Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 143/2023-61
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci
žalobců: a) celé jméno žalobce, narozený dne datum
bytem adresa žalobce
b) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum
bytem adresa žalobkyně
c) celé jméno žalobkyně, narozená dne datum
ulice a číslo, PSČ obec
všichni zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 175 391 Kč, o 175 391 Kč, o 143 891 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 10 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci a) 164 516 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) 10 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) 164 516 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) 12 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.
VI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni c) 131 141 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.
VII. Žalovaná je povinna nahradit každému z žalobců náhradu nákladů řízení ve výši 16 378 Kč k rukám zástupce žalobců do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 10 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci a) 164 516 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) 10 875 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni b) 164 516 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) 12 750 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku. VI. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni c) 131 141 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. VII. Žalovaná je povinna nahradit každému z žalobců náhradu nákladů řízení ve výši 16 378 Kč k rukám zástupce žalobců do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Vyjádření účastníků a průběh řízení
1. Žalobci se domáhali odškodnění za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že v řízení název soudu sp. zn. spisová značka nedošlo k vydání rozhodnutí v přiměřené době. Po podání žaloby došlo k nečinnosti. Po úmrtí původního žalobce celé jméno žalobce do řízení vstoupil i žalobci a) a b). Žalobci urgovali jednání, ale nakonec vzali v rámci smíru žalobu zpět. Věc byla projednána jen na prvním stupni. Žalobci svým chováním nezavinili délku řízení, nejednalo se o řízení složité. Šlo o řízení se značným významem ohledně věcného břemene, protože s ohledem na předmět sporu šlo o to, zda bude demolována stavba, kterou žalobci užívali k bydlení nebo bude rozhodnuto o tom, že žalobci mohou mít umístěnou stavbu na sousedním pozemku. Žalobci se ohradili, že by stavěli na cizím pozemku úmyslně. V rámci zadostiučinění by měl být zohledněn inflační vývoj. Žalobci nesouhlasili s redukcí zadostiučinění za sdílenou újmu.
2. Žalovaná se bránila, že žalobcům vyplatila dostatečné zadostiučinění. Žalobcům a) a b) vyplatila před podáním žaloby 57 750 Kč a žalobkyni c) 89 250 Kč. Posuzované řízení bylo složitější právně, procesně i skutkově. Žalobci v letech 2021 a 2022 žádali o posečkání s rozhodováním soudu z důvodu mimosoudních jednání. Řízení mělo standardní význam pro účastníky, kteří svou újmu jako příbuzní sdíleli. Zadostiučinění za dobu řízení původního žalobce celé jméno žalobce podělila mezi žalobce a) a b) jako dědice.
3. Žalovaná se z jednání omluvila a vzdala se dobrodiní podle § 118a o. s. ř. o. s. ř.
Sporné a nesporné skutečnosti
4. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároků dne datum u žalované.
5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda se jednalo o složité řízení, zda se žalobci podíleli na délce řízení, zda mělo řízení s ohledem na typ sporu pro žalobce vyšší význam, zda si žalobci újmu navzájem umenšovali jejím sdílením, zda se soudy negativně podílely na délce soudního řízení, v jaké výši náleží žalobcům zadostiučinění, a zda má být ve výši zadostiučinění zohledněn vývoj inflace.
Prokázané skutečnosti, zjištění a hodnocení
6. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.
7. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce celé jméno žalobce, datum narození a žalobkyně c) domáhali zřízení věcného břemene práva umístění stavby nového vstupu do domu a garáže ulice číslo obec za náhradu se sousedy. Přístavba byla postavena v roce 1980 v domě obývaném žalobci. S bývalými sousedy nebyly v době přístavby vypořádány majetkové vztahy, neboť to nikdo z nich nepokládal za podstatné. Žalobci byli právně zastoupeni. K žalobě přiložili rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby. Dne datum byli žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku za žalobu, který uhradili dne datum. Dne datum žalovaný žalobu neuznal a měl stavbu za nepovolenou. Dne datum bylo nařízeno jednání na datum, které bylo k žádosti žalovaného pro kolizi zástupce odročeno na datum. Téhož dne se konalo jednání s dokazováním listinnými důkazy. Odročeno na datum z důvodu provedení účastnických výslechů, kdy byl vyslechnut původní žalobce a žalovaný. Odročeno na datum za účelem výslechu svědkyně příjmení, téhož dne provedeno jednání s výslechem svědkyně, odročeno na neurčito za účelem výslechu svědka příjmení, který se nacházel mimo ČR. Dne datum proveden výslech svědka příjmení. Odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku. Dne datum zadán znalecký posudek z geodézie a kartografie a ekonomika. Dne datum požádal žalovaný o osvobození od soudních poplatků z důvodu zálohy na důkaz. Dne datum po zjišťování majetkových poměrů žalovaného mu nebylo osvobození přiznáno. Dne datum se žalovaný odvolal. Dne datum byl věc předložena název soudu, který dne datum rozhodnutí potvrdil. Dne datum byl spis vrácen. Dne datum žalovaný zálohu na posudek složil. Dne datum byl doručen znalecký posudek. Dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Dne datum se vyjádřil k posudku žalovaný a odvolal se do znalečného. Dne datum byl spis předložen název soudu, který dne datum usnesení jako nepřezkoumatelné zrušil. Spis byl vrácen dne datum. Soud urgoval potřebnou součinnost znaleckého ústav u a poté dne datum bylo o znalečném rozhodnuto znovu. Dne datum se žalovaný odvolal. Dne datum byl spis předložen název soudu, který dne datum rozhodnutí potvrdil. Spis vrácen dne datum. Dne datum bylo zjištěno, že původní žalobce celé jméno žalobce zemřel dne datum. Dne anonymizováno 2020na místo celé jméno žalobce nastoupili syn celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa žalobce, bytem adresa žalobkyně. Usnesení o nástupnictví nabylo právní moci dne datum. K výzvě soudu ze dne datum se žalobkyně c) vyjádřila, že trvá na podané žalobě. Dne datum žalobci a) a b) založili do spisu plné moci. Dne datum se k výzvě soudu vyjádřil znalecký ústav k námitkám žalovaného. Dne datum urgoval soud vyjádření žalobců na znalecký posudek. Dne datum žalobci upravili žalobu, vyjádřili se k znaleckému posudku a navrhli záměnu účastníka na straně žalovaného. Dne datum soud připustil změnu žaloby, kterou se domáhali žalobci též právo přístupu k stavbě a záměna žalovaného. Dne datum soud sdělil k dotazu žalobců výši nákladů řízení. Dne datum žalobci navrhli záměnu na straně žalovaného znovu, neboť opětovně došlo k změně vlastníka pozemku. Dne datum soud záměnu připustil. Dne datum žalobci požádali o nařízení jednání. Dne datum bylo jednání nařízeno na datum. Dne datum žalobci požádali o odročení jednání a poskytnutí časového prostoru z důvodu mimosoudních jednání. Dne datum soud urgoval sdělení stavu jednání, přičemž žalobci sdělili, že aktuálně probíhají úpravy příslušených listin na vklad, který nebyl katastrálním úřadem povolen. Dne datum soud urgoval stav mimosoudních jednání a navrhli stranám přerušit řízení. Dne datum žalobci sdělili, že jsou si vědomi, že mimosoudní jednání se protáhla, účastníci jsou obsahově dohodnuti na podobě smíru, účastníci spolu spolupracují na odstranění faktického nesouladu s katastrem nemovitostí. Žalobci pevně věřili, že v dohledné době budou připraveny veškeré dokumenty pro zavkladování práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Dne datum žalobci vzali žalobu zpět, a proto bylo zrušeno jednání dne datum. Dne datum bylo řízení zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Řízení trvalo od datum do datum, celkem zhruba 9 let a 6 měsíců.
8. Ze stanoviska žalované ze dne datum soud zjistil, že žalovaná odškodnila žalobkyni c) 89 250 Kč, žalobce a) a žalobkyni b) oba 57 750 Kč.
