Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 C 138/2023-16

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 680 Kč za dobu od 3. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 680 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 680 Kč za dobu od 3. 8. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se ve zbytku zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023 ve výši 14,00 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 400 Kč od 26. 2. 2009 do 18. 3. 2010. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nesplněné povinnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 26. 2. 2009 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovaným.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „ “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Předloženými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 26. 2. 2009, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 14 720 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit v 54 týdenních splátkách ve výši 640 Kč a poslední splátku ve výši 160 Kč, celkem tedy v 55 týdenních splátkách. RPSN smlouvy činila dle všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy, celkem 215,73 %. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 2 320 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka postoupena na právnická osoba anonymizováno a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni.

5. S ohledem na ustanovení , , rozhodoval soud o právech a povinnostech z porušené smlouvy za použití právních předpisů účinných v době do 31. 12. 2013.

6. Podle , (dále jen „obč. z.“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Na smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovaným se dále jako na vztah ze spotřebitelské smlouvy aplikují ustanovení o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

7. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o půjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvě sjednaný poplatek má z právního hlediska charakter úroků.

8. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 26. 2. 2009 zejména z hlediska jejího souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 39 obč. z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením , dříve platného , neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

9. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v únoru 2009, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce, činily v průměru 14,05 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o půjčce, ve které byla sjednána roční procentní sazba nákladů ve výši 215,73 %, tvoří takto sjednaná RPSN zhruba patnáctinásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o půjčce týkající se poplatku ve výši 14 720 Kč je pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 39 obč. z. absolutně neplatné.

10. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku (nákladech spotřebitelského úvěru) způsobuje neplatnost celé smlouvy o půjčce či nikoli. Dle § 41 obč. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004 došel tento soud k závěru, že v případě smlouvy o půjčce lze ujednání o výši úroků považovat za oddělitelné a nezpůsobující neplatnost celé smlouvy o půjčce pouze tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu smlouvy nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování zápůjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou půjčku. Pokud by pak v rámci uzavírané smlouvy o půjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy, případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o půjčce číslo uzavřené dne 26. 2. 2009 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je neplatná jako celek.

11. Dle § 451 obč. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je mimo jiné majetkový prospěch získaný plněním z neplatného právního úkonu. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě neplatného právního úkonu finanční částku ve výši 20 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud pak žalovaný vrátil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni částku ve výši 2 320 Kč, je tento povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 17 680 Kč, a to bezprostředně poté, co byl k plnění vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván k plnění dluhu v dopise označeném jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, odeslaným dle podacího archu dne 22. 7. 2015, ve kterém mu byla stanovena lhůta 10 dnů ke splnění dluhu. Soud vycházel z toho, že předmětný dopis byl doručen žalovanému nejdříve dne 23. 7. 2015, dne 2. 8. 2015 tak uběhla lhůta k plnění. Soud proto podané žalobě co do částky 17 680 Kč vyhověl, ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. S ohledem na skutečnost, že žalovaný v této lhůtě dlužnou částku neuhradil, přiznal soud žalobkyni dále nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně v souladu s  Lhůta k plnění byla stanovena dle

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř, tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to s ohledem na poměrný neúspěch žalobkyně ve věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.