Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 219/2023-116
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 86 612,51 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 57 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé splátky ve lhůtě její splatnosti.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 29 612,51 Kč s úrokem ve výši 66,8 % ročně z částky 60 727,63 Kč od 22. 2. 2023 do 17. 3. 2023 ve výši 2 598,24 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 60 727,63 Kč od 18. 3. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2023 dosáhne částky 211 276 Kč, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 585 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 57 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 000 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu nabude tento rozsudek právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé splátky ve lhůtě její splatnosti.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dalších 29 612,51 Kč s úrokem ve výši 66,8 % ročně z částky 60 727,63 Kč od 22. 2. 2023 do 17. 3. 2023 ve výši 2 598,24 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 60 727,63 Kč od 18. 3. 2023 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 2. 2023 dosáhne částky 211 276 Kč, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 585 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 9. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 86 612,51 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru, která byla dle žaloby uzavřena mezi účastnicemi. Podle žalobních tvrzení žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované dne 13. 10. 2022 peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč. Žalovaná se měla zavázat tuto částku žalobkyni vrátit a současně zaplatit úrok, jehož sjednaná výše činila 66,8 % ročně, to vše ve sjednaných měsíčních splátkách. Dostala se však do prodlení s úhradou těchto splátek, kdy na svůj dluh ze smlouvy uhradila pouze dvěma platbami ve dnech 2. 1. 2023 a 16. 1. 2023 částku v celkové výši 4 000 Kč. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou k datu 20. 2. 2023 celý poskytnutý úvěr jednorázově zesplatnila. Tímto zesplatněním přirostly doposud nezaplacené úroky k nesplacené jistině úvěru a žalovaná tudíž k okamžiku zesplatnění dlužila na tzv. nové jistině úvěru celkem 70 488,14 Kč. Po zesplatnění úvěru již žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalovaná částka sestávala z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 70 488 Kč, smluvních pokut za prodlení žalované s úhradou tří splátek úvěru v celkové výši 1 497 Kč účtovaných dle bodu 6.1. smlouvy za prodlení s úhradou v pořadí první až třetí splátky úvěru, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované s úhradou první až třetí splátky úvěru v celkové výši 600 Kč účtované dle bodu 6.2. smlouvy a ze smluvní pokuty účtované dle bodu 6.5. smlouvy v sazbě 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, kdy žalobkyně požadovala smluvní pokutu v celkové výši 14 027,51 Kč, která odpovídala shora uvedené denní sazbě z dlužné nové jistiny úvěru za období od 22. 2. 2023 do 8. 9. 2023. Žalobkyně si dále nárokovala smluvní úrok v nominální sazbě dle smlouvy (66,8 % ročně) z původní nesplacené jistiny úvěru za dobu od prvního dne následujícího po dni, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou zesplatněného dluhu ze smlouvy (tj. od 22. 2. 2023), do 90. dne trvání prodlení žalované (tj. do 17. 3. 2023), za následující období od 18. 3. 2023 do zaplacení pak v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v účinném znění požadovala smluvní úrok odpovídající sazbě zákonného úroku z prodlení dle příslušných právních předpisů. V neposlední řadě se pak domáhala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 72 585 Kč odpovídající zesplatněné jistině, smluvní pokutě dle bodu 6.1. smlouvy a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to za dobu od 22. 2. 2023 do zaplacení.
