Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 128/2018-33

Zmenené rozhodnutím 8 C 128/2018-68
„Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou v právní věci žalobkyně: ; [[právnická osoba]], [[IČO]] sídlem [[adresa žalobkyně]] zastoupená advokátkou [[titul]] [[jméno]] [[příjmení]] sídlem [[adresa]] proti; žalovanému; [[celé jméno žalovaného]], narozený dne [[datum]] bytem [[adresa žalovaného]] o 39.977 Kč s příslušenstvím takto: I. Výrok III. rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 18. 2. 2020, č. j. 8 C 128/2018-33 se doplňuje tak, že žaloba se zamítá rovněž pro částku 1.598 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 1.598 Kč od [[datum]] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení souvisejících s vydáním doplňujícího rozsudku."

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou v právní věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti;

žalovanému; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 39.977 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro úrok ve výši 58,61% ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33.282,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33.282,94 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 4.435,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5.096,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5.096,47 Kč od datum do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 937,40 Kč a úrok ve výši 35 % ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.195 Kč, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro úrok ve výši 58,61% ročně z částky 31.684,94 Kč od [datum] do zaplacení částečně zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33.282,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 33.282,94 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 4.435,80 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 5.096,47 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5.096,47 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 937,40 Kč a úrok ve výši 35 % ročně z částky 31.684,94 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.195 Kč, se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou Okresnímu soudu ve Vyškově dne datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 39.977 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, částky 5.373,20 Kč a úroku ve výši 93,61 % ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.195 Kč včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že jako věřitel uzavřela se žalovaným jako klientem dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 52.000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 146,29 % ročně v 18 měsíčních splátkách ve výši 5.472 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květen 2017. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisu z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že má dostatečné volné zdroje ke splácení tohoto úvěru. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázi SOLUS a NRKI a na základě provedeného tzv. scoringu klienta bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno„ na dodejku“. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do data zesplatnění celého úvěru uhradil celkem 10 splátek po 5.472 Kč s tím, že poslední uhrazenou splátkou byla splátka ze dne datum. V důsledku prodlení žalovaného se splátkami došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru (bod 6.3 smlouvy), protože v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 65 dnů dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky, či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum, a proto došlo podle smluvních ujednání k datu datum k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny a tuto novou jistinu tvořila částka 38.379,41 Kč a žalovaný ji byl povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. To se nestalo, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném spolu s uhrazením nové jistiny též úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Novou jistinu ve výši 38.379,41 Kč tak představovala zbývající dlužná původní jistina úvěru ve výši 31.684,94 Kč a dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6.694,47 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje v souladu s bodem 6.1 smlouvy smluvní pokutu ve výši 2 x 499 Kč (celkem 998 Kč) u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje též zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 3 x 200 Kč (celkem 600 Kč) a to za každou ze splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, když splátka splatná dne datum byla žalovaným uhrazena až datum. Žalobkyně požaduje v souladu s bodem 6.5 smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 38.379,41 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem datum do zaplacení, tuto smluvní pokutu vyčíslila k datu sepisu žaloby částkou 5.373,20 Kč a k tomu též úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru ve výši 31.684,94 Kč ode dne datum do zaplacení, a to v nominální roční úrokové sazbě 93,61 %, avšak maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 118.195 Kč. Kromě toho žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení od data vyhotovení žaloby, tj. od datum, z částky 38.379,41 Kč (nová jistina úvěru), z částky 998 Kč (smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy) a z částky 600 Kč (náhrada nákladů dle bodu 6.2 smlouvy).

2. U jednání dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ve vztahu k části úroku ve výši 58,61% ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení s tím, že nadále trvá na zaplacení úroku ve výši 35 % ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 118.195 Kč.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.

4. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby co do části úroku ve výši 58,61% ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení (viz. odst. 2), postupoval soud dle a řízení ve vztahu k výše specifikované části úroku zastavil (výrok I.).

