. Na základě provedeného dokazování soud činí tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce v procesním postavení žalovaného byl účasten řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. spisová značka, které trvalo po dobu 12 let a 8 měsíců. Žaloba byla podána na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 320 000 Kč z důvodu neoprávněně vyplacených odměn generálního ředitele dle manažerské smlouvy. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně ve třech stupních soudních soustavy, a to 4x soudem prvního stupně, 4x soudem odvolacím a 3x Nejvyšším soudem, navíce též soudem Ústavním. Ve věci byla dále před Vrchním soudem v Olomouci posuzována otázka věcné příslušnosti. V řízení se vyskytl dílčí průtah mezi anonymizováno rok, kdy odvolací soud zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení, a anonymizováno rok, kdy se konalo další jednání u soudu I. stupně.

8. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

K posouzení nároku na nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup:

13. Soud předmětnou věc posoudil po právní stránce podle § 1 odst. 1, § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2, 3 OdpŠk, kdy se žalobce po žalované domáhal zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, aktuálně ve výši 128 407 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem.

14. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda Krajský soud v Ostravě vydal rozhodnutí v řízení vedeném pod shora uvedenou spisovou značkou v přiměřené lhůtě podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, když pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk, podle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž i ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na to, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

15. Při stanovení celkové doby řízení vyšel soud z toho, že občanské soudní řízení začíná doručením žaloby a jeho konec spadá v jedno s okamžikem právní moci konečného rozhodnutí. Ve vztahu k žalobci předmětné řízení trvalo 12 let a 8 měsíců, od datum do právní moci usnesení o odmítnutí dovolání ze dne datum. Řízení probíhalo na všech stupních soudní soustavy, přičemž soudy prvního a druhého stupně rozhodovaly ve věci celkem čtyřikrát, Nejvyšší soud rozhodoval třikrát. V řízení došlo i ke kasačnímu zásahu ze strany Ústavního soudu. V návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu byla řešena otázka věcné příslušnosti Vrchním soudem v Olomouci, přičemž po dvou kolech rozhodování byla věc přikázána krajskému soudu. Pokud jde o postup soudů, byl shledán dílčí nedostatek v podobě prodlevy při rozhodování věci soudem I. stupně poté, co mu byla věc vrácena k dalšímu řízení po zrušení odvolacím soudem mezi datum a datum. Soud z tohoto důvodu hodnotí celkovou délku řízení jako nepřiměřenou. V důsledku porušení práva žalobce mu vznikla újma, a to minimálně v podobě jeho právní nejistoty vycházející z nepřiměřené délky řízení.

16. K závěru o existenci odpovědnostního titulu ve smyslu ustanovení §13 OdpŠk pak dospěla i sama žalovaná v rámci předběžného projednání nároku, když taktéž žalobci přiznala částečné odškodnění.

17. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka) plyne, že v soudním řízení lze přiznat účastníkům řízení základní částku v rozmezí 15 - 20 000 Kč za každý další rok řízení, za první dva roky však v částce poloviční. Pro posuzované řízení v trvání 12 let a 8 měsíců soud dospěl k závěru o adekvátnosti základní částky finančního zadostiučinění v rozsahu, v jakém byla přiznána žalovanou, tj. ve výši 17 000 Kč za rok trvání daného řízení, za první dva roky v částce poloviční, a došel tedy k základní částce finančního zadostiučinění ve výši 198 333 Kč. Tato částka se jeví částkou adekvátní, částkou základní (srovnej rozsudek ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

18. Tuto částku soud následně podrobil jednotlivým kritériím § 31a OdpŠk, když co se týče složitosti řízení, jí soud snižoval z důvodu právní a procesní složitosti. Soud přihlédl k tomu, že v řízení šlo o posouzení otázek právně komplikovaných, a to ve vzájemné souvislosti (otázka výkladu pojmu obchodního vedení, otázka souběhu funkcí člena statutárního orgánu a generálního ředitele, limity obsahu manažerské smlouvy ve vztahu k aplikaci ), když zároveň až v návaznosti na závěry vyšších soudů bylo třeba posuzovat i skutkové otázky v jiném světle. Z důvodu této složitosti je dle zdejšího soudu třeba snížit základní částku o 20 %.