2. U jednání, které se ve věci konalo dne 27. 11. 2023, žalovaná vyjádřila svůj nesouhlas s podanou žalobou. Uvedla, že se před nějakým časem seznámila na internetové seznamce s mužem, který se jí představil jako jméno (pozn. dle v řízení provedených důkazů se jednalo o jméno příjmení, datum narození, bytem obec a číslo). Začala si s ním psát a mimo jiné se mu svěřila s tím, že má nějaké půjčky. jméno jí navrhl, že jí pomůže s jejich konsolidací, tvrdil, že má společnost, kterou by mohl poslat do insolvence, čímž by se daly vyřešit i dluhy žalované. Aby však mohl vše zrealizovat, měla mu žalovaná sdělit své osobní údaje a přístupové údaje do svého internetového bankovnictví. To také žalovaná učinila. Ona sama se žalobkyní nikdy žádnou úvěrovou smlouvu neuzavírala, musel ji podle jejího názoru uzavřít právě jméno příjmení za použití údajů získaných od žalované. Ta připustila, že peněžní prostředky od žalobkyně byly vyplaceny na její bankovní účet, zároveň však sdělila, že tyto peníze prakticky obratem z účtu odešly pryč, aniž by měla žalovaná možnost s nimi jakkoliv disponovat. Následně začaly žalované chodit upomínky k úhradě dluhu. Žalovaná je nejprve přeposílala jméno příjmení, který jí sliboval, že dá vše do pořádku. To se však nestalo, proto žalovaná chtěla celou věc oznámit na policii, než to však stihla, sama policie si ji předvolala k výslechu v záležitosti, která se týkala podvodného jednání jméno příjmení vůči jiným osobám. V době, kdy mělo dojít k uzavření předmětné úvěrové smlouvy, žalovaná rozhodně nepracovala pro právnická osoba s.r.o., jak se podává z listin předložených žalobkyní, byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti. V této evidenci je vedena i nyní. příjmení jméno příjmení chtěla zkonsolidovat svůj dluh vůči právnická osoba, vzniklý z titulu smlouvy o úvěru uzavřené v roce 2020. Tehdy žalovaná potřebovala peníze na vybavení bytu, proto si sjednala úvěr ve výši 250 000 Kč, který splácela měsíčními splátkami, jejichž výše v říjnu 2022 činila 4 000 Kč, aktuálně pak splácí 7 000 Kč měsíčně. Tyto splátky celou dobu hradí ze svého bankovního účtu trvalým příkazem. Telefonní číslo, které je uvedeno v úvěrové smlouvě předložené žalobkyní (tel. číslo), nikdy nevyužívala, to samé platí i o e-mailové adrese email.
3. U dalšího jednání konaného dne 8. 1. 2024 žalovaná soudu popsala své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry. Sdělila, že její jediné pravidelné příjmy tvoří přídavky na dvě dcery ve věku 6 a 3 roky, na které měsíčně pobírá přídavky ve výši okolo 2 000 Kč, a dále výživné na starší dceru ve výši 3 000 Kč. Jiné příjmy v současnosti nemá, je vedena v evidenci úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a je finančně závislá na svých rodičích, u nichž s dětmi bydlí a kteří financují základní životní potřeby jak jí samotné, tak i jejích dětí – nákupy potravin, léků, šatstva či hygienických potřeb. Rodičům v souvislosti s bydlením nic neplatí. Žádný hodnotnější majetek nevlastní. Každé dceři přispívá částkou 1 000 Kč na obědy, dále ze svých příjmů hradí mimořádné výdaje dcer např. na výlety se školkou apod. Aktuálně má další dva neuhrazené dluhy, jeden vůči jméno příjmení, který je i exekučně vymáhán a aktuálně z něho zbývá uhradit ještě asi čtyři splátky po 2 000 Kč měsíčně, druhý pak vůči právnická osoba, na který měsíčně splácí 7 000 Kč. S ohledem na své uvedené poměry žalovaná požádala soud, aby jí v případě, že žalobě vyhoví, umožnil splácet dluh formou splátkového kalendáře. Vzhledem k tomu, že se jí rýsuje nabídka zaměstnání, vyjádřila žalovaná přesvědčení, že bude schopna hradit splátky ve výši alespoň 2 000 Kč měsíčně, postupně třeba i více.
4. Z písemného prohlášení z 12. 10. 2022 se podává, že žalovaná vůči žalobkyni před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru mimo jiné měla prohlásit, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu, nebyla proti ní podána jakákoliv žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, není vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí a není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků dle předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaná rovněž měla prohlásit, že se nenachází v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle zákona č. 182/2006 Sb. , proti její osobě nebyl podán insolvenční návrh ani v posledních třech letech nebyl takový návrh zamítnut pro nedostatek majetku.
5. Z formuláře„ Hodnocení klienta“, jakož i z žalobkyní předložených výplatních pásek a potvrzení o příjmu žalované se podává, že žalobkyně měla před uzavřením úvěrové smlouvy provést posouzení úvěruschopnosti žalované. V rámci tohoto procesu vycházela z toho, že žalovaná je zaměstnána jako uklízečka u agentury práce právnická osoba, přičemž její čistý měsíční příjem z tohoto zaměstnání činí průměrně 19 294 Kč. Žalobkyně dále vycházela z toho, že žalovaná vynakládá každý měsíc výdaje na bydlení ve výši 5 529 Kč, na výživu dětí ve výši 3 320 Kč a dále částku odpovídající životnímu minimu jednotlivce dle obecně závazných právních předpisů ve výši 4 620 Kč, tedy že celkem její měsíční výdaje činí 13 469 Kč. Její měsíční volné finanční zdroje pro účely splácení úvěru tak měly po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč činit 4 825 Kč.
6. Z výpisu záznamů z registru příjmení ze 12. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná v tomto registru k uvedenému datu neměla evidován žádný záznam.
