Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 380/2023-17
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobce svou žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřel se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Žalobce vyúčtoval žalovanému dodanou elektřinu za období od datum do datum a vystavil žalovanému fakturu číslo na částku částka se splatností dne datum. Žalovaný z celkové dlužné částky ve výši částka zaplatil částku částka. Žalobce následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval a ničeho dalšího neuhradil.
2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř. o.s.ř. ), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
3. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil.
4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním
a celkovému skutkovému závěru.
5. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu na dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa. Za žalovaného jednal a listin y podepsala jméno příjmení, kterou žalovaný zmocnil k zastupování při jednání se žalobcem ve věci dodávky elektřiny a uzavření smluv souvisejících s dodávkou elektřiny. Žalobce se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni cenu ve výši stanovené na základě smlouvy (důkaz: smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. spisová značka). Žalovaný svou povinnost neplnil, v období od datum do datum odebral elektřinu, na níž vystavil žalovanému žalobce fakturu číslo na částku částka se splatností dne datum (důkaz: faktura číslo). Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky do datum (důkaz: výzva ze dne datum).
6. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen„ energetický zákon“) a podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).
7. Podle § 50 odst. l energetického zákona platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání závazku.
8. Podle § 1970 o.z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená
9. V posuzovaném případě soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny na adrese odběrného místa a též že došlo k odběru elektřiny v celkové výši částka. Žalobce vyúčtoval spotřebu elektřiny žalovanému, ten však z fakturované částky zaplatil jen částka. Soud tedy na základě výše uvedeného posoudil návrh žalobce jako důvodný, a proto mu v celém rozsahu vyhověl. O příslušenství bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po splatnosti konečné faktury, kterou žalobkyně žalovanému vystavila na celou dlužnou částku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.