Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 275/2023-23

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 17 064,68 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 220 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 920 Kč od datum do zaplacení a částku ve výši 1 144,68 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 931,76 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 700 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 220 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 920 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 1 144,68 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 931,76 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 920 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 1 144,68 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 11 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky webová adresa vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost a to tím způsobem, že žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr příjmení), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru„ sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalovaná následně správnost svých identifikačních údajů, (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve Smlouvě a toto odsouhlasila podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva se žalovanou byla uzavřena elektronicky. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala tím, že výše uvedené právnická osoba zpřístupnila svůj bankovního účet za účelem získání informací

o bankovním účtu a jeho majiteli. Úvěr ve výši 11 700 Kč byl žalované vyplacen dne

bankovním převodem na účet žalované takto: dne datum ve výši 4 000 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč a 4 200 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila volitelné služby, a to službu“ Presto” za poplatek ve výši 660 Kč. Jedná se o službu, která je volitelná a je na uvážení zájemce o úvěr, zda ji bude chtít využít. Úvěr byl splatný dne datum. Žalovaná na předmětný úvěr nehradila ničeho. Žalobkyni dále

v důsledku prodlení žalované se splacením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků

z prodlení a smluvní pokuty v souladu s čl. 6 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 15 920 Kč, z toho dluh na jistině ve výši 11 700 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru: 3 560 Kč, poplatek za službu„ Presto“: 660 Kč. Žalovaná požádala 5 krát o odklad splatnosti úvěru o 35 dní a splatnost nastala dne datum. Žalobkyně je oprávněna v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalované dne datum předžalobní výzvu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně

a žalovaná uzavřeli dne datum Smlouvu o úvěru číslo v níž se žalobkyně (věřitel) zavázala poskytnout žalované (dlužníkovi) částku až do výše 11 700 Kč s možností postupného čerpání jako spotřebitelský úvěr a žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem za vybrané volitelné služby (165 Kč) a s poplatkem za sjednání úvěru dle sazebníku (3 160 Kč) k 30. dni ode dne čerpání úvěru; první čerpání mělo být ve výši 4 000 Kč a splatnost byla stanovena na datum (Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, z popisu základních vlastností spotřebitelského úvěru, ze Sazebníku). Částku 11 700 Kč poskytla žalobkyně žalované na její účet dne datum ve výši 4 000 Kč, dne datum ve výši 1 500 Kč, dne datum ve výši 2 000 Kč a ve výši 4 200 Kč (z Přehledu bankovních transakcí). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní výzvou ze dne datum (Z předžalobní výzvy, podacího archu). Žalovaná v řízení ani netvrdila, jakou část pohledávky zaplatila; podle žalobkyně neuhradila ničeho.

4. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že žalovaná žalobkyni sdělila výši svých pravidelných výdajů ve výši 6 000 Kč měsíčně (500 Kč na půjčky, 3 600 Kč na bydlení a 2 500 Kč další a ostatní nezbytné výdaje) a výši čistého příjmu 20 000 Kč s tím, že s žalovanou žije v domácnosti ještě jedna osoba. Výše ověřeného příjmu žalované měla podle žalobkyně činit 8 209 Kč. Z předloženého výpisu z účtu žalované vyplývá, že k datu datum byla žalovaná na svém účtu – 6 140,40 Kč, přičemž příjem jí byl před uzavřením smlouvy o úvěru naposledy zaslán od právnická osoba, a.s. dne datum ve výši 4 530 Kč a dne datum ve výši 9 326 Kč. Podle y vydané žalobkyní a nazvané„ Identifikované příjmy“ měla žalobkyně ověřit příjem žalované ve výši 8 209 Kč; z této y není zřejmé jakým způsobem a u koho

(u kterého konkrétního subjektu) se tak stalo.

5. Podle ustanovení , (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující)

a žalovanou (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

11. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

12. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí, jako věřiteli, poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ust. , a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně doložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalované, listinu„ identifikované příjmy“ a výpis z účtu žalované. Již jen ze sdělení žalované je zřejmé, že tato sdělila žalobkyni jinou výši příjmu, než jakou měla žalobkyně ověřit, nehledě na skutečnost, že z předloženého výpisu z účtu nebyl v měsíci červnu 2022 zřejmý jakýkoliv příjem žalované, když za měsíce červenec a srpen 2022 (tedy měsíce bezprostředně předcházející poskytnutí úvěru) ani výpis z účtu předložen nebyl. Ze žádné z předložených listin pak nijak nevyplývá, že by žalobkyně skutečně ověřila příjmy žalované (výplatními páskami, pracovní smlouvou apod.), když pouhé prohlášení žalobkyně že tak učinila (listina„ identifikované příjmy“) je na úrovni tvrzení, nikoliv však důkazu, který by tuto skutečnost prokázal, a už vůbec z předložených listin nevyplývá, že by žalobkyně zkoumala skutečné výdaje žalované (např. nájemní smlouvou, doklady SIPO apod.). Za situace, kdy při zjištěném debetu na osobním účtu žalované, při jejích tvrzeních o výši příjmu, které neodpovídali (údajným) zjištěním žalobkyně, kdy navíc na účtu žalobkyně nebyl za poslední měsíc výpisu evidován žádný příjem žalované, se věřitel důsledněji nezabýval zjištěním příjmů a konkrétních výdajů žalované (konkrétními listinami viz výše), nelze než uzavřít, že věřitel neposuzoval podle ust. úvěruschopnost spotřebitele řádně (viz výše uvedené rozhodnutí NS ČR) a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (věřitel) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o úvěru přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

14. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 11 700 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni.

15. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla v řízení úspěšná ohledně částky 11 700 Kč, která představuje 69 % uplatněného nároku, neúspěšná byla ohledně částky 5 364,68 Kč, tedy z 31 % z uplatněného nároku. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31 %) jí soud přiznal 38 % vzniklých nákladů řízení v částce 931,76 Kč Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 064,68 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Použití ustanovení vyhlášky č. 177/96 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, např. pod spisovými značkami , , , a další.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, je možno rozhodnutí vykonat.