7. Z výpisu z Nebankovního registru klientských informací ze 16. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela tzv. CBS skóre v hodnotě 341 bodů. Byla tedy zařazena do II. kategorie (316 až 415 bodů), která je ve výpisu popisována následovně:„ vyšší body do interní Score Card, menší riziko, lepší segment klientů“.
8. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo z jehož obsahu vyplývá, že měl být akceptován ze strany žalované dne 12. 10. 2022 a ze strany žalobkyně dne 13. 10. 2022, jakož i z dodatku k tomuto návrhu, který obě smluvní strany měly akceptovat ve stejný den jako původní návrh smlouvy, se podává, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč jako bezúčelový úvěr. Žalovaná se měla zavázat uvedenou částku žalobkyni vrátit a současně jí zaplatit smluvní úrok, jehož výše činila dle smlouvy 66,80 % ročně, to vše ve 48 měsíčních splátkách po 3 668 Kč splatných vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž bude úvěr vyplacen. Celkem tak měla být žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 176 064 Kč. V bodě 6.1. smlouvy bylo obsaženo ujednání, podle něhož měla žalovaná být v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru či její části trvajícího 30 dnů povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se dostane do takového prodlení, přičemž tyto smluvní pokuty měla být žalobkyně oprávněna účtovat žalované jen do zesplatnění úvěru. Smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy měly být splatné v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti žalované k jejich zaplacení, přičemž souhrn těchto smluvních pokut nesměl přesáhnout částku 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodě 6.2. smlouvy pak bylo sjednáno, že žalobkyně bude mít v případě jejího prodlení s úhradou splátek vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s tímto prodlením, a to ve výši 200 Kč u každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaná dostane do prodlení v trvání alespoň 15 dnů. Dle bodu 6.3. písm. b) smlouvy pak v případě, že by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části trvajícího 65 dnů, mimo jiné automaticky mělo dojít k zesplatnění úvěru, měly se tedy okamžitě stát splatnými veškeré pohledávky žalobkyně z úvěrové smlouvy – pohledávka na zaplacení jistiny úvěru a veškerých úroků za poskytnutí úvěru, které ke dni zesplatnění úvěru dle citovaného ustanovení přirůstaly k jistině, dále veškerých smluvních pokut a veškerých nákladů dle bodu 6.2. písm. b) smlouvy. Dle čl. 6 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru měly stát součástí tzv. nové jistiny úvěru, kterou měla být žalovaná povinna zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění. Z této nové jistiny úvěru byla také žalobkyně dle citovaného ustanovení oprávněna požadovat zákonný úrok z prodlení, a to až do doby úplného zaplacení nové jistiny úvěru. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále obsaženo ujednání o tom, že pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, bude povinna žalobkyni zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky odpovídající nové jistině úvěru za každý den prodlení až do úplného zaplacení dlužné částky, a to ode dne následujícího dni zesplatnění až do úplného zaplacení nové jistiny. Dle bodu 2.2. smlouvy v případě zesplatnění úvěru měla i nadále trvat povinnost žalované k zaplacení úroku v ujednané výši, přičemž tento úrok měl i nadále přirůstat pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně byla dle citovaného ustanovení oprávněna požadovat na úrocích maximálně částku ve výši 120 % z celkové částky, kterou měla žalovaná dle smlouvy zaplatit. Smlouva měla být uzavřena za využití prostředků komunikace na dálku, přičemž žalovaná měla návrh smlouvy od žalobkyně akceptovat tím způsobem, že žalobkyni zašle na telefonní číslo uvedené v návrhu smlouvy SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas mimo jiné s návrhem smlouvy a jež bude obsahovat jméno a příjmení žalované a dále jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která byla žalobkyní za tímto účelem zaslána žalované pro posouzení její úvěruschopnosti.
9. Z potvrzení o vyplacení peněžních prostředků předloženého žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně dne 13. 10. 2022 vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované č. bankovní účet částku 61 000 Kč.
10. Z karty klienta předložené žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaná celkem žalobkyni v souvislosti se shora uvedenou smlouvou uhradila 4 000 Kč, a to tak, že dne 2. 1. 2023 uhradila 3 000 Kč a dne 16. 1. 2023 1 000 Kč.
11. Z dopisů z 19. 12. 2022, 17. 1. 2023 a 17. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou celkem třikrát písemně vyzvala k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě jejich nezaplacení dojde k 65. dni prodlení žalované s úhradou některé ze splátek k zesplatnění úvěru.