5. Ze smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřební úvěr v celkové výši 52.000 Kč s tím, že žalovaný zaplatí celkem 98.496 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 5.472 Kč, které jsou splatné nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce; při zápůjční úrokové sazbě 146,3 % ročně, bylo přitom dohodnuto, že se jedná o pevnou zápůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, výše předpokládané roční procentní sazby nákladů na úvěr (RPSN) činí 146,3 %. V případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 499 Kč a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel oprávněn takto požadovat činí maximálně 2.999 Kč (odstavec 6 bod 6.1). Poskytovateli vzniká právo vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů částku 200 Kč s tím, že právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou (odstavec 6 bod 6.2). Poskytovatel je oprávněn požadovat zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky s tím, že jejich výše je stanovena v  a činí ke dni učinění nabídky na uzavření úvěrové smlouvy 8,5% ročně (odstavec 6 bod 6.7). Pro účely odstavce 6 Smlouvy se za den prodlení považuje každý i započatý den prodlení s úhradou daného dluhu a v souhrnu všech výše ze strany poskytovatele uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru poskytnuté klientovi, nejvýše však 200.000 Kč (odstavec 6 bod číslo). Jakékoliv oznámení nebo dokument ohledně smlouvy bude poskytovatel doručovat klientovi osobně nebo na jeho adresu uvedenou v záhlaví smlouvy, tj. adresu pro doručování – adresa adresa adresa - obec Smlouva byla opatřena podpisem žalovaného (klienta) a zprostředkovatele úvěru na základě plné moci jméno příjmení dne datum.

6. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru číslo soud zjistil, že žalovaný byl dne datum seznámen s celkovou výší spotřebitelského úvěru, podmínkami čerpání úvěru, dobou jeho trvání, splátkovým kalendářem a náklady spotřebitelského úvěru včetně náklady spojenými s opožděnými platbami.

7. Z hodnocení klienta ke smlouvě číslo soud zjistil, že tuto u podepsal žalovaný a osoba zprostředkující úvěr jméno příjmení s doporučením zprostředkovatele úvěru k uzavření úvěrové smlouvy.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru je zřejmé, že se jedná o tisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu vedeného právnická osoba, číslo účtu bankovní účet, z něhož byla dne datum odeslána částka 52.000 Kč na číslo účtu číslo účtu bankovní účet, který souhlasí s číslem účtu uvedeným žalovaným ve smlouvě o úvěru číslo.

9. Z výzev k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upozornila na nezaplacení splátky číslo splatné dne datum, číslo splatné dne datum a číslo splatné dne datum a upozornila jej na vznik smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč za nezaplacení jednotlivých shora uvedených splátek a nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením s úhradou jednotlivých splátek vždy ve výši 200 Kč u každé splátky zvlášť. Dále byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku práva žalobkyně požadovat též smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny. Výzvy byly doručovány žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě.

10. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru ze smlouvy číslo o délce 65 dnů a tím došlo v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto je vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, smluvních pokut a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 39.977 Kč. Žalovaný byl upozorněn, že v souladu s uzavřenou smlouvou platí, že pokud není částka odpovídající zesplatněné původní jistině a běžných úroků přirostlým ke dni zesplatnění uhrazena v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z této dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou. Součástí oznámení je specifikace dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru (dlužná původní jistina úvěru ve výši 31.684 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6.694,47 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč).

11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek. Výzva byla žalovanému zaslána na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě – adresa adresa adresa - obec (zjištěno z kopie poštovního podacího archu ze dne datum).

12. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty a v téže měně vrátí úroky.

14. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

17. Podle ustanovení o. z. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel. Podle ust. a 1842 odst. 1 a 2 , smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

18. Podle § 1812 odst. 1 lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. Podle odst. 2 téhož ustanovení k ujednáním odchylujícím od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Podle § 1813 jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle ustanovení § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

19. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní (poskytovatelem úvěru) a žalovaným (klientem) byla podpisem smluvních stran dne datum uzavřena smlouva číslo na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 52.000 Kč a to na účet, který žalovaný ve smlouvě uvedl. Žalovaný byl před podpisem smlouvy seznámen s podmínkami spojenými s čerpáním poskytnuté peněžní částky a to zejména s tím, že ji bude povinen zaplatit včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 146,29 % ročně a bude celou částku splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 5.472 Kč měsíčně počínaje měsícem květen 2017. Žalobkyně před uzavřením této smlouvy poskytla žalovanému předsmluvní informace o výši v úvahu přicházejícího úvěru s přihlédnutím na finanční možnosti žalovaného a podmínky, za kterých bude tento úvěr splácen. Žalovaný byl též seznámen s následky spojenými s nezaplacením jedné ze splátek, a to i z části. Žalovaný věděl, že bude platit za každé prodlení se splátkou každou zvlášť o délce 30 dnů smluvní pokutu ve výši 499 Kč a také náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením každé splátky zvlášť ve výši 200 Kč. Žalovaný byl seznámen i s následky spojenými se zesplatněním úvěru pro nezaplacení splátek, tedy že zaplatí novou jistinu úvěru a vzniká mu též povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně prokázala, že ze svého účtu odeslala na účet uvedený žalovaným ve smlouvě peněžní částku 52.000 Kč. Žalovanému bylo oznámeno neplnění povinnosti ze smlouvy a žalobkyně v oznámení ze dne datum žalovaného poučila o následcích spojených s prodlením, pokud nedojde k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru. Žalovaný byl bezúspěšně opakovaně žalobkyní vyzýván k zaplacení jednotlivých splátek po lhůtě splatnosti. Z listin předložených žalobkyní, kdy žalovaný byl v průběhu soudního řízení zcela procesně pasivní, nebylo zjištěno, že by žalovaný kromě deseti splátek uhrazených před zesplatněním úvěru cokoliv dalšího na svůj dluh zaplatil, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Bylo též prokázáno, že žalovanému jako spotřebiteli bylo poskytnuto prostřednictvím samostatného zprostředkovatele jméno příjmení dne datum náležité vysvětlení, aby žalovaný byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.

