Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
5 C 287/2023-64
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
fakticky bytem adresa žalované, země
o zaplacení 159 607,45 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 000 Kč,
s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky 138 000 Kč od datum do zaplacení,
to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, co do částky 21 607,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 159 607,45 Kč od datum do datum a dále z částky 21 607,45 Kč od datum do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 345,81 Kč a 15,9 % ročního úroku z částky 139 117 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši
47 238 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem adresa žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 138 000 Kč, s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z částky 138 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá, co do částky 21 607,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 159 607,45 Kč od [datum] do [datum] a dále z částky 21 607,45 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 345,81 Kč a 15,9 % ročního úroku z částky 139 117 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 47 238 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa žalobkyně], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 159 607,45 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 93,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 345,81 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny 159 607,45 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 15,9 % ročně z částky 139 117 Kč od datum do zaplacení. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, dříve právnická osoba, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 140 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zápůjčku splácet spolu s poplatky v 86 pravidelných měsíčních splátkách po 2 948 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne datum. Žalovaná však zápůjčku nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni datum zesplatnila. Pohledávka byla s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem 167 046,70 Kč bez příslušenství. Na dlužnou částku doposud nebylo ničeho žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které ji poskytl finanční prostředky ve výši 140 000 Kč. Žalovaná se zavázala se zápůjčkou splácet i poplatek ve výši 210 Kč měsíčně, a to v 86 měsíčních splátkách po 2 948 Kč s tím, že první splátku uhradí dne datum. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky ve výši 140 000 Kč převodem na účet. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce (ze smlouvy o zápůjčce číslo). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum bylo žalované oznámeno (z dopisu o oznámení a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou (z předžalobní upomínky a podacího lístku). Dále soud zjistil, že celkově žalovaná v jedné úhradě zaplatila částku 2 000 Kč (z přehledu splátek). Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, a to jednak lustrací žalované v interních úvěrových registrech, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru příjmení a jednak na základě informací, které jí sama žalovaná poskytla. Takto žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí částku 17 000 Kč, výdaje částku 11 770 Kč (splátky ve výši 2 770 Kč, bydlení ve výši 4 000 Kč, živobytí ve výši 5 000 Kč a ostatní výdaje ve výši 0 Kč), přičemž na základě takto zjištěných údajů žalobkyně rozhodla o tom, že úvěr schvaluje
(z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta).
4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum listinu s názvem smlouva o zápůjčce, podle níž po jejím podpisu obdržela na účet částku 140 000 Kč. Tato listina obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též poplatek za vymezené a specifikované služby, celkem tak měla uhradit 235 393,86 Kč v 86 měsíčních splátkách. První splátka měla být uhrazena dne datum. Do dnešního dne žalovaná žalobkyni uhradila částku
2 000 Kč, resp. ze spisu nevyplynulo, že by žalovaná hradila více, než tvrdí žalobkyně. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou byla dne datum postoupena na žalobkyni, což právní předchůdkyně žalované oznámila. Ani žalobkyni přes výzvu k plnění žalovaná již ničeho neuhradila.
5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o.z. pak lze při peněžité půjčce ujednat úroky.
6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže
z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle § 588 o. z soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech uvádí, že zmínky ve smlouvě o zápůjčce, v nichž žalovaný potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od žalovaného a že žalovaný poskytl úplné a pravdivé údaje, jsou ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů zcela nedostatečné a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. způsob zkoumání, podklady apod.) z nich nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absence náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
13. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce číslo podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně ke svému tvrzení, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, nepředložila žádné důkazy, a to ani po poučení soudem dle ustanovení § 118 a o. s. ř. Samotné tvrzení, které není ničím doloženo, není k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, dostatečné. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě neuvádí žádná skutková tvrzení, ani neoznačuje žádné důkazy. Na základě provedeného dokazování soud považuje za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě shora uvedené smlouvy o zápůjčce částku 140 000 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by měl žalovaný žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na jistinu dlužné částky částku ve výši 2 000 Kč a zbývá tedy zaplatit částka 138 000 Kč. Na základě shora uvedeného proto soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku výši 138 000 Kč s 11,75 % ročním úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení.
14. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v části převyšující částku, v níž soud žalobě vyhověl, pak soud žalobu zamítl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť požadovaná částka neměla oporu v platné smlouvě, popř. zákonný úrok z prodlení byl požadován za období, kdy žalovaná nebyla ještě v prodlení).
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 o.s.ř. tak, že náleží žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná v částce 138 000 Kč, tedy v 86,5 % původně žalované částky, žalovaná byla úspěšná v částce 21 607,45 Kč, tedy v 13,5 % původně žalované částky. Soud tak přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši odpovídající 73 % jako rozdílu úspěchu a neúspěchu žalobkyně. Náklady řízení byly přiznány v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., v platném znění, a představují odměnu za šest úkonů právní služby po 7 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba, účast na ústním jednání dne
datum, účast na jednání dne datum, podání ze dne datum), celkem 45 000 Kč, podle § 7 bod 5, náhradu hotových výdajů za šest úkonů právní služby po 300 Kč, celkem
1 800 Kč podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. K těmto nákladům pak náleží náhrada cestovních výdajů za cestu k ústnímu jednání dne datum a dne datum
z obec do obec a zpět podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 502 Kč (celkem cesta 113 km vykonaná osobním automobilem tovární značky Volkswagen, registrační značka, při průměrné spotřebě nafty 8 l na 100 km, ceně nafty 44,10 Kč, sazbě 5,20 Kč/km),
1/2 promeškaného času souvisejícího s účastí na nařízených jednání u zdejšího soudu, a dále náhrada za ztrátu času v počtu šesti půlhodin po 100 Kč, celkem 600 Kč (1/2 promeškaného času souvisejícího s účastí na nařízených jednání u zdejšího soudu), podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu. To vše zvýšené o 21 % DPH v částce 10 122,42 Kč, jehož je právní zástupce žalobkyně plátcem (§ 137 odstavec 3 o.s.ř.). Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 6 385 Kč Náklady řízení v celkové výši 47 238 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle § 160 odstavce 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).