Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 292/2023-20

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 928,39 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 928,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 928,39 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 928,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 928,39 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 1 928,39 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za poskytnuté zařízení a smluvní pokuty.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Na základě písemně dohody účastníků ze dne 18. 12. 2020, číslo přenechala žalobkyně na předem neurčenou dobu žalovanému k dočasnému užívání zařízení IMEI anonymizováno, (dále jen„ zařízení“), za cenu 30 Kč měsíčně, kterou měl žalovaný hradit k datu uvedenému v příslušném vyúčtování žalobkyně. Přestože si žalovaný toto zařízení převzal, ke dni 27. 9. 2021, 27. 10. 2021 a 27. 11. 2021, tedy k datu uvedenému ve vyúčtování žalobkyně, sjednanou cenu za jeho dočasné poskytnutí neuhradil. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně v souladu s ujednáním účastníků ukončila uvedenou dohodu a žalovaného vyzvala k vrácení dočasně poskytnutého zařízení, a to nejpozději do 9. 12. 2022. Žalovaný však zařízení do uvedeného termínu žalobkyni nevrátil, a proto jej žalobkyně vyzvala k úhradě sjednané peněžní sankce ve výši 1 850 Kč, a to do 21. 2. 2023. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný na žalobou vznesený nárok, a to i přes opakované upomínání ze strany žalobkyně, do dne vyhlášení rozsudku cokoliv uhradil.

5. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v  a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o dočasné užívání zařízení, již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ uvedenou výše, je zřejmé, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde o spor vyplývající z nájemní smlouvy. V kontextu těchto informací soud uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.

6. Žalobkyně a žalovaný ve vztahu k zařízení mezi sebou uzavřely nájemní smlouvu na dobu neurčitou ( , , (dále jen „o. z.“)). Obsahem této nájemní smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému do dočasného užívání zařízení. Žalovaný se zavázal zařízení převzít a hradit žalobkyni nájemné ve výši 30 Kč měsíčně splatné k datu uvedenému ve vyúčtování žalobkyně. Žalobkyně svoji povinnost vyplývající z této smlouvy splnila, žalovanému pronajaté zařízení přenechala a umožnila mu jeho dočasné užívání. Žalovaný si toto zařízení převzal. Prostřednictvím vyúčtování pak žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě sjednaného nájemného, a to do 27. 9. 2021, 27. 10. 2021 a 27. 11. 2021 (v posledním z uvedených případu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nájemného pouze ve výši 18,39 Kč) ( o. z.). Žalovaný však předmětné nájemné žalobkyni neuhradil. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků nájemní smlouvu vypověděla ( o. z.) a vyzvala žalovaného, aby jí nejpozději do 9. 12. 2022 pronajaté zařízení vrátil. Jelikož žalovaný žalobkyni ve stanoveném termínu pronajaté zařízení nevrátil, vyzvala jej žalobkyně k úhradě sjednané smluvní pokuty ve výši 1 850 Kč se splatností do 21. 2. 2023 ( o. z., o. z.). Žalovaný však ani tuto svoji povinnost nesplnil. V kontextu všech skutečností uvedených shora tak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě žalobou nárokované částky včetně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 928,39 Kč (v souladu s návrhem žalobkyně) od 22. 2. 2023 do zaplacení ( o. z., o. z., ve spojení s  ).

7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s 

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 928,39 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.