9. Hlavním důkazem byl spis posuzovaného řízení, ze kterého soud zjistil veškeré rozhodné skutečnosti podstatné pro posouzení nároku žalobců.
10. Soud blíže nehodnotil ty důkazy, které by byly duplicitní ke skutkovým zjištěním posuzovaného spisu (žádost o nařízení jednání ze dne datum, zpětvzetí žaloby, usnesení o zastavení řízení, procesním nástupnictví, protokol o jednání, výpis InfoSoudu), nebo ty, které byly duplicitní k nespornému předběžnému uplatnění nároku (akceptační dopis, předběžné uplatnění ze dne datum).
Skutkový závěr
11. Lze shrnout, že procesně a skutkově složité řízení trvalo ve vztahu k žalobkyni c) od datum, kdy byla podána žaloba do datum, kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení. Žalobkyně se podílela na délce řízení žádáním o odročení jednání a posečkání z důvodu mimosoudních jednání. Řízení bylo stiženo dlouhodobou nečinností v počátku řízení a vydáním nepřezkoumatelného procesního rozhodnutí o znalečném. Řízení mělo pro žalobkyni c) zvýšený význam, neboť se týkalo jejího domova a svou újmu z nejistoty ohledně výsledku řízení sdílela s manželem a dětmi. Ve vztahu k žalobcům a) a b) se jim jako dědicům každému z jedné poloviny započítává délka řízení původního žalobce celé jméno žalobce od datum, kdy byla podána žaloba, do dne datum, kdy původní žalobce zemřel. V této době bylo řízení skutkově a procesně složité, soud se podílel na délce řízení, týkal se důležitého práva k obydlí a původní žalobce svou újmu sdílel s manželkou (žalobkyní c)). Žalobci dále pociťovali újmu od datum, kdy nabylo právní moci usnesení o jejich procesním nástupnictví, do datum. Řízení bylo v této fázi již jen procesně složité, soud se na délce řízení na rozdíl od žalobců nepodílel, řízení pro ně mělo standardní význam, neboť v předmětné nemovitosti nebydleli a svou újmu jako děti žalobkyně navzájem sdíleli. Zadostiučinění poskytnuté žalovanou není dostatečné, avšak není důvodné zadostiučinění navyšovat o inflaci. Žalovaná se dostala do prodlení datum.
Právní posouzení
12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
14. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit
i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný (spisová značka).
15. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk, když se žalobci po žalované domáhají zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.
16. V řízení bylo nesporné, že žalobkyně nárok předběžně u žalované uplatnily ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
17. S ohledem na nečinnost v období od datum do datum a zrušení usnesení o znalečném pro nepřezkoumatelnost soud dospěl k závěru, že délka řízení je nepřiměřená nikoli však extrémní, když se jednalo o řízení složitější.
18. Z konstantní judikatury název soudu (viz např. spisová značka, spisová značka či Stanovisko NS Cpjn 206/2010 ) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši, neboť každé soudní řízení určitou dobu trvá. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení. ulice, než základní, částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. To není v daném případě splněno, když řízení trvalo 9 let a 6 měsíců a bylo zapotřebí složitějšího dokazování i procesního rozhodování.
19. Podle rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, se k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst název soudu vyjadřoval opakovaně, např. v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, kde uvedl že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Z poslední doby se název soudu k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka. Při vydání Stanoviska název soudu vycházel zejména z rozhodovací praxe název soudu, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. spisová značka). Zvýšení inflace proto neodůvodňuje navýšení základní částky, která je pouze orientačním vodítkem pro úvahy soudu o adekvátním zadostiučiněním.
20. Úvahy soudu k výši zadostiučinění pro žalobkyni c)
21. Žalobkyně c) se účastnila řízení od podání žaloby dne datum do jeho pracomovného skončení dne datum, tj. celkem zhruba 9 let a 6 měsíců.
22. Základní orientační částka činí 127 500 Kč. Tuto orientační částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk.
