Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 CO 146/2023-39

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Emilie Štěpánkové a soudců JUDr. Věry Oravcové, Ph.D. a Mgr. Ivana Šindlera ve věci

žalobkyně:

; právnická osoba, člen holdingu ČSOB, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa;

proti;

žalovanému:

; celé jméno žalovaného, anonymizována dvě slova datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 35 695 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku pod bodem II, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11 737,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku pod bodem II, mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11 737,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvého stupně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 35 695 Kč s úrokem z prodlení (výrok I) a na náhradu nákladů řízení částku 3 606 Kč (výrok II). Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, kdy její náklady řízení sestávají ze soudního poplatku v částce 1 428 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna podle a , advokátního tarifu, v částce 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tři paušální náhrady výdajů po 100 Kč podle advokátního tarifu a 21 % DPH. Ustanovením advokátního tarifu se soud řídil, jelikož z vlastní činnosti zjistil, že žalobkyně vede u zdejšího soudu více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

2. Proti nákladovému výroku II podala žalobkyně včasné odvolání, v němž namítala, že předmětem řízení je tzv. postih dle , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy se jedná o typ sporu z odborného hlediska velmi složitý a každý jednotlivý případ je velmi specifický, neboť samotný postih je vždy založen na události, která je pokaždé naprosto odlišná, přestože v určitých případech může vykazovat určitou podobnost. Soud pominul předžalobní stádium, kdy zástupce žalobkyně musí prověřit značné množství dokumentů, vyžádat si rozhodnutí státní správy nebo soudu a následně posoudit, zda došlo k naplnění zákonem stanovených důvodů ke vzniku nároku žalobkyně na náhradu toho, co za žalovaného plnila, i oprávněnost požadovaných částek. Tyto typy žalob nelze zahrnout pod adv. tarifu, neboť i přes základní právní obdobnost se jednotlivé případy liší a každý jednotlivý žalobní návrh je třeba zpracovat individuálně k tomu dostatečně kvalifikovaným odborníkem - advokátem. Ustanovení adv. tarifu přitom směřuje výlučně na rutinní podání v podobě tzv. formulářových žalob. V případě pohledávek z titulu postihu o taková rutinní podání nejde.

3. Odvolací soud přezkoumal podle a násl. napadený výrok o nákladech řízení, přihlédl k odvolání, a aniž musel nařídit jednání ( ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

4. V přezkoumávané věci soud prvého stupně napadeným rozsudkem žalobě zcela vyhověl a žalobkyni proto správně přiznal podle právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Odvolací soud se však ztotožnil s námitkou žalobkyně, že povaha nároku, který je předmětem řízení, nenaplňuje kritéria předpokládaná v ustanovení , advokátního tarifu, aby mohla být snížena sazba za úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně. Aplikace ustanovení adv. tarifu je odůvodněna nižší náročností práce advokáta v případě, kdy uplatňuje nárok na peněžité plnění žalobou na ustáleném vzoru, který podává k soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech v méně závažných sporech, jejichž předmětem plnění je peněžitá částka nepřevyšující 50 000 Kč. V daném případě je předmětem řízení regresní nárok žalobkyně na náhradu částky, kterou plnila poškozenému z titulu odpovědnosti za dopravní nehodu, kterou zavinil žalovaný jako řidič, který řídil motorové vozidlo. Povahou uplatněného nároku je vyloučeno, aby sepsání návrhu na zahájení řízení bylo možno posoudit jako pouhý opakující se úkon právní služby korespondující s úkony ve skutkově i právně obdobných věcech. Posouzení otázky výše škody i dalších z rozhodných aspektů, klade nároky na individuální právní zhodnocení případu před zahájením řízení, jež nelze srovnávat s pouhou mechanickou činností na bázi minimální odborné erudice. Náročnost úkonů právní služby v daném případě neodpovídá kritériím ustanovení adv. tarifu, na čemž ničeho nemění ani skutečnost, že předmětem sporu je peněžité plnění nepřesahující hranici 50 000 Kč, neboť náročnost úkonu právní služby nelze poměřovat s výší částky, která se vymáhá.

5. Náklady řízení žalobkyně v dané věci tak sestávají z mimosmluvní odměny podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) adv. tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) určené z tarifní hodnoty 35 695 Kč sazbou 2 540 Kč, 3 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ( adv. tarifu), 21 % DPH a soudního poplatku ve výši 1 428 Kč, tj. celkem 11 737,20 Kč. Vzhledem k uvedenému odvolací soud napadené rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky změnil podle

6. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití podle Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, odvolací soud přihlédl k okolnostem, které vedly k zahájení odvolacího řízení, a k postoji žalovaného v jeho průběhu, kdy žalovaný svým chováním nijak nezavdal příčinu k podání odvolání žalobkyně, tato příčina spočívala v nesprávném rozhodnutí soudu prvého stupně o výši nákladů řízení, a žalovaný ani nijak proti odvolání žalobkyně nebrojil. Za této situace nelze na žalovaném spravedlivě požadovat, aby úspěšné žalobkyni hradil náklady odvolacího řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.