12. Z oznámení z 20. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou písemně informovala o tom, že v důsledku jejího prodlení s úhradou dlužné splátky úvěru došlo k zesplatnění úvěru, a současně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v celkové výši 72 585 Kč, který měl sestávat ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 60 727,63 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 760,51 Kč, smluvních pokut ve výši 1 497 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč. Dluh měla žalovaná dle uvedeného oznámení uhradit nejpozději do deseti dnů od data jeho odeslání
13. Z předžalobní výzvy ze 13. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce písemně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 72 585 Kč s příslušenstvím a běžící smluvní pokuty, který měl žalované vzniknout na základě shora uvedené úvěrové smlouvy, a upozornila ji, že pokud tento dluh neuhradí nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Předmětná předžalobní výzva byla dle přiloženého poštovního podacího archu odeslána žalované 13. 7. 2023.
14. Z protokolu o výslechu žalované v procesním postavení svědka sepsaného dne 21. 11. 2023 orgánem PČR, KŘP Pardubického kraje, OHK SKPV Svitavy, bylo zjištěno, že v rámci výpovědi ve věci trestního stíhání obviněného jméno příjmení, datum narození, žalovaná uvedla, že se s příjmení seznámila na internetu někdy v roce 2022. Poté, co spolu nějakou dobu komunikovali přes internet, nabídl příjmení žalované, že zajistí konsolidaci jejího dluhu, a to prostřednictvím jeho firmy, na kterou by se dluh mohl převést a následně by příjmení poslal firmu do insolvence. Žalovaná s tímto návrhem nakonec souhlasila, neboť se svého dluhu potřebovala zbavit. příjmení příjmení ofocený občanský a řidičský průkaz. Na tyto doklady příjmení, jak dodatečně žalovaná zjistila, jejím jménem uzavíral různé smlouvy o zápůjčkách, v nichž uváděl různá kontaktní telefonní čísla a zaměstnání žalované, např. pozici uklízečky kdesi v obec, kterou však žalovaná nikdy nevykonávala. Kromě smlouvy se žalobkyní takto příjmení za žalovanou uzavřel například další úvěrovou smlouvu na portálu webová adresa. V souvislosti s uzavřením smlouvy se žalobkyní příjmení požádal žalovanou, aby mu poskytla přístup do jejího internetového bankovnictví, což mu žalovaná umožnila. Následně byly skutečně na její účet č. bankovní účet žalobkyní zaslány peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč, tyto však příjmení obratem převedl jinam a žalovaná z uvedené částky neměla vůbec nic. Po nějakém čase jí začaly chodit výzvy k úhradám, načež se obrátila na příjmení, kterému tyto výzvy přeposlala a žádala po něm nápravu situace. příjmení jí odepsal, že se na to podívá, ale nic se nestalo. Proto dnes musí oba dluhy žalovaná splácet sama. Co se stalo s takto získanými peněžními prostředky, neví.
15. Z oznámení o přiznání dávky SSP vystaveného dne 28. 4. 2020 Úřadem práce ČR – krajskou pobočkou v Pardubicích, kontaktním pracovištěm v obec, bylo zjištěno, že žalované byl od 5. 4. 2020 přiznán rodičovský příspěvek na dceru jméno celé jméno žalované, datum narození, ve výši 10 000 Kč.
16. Z oznámení o zániku nároku na dávku vystaveného dne 10. 10. 2022 týmž úřadem práce bylo zjištěno, že z důvodu vyplacení celkové částky 300 000 Kč na rodičovském příspěvku nárok na tuto dávku žalované zanikl k datu 30. 9. 2022.
17. Z potvrzení vystaveného dne 12. 12. 2023 týmž úřadem práce bylo zjištěno, že žalovaná je od 20. 10. 2022 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována v době od 20. 10. 2022 do 19. 3. 2023.
18. Ze sdělení kpt. anonymizováno jméno příjmení, vrchního komisaře OHK obec, z 19. 12. 2023, soud zjistil, že vůči jméno příjmení je vedeno trestní řízení, které se nachází ve vysokém stupni vyšetřování a předpokládaným vydáním návrhu na podání obžaloby v lednu 2024. Obviněný příjmení se v dosavadním průběhu řízení doznal ke spáchání celkem pěti skutků úvěrových podvodů na poškozené jméno celé jméno žalované, datum narození, která je matkou žalované. Všechny skutky byly spáchány na úkor společnosti právnická osoba příjmení, jichž se měl příjmení dopustit vůči žalované, byly oznámeny příslušnému policejnímu orgánu ve obec, a to za účelem řádného prověření a zjištění stavu věci, kdy jméno příjmení je dle zmíněného sdělení s ohledem na mnoho společných atributů trestné činnosti, pro kterou je již trestně stíhán, s činností, které se měl dopustit vůči žalované, důvodně podezřelý i ze spáchání žalovanou popisovaných skutků, je však třeba, aby i tyto skutky byly spolehlivě prověřeny v rámci trestního řízení.