23. Řízení bylo složité. Řízení bylo procesně složité (minus 10 %), protože soud rozhodoval o procesním nástupnictví po zemřelém žalobci, dvakrát rozhodoval o záměně na straně žalovaného, rozhodoval o osvobození od soudních poplatků žalovaného a výši znalečného. Procesně se zapojil do rozhodování i název soudu. Řízení bylo složité i skutkově (minus
10 %), protože byli vyslýcháni účastníci, svědci, zpracováván i znalecký posudek. Tyto důkazní prostředky si vyžádaly časový prostor pro přípravu jednání a jejich obstarání. Řízení nebylo složité právně. Ostatně k meritornímu rozhodování soud ani nepřistoupil. Celkem soud za složitost u žalobkyně c) proto snížil o minus 20 %.
24. Žalobkyně c) se částečně podílela na délce řízení. Společně s protistranou žádali o posečkání a odročování jednání z důvodu mimosoudních jednání, které zkomplikovala příprava dokumentů pro vklad věcného břemena do katastru nemovitostí. Vyžádání si časového prostoru pro umožnění dohody účastníků není okolnost, kterou by šlo klást k tíži státu. Soud v pravidelných intervalech kontroloval stav mimosoudních jednání a i přes přání účastníků nařídil jednání. Soud proto snížil zadostiučinění o minus 10 % za chování účastníka. Na tom nemění ani žádost o nařízení jednání dne datum o nařízení jednání, když i toto urgované jednání bylo k žádosti účastníků odročeno.
25. Řízení bylo pro žalobkyni c) významné a svou újmu sdílela s manželem a dětmi. Lze přisvědčit žalobkyni, že otázka, zda bude část domu (vchod) a garáž zachována či bude nařízeno její zbourání u nemovitosti užívané žalobkyní k bydlení je již zásadnější z hlediska významu řízení pro poškozeného, neboť se spor týká domova účastníka. Soud proto zadostiučinění o plus 10 % zvýšil za význam řízení týkající se práva k domovu. Nicméně je nutné vzít v potaz, že v případě, že na jedné straně sporu vystupují osoby navzájem blízké (manžel a děti) jsou újmy z nejistoty umenšována jejím sdílením. Žalobci byli shodně právně zastoupeni, činili shodné úkony a vyjádření a všichni žalobci se domáhali téhož – zřízení věcného břemene za náhradu. V případě, na který poukazovali žalobci (II ÚS 554/18 ) šlo o případ, kdy se v posuzovaném řízení rozhodovalo o více relativně samostatných žalobních žádání ve vztahu k jednotlivým poškozeným, což v daném případě splněno není. Soud proto za sdílení újmy zadostiučinění snížil o minus 10 % mezi osobami blízkými.
26. Za přiměřené zadostiučinění se jeví pro žalobkyni c) částka ve výši 102 000 Kč (127 500 po celkovém snížení o 20 %). Žalobkyni c) bylo již žalovanou nahrazeno 89 250 Kč, proto žalované zbývá k úhradě ještě 12 750 Kč.
27. Úvahy soudu k výši zadostiučinění pro žalobce a) a b)
28. Žalobci a) a b) se řízení neúčastnili do počátku, ale přistoupili do něho v jeho průběhu jako univerzální dědici po původním žalobci celé jméno žalobce. Žalobci jako děti původního žalobce o řízení jistě věděli a převzali části újmy utrpěné původním účastníkem. Oba jeho právní nástupci pak převzali polovinu újmy původního žalobce (srov. spisová značka). Žalovaná postupovala správně, pokud újmu původního žalobce podělila mezi jeho právní nástupce, jedná se o nárok osobní povahy jedné osoby přecházející na dva dědice rovným dílem. V opačném případě by se újma násobila jen z důvodu počtu právních nástupců původního účastníka, pro což není dobrý smysl.
29. První fáze řízení původního žalobce trvala od datum, kdy byla podána žaloba do jeho smrti dne datum. Jedná se o fázi v délce zhruba 6 let. S orientační částkou 75 000 Kč.
30. Řízení bylo v této fázi procesně a skutkově složité (minus 20 %). Na délce řízení se podílel soud nečinností a vydáním nepřezkoumatelného usnesení (plus 10 %). Žalobce se na délce řízení nepodílel, když žádosti o posečkání se objevily až v závěru řízení. příjmení se týkal práva k obydlí původního žalobce (plus 10 %), který svou újmu sdílel s manželkou (minus 10 %). V podrobnostech shodně shora jako u žalobkyně c).
