Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 301/2023-82
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 141 334,54 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 114 303,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 114 303,72 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 27 030,82 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 978,32 Kč, kapitalizovaným úrokem 5 253,56 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 674,54 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 370,82 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 138 674,54 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 516,16 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 114 303,72 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 114 303,72 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 27 030,82 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 978,32 Kč, kapitalizovaným úrokem 5 253,56 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 136 674,54 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 370,82 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky 138 674,54 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 15 516,16 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 160 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách včetně sjednaných poplatků. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů, které žalovaný uvedl ve své žádosti o úvěr. Žalovaný označil jako čistého příjmu domácnosti 55 000 Kč s tím, že má vlastní bydlení. Výdaje žalovaného byly odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a rovněž byla zohledněna splátka jiného úvěru žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 400 Kč. Jiné závazky žalovaný v době podání žádosti o úvěr neměl. Výše nové splátky činila 2 335,74 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný disponuje dostatečným příjmem ke splácení poskytnutého úvěru, žádosti o úvěr proto bylo vyhověno. Právní předchůdkyně žalobkyně postupovala dle vlastní metodiky, používala statistický model a došla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet, což ostatně i po určitou dobu skutečně činil. Jednalo se o konsolidaci, žalovaný tedy předložil doklady k existujícímu úvěru, došlo k přechodu od nebankovního k bankovnímu subjektu. Zohledněno by mělo být rovněž to, že se jedná o bankovní subjekt. Žalobkyně upozorňuje rovněž na fakt, že klienti, kteří úvěr řádně splatí, jsou v nevýhodě oproti těm, kteří naopak nesplácí, což považuje za nespravedlivé. Žalovaný uhradil úvěr co do částky 45 696,28 Kč. Ve zbývajícím rozsahu zůstala dlužná částka přes opakované upomínky neuhrazená. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy ze dne datum.
2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu celkovému skutkovému závěru.
4. Dne datum došlo mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření dohody označené jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček. V této dohodě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 160 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 2 335,74 Kč, a to včetně sjednaných poplatků a úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky budou z části poskytnuty na splacení dluhu žalovaného u právnická osoba s.r.o a z části budou zaslány žalovanému ve prospěch běžného účtu č. bankovní účet. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, sazebník poplatků a všeobecné produktové podmínky jméno příjmení příjmení (důkaz: smlouva o úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, sazebník poplatků a všeobecné produktové podmínky jméno příjmení příjmení, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).
5. Úvěr byl žalovanému poskytnutý na základě jeho žádosti ze dne datum, ve které žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnaný v pracovním poměru na dobu neurčitou od datum. Jeho čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 29 165 Kč a nejsou z něho prováděny žádné srážky. příjmení příjem domácnosti činí 55 000 Kč. Vyživuje dvě osoby. Předloženo bylo potvrzení o příjmu. Má závazky vůči právnická osoba s.r.o. v nesplacené výši 77 392,26 Kč (důkaz: žádost o úvěr, konsolidace půjček ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů, které žalovaný uvedl ve své žádosti z datum. Zde obsažné údaje byly ověřeny, byly aktivně přezkoumány příjmy i výdaje žalovaného, a to z žalovaným doložených dokumentů a výpisu z běžného účtu žalovaného, který byl veden u právní předchůdkyně žalobkyně. Osoba žalovaného byla lustrována ve veřejných databázích. Zohledněna byla výše měsíčních splátek dosavadních závazků. Zároveň bylo zohledněno, že poskytnutým úvěrem s měsíční splátkou ve výši 2 335,74 Kč byly konsolidovány dosavadní závazky se splátkami v celkové výši 3 124 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně využila matematického modelu výpočtu úvěruschopnosti schváleného ČNB (důkaz: vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, přehled zjištěných informací k možnosti žalovaného úvěr splácet). Žalovaný doložil potvrzení o příjmu, dle kterého výše jeho čistého příjmu za posledních dvanáct měsíců činí 400 634 Kč (důkaz: potvrzení o příjmu ze dne datum). Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od září 2020 do ledna 2023 soud zjistil, jakým způsobem byl úvěr čerpán a splacen. Dne datum byla částka 77 392,26 Kč odeslána pro účely konsolidace na technický účet a částka 82 607,74 Kč na běžný účet žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Uhradil celkem 45 696,28 Kč (důkaz: výpisy z úvěrového účtu žalovaného, platební historie žalovaného). Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně za období od června 2020 do září 2020 soud zjistil, že žalovaný byl po většinu času na účtu v mínusu. Částkou, která mu byla poskytnuta jako úvěr, saturoval záporný zůstatek účtu a následně téměř celou zbývající částku za měsíc vyčerpal. Z účtu odcházely pravidelné platby, a to ve výši 4 787 Kč na leasingový účet u obec spořitelny a 5 000 Kč na příjmení jméno (důkaz: výpisy z běžného účtu žalovaného).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do datum (důkaz: oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum). Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému dne datum postoupení pohledávky na žalobkyni (důkaz: oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum spolu s podacím lístkem). Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum, a to dopisem, který mu byl odeslán dne datum (důkaz: výzva k plnění a podací lístek ze dne datum).