19. Z výpisu z běžného účtu žalované č. bankovní účet za měsíc říjen 2022 bylo zjištěno, že dne 13. 10. 2022 byla ve prospěch tohoto účtu od žalobkyně připsána platba ve výši 61 000 Kč. Téhož dne byla z účtu žalované provedena odchozí platba ve výši 7 000 Kč ve prospěch účtu její matky jméno celé jméno žalované, dvě odchozí platby ve výši 35 000 Kč a 980 Kč na účet č. bankovní účet, a dále došlo k výběru hotovosti ve výši 14 000 Kč v bankomatu na ulici ulice v obec Celkem tak odchozí transakce z účtu za den 13. 10. 2022 činily 56 980 Kč.
20. Z usnesení o zahájení trestního stíhání jméno příjmení vydaného orgánem PČR, KŘP Jihomoravského kraje, OHK SKPV Brno, dne 14. 6. 2023 pod číslo jednací, bylo zjištěno, že jméno příjmení je mimo jiné trestně stíhán pro skutky, které jsou v uvedeném usnesení popsány pod body 371, 372 a 374, jichž se měl dopustit vůči poškozené jméno celé jméno žalované zjednodušeně řečeno tím, že jménem poškozené uzavřel či se v jednom případě pokusil uzavřít se společností právnická osoba smlouvy o úvěrech, k čemuž neoprávněně využil osobních dokladů poškozené.
21. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv podstatné pro rozhodnutí ve věci:
22. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Klíčovou skutkovou otázkou, se kterou se v rámci tohoto hodnocení musel vypořádat, bylo, zda mezi žalobkyní a žalovanou skutečně došlo k uzavření předmětné úvěrové smlouvy, jak vyplynulo z podané žaloby, nebo zda jménem žalované bez jejího vědomí tuto smlouvu uzavřel jméno příjmení, což tvrdila žalovaná, což by znamenalo, že mezi účastnicemi žádný smluvní vztah nevznikl. Předmětná smlouva měla být uzavřena za použití prostředků umožňujících komunikaci na dálku. Konkrétně mělo dojít k akceptaci návrhu smlouvy ze strany žalované tím způsobem, že žalovaná zašle na vymezené telefonní číslo žalobkyně SMS zprávu, jež bude obsahovat mimo jiné jedinečný kód tvořený variabilním symbolem ověřovací platby, která byla již dříve zaslána žalobkyní na bankovní účet žalované. Z pohledu soudu nelze mít po provedeném dokazování za prokázané, že to byla žalovaná, kdo předmětnou SMS zprávu žalobkyni odeslal, a tedy nelze vycházet z toho, že žalovaná skutečně projevila svou svobodnou vůli směřující k uzavření smlouvy o úvěru za podmínek vymezených v žalobkyní předloženém návrhu.
23. Skutkovou verzi žalované, podle níž smlouvu se žalobkyní uzavíral jméno příjmení za využití osobních údajů a bankovního účtu žalované, k nimž mu žalovaná umožnila přístup, podporuje zejména obsah její svědecké výpovědi, kterou poskytla policejnímu orgánu v rámci trestního řízení vedeného vůči jméno příjmení. Důkazní hodnotu této výpovědi posiluje zejména fakt, že žalovaná vypovídala pod hrozbou trestněprávních následků, které by ji stihly v případě, kdy by vypovídala nepravdivě, o čemž byla vyslýchajícím orgánem řádně poučena. Její svědecká výpověď je přitom zcela konzistentní s tím, co žalovaná uvedla v tomto řízení v rámci své procesní obrany proti podané žalobě. V této souvislosti dále rozhodně nelze přehlížet, že trestní řízení vedené vůči jméno příjmení se sice netýká přímo skutků, jichž se měl příjmení dopustit vůči žalované, nicméně trestná činnost, která je příjmení ze strany orgánů činných v trestním řízení kladena za vinu, je svým charakterem prakticky totožná s jednáním, které popsala v rámci své výpovědi žalovaná, pouze se týká jiných poškozených. Dle usnesení o zahájení trestního stíhání zmiňovaného v odstavci 20 tohoto odůvodnění měl jméno příjmení uzavírat úvěrové smlouvy jménem jiných osob a tímto způsobem podvodně získávat peněžní prostředky od nejrůznějších poskytovatelů úvěrů v desítkách či dokonce stovkách jiných případů, přičemž podobného jednání se měl mimo jiné dopustit i vůči matce žalované jméno celé jméno žalované. Policejní komisař kpt. příjmení vyšetřující trestnou činnost obviněného příjmení v rámci svého vyjádření z 19. 12. 2023 výslovně uvedl, že příjmení je z jeho pohledu důvodně podezřelý i ze spáchání trestné činnosti popsané žalovanou, nicméně že bude třeba danou věc spolehlivě prověřit v rámci trestního řízení. Jakkoliv si je soud vědom toho, že trestní řízení ve věci jméno příjmení doposud nebylo pravomocně skončeno a že příjmení zřejmě prozatím nebyl obviněn z jednání směřujícího vůči žalované (k datu vydání tohoto rozsudku soud neměl k dispozici důkazy, které by takovou skutečnost potvrzovaly), skutečnosti doposud zjištěné v rámci trestního řízení nasvědčují pravdivosti skutkové verze žalované, byť ani tu nelze mít v celém jejím rozsahu za současné důkazní situace za jednoznačně prokázanou, neboť není jednoznačně podložena žádnými dalšími důkazy vyjma protokolu o její svědecké výpovědi v rámci trestního řízení.
