Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 211/2023-85

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem ulice a číslo, PSČ obec

o 61.342,69 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 44.064 Kč.

II. Žaloba se ve zbývající části ohledně 17.278,69Kč, s kapitalizovaným úrokem 11.209,04Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 2.071,01Kč, zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 61.342,69Kč od datum do zaplacení a úrokem 15% ročně z částky 59.742,69 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 44.064 Kč. II. Žaloba se ve zbývající části ohledně 17.278,69Kč, s kapitalizovaným úrokem 11.209,04Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2.071,01Kč, zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 61.342,69Kč od [datum] do zaplacení a úrokem 15% ročně z částky 59.742,69 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne datum domáhal proti žalované zaplacení shora uvedeného finančního plnění s tvrzením, že uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen Smlouva) a podpisem Smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky (dále jen ÚP) a žalovaný podpisem stvrdil, že se s ÚP seznámil. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného posouzením jeho osobních poměrů, při zvážení jeho příjmové a výdajové stránky. Přitom překontroloval klientské informace o poměrech jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů rodiny, stav a počet dětí, způsob bydlení apod., vše bez uvedení konkrétních zjištěné stran poměrů žalovaného. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 60.000Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,76% z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal celkem 63.936 Kč a za poskytnutý úvěr uhradil 19.872Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobce v souladu s odstavcem 6.1 ÚP využil možnosti zesplatnit úvěr, k čemuž došlo datum a žalovaný byl dopisem z téhož data vyzván k zaplacení celého úvěru. Navíc žalovanému byla zaslána předžalobní výzva podle , aniž by na výzvu žalobce nějak reagoval. Žalobcem požadovaná pohledávka ve výši 61.349,69 Kč se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 59.742,69Kč, nákladů za vymáhání dluhu ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1.000Kč. Žalobce učinil součástí návrhu též podrobný výpočet jednotlivých požadovaných částek.

2. Žalovanému byla žaloba doručena dne datum, aniž by se k ní vyjádřil.

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání mu bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle Soud podle ust. , za použití ust. považoval předvolání za doručené dne datum (pondělí, pracovní den) a protože se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti ( ). Soud vycházel přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování listinnými důkazy navrženými a předloženými žalobcem, za účasti zástupce žalobce, z nich zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

4. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že od datum je předmětem podnikání žalobce poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

Z flexibilní půjčky – revolvingový úvěr číslo (tj. Smlouvy), že tato byla uzavřena elektronickými prostředky, žalovaným byla podepsána vygenerovaným kódem číslo a žalobcem podepsána osobou pověřenou dne datum. K tomuto dni byla uzavřena Smlouva s úvěrovými rámcem 60.000Kč a výší minimální měsíční splátky 2,76% z úvěrového rámce, tj. 1.656Kč. Celková výše splatná spotřebitelem tak bude činit 69.062Kč. Ve Smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnancem firmy anonymizováno příjmení příjmení jméno, IČO od listopadu 2010 s čistým hlavním měsíčním příjmem 32.000Kč s příjmy ostatních členů domácností 15.000 Kč, zdroj těchto příjmů nebyl uveden, ani ničím doložen. První čerpání ve výši 60.000 bude provedeno na účet klienta žalovaného č. bankovní účet.

Žalobce doložil výpis čerpání splátek a úhrad úvěru výpisem z úvěrového účtu žalovaného, ze které soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem 63.936Kč, přičemž na tuto částku uhradil 19.872Kč. Z přehledu plateb – výpisu z účtu anonymizováno banky č. bankovní účet, že žalovanému byly vypláceny na tento účet příjmy od zaměstnavatele uvedeného žalobcem ve Smlouvě.

Z úvěrové zprávy soud zjistil, že k podání žádosti o předmětný úvěr měl žalovaný 6 existujících smluvních vztahů, podal 5 žádostí, 10 bylo odmítnuto, 8 odvoláno. Žalovaný měl povinnost ze stávajících smluvních vztahů hradit 31.652 Kč měsíčně. příjmení ostatní měl žalovaný hypoteční úvěr ze datum na celkovou částku 2.160.000Kč s tím, že k datu červenec 2021 zbývalo uhradit 2.967.809Kč, spotřební úvěr z datum na celkovou částku 33.474Kč a v červenci 2021 zbývalo k úhradě 28.048Kč, osobní úvěr z datum na částku 15.000Kč a v červenci 202zbývalo k úhradě 17.474Kč.

Z y označené„ potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ datované a podepsané dne datum, že žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel z údajů, jak žalovaný uvedl v záhlaví Smlouvy a žalobce provedl kontrolu těchto údajů, které byly zjišťovány v rozmezí datum – datum, jednalo se o systémy příjmení, anonymizováno půjčka, anonymizováno, stát. instituce, anonymizováno, bez negativních zjištění. Výpisy z těchto lustrací žalobce nedoložil.

Žalobce doložil obchodní podmínky, ze kterých soud nezjistil ničeho rozhodného pro posuzování této věci (č.l. 11-18 spisu).

Na jednání žalobce doložil fotokopie občanského a řidičského průkazu žalovaného, který žalovaný předložil žalobci k ověření totožnosti při uzavírání Smlouvy.

Z opisu výpisu proplacení Smlouvy, že k převodu částky 60.000Kč na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě došlo datum.

Z y označené jako„ Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta“ nebylo též ničeho rozhodného pro toto řízení zjištěno, neboť se jedná o obecné proklamace s výkladem právní úpravy.

Z výzvy ke splacení celého úvěru, že žalobce dopisem ze dne datum vyzval žalovaného ze dne datum, s doručovací adresou (anonymizována dvě slova číslo, PSČ obec a číslo, která se shoduje s adresou uvedenou žalovaným ve Smlouvě), k úhradě dlužné částky 68.285,85Kč (žalobce doložil doklad o odeslání žalovanému ze dne datum).

Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného předžalobní výzvou podle dopisem ze dne datum k úhradě této dlužné částky, se stručným popisem skutkového stavu věci a právním hodnocením (žalobce doložil doklad o odeslání výzvy žalovanému na shodnou adresu uvedenou ve Smlouvě, ze dne datum).

Žalovaný na tyto výzvy nereagoval a nic nad rámec doložený žalobcem neuhradil.

5. Soud na základě skutkového zjištění má za to, že závazkový vztah vzniklý dne datum mezi žalobcem a žalovaným se řídí obč. zákoník (dále o.z.), smluvními ujednáními a o spotřebitelském úvěru.

6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svoji činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 78 odst. 1 téhož zákona, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty, nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

Jedná se zejména o dokumenty, nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

Podle § 78 odst. 2 písm. b) téhož zákona se jedná zejména o dokumenty, nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

9. Podle ust. § 78 odst. 4 téhož zákona poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty, nebo záznamy vznikly, nebo jeden rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

10. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru a to na základě porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022 s ohledem na datum uzavření Smlouvy), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V souvislosti úpravou ust. ,2 , ve znění platném a účinném do 28.5.2022, soud je povinen se řídit též judikaturou Nejvyššího soudu ČR a to konkrétně rozsudkem sp.zn. , kde z odstavce 15 odůvodnění již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. § číslo věta první, ve spojení s  o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto ustanovení zák. číslo lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

13. V souvislosti s citovanou právní úpravou je soud dle judikaturního vývoje povinen z úřední činnosti zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu, sp.zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp.zn. a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo, ze dne datum).

14. Dle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a citované judikatury soudů a vyslovil následující právní závěr.

16. Mezi žalobcem (dále též úvěrující) a žalovaným (dále též spotřebitelem) byla dne datum uzavřena elektronickými prostředky smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. o.z.), na základě, s níž žalobce poskytl žalovanému celkem 63.936 Kč (s parametry úvěru dle Smlouvy, jak bylo uvedeno shora) a žalovaný se zavázal k jeho úhradě s pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,76% z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalobce tvrdil a předloženými listinnými důkazy, kterými soud provedl dokazování prokázal, že žalovaný na takto načerpané prostředky v celkové výši 63.936Kč postupně uhradil částku 19.872Kč. Se zbytkem je v prodlení a nereagoval ani na výzvy žalobce. V této věci se jedná o závazkový vztah, který je nutno kromě shora citované právní úpravy obč. zákoníku, posoudit též podle , neboť se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný„ rychlý„ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčka, úvěr) od banky nedostaly, pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Žalobce mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení představuje pro spotřebitele určitou záruku, že úvěrující bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření spotřebitele – úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobce k výzvě soudu žalobu doplnil o obecná tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem splnil svoji zákonnou povinnost, s odkazem na údaje, které uvedl žalovaný při sjednávání uvedeného úvěru. y, které měl archivovat dle shora citované právní úpravy, jednotlivé výpisy z registrů příjmení, NRKI, příjmení a ISIR nedoložil, ač k tomu byl ze zákona povinen. Doložil úvěrovou zprávu, ze které soud zjistil, že žalobce měl přihlížet k tomu, že žalovaný měl ke dni zkoumání jeho úvěruschopnosti šest existujících dalších smluvních vztahů s celkovou výší splátek 31.652Kč měsíčně a zbývající částkou k úhradě 3.407.520Kč. Při stanovení Celkovou výši dluhu ovlivnil hypoteční úvěr na částku 2.160.000Kč, kde zůstalo k úhradě k červenci 2021 celkem 2.957.809Kč. Jak žalobce na výzvu soudu dotvrdil, vycházel z příjmu klienta (žalovaného) uvedené v žádosti a to 32.000Kč (výše byla doložena), ale u tzv. příjmení klienta nepřihlížel k celkové výši splátek, tj. 31.652 Kč měsíčně a pokud k této částce přihlížel při tzv. příjmení domácnosti, příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 15.000Kč nebyly doloženy. Ostatně i kdyby k této částce bylo přihlíženo při tzv. příjmení klienta, je nutno konstatovat, že žalobce, pokud by jednal s odbornou péčí, musel by shledat, že se jedná o osobu splátkově zatíženou nad rámec jeho ekonomických možností. Žalobce však nemohl vycházet z dalšího ničím nedoloženého příjmu domácnosti, ve které žalovaný údajně žije. Důsledkem nesplnění povinnosti upravené v ust. , je neplatnost Smlouvy a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C číslo, ze dne datum). V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné Smlouvy, a proto se nezabýval ostatními ujednáními dle Smlouvy (smluvní pokuta, poplatky a úroky z úvěru). Porušením však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobce započítal na plnění z neplatnosti sjednané Smlouvy, tedy na neexistující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobce zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtený) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení, když žalovanému byla poskytnuta celkem částka 63.936Kč, žalovaný uhradil 19.872Kč a tuto částku soud započetl oproti částce 63.936Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobci zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 44.064Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. , soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednané smlouvy o úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem, ke splácení, proto soud rozhodl v souladu s  (odstavec I. výroku). Ve zbytku soud považuje žalobu za nedůvodnou, jak bylo shora odůvodněno, a proto ji zamítl (odst. II. výroku).

17. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. , přičemž soud při rozhodování o nákladech řízení zohlednil i příslušenství (nález Ústavního soudu, sp.zn. ). Soud zjistil porovnáním úspěchu a neúspěchu žalovaného, že žalobce byl úspěšný pouze v nepatrné části a to v rozsahu 2,6% a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat výkonem rozhodnutí (exekuce).