Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 365/2023-15
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Zavadilovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 84 849,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 24 849,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 849,24 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 60 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 24 849,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 849,24 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 60 000 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 24 235,74 Kč jako smluvního úroku, částky 613,50 Kč jako smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 849,24 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla následující: právnická osoba dne datum uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru číslo. Žalovaná o úvěr zažádala online na internetových stránkách webová adresa. V rámci dokončení žádosti o úvěr provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, tedy odeslala částku 1 Kč ze svého bankovního účtu. Na základě smlouvy poskytla společnost právnická osoba žalované převodem na účet č. bankovní účet úvěr ve výši 60 000 Kč, žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit částku 60 000 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 40 852,56 Kč do datum Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaná projevila svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou ve výši 0,01 Kč s textem„ podepisuji.“. Žalovaná dlužnu částku ani zčásti neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, přestože byla k úhradě vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
5. Žalovaná požádala prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na stránkách webová adresa dne datum právní předchůdkyni žalobkyně, společnost právnická osoba, o úvěr, v žádosti se identifikovala rodným číslem, číslem občanského průkazu, telefonním číslem, adresou, emailem, právní předchůdkyně žalobkyně žádost žalované schválila téhož dne. Žalovaná zaslala dne datum na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, která představovala registrační poplatek (prokázáno výpisem z běžného účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne datum převodem na účet č. bankovní účet částku 60 000 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu). Žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 852,56 Kč vrátit do datum (prokázáno smlouvou o úvěru splatném ve splátkách číslo ze dne datum). Žalovaná nehradila sjednané splátky podle smlouvy, žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu neuhradila ničeho (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by splátky hradila). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, který byl žalované dle podacího lístku odeslán téhož dne (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím lístkem z téhož dne). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila.
6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“). Žalované byla převodem na její účet poskytnuta částka 60 000 Kč, žalovaná z této částky žalobkyni nevydala ničeho ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechala.
7. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon číslo“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 zákona číslo poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle § 87 ods.t 1 zákona číslo poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona číslo). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy.
12. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
13. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).
14. Žalobkyně neuvedla, že by právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.
15. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalované nebylo ze strany žalobkyně dostatečné. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalované před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala (§ 86 a § 87 zákona číslo), jak je soudu známo z úřední činnosti, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.
16. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu. Žalovaná čerpala od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši 60 000 Kč. Žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 60 000 Kč.
17. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (§ číslo odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit dluh žalobkyni.
18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatila, úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení.
19. O třídenní lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 60 000 Kč, tedy ze 71 %. Žalovaná byla úspěšná co do částky 24 849,24 Kč, tedy z 29 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 42 % (71 % - 29 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 394 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 84 849,24 Kč sestávající z částky 4 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 150 Kč ve výši 2 551,50 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 42 % z částky 18 095,50 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 7 600 Kč.
21. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.