24. V řešené věci je však podstatné, že důkazní břemeno stran prokázání toho, že to byla skutečně žalovaná, kdo se žalobkyní uzavřel předmětnou smlouvu, tížilo v tomto řízení žalobkyni, a nikoliv žalovanou, jak bude podrobně rozvedeno dále. V rámci hodnocení důkazů pak skutečnosti uvedené v předchozím odstavci z pohledu soudu zakládají přinejmenším důvodnou pochybnost o tom, že předmětnou smlouvu žalovaná uzavřela, přičemž za této situace bylo na žalobkyni, aby soudu předložila další důkazy podporující její tvrzení, že smlouva o úvěru byla uzavřena právě se žalovanou. Přitom za daných okolností nemůže postačovat fakt, že předloženým potvrzením o provedené platbě a výpisem z bankovního účtu žalované bylo nepochybně prokázáno, že peněžní prostředky představující jistinu sjednaného úvěru byly zaslány na bankovní účet žalované. příjmení mohl soud vycházet z toho, že smlouvu uzavřela žalovaná, musela by žalobkyně prokázat, že žalovaná skutečně učinila projev vůle směřující k uzavření smlouvy, tedy že to byla ona, kdo odeslal žalobkyni příjmení zprávu obsahující identifikační kód, neboť právě tímto způsobem mělo dle smlouvy dojít k akceptaci návrhu smlouvy ze strany žalované. Toto se však žalobkyni prokázat z pohledu soudu nepodařilo.
25. Soud se dále zabýval tím, zda lze mít za prokázané tvrzení žalované, že žalobkyně sice jistinu úvěru zaslala na její bankovní účet, žalovaná však fakticky neměla jakoukoliv možnost s těmito prostředky disponovat, neboť tyto byly prakticky obratem jméno příjmení odeslány pryč. Uvedená skutečnost totiž z pohledu soudu byla klíčová pro závěr, zda se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když (při předpokladu, že předmětnou úvěrovou smlouvu neuzavřela) byla jistina úvěru připsána ve prospěch jejího účtu. Z výpisu z bankovního účtu žalované vyplývá, že v den, kdy ve prospěch tohoto účtu byla připsána platba žalobkyně ve výši 61 000 Kč (jistina úvěru), tedy 13. 10. 2022, došlo jednak k několika odchozím platbám z tohoto účtu (platba ve výši 35 980 Kč ve prospěch bankovního účtu neznámého majitele a platba ve výši 7 000 Kč ve prospěch účtu matky žalované), rovněž však k výběru hotovosti ve výši 14 000 Kč Celkem tedy v daný den z účtu žalované byly provedeny transakce v celkové výši 56 980 Kč, což bez ohledu na cokoliv dalšího znamená, že přinejmenším s částkou 4 020 Kč (představující rozdíl mezi přijatou jistinou úvěru ve výši 61 000 Kč a provedenými transakcemi ve výši 56 980 Kč) žalovaná rozhodně přinejmenším po nějakou dobu disponovat mohla. Pokud se pak jedná o shora uvedené„ odchozí“ transakce, u nich za dané důkazní situace nelze jednoznačně posoudit, zda tyto transakce provedla žalovaná nebo nějaká jiná osoba (pravděpodobně jméno příjmení). Přitom rozhodně nelze vyloučit, že to byla právě žalovaná, kdo z účtu vybral hotovost ve výši 14 000 Kč (neboť bankovní kartou k účtu nepochybně disponovala) a kdo zadal příkaz k odchozím platbám, k nimž v daný den došlo (zde lze poukázat zejména na platbu ve výši 7 000 Kč odeslanou na účet matky žalované). Z popsaných důvodů tak soud tvrzení žalované o tom, že nemohla s předmětnými peněžními prostředky od žalobkyně fakticky disponovat, za prokázané neshledal.
