Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 273/2023-45
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 34 943,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 130,88 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 6. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 069,39 Kč, úroku ve výši 12,05 % ročně z částky 26 542,28 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 12,44 % ročně z částky 7 401,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 34 943,43 Kč od 27. 10. 2021 do 5. 6. 2023 a z částky 13 812,55 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 130,88 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 6. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 069,39 Kč, úroku ve výši 12,05 % ročně z částky 26 542,28 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 12,44 % ročně z částky 7 401,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 34 943,43 Kč od 27. 10. 2021 do 5. 6. 2023 a z částky 13 812,55 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit státu na účet Okresního soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 6. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 27 013,20 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,86 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 775,86 Kč, s 12,05% úrokem z částky 26 542,28 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 27 013,20 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a dále zaplacení částky zaplacení částky 7 930,23 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 456,36 Kč, s 12,44% úrokem z částky 7 401,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 7 930,23 Kč od 27. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od právnická osoba jako právního nástupce původního věřitele právnická osoba (který zanikl fúzí sloučením ke dni 1. 1. 2022) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2023 právnická osoba (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o půjčce. Dne 18. 1. 2021 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně 12,05% úroku splatit formou 36 pravidelných měsíčních splátek po 1 487 Kč. Žalovaný uhradil celkem 10 901,87 Kč. Banka ke dni 26. 10. 2021 pohledávku ze smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 27 013,20 Kč (jistina 26 542,28 Kč, poplatky 470,92Kč). Dne 23. 11. 2019 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku včetně 12,44% úroku splatit formou 48 pravidelných měsíčních splátek po 435 Kč. Žalovaný uhradil celkem 7 967,25 Kč. Banka ke dni 26. 10. 2021 pohledávku ze smlouvy zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 930,23 Kč (jistina 7 401,23 Kč, poplatky 529 Kč).
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízeným jednáním se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011120417200001 ze dne 21. 6. 2017, návrhů smluv o půjčce číslo ze dne 23. 11. 2019 a číslo ze dne 18. 1. 2021, akceptací návrhů na uzavření smlouvy o půjčce, produktových obchodních podmínky právnická osoba pro půjčky, všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, sazebníku právnická osoba platného od 1. 1. 2021, oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 26. 10. 2021, výpisů z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet za dobu od 1. 7. 2017 do 30. 11. 2022, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta včetně příloh, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek, dvou oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 2. 2023 včetně seznamu odeslaných zásilek, podacího archu ze dne 15. 2. 2023 a fotokopie obálky od doporučené zásilky adresované žalovanému, potvrzení o úplatě ze dne 1. 2. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 29. 5. 2023 včetně podacího lístku ze dne 30. 5. 2023. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 21. 6. 2017 uzavřela banka s žalovaným rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb č. L0011120417200001, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet. Žalovaný smlouvu podepsal a jeho totožnost byla ověřena z jeho občanského průkazu. Dne 23. 11. 2019 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o zápůjčce označenou jako smlouva o půjčce číslo kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr, a to tak že banka akceptovala návrh na uzavření smlouvy podaný žalovaným prostřednictvím mobilního bankovnictví. Ve smlouvě byla sjednána sazba úroků z jistiny ve výši 39,9 % ročně. příjmení se zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy na běžný účet žalovaného č. bankovní účet, dle smlouvy poskytnutá zápůjčka včetně úroků měla být splacena formou 48 měsíčních splátek po 435 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 15 Kč měsíčně). Dne 18. 1. 2021 uzavřela banka s žalovaným smlouvu o zápůjčce označenou jako smlouva o půjčce číslo kdy se jednalo o spotřebitelský úvěr, a to tak že banka akceptovala návrh na uzavření smlouvy podaný písemně žalovaným. Ve smlouvě byla sjednána sazba úroků z jistiny ve výši 39,9 % ročně. příjmení se zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy na běžný účet žalovaného č. bankovní účet, dle smlouvy poskytnutá zápůjčka včetně úroků měla být splacena formou 36 měsíčních splátek po 1 487 Kč (včetně poplatku za pojištění ve výši 45 Kč měsíčně). Čerpání obou spotřebitelských úvěrů bylo prokázáno výpisy z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet. Dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta včetně jeho příloh při prošetřování výše příjmu žalovaného vycházela banka z žalovaným deklarované výše 28 000 Kč, kterou ověřila s využitím komplexního statistického nástroje určujícího reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů a započetla příjem 25 000 Kč. příjmení zohlednila výdaje žalovaného na bydlení 7 134 Kč, na živobytí 3 860 Kč, splátky úvěrů 3 112 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč měsíčně. Z výpisů z běžného účtu žalovaného, které banka měla k dispozici, neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož žalobkyně netvrdila, jaká konkrétní zjištění v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného banka učinila a že by z nich vycházela při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Dle oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 26. 10. 2021 dva spotřebitelské úvěry byly bankou zesplatněny pro úpadek nebo hrozící úpadek. Doručení nebo alespoň odeslání tohoto dopisu bankou žalovanému však v řízení nebylo prokázáno. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 1. 2023 mezi právnická osoba jako právním nástupcem po zaniklé právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným z předmětných dvou smluv o půjčce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému postupitelem oznámeno dopisy ze dne 14. 2. 2023, které byly odeslány jako doporučená zásilka dle poštovního podacího archu dne 15. 2. 2023 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 29. 5. 2023, která byla následujícího dne odeslána jako doporučená zásilka žalovanému. Z dalších čtených listin neučinil soud žádná skutková zjištění.
5. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by banka dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. příjmení vycházela z žalovaným deklarované výše jeho příjmu, který byl ověřen pouze komplexním statistickým nástrojem určujícím reálně dosažitelné příjmy na základě osobních předpokladů. U výdajů žalovaného bylo taktéž vycházeno z deklarovaných údajů, které banka vždy mírně upravila. příjmení vycházela z částky životního minima u nákladů na živobytí, náklady na bydlení nebyly nijak doloženy. příjmení měla se více zabývat zjišťováním skutečné výše běžných a pravidelných výdajů žalovaného za situace, kdy například měla výpisy z jeho běžného účtu za dobu několika let.
6. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy číslo čerpal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 10 901,87 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. 19 098,13 Kč. Žalovaný na základě neplatné smlouvy číslo čerpal od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně 7 963,25 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 7 967,25 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tyto pohledávky za žalovaným, byť byly označeny jako pohledávky ze smluv o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 21 130,88 Kč, jako součet částek 19 098,13 Kč a 2 032,75 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení, avšak až ode dne 6 6. 2023 do zaplacení, a to v návaznosti na předžalobní upomínku ze dne 29. 5. 2023, která byla následujícího dne odeslána jako doporučená zásilka žalovanému, k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. 2. 6. 2023, dle § 573 o. z., následující pracovní den (pondělí 5. 6. 2023) nastala splatnost a nejpozději od 6. 6. 2023 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 21 130,88 Kč. Úrok z prodlení z přiznané částky byl přiznán v žalobkyní požadované procentní sazbě, která nepřevyšuje sazbu zákonných úroků z prodlení platnou k prvnímu dni prokázaného prodlení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož procesní úspěch obou účastníků byl přibližně stejný, a to s přihlédnutím k výši příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 22 203,63 Kč a neúspěšná co do částky 26 234,80 Kč.
8. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 350 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 1 398 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být v žalobě vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku, tj. do částky 1 748 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.