Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
207 C 149/2023-68
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale nám. příjmení jméno anonymizováno, obec, PSČ
fakticky na adrese pro doručování: adresa žalovaného
o zaplacení částky 21 900 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 832,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 800 Kč jdoucím od datum do zaplacení a částku 14 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 265,08 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 100 Kč jdoucím od datum do zaplacení, celkově tedy částku 21 900 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení, to vše v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy nejpozději do 25. dne v každém měsíci v kalendářním roce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 547 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 832,49 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 800 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení a částku 14 100 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 265,08 Kč, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 100 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, celkově tedy částku 21 900 Kč s výše uvedenými úroky z prodlení, to vše v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy nejpozději do 25. dne v každém měsíci v kalendářním roce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 547 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od datum s poukazem na to, že mezi právnická osoba IČO, jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy, první byla dne datum uzavřena smlouva o anonymizováno úvěru číslo na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 12 363 Kč v 12 měsíčních splátkách po 2 697 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 8 209 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 5 900 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 1 265,08 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do datum. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Dále byla dne datum uzavřena smlouva o anonymizováno úvěru číslo na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 8 469 Kč v 52 týdenních splátkách po 356 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 4 971 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 2 200 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 832,49 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do datum. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od datum. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu datum, dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil, ve vyjádření však neuvedl žádné relevantní námitky, naopak stvrdil údaje uváděné žalobkyní ohledně výše poskytnutého a vráceného plnění, zdůraznil charakter pohledávky jako bezdůvodného obohacení, což žalobkyně uváděla již v žalobě, dospěl ke stejné výši jistiny dluhu a požádal o splácení z důvodu nedostatku svých příjmů.
3. Právní zástupce žalobkyně se k jednání omluvil, žalovaný nikoli, ale nedostavil se, až po anonymizována tři slova, že mu anonymizována dvě slova, (k čemuž soud nemohl po vyhlášení rozsudku přihlížet). Proto soud věc rozhodl na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy, dle nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, resp. 10 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se vždy předmětnou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 12 363 Kč, resp. 8 469 Kč, to vše ve sjednaných 12 splátkách měsíčně, resp. 52 splátkách týdně. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 5 900 Kč na první smlouvu, resp. 2 200, Kč na smlouvu druhou.
5. Z předžalobní výzvy ze dne datum, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně dne datum zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do datum a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky.
6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení anonymizováno se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb. ); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. Částku 20 000 Kč, resp. 10 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 5 900 Kč, resp. 2 200 Kč, zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh 21 900 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, se souhlasem žalobkyně ale rozložil plnění do splátek. Kromě jistiny přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z částky 21 900 Kč, neboť tím, že žalovaný tuto částku nevrátil řádně a včas, se bezesporu do prodlení dostal. Zákonný úrok z prodlení v procentní výši přiznal soud žalobkyni od datum, tedy ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky, o němž byl žalovaný řádně informován.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Delší lhůta byla zvolena, aby nebyly náklady řízení hrazeny na úkor nároku žalobkyně, platba není vysoká a v prodloužené lhůtě ji lze splnit jednorázově.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).