Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 182/2023-57
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Karolínou Kudláčkovou Řezáčovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši částka, se zákonným úrokem z částky částka od datum od zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka], se zákonným úrokem z částky [částka] od [datum] od zaplacení, se zamítá. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. V návrhu uvedl, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne datum. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. S ohledem na skutečnost, že žalovaná řádně neplnila závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutý úvěr, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalované oznámením ze dne datum. S ohledem na skutečnost, že žalovaná své závazky i přes výzvy žalobce neplnila, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem bylo vydání rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 15 C 90/2020-45, ze dne 18.8.2020. Shora uvedeným rozsudkem soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částky částka a částka, jež představují smluvní pokutu dle bodu 6.1. a 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné příjmení jistiny úvěru ve výši částka do datum. Předmětným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích bylo žalobě, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalované s úhradou příjmení jistiny úvěru trvalo i po datu datum. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné příjmení jistiny úvěru i za následující období. Žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu za období od datum do datum ve výši 0,1 % denně z částky částka, tedy částka. Žalobkyně doplnila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované kontrolou výše příjmů žalované, dále z databází NRKI a příjmení.
2. Žalovaná se jednání k bez omluvy nedostavila, k věci se nevyjádřila.
3. Ze spisu Okresního soudu v Litoměřicích č.j. 15 C 90/2020 a to zejména rozsudku ze dne datum soud zjistil, že v dané věci soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání tak, že soud vyhověl žalobě, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny, úroku a smluvní pokuty z úvěrové smlouvy uzavřené dne datum, tak jak je uvedeno v žalobě. Soud vyhověl žalobě co do částky částka spolu s úrokem ve výši 35% ročně z této částky, dále co do zákonného úroku, a přiznal celkovou smluvní pokutu ve výši částka. Řízení bylo zastaveno co do smluvního úroku ve výši 35% ročně na základě částečného zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně před prvním jednáním. Ze spisu sp.zn. 15 C 90/2020 zjištěno, že se soud v dané věci vůbec nezabýval úvěruschopností žalované. Ze spisu č.j. 15 C 90/2020 z listiny označené jako Hodnocení klienta je patrno, že žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalované. Z této listiny se podává, že žalovaná měla ke dni návrhu na uzavření smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem částka. Dále je uvedeno, že má žalovaná celkové měsíční výdaje částka (z toho bydlení částka měsíčně). Žalobce z daného vyhodnotil, že žalovaná má volné zdroje ve výši částka. Ze spisu se nedal ověřit ani měsíční příjem žalované ani její výdaje.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum bylo ověřeno, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela od žalobkyně částka na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala, že kromě jistiny žalobkyni vrátí částku částka v měsíčních splátkách po částka.
5. Z dalších důkazů soud ověřil, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru pro neplacení a že byla vyzvána předžalobní výzvou k uhrazení smluvní pokuty.
6. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).
7. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti, spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud přitom uvedl, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb.), jsou tyto závěry aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zák. č. 257/2016 Sb., a to s ohledem na judikaturu Evropského soudního dvora vztahující se zejména k článkům číslo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum (k tomu blíže Rozsudek soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne datum, v řízení OPR- právnická osoba proti GK.). Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele směřují k aplikaci § 580 odst. 1, resp. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tj. absolutní neplatnosti právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.
14. Pro posouzení platnosti posuzované smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je proto rozhodující posouzení, zda žalobce své zákonem stanovené povinnosti postupovat při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí skutečně dostála. Soudní judikatura se v tomto směru ustálila tak, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, bez toho, aby údaje poskytnuté dlužníkem ověřil, resp. objektivně podložil, bez ohledu na to, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka.
15. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce řádně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem náležité péče, tak jak bylo uvedeno výše.
16. Soud k tomu konstatuje, že není vázán rozsudkem Okresního soudu sp.zn. 15 C 90/2020, když od vyhlášení rozsudku došlo k posunu v judikatuře a nahlížení na povinnost soudu zkoumat úvěruschopnost spotřebitele při uzavírání úvěrové smlouvy. Soud v rozsudku č.j. 15 C 90/2020 -45 úvěruschopnost žalované nezkoumal vůbec. Z těchto důvodů k výše uvedenému rozsudku v této věci není možno přihlížet a soud jím není vázán.
17. Při posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně vycházela ze situace, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem částka. Vycházela pak z předpokladu, že žalovaná hradí částka za bydlení, dále vycházel z částky částka jako životní minimum, které by mělo žalované stačit na celý měsíc na jídlo, dopravu léky, ošacení a podobně. Důkazy o příjmech ani o výdajích žalované přes poučení soudu u jednání dne datum žalobkyně soudu nedoložila. Soud nemohl ověřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná byla schopna měsíčně hradit částku částka. Za této situace má soud za to, že žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované a nedostála zákonné povinnosti.
18. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Za této situace soud žalobu zamítl, neboť k ujednání o smluvní pokutě se nepřihlíží z důvodu neplatnosti úvěrové smlouvy.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků náklady řízení, když ve věci úspěšné žalované, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.