20. Soud na základě učiněného skutkového závěru věc posoudil po právní stránce podle shora uvedených hmotněprávních ustanovení ve světle (dále jen Z.o.S.ú) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně je aktivně legitimována pro toto řízení, neboť soud nemá pochyb o tom, že je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr ve smyslu Z.o.S.ú a předmětnou smlouvu za ni uzavíral samostatný zprostředkovatel ( Z.o.S.ú.). Žalovaný je pro toto řízení pasivně legitimován, neboť žalobkyně s ním uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které splnila dohodnutou povinnost a na účet žalovaného označený ve smlouvě převedla částku 52.000 Kč. Žalovanému vznikla dohodnutá povinnost zaplatit žalobkyni 98.496 Kč v 18 měsíčních splátkách po 5.472 Kč splatných vždy každého 17. dne v měsíci na účet žalobkyně a tuto povinnost žalovaný počínaje jedenáctou splátkou nespnil. Součástí peněžitého plnění, které měl žalovaný žalobkyni za půjčení peněžní částky 52.000 Kč zaplatit, byla i pro případ nesplnění smlouvy sjednaná smluvní pokuta, poplatky (náklady) za písemné upomínky s nezaplacením jednotlivých splátek. Mezi smluvními stranami byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 146,3 % ročně s předpokládanou roční procentní sazbou nákladů (RPSN) na úvěr rovněž ve výši 146,3 % ročně. Soud na základě těchto zjištění vyhověl žalobě pouze zčásti a to pokud se týká nezaplacené jistiny, tj. 31.684,94 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč) a nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč), tedy částky v celkové výši 33.282,94 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně a to od data uvedeného v žalobě, tj. od datum do zaplacení, a dále smluvní pokuty z jistiny úvěru ve výši 4.435,80 Kč (0,1 % denně z částky 31.684,94 Kč od datum do datum (výrok II.).

21. Pro úplnost soud dodává, že hodnocení žalovaného a posouzení jeho schopnosti poskytnuté peněžní prostředky splácet tak, jak jej žalobkyně provedla prostřednictvím zjištění příjmů, pravidelných výdajů a závazků žalovaného a prověření žalovaného v příslušných registrech nebankovních úvěrů považuje soud za dostatečné, žalobkyně si v tomto směru svoji povinnost stanovenou splnila.

