Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 296/2023-26

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 3 904,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 441,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 566 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 007,03 Kč od datum do zaplacení a částku ve výši 897,30 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 441,03 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 566 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 007,03 Kč od [datum] do zaplacení a částku ve výši 897,30 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 007,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 007,03 Kč od datum do zaplacení a částky 897,30 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, měl žalobkyně s žalovaným uzavřenou Smlouvu k službě anonymizováno účet (dále jen " Smlouva), v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby anonymizováno účet. Aktivací anonymizováno účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah k službě anonymizováno účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba (dále jen„ Podmínky“). Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje možnost zákazníkům zřídit si anonymizováno kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného anonymizováno účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní (dále jen„ anonymizováno Karta“). anonymizováno Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 1 794,60 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití anonymizováno Karty. Jednotlivé platby a výběry anonymizováno Kartou následně žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na anonymizováno účtu žalovaného a následně žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí anonymizováno Kartou, ve kterém žalovanému uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtoval. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 1 566 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 353,57 Kč. Z přehledu je též patrné, jaké poplatky a v jaké výši byly žalovanému žalobkyní vyúčtovány. Žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení. Dle Podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky, dle kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení, jehož výše se bude odvíjet od délky trvání prodlení na straně žalovaného s tím, že neuhradí-li žalovaný uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, uhrazení

do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. S ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 897,30 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného dne datum k úhradě dlužné částky. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností právnická osoba a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne datum uzavřena smlouva ke službě anonymizováno účet, na základě které žalobkyně zřídila žalovanému tzv. anonymizováno účet, kterým žalovaný mohl disponovat až do poskytnutého finančního limitu, který je dle smlouvy obvykle od 2 000 Kč do 30 000 Kč. Žalovaný jako zákazník byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím tohoto účtu a povinen zejména hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím anonymizováno účtu, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Podle čl. 1 Smlouvy výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v Obchodních podmínkách (ze smlouvy k službě anonymizováno účet ze dne datum). Podle Ceníku žalobkyně k anonymizováno účtu za vedení a správu účtu Standard je žalobkyně oprávněna zákazníkovi účtovat měsíčně (s výjimkou prvních třech měsíců) poplatek ve výši 49 Kč. Při odložené platbě byly dle ceníku rovněž stanoveny poplatky. Žalobkyně účtovala žalovanému měsíčně 49 Kč jako poplatek za správu a vedení účtu a poplatky za odložení splatnosti (z VOP, z Ceníku, z vyúčtování). Žalovaný zaplatil prostřednictvím anonymizováno účtu za zboží a služby v období od datum do datum částku v celkové výši 1 794,60 Kč a zaplatil částku ve výši 353,57 Kč (z vyúčtování). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 7 452,06 Kč do datum; výzva ze dne datum byla odeslána žalovanému dne datum (z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku z datum).

4. Podle ustanovení , (dále také ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. , když za poskytnutí úvěru v podobě tzv. Twisto účtu byly sjednány poplatky. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo

i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

10. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný jí poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. Ve smyslu ust. , a že žalobkyně tyto poměry prověřovala nahlédnutím do externích a interních databází. K uvedeným tvrzením pak žalobkyně nedoložila ničeho, z jejích záznamů, pouze vyplývá, že žalovaný byl při sjednávání student a jeho příjem činil 6 000 Kč. Z ničeho však nevyplývá, o jaký příjem se jedná, zda je příjem např. z dohody o provedení práce, nebo zda se jedná např. o výživné, které je placeno jedním z rodičů apod. Už vůbec není zřejmé, zda a jakým způsobem zkoumala žalobkyně výdaje žalovaného. Za situace, kdy se žalobkyně spokojila pouze s tvrzením žalovaného o výši jejího příjmu, aniž by jí tento byl jakkoliv doložen, a vůbec nijak se nezabývala (konkrétními) výdaji žalovaného, i když věděla, že se jedná o studenta, nelze než uzavřít, že žalobkyně neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost (žalobkyně) poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

13. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 1 441,03 Kč (rozdíl mezi poskytnutými prostředky ve výši 1 794,60 Kč a vrácenými prostředky ve výši 353,57 Kč), kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , („ “), podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 1 441,03 Kč a neúspěšná co do částky 4 587,75 Kč (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni jednání), tedy žalobkyně byla úspěšná z 24 % a neúspěšná z 76 %. V rámci poměru úspěchu a neúspěchu byl tedy úspěšnější žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady v rámci tohoto řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.