26. Veden shora uvedenými úvahami, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci:
Dne 13. 10. 2022 žalobkyně vyplatila ve prospěch bankovního účtu žalované č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 61 000 Kč. Z pohledu žalobkyně se mělo jednat o jistinu úvěru sjednaného na základě návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo. Žalobkyně následně dopisy z 19. 12. 2022, 17. 1. 2023 a 17. 2. 2023 opakovaně písemně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru v intencích shora uvedeného návrhu, přičemž posléze dopisem z 20. 2. 2023 informovala žalovanou o tom, že došlo k okamžitému zesplatnění všech jejích závazků z úvěrové smlouvy číslo vyzvala ji k úhradě dluhu v celkové výši 72 585 Kč. K zaplacení této částky byla následně žalovaná vyzývána ještě prostřednictvím předžalobní výzvy zástupkyně žalobkyně z 13. 7. 2023. Dne 13. 10. 2022 byly ze shora uvedeného účtu žalobkyně provedeny tři odchozí platby, a to platba ve výši 7 000 Kč ve prospěch účtu matky žalované jméno celé jméno žalované a dvě platby v souhrnné výši 35 980 Kč ve prospěch účtu neznámého majitele č. bankovní účet. Dále byla z účtu vybrána hotovost ve výši 14 000 Kč. Žalovaná byla od 5. 4. 2020 do 30. 9. 2022 příjemcem rodičovského příspěvku na dceru jméno celé jméno žalované ve výši 10 000 Kč měsíčně, od 20. 10. 2022 byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž podpora v nezaměstnanosti jí byla poskytována v době od 20. 10. 2022 do 19. 3. 2023. V souvislosti s úvěrovou smlouvou číslo žalovaná celkem žalobkyni doposud uhradila 4 000 Kč.
27. Žalobkyně se domáhala zaplacení částek uvedených v žalobě z titulu smlouvy o úvěru, která měla být mezi účastnicemi uzavřena podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“). Dle citovaného ustanovení platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud žalobkyně oprávněnost žalobou uplatněných nároků dovozovala ze smlouvy o úvěru, bylo na ní, aby v řízení prokázala jednak to, že žalované poskytla peněžní prostředky v ujednané výši, jednak to, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok, respektive další plnění sjednaná ve smlouvě (smluvní pokuty, náklady spojené s prodlením žalované, atd.). Žalobkyni, jak již soud popsal shora, se podařilo prokázat toliko poskytnutí peněžních prostředků žalované, nikoliv již to, že s ní žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu. Tím, že se žalobkyně ani její zástupkyně nezúčastnily druhého jednání ve věci konaného dne 8. 1. 2024, se žalobkyně připravila o možnost, aby jí soud v této souvislosti poskytl příslušné procesní poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), a tom, že z jeho pohledu neunáší své důkazní břemeno a jaké z toho pro ni mohou v řízení plynout důsledky. Žalobkyně ani její zástupkyně se k jednání nedostavily bez omluvy, přičemž za dané situace soud neshledal důvod, aby jednání odročoval pouze za účelem poskytnutí procesního poučení žalobkyni, neboť takový postup by byl jednoznačně v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Z uvedeného plyne, že žalobkyni se nepodařilo prokázat uzavření úvěrové smlouvy se žalovanou, což znamená, že nemohla být v řízení úspěšná, pokud jde o nároky, které se přímo opírají o ustanovení této smlouvy (tj. nárok na zaplacení úroku z úvěru, smluvních pokut a nákladů spojených s prodlením žalované). Soud však shledal žalobu jako důvodnou, pokud jde o část žalobkyní požadované jistiny úvěru, a to z níže uvedených důvodů.
28. V situaci, kdy nebylo prokázáno, že by mezi účastnicemi došlo ke vzniku jakéhokoliv závazkového právního vztahu, přičemž zároveň žalobkyně prokazatelně vyplatila dne 13. 10. 2022 ve prospěch bankovního účtu žalované částku 61 000 Kč, bylo třeba na toto plnění nahlížet jako na plnění bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., o které se žalovaná na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 o. z. Žalované tím podle § 2991 o. z. vznikla povinnost žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat, tedy vrátit poskytnutou částku 61 000 Kč. Tuto povinnost žalovaná doposud splnila pouze částečně, a to v rozsahu 4 000 Kč (jí provedené platby ve dnech 2. 1. 2023 a 16. 1. 2023). Aktuálně jí tedy stále zbývá uhradit 57 000 Kč. V tomto rozsahu soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou, aby tuto částku žalobkyni zaplatila, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 22. 2. 2023 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Žalovaná se s úhradou této částky dostala do prodlení, žalobkyni tudíž svědčí právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
29. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II. rozsudku).
