Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 221/2023-53

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Michalem Tománkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky ve výši 19 419,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19.419,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5.396,72 Kč od

datum do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 11,75 % ročně z částky

5.396,72 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 307,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19.419,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5.396,72 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z úvěru ve výši 11,75 % ročně z částky 5.396,72 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 307,78 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2.252 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 19.419,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru z dlužné jistiny z uzavřené smlouvy o zápůjčce (o úvěru). K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba,

IČO, (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel dne datum

s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 14.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 26.283 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 14.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 12.283 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 2.504 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5.652 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit

v 60týdenních splátkách po 439 Kč, kdy poslední 60. splátka měla při řádném splácení činit 382 Kč. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu datum a žalovaný byl marným uplynutím lhůty v prodlení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 17.163,69 Kč, která byla započtena na jistinu v částce 8.603,28 Kč a na souhrnný poplatek ve výši 8.560,41 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pak uzavřel s žalovaným Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne datum, když žalovaný svůj závazek ve výši 19.752 Kč uznal a po tomto uznání tedy uhradil poslední splátku ve výši 332,69 Kč, ač měl řádně hradit měsíční splátky na dluh ve výši 1.500 Kč splatné vždy k 20. dni v měsíci od datum. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil, a to ani přes uznání závazku, ani po doručení předžalobní upomínky. Právní předchůdce žalobkyně pak měl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, přičemž tato byla požadována k datu datum ve výši

7.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu , odst. 4 , , v platném a účinném znění, (dále jen ), dne datum spolu s dalším vyjádřením žalobkyně.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 9. 10. 2023 č.j. -47 byli žalobkyně a žalovaný v souladu s  vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle . Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne datum spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas.

4. Soud pak v souladu s  ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.

5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobkyně učinil soud ve věci následující skutková zjištění, kdy bylo jednoznačně z předložených důkazů zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o zápůjčce

číslo na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 14.000 Kč v hotovosti, kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši 26.283 Kč, když tato částka byla tvořena jednak jistinou ve výši 14.000 Kč, jednak souhrnným poplatkem ve výši 12.283 Kč. Souhrnný poplatek se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 2.504 Kč za dobu trvání smlouvy, poplatkem za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5.652 Kč a náklady na inkaso splátek a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit v 60týdenních splátkách po 439 Kč, kdy poslední 60. splátka měla při řádném splácení činit 382 Kč. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Zároveň byla žalovaným řádně vyplněna zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr, kdy tímto právní předchůdce žalobkyně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalovaný předložil i další podklady ke zjišťování jeho úvěruschopnosti. Bylo bezpečně zjištěno, že žalovaný uvedl příjmy domácnosti měsíčně ve výši 18.048 Kč a výdaje v celkové výši 5.000 Kč. Z hlediska probíhajících exekucí pak žalobkyně předložila výpis z Centrální evidence exekucí, který v tomto případě osvědčil, že v předmětné době nebyla vůči žalovanému vedena žádná exekuce. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu datum a žalovaný byl marným uplynutím lhůty v prodlení. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 17.163,69 Kč, která byla započtena na jistinu v částce 8.603,28 Kč a na souhrnný poplatek ve výši 8.560,41 Kč, když uvedené bylo bezpečně zjištěno z transakční historie ve vztahu k poskytnutému spotřebitelskému úvěru žalovanému (zápůjčce). Právní předchůdce žalobkyně pak uzavřel s žalovaným Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne datum, když žalovaný svůj závazek ve výši 19.752 Kč uznal a po tomto uznání tedy uhradil poslední splátku ve výši 332,69 Kč, ač měl řádně hradit měsíční splátky na dluh ve výši 1.500 Kč splatné vždy k 20. dni v měsíci od

datum. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil, a to ani přes uznání závazku, ani po doručení předžalobní upomínky ze dne datum. Právní předchůdce žalobkyně pak měl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, přičemž tato byla požadována ve výši 7.000 Kč k datu

datum. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne datum.

6. Pokud šlo o k důkazu provedená rozhodnutí název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací a název soudu ze dne datum rozhodnutí

č.j. číslo jednací, pak tyto soud k důkazu provedl, avšak ve vztahu k projednávané věci ničeho z hlediska skutkových zjištění neučinil a považoval je spíše za podporu argumentace žalobkyně ohledně splnění předsmluvní odpovědnosti jejího právního předchůdce z hlediska zjišťování úvěruschopnosti žalované.

7. Zároveň z Výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ČNB zjistil, že zprostředkovatelka úvěru, paní jméno příjmení, byla v inkriminované době uzavření úvěrové smlouvy oprávněná sjednat úvěrovou smlouvu jako registrovaný vázaný zástupce podle zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle , tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.

9. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval a vycházel právě z provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Pro toto řízení bylo pak podstatné, že nemohlo být pochyb o platně uzavřené smlouvě o zápůjčce (úvěru) mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, stejně tak bylo bezpečně prokázáno, že žalovaný od právního předchůdce žalobkyně obdržel na základě uzavřené smlouvy částku ve výši 14.000 Kč a byl povinen při dodržení smluvních podmínek řádně vrátit poskytnutou zápůjčku spolu se sjednaným poplatkem. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutou zápůjčku a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dlužné částky, když poslední splátka byla uhrazena k datu datum. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši

17.163,69 Kč, která byla započtena na jistinu v částce 8.603,28 Kč a na souhrnný poplatek ve výši 8.560,41 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pak uzavřel s žalovaným Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne datum, když žalovaný svůj závazek ve výši

19.752 Kč uznal a po tomto uznání tedy uhradil poslední splátku ve výši 332,69 Kč, ač měl řádně hradit měsíční splátky na dluh ve výši 1.500 Kč splatné vždy k 20. dni v měsíci od

datum. Právní předchůdce žalobkyně pak měl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, přičemž tato byla požadována ve výši

7.000 Kč vypočtená k datu datum. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ve zbylé dlužné částce ani po doručení předžalobní upomínky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem. Žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn přípisem ze dne datum.

10. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:

11. Podle , , v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat právní úpravu obsaženou v  ve vztahu k uzavřené smlouvě o úvěru. Zároveň soud musel v tomto případě také mít na zřeteli to, že se jednalo bez jakýchkoliv pochybností o spotřebitelský úvěr, přičemž tedy na tuto Smlouvu bylo třeba případně aplikovat vedle příslušných ustanovení i úpravu spotřebitelského úvěru obsaženou v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru, v platném a účinném znění, (dále jen ZSÚ), kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) coby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele.

12. Úprava provedená ZSÚ sleduje – stejně jako veškeré jiné právní předpisy zabývající se ochranou spotřebitele – primárně ochranu spotřebitele jako slabší smluvní strany před obratností obchodníků. Vychází se z toho, že spotřebitel z důvodu své nezkušenosti či neznalosti není schopen konkurovat v obratnosti vyškoleným a zkušeným profesionálům znalým technik moderního obchodu. Zdůrazňována tak je především otázka informovanosti spotřebitele. Zakázány jsou pak nekalé obchodní praktiky jako klamání spotřebitele apod. V oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů je pak zdůrazněna povinnost poskytovatele posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele, a to na základě informací, umožňujících učinit si o této okolnosti spolehlivý úsudek.

13. Podle přesvědčení soudu pak právní předchůdce žalobkyně splnil nejen svou informační povinnost vůči žalovanému, ale stejně tak řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně řádně, bez jakýchkoliv pochybností, informován o podmínkách poskytnutého úvěru, byl informován o tom, za jakých podmínek mu bude úvěr ve výši 14.000 Kč poskytnut a jakou částku bude nucen splatit. V této souvislosti pak soud sice musí mít na paměti slabší postavení spotřebitele, leč nelze ani odhlédnout od , podle něhož se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Stejně tak měl soud na paměti i a , kdy opět bylo možné předpokládat a právní předchůdce žalobkyně mohl spravedlivě očekávat, že informace a zjištění od žalovaného se zakládají na pravdě, že žalovaný uvedl veškeré informace pravdivě a nezkresleně. Stejně tak mohl spravedlivě očekávat, že částka úvěru, která byla žalovanému poskytnuta, mu bude na základě dodržení sjednaných smluvních podmínek dohodnutým způsobem spolu s příslušenstvím vrácena.

14. S ohledem na výše uvedené pak měl soud za to, že nebylo možno na uzavřenou Smlouvu pohlížet jako na (absolutně) neplatné právní jednání ve smyslu .

15. Tak podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

17. Dále ve smyslu úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

18. Podle úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

19. Ustanovení pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

20. Konečně podle mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné.

21. Ve vztahu k požadovanému příslušenství pak soud toto posuzoval podle příslušných ustanovení s ohledem na okamžik prodlení žalované, kdy podle příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle pak platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Ve vztahu ke sjednané smluvní pokutě soud tuto posuzoval podle § 122 odst. 1 ZSÚ, kdy podle uvedeného ustanovení platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele

s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti

s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo

c) smluvní pokutu.

23. Podle odst. 2 pak uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3.000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

24. Podle odst. 3 pak souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

25. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyni z jeho právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu a násl. .

26. Soud měl jednoznačně za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 14.000 Kč, který měl vrátit spolu s příslušenstvím – souhrnným poplatkem ve výši 12.283 Kč, a pro případ porušení smluvních povinností a ukončení smluvního vztahu měla žalobkyně (její právní předchůdce) vůči žalovanému právo na vrácení všech peněžních prostředků i na smluvní pokutu. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 17.163,69 Kč, která byla započtena na jistinu v částce 8.603,28 Kč a na souhrnný poplatek ve výši 8.560,41 Kč. Právní předchůdce žalobkyně pak uzavřel s žalovaným Uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne datum, když žalovaný svůj závazek ve výši 19.752 Kč uznal a po tomto uznání tedy uhradil poslední splátku ve výši 332,69 Kč, ač měl řádně hradit měsíční splátky na dluh ve výši 1.500 Kč splatné vždy k 20. dni v měsíci od datum. Právní předchůdce žalobkyně pak měl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, přičemž tato byla požadována ve výši 7.000 Kč vypočtená k datu datum. Žalovaný dlužnou částku z řádně uzavřené smlouvy neuhradil ve zbylé dlužné částce ani po doručení předžalobní upomínky. Podle příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalovaná pak nejen dlužila konkrétní částku, ale dostala se s její úhradou i do prodlení, kdy podle platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh, který mu vznikl, neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván žalobkyní i jejím předchůdcem, když zároveň žalovaný svůj závazek i uznal ve smyslu , žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení i úroku z úvěru, které byly žalobkyní požadovány, jakož i ve vztahu ke smluvní pokutě, která byla ze strany žalobkyně požadována v souladu s  ZSÚ, stejně tak i úrok z úvěru. Pokud šlo o otázku přechodu práva na žalobkyni z jejího právního předchůdce, pak došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu a násl. (výrok I.)

27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle . Soud aplikoval při stanovení odměny částečně vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení (viz níže). Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 900 Kč ( vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč ( , d), a

vyhl. č. , ve znění účinném od 1. 7. 2014), a DPH ve výši 21 % tj. 252 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení by činila částku ve výši 2.252 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  věta první před středníkem , místo plnění podle

(výrok II.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo nařízení exekuce.