31. Újma původního žalobce za první fázi řízení činí 67 500 Kč, přičemž na každého žalobce a) a b) připadá polovina částky ve výši 33 750 Kč.
32. Druhá fáze řízení žalobců a) a b) trvala od právní moci usnesení o jejich vstupu do řízení jako účastníků dne datum do datum, kdy řízení pravomocně skončilo. Jedná se o fázi řízení, která trvala zhruba 2 roky a 7 měsíců. Za tuto druhou část se již základní částka nekrátí na polovinu za první dva roky, neboť žalobci již měli legitimní očekávání, že mnohaletý trvající spor bude u konce. Orientační částka proto činí 38 750 Kč.
33. Řízení bylo v této fázi složité jen procesně (minus 10 %). Na délce řízení se již soud nečinností nepodílel. Žalobci se na délce řízení podíleli žádostmi o posečkání z důvodu mimosoudního řešení. příjmení se netýkal obydlí žalobců, kteří měli odlišné bydliště od adresy adresa žalobkyně. Žalobci svou újmu sdíleli (minus 10 %).
34. Újma žalobců a) a b) u každého činila za druhou fázi řízení 34 875 Kč (38 750 po celkovém snížení o minus 10 %).
35. Za přiměřené zadostiučinění se jeví pro žalobce a) a b) částka ve výši 68 625 Kč (33 750 + 34 875). Žalobcům a) a b) bylo žalovanou nahrazeno 57 750 Kč, proto žalované zbývá k úhradě ještě 10 875 Kč u každého z žalobců a) a b).
36. Žalovaná se dostala se do prodlení dne datum, když žalobcům sdělila, že jim poskytla již dostatečné zadostiučinění a na jejich nároky ničeho dalšího plnit nehodlá. Žalobci požadovali úrok z prodlení až od podání žaloby (datum), soud proto rozhodl o tom, že všem žalobcům náleží i požadovaný zákonný úrok ve výši 15 % ročně z přiznané částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
37. Z výše uvedených důvodů soud žalobám vyhověl jen částečně, jak je uvedeno ve výrocích I., III. a V. rozsudku.
38. Zbývající zadostiučinění s příslušenstvím jako nedůvodné soud zamítl, jak je uvedeno ve výrocích II., IV. a VI. rozsudku.
Náklady řízení
39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobci byli ve sporu částečně úspěšní, avšak náleží jim plná náhrada, neboť plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady každého žalobce tvoří soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 50 000 Kč, neboť se jedná o spor o náhradu nemajetkové újmy (spisová značka). Advokát provedl následující účelné úkony ve věci samé: příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne datum a účast na jednání, to vše s odměnou 3 100 Kč za úkon. Odměna se snižuje za společné zastoupení podle § 12 odst. 4 AT o 20 %.
40. Advokátovi náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, přičemž na jednoho žalobce tak připadá částka 400 Kč.
41. Advokátovi náleží i paušální náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 12 zameškaných půl hodin dle § 14 odst. 3 AT, přičemž na jednoho žalobce tak připadá částka, přičemž na jednoho žalobce tak připadá částka 400 Kč.
42. Advokát vyúčtoval i cestovné, z ulice do obec a zpět v délce 520 km s průměrnou spotřebou 4,4 l nafty na 100 km a opotřebením vozidla 5,2 Kč na 1 km dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. ve výši 3 491 Kč, z čehož na jednoho žalobce připadá 1 163 Kč.
43. Advokátní kancelář zástupce je plátcem 21 % DPH.
44. Celkem náklady každého žalobce činí 16 378 Kč (číslo + 1,21 x (0,8 x 4 x 3 100 + 400 + 400 + 1 163), jak je uvedeno ve výroku VII. rozsudku.
45. Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu a žalobce nijak nepoškozuje.
Poučení:
Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k název soudu prostřednictvím název soudu do patnácti dnů od jeho doručení.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může být podán návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.