22. Ve zbývající části tak, jak je uvedena ve výroku III. tohoto rozhodnutí, soud žalobě nemohl vyhovět, neboť má zato, že smluvní ustanovení, na základě kterých žalobkyně po žalovaném požaduje peněžité plnění, se v daném případě příčí dobrý mravům (§ 1 odst. 2 o. z.). Soud v této souvislosti zjistil, že v dané věci se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru, který poskytla žalobkyně jako podnikatel a nebankovní poskytovatel úvěrů žalovanému jako spotřebiteli. Tato skutečnost je zřejmá rovněž i z toho, jakým způsobem byla smlouva uzavírána, kdy v podstatě žalovaný po seznámení se s žalobkyní navrhovanými podmínkami, za kterých je ochotna žalovanému poskytnout úvěr, neměl možnost tyto žádným způsobem ovlivnit. Žalobkyně tak mohla do smlouvy o úvěru prosadit i ustanovení o úrocích z úvěru, která zneužívají slabší postavení spotřebitele a jsou v tomto konkrétním případě na první pohled zřejmě nepřiměřené. Této nepřiměřenosti si byla vědoma i žalobkyně při žalobním požadavku úroků ve výši 93,61 % ročně z nezaplacené jistiny, který následně u jednání soudu dne datum ještě redukovala na 35 % (viz odst. 2 – částečné zpětvzetí návrhu), přičemž tento úrok požadovala maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 118.195 Kč (a to vše při poskytnutí úvěru ve výši 52.000 Kč, kdy úroková sazba byla ve smlouvě určena ve výši 146,29 % p.a.). Z úvěrové smlouvy a dohodnutých smluvních podmínek se podává, že žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 98.496 Kč (při výši úvěru 52.000 Kč a při době splácení 18 měsíců). Dle konstantní judikatury (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména k přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze připustit, že půjčky či úvěry na základě smluv uzavíraných s fyzickými osobami v případě, kdy se dlužník nachází v obtížné finanční situaci, a mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – s ohledem na okolnosti daného případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. K měsíci červenci 2017 se úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 9,27 % (pro domácnosti při splatnosti 1-5 let) - zjištěno z www.cnb.cz. Trojnásobek úrokové míry peněžních ústavů tak činil 27,81 % ročně. Pokud tedy byla úroková sazba ve smlouvě sjednána ve výši 146,29 % ročně, jedná se o sazbu mnohonásobně převyšující nejvyšší přípustnou sazbu, a takové ujednání o úrocích je absolutně neplatné, na čemž nic nemění ani skutečnost, že již v žalobě a následně po částečném zpětvzetí žaloby, požadovala žalobkyně úrokovou sazbu nižší. Z ujednání, které je od počátku neplatné, nelze ničeho přiznat, a to ani v míře, jež je obvykle bankovními institucemi v daném místě a čase poskytována.

23. Pokud soud nepřiznal žalobkyni z výše uvedených důvodů částku 5.096,47 Kč (kapitalizovaný úrok z úvěru), nemohl jí přiznat ani úrok z prodlení z této částky a rovněž smluvní pokutu z úroku z úvěru ve výši 937,40 Kč (smluvní pokuta z úroku z úvěru 5.373,20 Kč – 4.435,80 Kč = 937,40 Kč) a úrok ve výši 35 % ročně z částky 31.684,94 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky 118.195 Kč. Z těchto důvodů soud v uvedeném rozsahu žalobu zamítl (výrok III.).

24. Soud, jak již bylo výše zmíněno, neshledal neplatnost celé smlouvy, ale shledal pouze dílčí neplatnost výše uvedených ustanovení a protože bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 52.000 Kč, žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, proto se dostal do prodlení. Ujednaný zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně (odstavec 6 bod 6. 7. smlouvy) a předčasnou splatnost celého závazku v případě porušení smlouvy, soud neshledal v rozporu s dobrými mravy, neboť se jedná o běžná ustanovení, která jsou běžnou součástí úvěrových smluv. Proto povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky ve formě úvěru a v případě prodlení se zaplacením (vrácením) této peněžité částky povinnost zaplatit i úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně je v souladu s právem. Jak v žalobě bylo tvrzeno a soudem zjištěno, k zesplatnění celého úvěru došlo datum a od následujícího dne, tj. datum se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením celé dosud nezaplacené části úvěru. Soud mohl v souladu se žalobním požadavkem žalobkyni přiznat pouze dohodnutý úrok z prodlení od data datum.

25. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Dle , odst. 2 , žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Jestliže však některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně, když k částečnému zpětvzetí žaloby ve vztahu k části požadovaného úroku přistoupila bez bližšího zdůvodnění, resp. poté, co byl obeznámena s právním názorem soudu na požadovanou výši úroků. O nákladech řízení soud dále rozhodoval dle dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Převážně procesně úspěšným byl ve sporu žalovaný, neboť soud při rozhodování o nákladech řízení v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. zohledňoval i příslušenství pohledávky. Žalobkyně po kapitalizaci všech požadovaných úroků (včetně těch, ve vztahu k nimž byla žaloba částečně vzata zpět) ke dni rozhodnutí soudu uplatnila nárok v celkové výši 99.374 Kč, úspěšná byla co do částky 41.579 Kč, tj. 41,84 %. Procesní úspěch žalovaného tak činí 58,16 %, po odečtení neúspěchu v rozsahu 41,84 %, by měl mít žalovaný nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 16,32 %, žalovanému však žádné náklady v řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictví Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.