Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 225/2023-39
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci
žalobce: právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně
zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátem
se sídlem adresa
proti
žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 18 631 Kč,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 257 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 374 Kč.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 503,10 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 257 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 374 Kč. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 503,10 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29.5.2023 ve znění podání ze dne 2.10.2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 18 631 Kč představující smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o úvěru. Žalobce tvrdil, že jako poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel dne datum se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy na jeho účet převedl částku 27 500 Kč, zbytek úvěru ve výši 2 500 Kč pak převedl dle dohody se žalovaným na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednanými úroky v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci, první splátka byla splatná dne 20.1.2021. Žalobce s odbornou péčí zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, když zkoumal jeho příjmy, které žalovaný doložil, žalobce je rovněž telefonicky prověřoval, měl k dispozici dvě výplatní pásky. Dospěl k závěru, že žalovaný disponuje z příjmu částkou asi 22 000 Kč měsíčně. Žalobce rovněž provedl prověření v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, měl k dispozici čestná prohlášení žalovaného ohledně jeho závazků a příjmů. Dále pak zohlednil výdaje žalovaného, když zohlednil normativní výdaje na bydlení v daném místě a výši existenčního a životního minima na jednotlivce. Po posouzení ověřených příjmů, výdajů žalobce a jeho případné rizikovosti tak dospěl k závěru o jeho schopnosti úvěr splácet. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru podal žalobce proti žalovanému u zdejšího soudu žalobu, kdy ve věci byl vydán dne 25.10.2022 rozsudek, č.j. 14 C 14/2022 -34, který nabyl právní moci dne 14.12.2022 a je vykonatelný. Pohledávka dle tohoto exekučního titulu ve výši 29 716 Kč byla uhrazena ke dni 31.3.2023, předmětem této žaloby tak není pohledávka, ohledně níž bylo daným rozsudkem rozhodnuto. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, kdy se dostal do prodlení s úhradou nejméně jedné splátky. Žalovaný byl písemně vyzván k uhrazení této dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů, tuto však neuhradil. Žalobce mu proto odeslal oznámení o zesplatnění úvěru, okamžik splatnosti neuhrazeného zůstatku úvěru tak nastal uplynutím 30 dnů od odeslání upomínky ze dne 28.3.2021. Žalovanému bylo zasláno písemné oznámení o zesplatnění úvěru, k němuž došlo dnem 30.5.2021. Součástí tohoto oznámení byla i předžalobní výzva. Žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu z neuhrazeného zůstatku úvěru ve výši 0,1 % denně a smluvní pokuty 0,1 % z neuhrazených splátek, kdy za období od 12.7.2021 do 31.3.2023 jde o částku 18 631 Kč, smluvní pokuta byla vypočtena z částky 29 716 Kč přiznané výše uvedeným exekučním titulem, kdy je tvořena částkou 25 016 Kč dle výroku a) rozsudku a částkou 4 700 Kč dle výroku b) rozsudku. Smluvní pokuta za období od zesplatnění do 11.7.2021 byla předmětem předchozího řízení a její úhrady se žalobce touto žalobou nedomáhal. Žalovaný žalobci i přes výzvu před podáním žaloby ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě jakkoliv nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den 8.1.2024. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobce a jeho právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s projednáním v jejich nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud při jednání provedl dokazování žalobcem předloženými listinami a obsahem spisu zdejšího soudu sp. zn. 14 C 14/2022 , kterými má za prokázaný následující skutkový stav. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s platností od 1.7.2019 ze dne 10.12.2020 má soud za prokázané, že tohoto dne byl žalovaný žalobcem seznámen se základními podmínkami poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, byl informován o podmínkách čerpání, splátkách, výši úroku, roční procentní sazbě nákladů a veškerých souvisejících platbách, o nákladech v případě opožděných plateb, možnosti předčasného splacení, kdy žalovaný tuto listin u podepsal. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud za prokázané, že tohoto dne účastníci uzavřeli tuto smlouvu. Žalovaný jako úvěrovaný uvedl ve smlouvě čistý měsíční příjem ve výši částka, výdaje na bydlení v částce částka, to, že bydlí anonymizováno role v řízení, je anonymizováno 8 slov, je uveden zaměstnavatel žalovaného – anonymizována dvě slova Úvěr byl sjednán ve výši 30 000 Kč, provize zprostředkovateli ve výši 2 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 1 500 Kč po dobu 25 měsíců, kdy poslední splátka měla být uhrazena dne datum, první splátka dne datum. Úroková sazba byla sjednána ve výši 21,55 % ročně. Na smlouvě je uvedeno číslo účtu žalovaného pro poukázání úvěru. V čl. II smlouvy je stanoven způsob výplaty úvěru zčásti na účet žalovaného po odečtení sjednané provize pro zprostředkovatele, jemuž je poukázána část úvěru ve výši provize. V čl. IV bodě 1 písm. d) smlouvy si účastníci sjednali, že úvěr se stane splatným v důsledku porušení povinnosti žalovaného tím, že je v prodlení s úhradou jedné splátky či její části po dobu delší než dva měsíce. Okamžikem splatnosti úvěru je datum odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. Splatným se pak stává dosud neuhrazená část úvěru, přičemž okamžik zesplatnění nemá vliv na splatnost již splatných, ale neuhrazených splátek. V čl. IV bodě 2 písm. a) si účastníci sjednali, že žalovaný je povinen hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, dle písm. b) pak smluvní pokutu v téže výši za každý den prodlení s nezaplacením zůstatku úvěru po zesplatnění. Dle písm. c) se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu v částce 499 Kč za prodlení s každou sjednanou splátkou. V čl. IV bodě 4 pak bylo sjednáno, že v případě prodlení je žalobce oprávněn po žalovaném požadovat náhradu vynaložených nákladů, kdy při zaslání odeslaných upomínek šlo o částku 100 Kč za každou upomínku. Smlouva obsahuje čestná prohlášení žalovaného ohledně uvedených pravidelných měsíčních příjmů a výdajů. Z potvrzení o provedení transakce anonymizováno má soud za prokázané, že dne datum byla na účet zprostředkovatele úvěru, jak je uveden v předsmluvních informacích a smlouvě o úvěru, zaslána částka 2 500 Kč a na účet žalovaného uvedený ve smlouvě pak částka 27 500 Kč. Z těchto zjištění pak soud učinil závěr, že žalovanému byl žalobcem poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč způsobem sjednaným v uzavřené smlouvě o spotřebitelském úvěru. Z listin y označené Smlouva číslo má soud ve spojení s uzavřenou smlouvou za prokázané, že žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr 25 splátkami ve výši 1 500 Kč, v listin ě je uveden způsob zápočtu jednotlivých splátek na jistinu a sjednaný úrok. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázané, že žalobce je oprávněným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů.
4. K tomu, že žalobce před poskytnutím úvěru s náležitou péčí zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, doložil žalobce následující listin y. Z listin y posouzení úvěruschopnosti zákazníka - žalovaného vzal soud za prokázané, že žalobce před uzavřením smlouvy ověřoval tvrzení žalovaného k jeho poměrům uvedené ve smlouvě. Zástupce žalobce do listin y zaznamenal, že byl ověřen bankovní účet žalovaného, to, že není uveden v evidenci exekucí (to je doloženo výpisem ze dne datum) a v insolvenčním rejstříku (viz výstup z insolvenčního rejstříku), že bylo ověřeno zaměstnání žalovaného, a to i ze dvou výplatních pásek a běžného účtu. Byly tak ověřeny pravidelné měsíční příjmy žalovaného ze zaměstnání ve výši částka, když jsou doloženy výplatními páskami za září a říjen roku 2020, i výpisem z účtu žalovaného ohledně úhrady mzdy v říjnu 2020. Bylo rovněž ověřeno, že žalovaný anonymizována tři slova. Žalobce se zabýval tvrzenými výdaji žalovaného, když nevycházel z jím uvedené výše 2 500 Kč, ale zohlednil normativní náklady na bydlení v obci dané velikosti a životní minimum žalovaného, rovněž tak nezabavitelnou částku ohledně jedné osoby. Žalobce tak hodnotil žalovaného jako schopného hradit měsíční splátku ve výši 1 500 Kč. K zohledněným částkám výdajů domácnosti anonymizována tři slova a výdajům na bydlení doložil i statistiky rodinných účtů a statistiku normativních nákladů na bydlení pro rok 2020. Z předložených listin je přitom zřejmé, že při zohlednění statisticky podložených výdajů i nezabavitelné částky pro jednu osobu měl žalovaný dostatečné prostředky pro úhradu sjednané splátky.
5. Z listin y – bonita smlouvy je prokázáno, že žalovaný se dostával do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru, když uhradil pouze částku 2 800 Kč dne 1.3.2021, ke dni 30.5.2021 byl v prodlení s úhradou částky 25 016 Kč na jistině, na sjednaných splátkách splatných do tohoto data pak dlužil celkem částku 4 700 Kč Celkem tak šlo o dluh ve výši 29 716 Kč, který byl uhrazen dne 31.3.2023.
