Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 235/2023-17
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 11 604 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do anonymizována dvě slova od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 3 604 Kč a úroky z prodlení z částky 11 604 Kč ve výši 11,75 % od datum do datum a úroky z prodlení z částky 3 604 Kč ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 751 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do anonymizována dvě slova od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8 000 Kč s úroky z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do [anonymizována dvě slova] od právní moci rozsudku. II. Žaloba se, co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 3 604 Kč a úroky z prodlení z částky 11 604 Kč ve výši 11,75 % od [datum] do [datum] a úroky z prodlení z částky 3 604 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 751 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do [anonymizována dvě slova] od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne datum domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 11 604 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) s žalovaným po prověření jeho úvěruschopnosti (včetně jeho lustrace v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB) uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému dne datum poskytl finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 367,29 Kč a úrokem ve výši 236,71 Kč do datum, což však žalovaný neučinil přes předžalobní upomínky. Žalobce, na něhož byla daná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z datum, se proto domáhá zaplacení celé dlužné částky spolu se se zákonnými úroky z prodlení, a to v případě posouzení neplatnosti úvěrové smlouvy z titulu bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný na jednání soudu dne datum k věci samé uvedl, že danou smlouvu uzavřel dálkovým přístupem a peníze mu byly zaslány, stalo se tak však v době, kdy měl finanční problémy, nemohl splácet, v době uzavírání smlouvy nebyla nijak zkoumána jeho úvěruschopnost, nedokládal výplatní pásky ani výpisy z účtů.
3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce a jeho právního zástupce, kteří se z nařízeného jednání omluvili. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:
4. Právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru (formou prostředků komunikace na dálku), kterou se zavázal žalovanému poskytnout úvěr 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem a úrokem (viz úvěrová smlouva, nesporná tvrzení účastníků). Částka 8 000 Kč dle dané smlouvy byla žalovanému zaslána na účet (nesporná tvrzení účastníků). Pohledávka za žalovaným z dané smlouvy byla postoupena na žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek z datum (viz smlouva o postoupení, seznam postupovaných pohledávek). Žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou z datum (viz upomínka, poštovní podací list z datum).
5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro rozhodnutí ve věci. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Po zhodnocení všech předložených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.
6. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též jen „zákon“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2 věta první).
8. Podle § 87 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Soud má po provedeném dokazování za zcela prokázané, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel ve smyslu § 2395 o.z. a násl. smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky - úvěr v celkové výši 8 000 Kč, přičemž tyto prostředky byly žalovanému na účet poskytnuty, jak plyne z nesporných tvrzení účastníků.
11. Soud se v daném případě dále s ohledem na znění ust. § 87 zákona a námitky žalovaného zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo.
12. Soud v daném rozsahu uzavřel, že v žalobě zejména zcela absentují jakákoli konkrétní skutková tvrzení (a návrhy důkazů k jejich prokázání) ohledně toho, jakým faktickým způsobem (z jakých zdrojů, informací, jak doložených) byla vůbec zkoumána úvěruschopnost žalovaného (vyjma jeho lustrací v příslušných evidencí dlužníků); když žalobce pouze bez dalšího uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána. Žalobce se přitom nedostavením se k nařízenému jednání sám zbavil možnosti, aby byl v tomto rozsahu o potřebě doplnit skutková tvrzení a důkazy k jejich prokázání poučen dle ust. § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného tak soud nemohl učinit fakticky žádná skutková zjištění. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce (na něhož byla daná pohledávka za žalovaný řádně postoupena, jak plyne ze smlouvy o postoupení pohledávek) neunesl v daném rozsahu břemeno tvrzení a břemeno důkazu ohledně platného uzavření úvěrové smlouvy. Soud tak danou smlouvu posoudil jako neplatně uzavřenou, když při jejím uzavírání bylo postupováno v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona. Soud proto žalobci přiznal pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení za žalovanému prokazatelně vyplacenou jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč, a to z důvodu prodlení žalovaného spolu se zákonnými úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vl. č. 351/2013 Sb. , avšak až ode dne následujícího po prokazatelném doručení výzvy k plnění z datum až do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. Ostatní žalované nároky má soud za nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobcem požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, či poplatky); proto soud rozhod, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , když žalobce byl ve věci úspěšný z cca 2/3 a žalovaný z cca 1/3, žalobce má proto právo na náhradu 1/3 účelně vynaložených nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši
800 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif “), z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené
3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle § 14b odst. 2 advokátního tarifu a z 21% DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. , tj. celkem 2 252 Kč, z čehož 1/3 činí 751 Kč. Odměna advokáta přitom byla určena dle § 14b advokátního tarifu, neboť soud dospěl k závěru, že toto ustanovení zcela dopadá i na daný případ, neboť žaloba byla podána ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, přičemž z vlastní činnosti je soudu známo, že žalobce podává na ustáleném vzoru opakovaně velké množství typově stejných žalob, v nichž jsou měněny pouze jednotlivé číselné údaje a identifikace osoby žalované, neboť se jedná o skutkově i právně zcela obdobné věci. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
15. Lhůty k plnění byly s ohledem na finanční situaci žalovaného určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v prodloužené lhůtě anonymizována dvě slova od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinná co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domoci jejího splnění prostřednictvím návrhu na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb. , jímž se vydává exekuční řád.