19. Pakliže žalovaná snižovala zadostiučinění o 30 % z důvodu posuzování věci soudy na všech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu, soud se s tímto jejím ohodnocením neztotožňuje. Zdejší soud má za to, že lze tento faktor zohlednit, avšak v nižší míře, neboť k posuzování věci na více stupních přispěla i ne zcela konzistentní judikatura, kdy jasné vodítko poskytlo až rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku rok. Zdejší soud tak jako adekvátní považuje snížení o 15 %.

20. Pokud jde o kritérium jednání poškozeného, soud neshledal, že by k nestandardní délce řízení žalobce svými úkony přispěl (např. nedůvodnými požadavky na odročení jednání, zbytečnými žádostmi či jednáním obstrukčního charakteru).

21. Pokud jde o kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu je z hlediska spočívajícího v postupu soudu a orgánů veřejné moci potřeba zkoumat, zda postup v řízení odpovídal procesním pravidlům. Soud v této souvislosti navýšil základní částku, neboť shledal nepřiměřenou časovou prodlevu mezi vrácením věci soudu prvního stupně po zrušovacím usnesení a konáním dalšího jednání (více než 1 rok). Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru o nutnosti navýšení základní částky o 5 %.

22. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, tento soud neshledal nikterak nestandardním, když řízení dle judikatury vnitrostátních soudů i ESLP nepatří mezi řízení se zvýšeným významem řízení pro účastníky. Za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, a o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví, nebo života. Takovým typem řízení projednávané nebylo, a žalobce ani zvýšený zájem netvrdil, ani neprokazoval.

23. Na tomto místě tedy soud shrnuje, že na základě shora uvedených úvah o nutnosti snížení i navýšení základní částky dospěl k závěru, že základní částku je třeba snížit o celkových 30 % (+ 5 % - 20 % - 15 %). Této redukci poté odpovídá výsledné finanční zadostiučinění ve výši 138 833 Kč, tj. v částce, kterou již přiznala žalovaná. Příslušný nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v dosud neuspokojeném rozsahu proto soud shledal nedůvodným.

K posouzení nároku na náhradu škody:

24. Dále se soud zabýval nárokem žalobce na náhradu škody způsobenou nezákonnými rozhodnutími (kterými měly být všechny rozsudky soudů vydané před datem před rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci o věcné příslušnosti), resp. nesprávným úředním postupem. Škoda měla vzniknout v souvislosti s poplatkovou povinností, která za celou dobu řízení opakovaně vznikala jak žalobci, tak protistraně.

25. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

26. Dle § 8 ods.t 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

27. Dle § 31 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

28. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk může poškozený náhradu nákladů řízení poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

29. Dle citované právní úpravy tedy platí, že náklady řízení lze považovat za škodu ve smyslu OdpŠk, pokud byly poškozeným vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Dané ustanovení se tedy použije pouze ve vztahu k těm poškozeným, kteří sami vynaložili náklady na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. Pokud jde soudní poplatky zaplacené původní žalobkyní, právnická osoba, anonymizováno, které se následně promítly do povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení, soud konstatuje, že se nejedná o náklady, které by sám žalobce (poškozený) vynaložil na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu. Jedná se o náklady řízení, které přirozeně vznikaly v souvislosti s jeho vedením. Žalobce byl v řízení stranou žalovanou a pakliže je povinen uhradit protistraně tyto náklady, je to následkem jeho procesního neúspěchu ve věci, nikoli následkem nesprávného úředního postupu soudu či vydání některého z později zrušených rozsudků.