30. Předmětem řízení byl nárok na zaplacení 86 612,51 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 57 000 Kč s příslušenstvím, naopak co do částky 29 612,51 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu je tedy za procesně úspěšnou třeba považovat žalovanou. Poměr úspěchu a neúspěchu obou účastnic ve vztahu k předmětu řízení tak činí 66 % ku 34 % ve prospěch žalobkyně, což znamená, že podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. by v obecné rovině žalobkyni mělo svědčit právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 32 % (66 – 34 = 32). Soud však dospěl k závěru, že za daných okolností je třeba na posuzovanou věc aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. o. s. ř. Z něj vyplývá, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Soud má za to, že důvodem zvláštního zřetele hodným, který svědčí pro to, aby žalobkyni v daném případě výjimečně nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, jsou velmi nepříznivé osobní, majetkové a výdělkové poměry na straně žalované ve spojení s okolnostmi daného případu, kdy z provedených důkazů vyplývá vysoká pravděpodobnost toho, že žalovaná se stala obětí podvodného jednání ze strany jméno příjmení.
31. Žalovaná je matkou – samoživitelkou, stará se o dvě dcery ve věku 6 a 3 roky. Aktuálně je vedena v evidenci úřadu práce a jejím jediné příjmy tvoří přídavky na obě děti, jejichž měsíční výše se pohybuje okolo 2 000 Kč, a výživné ve výši 3 000 Kč, které jí hradí otec starší dcery. Žalovaná je zcela odkázána na finanční pomoc svých rodičů, u kterých spolu s dcerami bydlí, aniž by musela rodičům na náklady bydlení přispívat. Jsou to její rodiče, kdo financuje uspokojování základních životních potřeb žalované a jejích dcer. Žalovaná má navíc vedle dluhu u žalobkyně další dva doposud neuhrazené dluhy, které se snaží splácet. Jeden z nich je vůči ní dokonce exekučně vymáhán. Je pravdou, že žalovaná v řízení neprokázala své tvrzení, že s peněžními prostředky od žalobkyně nikdy neměla příležitost sama disponovat (a že to tedy nebyla ona, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil). Na základě provedených důkazů z pohledu soudu nelze jednoznačně určit, zda vůbec a případně v jakém rozsahu použila žalovaná tyto prostředky na úhradu svých vlastních potřeb, respektive zda tyto prostředky z větší části nespotřeboval jméno příjmení, aniž by z toho sama žalovaná měla jakýkoliv prospěch. Přesto má soud za to, že je namístě shora popsané okolnosti případu zohlednit v rámci rozhodnutí o nákladech řízení, a to tím spíše, pokud na straně žalující stojí zavedený poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů, který dle účetní závěrky za rok 2022 (poslední zveřejněná účetní závěrka ve sbírce listin v obchodním rejstříku) poskytl jen v uvedeném roce 2022 svým klientům půjčky v souhrnné nominální hodnotě přesahující 934 milionů Kč a jehož čistý účetní zisk za rok 2022 přesáhl 226 milionů Kč. Z uvedených údajů je zcela zřejmé naprosto neporovnatelné finanční zázemí obou účastnic, přičemž soud je toho názoru, že po žalované za daných okolností nelze spravedlivě požadovat, aby vedle dlužné jistiny úvěru musela hradit žalobkyni ještě náklady tohoto řízení, byť byla z větší části procesně neúspěšná a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. by jí tato povinnost stíhala. Proto soud žalobkyni za použití § 150 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
32. Stejné argumenty, pro které nebylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, soud zohlednil i v rámci stanovení lhůty k plnění, kdy žalované v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. umožnil dlužnou částku ve výši 57 000 Kč včetně přiznaného zákonného úroku z prodlení splácet žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výši stanovil na částku 2 000 Kč. Takto vysoké splátky by měla být žalovaná i ve své současné finanční situaci schopna splácet, sama přitom vyjádřila ochotu v případě, že si sežene zaměstnání, hradit i vyšší splátky. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek soud stanovil vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude splatná k 20. dni měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, v jehož průběhu tento rozsudek nabude právní moci. Soud současně vyslovil tzv. ztrátu výhody splátek, což znamená, že pokud by se žalovaná dostala do prodlení s úhradou byť jen jediné stanovené splátky, může se žalobkyně domáhat jednorázové úhrady celé zbývající části své pohledávky, a to formou návrhu na nucený výkon rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.