6. Z upomínek ze dne datum datum ve spojení s čestnými prohlášeními jméno jméno ze dne datum a datum má soud za prokázané, že žalobce žalovaného uvedenými upomínkami vyzýval k zaplacení dlužných splátek. Ze zesplatnění pro smlouvu číslo a výzvy k úhradě, předžalobní výzvy ze dne datum spolu s podacím lístkem z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce zaslal uvedeného dne žalovanému oznámení o zesplatnění předmětného úvěru, oznámení obsahovalo vyčíslení dlužné částky, smluvní pokuty i upomínacích nákladů, kdy dlužná částka činila 29 716 kč, dlužná smluvní pokuta částku 2 495 Kč a upomínací náklady částku 300 Kč.
7. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25.10.2022, č.j. 14 C 14/2022 -34 soud vzal za prokázané, že účastníky daného řízení byli shodný žalobce a žalovaný jako v tomto řízení. Žalovanému byla tímto rozsudkem uložena ve výroku I. pod písmenem a) povinnost zaplatit žalobci částku 25 016 Kč s úrokem ve výši 21,55 % ročně od 31.5.2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 31.5.2021 do zaplacení, pod písmenem b) povinnost zaplatit žalobci částku 4 700 Kč, pod písmenem c) povinnost zaplatit žalobci částku 300 Kč, pod písmenem d) povinnost zaplatit žalobci částku 2 495 Kč a pod písmenem e) povinnost zaplatit žalobci částku 1 248 Kč. Z odůvodnění rozsudku je přitom zřejmé, že ve věci šlo o nároky žalobce ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené mezi účastníky dne datum, na základě které žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč. Šlo tedy o nároky ze smlouvy, ohledně které žalobce uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty i v tomto řízení. Soud měl přitom ve věci sp. zn. 14 C 14/2022 danou smlouvu za platně uzavřenou, měl za prokázané oprávněné zesplatnění úvěru ke dni 30.5.2021. Vzhledem k uvedenému proto uložil žalovanému povinnost uhradit výše uvedené částky, kdy v částce 25 016 Kč šlo o dlužnou jistinu úvěru, v částce 4 700 Kč o neuhrazené splátky do zesplatnění. V částce 300 Kč šlo o náklady za zasílání upomínek a v částkách 2 495 Kč a 1 248 Kč o sjednané smluvní pokuty, kdy první částka byla smluvní pokutou účtovanou za prodlení s úhradou jednotlivých splátek a druhá částka pak smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 31.5.2021 (od zesplatnění úvěru) do 11.7.2021. Rozsudek nabyl právní moci dne datum a ode dne datum byl vykonatelný. Z oznámení o skončení exekuce č.j. 129 EX 75/223-22 ze dne 8.3.2023 je zřejmé, že pohledávka žalobce přiznaná tímto rozsudkem byla proti žalovanému exekučně vymožena. Dle tvrzení žalobce, které žalovaný nerozporoval, byla částka 29 716 Kč připsána na jeho účet dne 31.3.2023.
8. Kontrolou výpočtu smluvní pokuty má soud za prokázané, že výše smluvní pokuty počítaná z částky 29 716 Kč ve výši 0,1 % za každý den prodlení činí za období od 12.7.2021 do 31.3.2023, tj. za 627 dnů prodlení, částku 18 631, 93 Kč. Žalobce se přitom domáhá na smluvní pokutě zaplacení částky 18 631 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě smluvní pokuty v této výši, upozorněn na případné podání žaloby, a to předžalobní výzvou ze dne datum zaslanou žalovanému dne datum, což vyplývá z této výzvy a podacího lístku. Žalovaný žalobci i přes tuto výzvu ničeho neuhradil.
9. V otázce právního posouzení věci, tj. podřazení skutkového stavu příslušné právní normě, jež vede soud k závěru o právech a povinnostech účastníků, soud postupoval následovně.
10. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § číslo odst. 1) úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění zákona č. 186/2020 Sb. účinného ode dne datum) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b. úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo
c. smluvní pokutu.
14. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
15. Podle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
16. Po podřazení shora zjištěného skutkového stavu pod platná zákonná ustanovení má soud za nepochybně prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne datum uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. občanského zákoníku , smlouva o úvěru, která byla ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem. Žalobce v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Na základě této smlouvy žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy tuto částku převedl na sjednané účty a žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, v nichž byl zahrnut i sjednaný úrok ve výši 21,55 % ročně. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplnil, když se dostal do prodlení s úhradou hned první splátky, další splátky nehradil řádně a včas. Dlužné splátky pak neuhradil i přes písemné upomínky zasílané mu žalobcem. Žalobce tak v souladu se smlouvou, konkrétně čl. IV písm. d) přistoupil ke dni 30.5.2021 k zesplatnění celého dluhu, žalovanému tuto skutečnost oznámil a vyzval jej k úhradě tehdy dlužné částky. Žalovaný mu však ničeho neuhradil. Žalobce se tak v jiném řízení (sp. zn. 14 C 14/2022 ) po žalovaném oprávněně domáhal zaplacení částky 25 016 Kč připadající na dlužnou jistinu a částky 4 700 připadající na dlužné splátky úvěru ke dni zesplatnění. Celkem tak šlo o částku 29 716 Kč. Soud má dále za to, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci si ve smlouvě o spotřebitelském úvěru v souladu s § 2048 občanského zákoníku a § 122 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru platně sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradami splátek i dluhu po zesplatnění. Žalobce se přitom v předchozím řízení domáhal z tohoto titulu po žalovaném zaplacení jednak částky 2 495 Kč, kdy šlo o pět smluvních pokut po 499 Kč za prodlení s úhradou jednotlivých splátek před zesplatněním a jednak částky 1 248 Kč, kdy šlo o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 29 716 Kč za dobu od zesplatnění do 11.7.2021 Celkem tak bylo v předchozím řízení (sp. zn. 14 C 14/2022 ) žalobci přiznáno vůči žalovanému právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 3 743 Kč. V tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl v prodlení s úhradou částky 29 716 Kč i po datu 11.7.2021, když k její úhradě došlo až na základě exekučního řízení, ve kterém byl podkladem rozsudek ve věci 14 C 14/2022 , a to dne 31.3.2023. Žalobci tak dle smluvního ujednání vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % za každý den prodlení s úhradou této částky. Celkem přitom smluvní pokuta za toto období dosáhla výše 18 631 Kč, jak se jejího zaplacení žalobce v tomto řízení domáhal. Zákon o spotřebitelském úvěru však v ustanovení § 122 obsahuje omezení výše smluvních pokut, které může poskytovatel spotřebitelského úvěru proti spotřebiteli uplatnit. Podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru přitom souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Pokud tedy na základě předmětné úvěrové smlouvy žalobce poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč, pak po žalovaném mohl na smluvních pokutách požadovat v součtu nejvýše částku 15 000 Kč. Za situace, kdy v předchozím řízení již byl žalobci vůči žalovanému přiznán nárok na zaplacení smluvních pokut ve výši 3 743 Kč, pak se mohl žalobce v tomto řízení po žalovaném z titulu nároku na zaplacení smluvní pokuty domáhat zaplacení již pouze částky 11 257 Kč. Soud proto žalobě ohledně nároku na zaplacení této částky ve výroku I. vyhověl a ve výroku II. pak žalobu ve zbytku, tj. ohledně částky 7 374 Kč, zamítl, když v této části jde o smluvní pokutu přesahující zákonné omezení její výše.
17. O nákladech řízení bylo ve výroku III. rozhodnuto podle § 142 odstavec 2 o.s.ř. , když soud uložil žalovanému povinnost nahradit ve věci převážně úspěšnému žalobci jím účelně vynaložené náklady, a to dle míry jeho úspěchu ve věci. Žalobce byl v dané věci úspěšný v rozsahu 60 % (ohledně částky 11 257 Kč) a neúspěšný v rozsahu 40 % (ohledně částky 7 374 Kč). Za situace, kdy míra úspěchu a neúspěchu se od sebe odečítá, je tak žalovaný povinen nahradit žalobci 20 % účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek a náklady na právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 4 650 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 1 860 Kč za 2,5 úkonů právní služby dle § 7 AT, a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a jednoduchou předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 300 Kč § 11 a § 13 AT. Dále náklady na právní zastoupení tvoří náhrada za DPH z odměny a paušálů ve výši 1 165,50 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak žalobce na nákladech řízení vynaložil částku 7 515,50 Kč. Dle míry úspěchu tak žalobci náleží 20 % z takto vynaložených nákladů, tedy částka 1 503,10 Kč, kterou je mu žalovaný povinen uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ). Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů vynaložených na úkon – doplnění žaloby, když dostatečná skutková tvrzení měla být obsažena již v žalobě tak, aby soud žalobce nemusel k jejich doplnění vyzývat. Nejde tak o účelně vynaložený náklad.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.