30. Pokud jde o nárok žalobce na náhradu škody za soudní poplatky, které sám platil, soud konstatuje že podmínkou přiznání náhrady škody je nemožnost poškozeného náhradu nákladů řízení uplatnit v původním řízení na základě procesních předpisů podle § 31 odst. 2 OdpŠk. Pokud jejich náhradu procesní předpis umožňuje, je náhrada škody vyloučena bez ohledu na to, že poškozenému v původním řízení přiznány nebyly, například z důvodu jeho procesního neúspěchu nebo čistě proto, že mu je rozhodující orgán v rámci své diskrece nepřiznal (srov. rozsudek Městského soudu v Praze č.j. spisová značka, nález Ústavního soudu sp.zn. ústavní nález či rozsudek NS ČR sp.zn. spisová značka, dle kterého:„ umožňuje-li procesní předpis náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu nepřiznal, nemůže se neúspěšný účastník domáhat náhrady nákladů takového řízení občanskoprávní žalobou proti státu“). Pokud jde o soudní poplatky placené žalobcem, tyto žalobce vynaložil za účelem dosažení pro něj příznivého výsledku v řízení, nikoli za účelem dosažení rozhodnutí o věcné (ne) příslušnosti. Vynaložení nákladů řízení je vždy podepřeno rozhodnutím účastníka řízení, který se pro jejich placení rozhodne za účelem obrany svého práva, při zohlednění možnosti jeho úspěchu ve sporu. Dle soudu potom není přípustné, aby cestou řízení o odpovědnosti státu za škodu bylo opětovně revidováno nákladové rozhodnutí soudu, který rozhodoval původní spor, neboť by docházelo k obcházení příslušné zvláštní právní úpravy náhrady nákladů řízení.

31. Újmy, které žalobce tvrdí (a jejichž náhrady se dožaduje), mají zjevně charakter nákladů původního civilního řízení, a k jejich vypořádání slouží zásadně samo řízení, v němž vznikly. O nákladech řízení bylo takto rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, jež pro nezákonnost zrušen nebyl a nabyl právní moci. Nárok žalobce proto soud neshledal důvodným.

Shrnutí

32. Na tomto místě soud rekapituluje, že nárok žalobce na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ani nárok na náhradu škody, neshledal důvodnými. Žalobu proto výrokem I. tohoto rozsudku v rozsahu žalované jistiny a souvisejícího příslušenství zamítl.

33. V řízení bylo prokázáno, že nárok žalobce žalovaná uspokojila a shledala důvodným co do částky 138 833 Kč. Pakliže žalobci plnila až dne datum, byla v prodlení se splněním dluhu ( , ) Počátek prodlení žalované je určen dnem datum, což je den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty pro předběžné projednání nároku podle zákona. Soud proto žalobci ve výroku II. tohoto rozsudku přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky mimosoudně uznané žalovanou až do data jejího uhrazení.

34. Pod výrokem III. soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve smyslu ustanovení , když každý z účastníků řízení byl úspěšný částečně. V projednávané věci soud uvážil, že předmětem řízení byly dva nároky. Pokud jde o nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, byl plně úspěšným účastníkem žalovaný, neboť se na žalované domohl byť jen části svého nároku za situace, kdy žalovaná plnila po lhůtě k předběžnému projednání nároku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dle kterého i částečné vyhovění žalobě v podobě částečně přiznané částky na přiměřeném zadostiučinění, je ve svém důsledku plným úspěchem žalobce ve věci). Co do uplatněného nároku na náhradu škody byla plně úspěšným účastníkem žalovaná. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok na peněžité plnění, je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle a násl. advokátní tarif, dále jen „a.t.“ (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. spisová značka). Činí-li tarifní hodnota nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle a.t. 50 000 Kč, pak tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství ( a.t.). V řešeném případě je tak tarifní hodnotou nároku na náhradu škody částka 140 400 Kč a tarifní hodnotou nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu částka 50 000 Kč. V posuzované věci to konkrétně znamená, že žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, přičemž by jí žalovaná měla nahradit polovinu náhrady nákladů řízení (úspěch žalované co do částky 140 400 Kč představuje 73,74 % z celkového předmětu řízení vyjádřeného poměrem tarifních hodnot, neúspěch žalované činí 26,26 %, čemuž tedy odpovídá náhradový poměr ve výši 50 % po zaokrouhlení). Žalované tedy náleží náhrada nákladů řízení spočívající v jednotlivých úkonech nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení , a to za vyjádření k žalobě z datum ve výši 300 Kč dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. Při zohlednění částečného úspěchu žalované bylo výrokem III. rozhodnuto, že žalovaný je povinen k náhradě nákladů řízení ve výši 150 Kč.

35. Lhůta k plnění ve výroku III. byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení , když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší či plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnost uloženou tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.