7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření dohody podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), a dále podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť tuto dohodu uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel.
8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 87odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum C - číslo).
11. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně (její právní předchůdkyně) s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo.
12. Žalobkyně uvedla, že osobu žalovaného lustrovala v registrech a provedla zjištění jeho příjmů i výdajů, doložila interní metodiku, kterou žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti aplikuje. Žalobkyně vycházela z údajů, které jí žalovaný sám uvedl při uzavření smlouvy a které byly dle tvrzení žalobkyně i ověřovány. Doložila potvrzení o příjmu žalovaného a dále výpisy z běžného účtu žalovaného.
13. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalované ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit. Pouhé formální vyplnění předpřipravených kolonek v rámci smlouvy o úvěru, je zcela nedostačující. Žalobkyně v tomto směru předložila potvrzení o příjmu a výpisy z běžného účtu žalovaného za období třech měsíců předcházejících poskytnutí úvěru. Z uvedených dokladů, zejména pak z výpisů z účtu, je ale zřejmé, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o úvěr, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, nebyly minimálně kompletní. Jsou patrné pravidelné odchozí platby ve výši téměř 10 000 Kč měsíčně. Zůstatky na účtu se pohybují v záporných hodnotách. K výdajům žalovaného nebylo vyjma výpisů z účtu doloženo ničeho. I uvedené nesrovnalosti vedou k závěru, že schopnost žalovaného úvěr splatit nebyla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána řádně. Pouhé konstatování žalobkyně, že příjmy i výdaje byly řádně ověřeny a doložená metodika právní předchůdkyně žalobkyně pro účely posuzování úvěruschopnosti splnění výše uvedené zákonné povinnosti žalobkyně neprokazují. Žalobkyně žádné jiné důkazy prokazující ověření úvěruschopnosti žalovaného soudu ani přes výzvu soudu nepředložila. Soud má proto za to, že rozhodně není možné uzavřít, že by schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Nic na tom nemění ani fakt, že poskytnutý úvěr sloužil ke konsolidaci již existujícího úvěru, jelikož se jedná o novou smlouvu, kterou byla žalovanému poskytnuta částka převyšující dosud nesplacený úvěr u právnická osoba s.r.o. a jakožto na novou smlouvu se na ní vztahují i veškerá zákonná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Rovněž tak samotný fakt, že žalovaný z počátku úvěr řádně splácel, nezbavuje právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnosti stanovené zákonem, naopak sama se v takovém případě při nesplacení úvěru řádně a včas v plné výši, vystavuje riziku svého neúspěchu v případě soudního sporu.
14. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 160 000 Kč, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si jí žalovaný mohl ponechat. Dle žalobkyně žalovaný tuto částku uhradil pouze do co výše 45 696,28 Kč. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel. Žalovaný se tedy co do rozdílu, tj. co do částy 114 303,72 Kč na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který jí byl odeslán dne datum. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta do datum. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
15. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše 114 303,72 Kč a úroku z prodlení, který ke dni vydání rozsudku činí 9 441,80 Kč, žalovaný měl úspěch co do výše 27 030,82 Kč a úroků v celkové výši kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku 38 667,87 Kč. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 654 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, sestávající z částky 6 780 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzvu k plnění, účast na jednání soudu dne datum a dne datum) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek vyjma soudního poplatku. Za písemné podání ze dne datum soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, jelikož se jednalo o doplnění tvrzení, která měla být již součástí samotné žaloby. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 48 488 Kč. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 32 % pak činí 15 516,16 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba p. odat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, sazebník poplatků a všeobecné produktové podmínky jméno příjmení příjmení povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.