Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 71/2022-63

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových

sídlem adresa

pro zaplacení 1 344 496,09 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 344 496,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 1 344 496,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal náhrady škody ve výši 1 344 496,09 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s řízením vedeném u název soudu (dál jen„ název soud“) pod sp. zn. spisová značka (dále jen„ posuzované řízení“). V uvedeném řízení se zdejší žalobce domáhal na žalované společnosti, právnická osoba, (původně právnická osoba), IČO (dále jen„ společnost“), zaplacení částky 1 030 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce připustil, že žalovaná stanoviskem z datum přiznala již žalobci odškodnění v částce 102 375 Kč jakožto přiměřené zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce napadeného řízení, avšak nárok na náhradu škody odmítla. Konstatoval, že žalobou proto uplatňuje toliko nárok na náhradu škody vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení spočívající ve ztrátě dobytnosti pohledávky. Tvrdil, že pokud by bylo řízení skončeno v přiměřené lhůtě, za kterou považoval přibližně 4 roky od zahájení řízení a 6 měsíců na vydobytí pohledávky, žalované společnosti by nepochybně v napadeném řízení bylo uloženo zaplatit žalobci částku 731 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně od datum do zaplacení, tedy celkově by žalobce získal částku 973 275,69 Kč, když zdůraznil, že žalovaná společnost právnická osoba měla ke dni zahájení napadeného řízení dostatek majetku na uspokojení žalobcovy pohledávky, stejně jako ke dni datum, jež žalobce označil za maximální možný konec napadeného řízení, které by ještě bylo lze považovat za přiměřené, a to včetně vykonávacího řízení. Z výše uvedených důvodů považuje žalobce částku 973 275,69 za škodu, která mu vznikla toliko následkem nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce napadeného řízení, čímž došlo ke zmaření uspokojení jeho pohledávky. Dále v žalobě žalobce uplatnil škodu představující náhradu ušlých nákladů posuzovaného řízení, a to ve výši 41 200 Kč a 51 500 Kč v podobě uhrazených soudních poplatků za podání žaloby a za odvolání v namítaném řízení; náhradu nákladů za právní zastupování v naříkaném řízení v celkové výši 265 764,40 Kč - za 19 úkonů právní pomoci á 11 260 Kč, 19x režijní paušál á 300 Kč a DPH a dále 6x cestovné z obec do obec a zpět, včetně náhrady za ztrátu času, tj. celkem částku ve výši 12 756 Kč. Žalobce se tak na žalované domáhal náhradu škody v celkové výši 1 344 496,09 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z datum, v němž uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne datum uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 200 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení (kterému žalovaná částečně vyhověla a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 102 375 Kč), jako skutečnost, že žalobce u ní uplatnil též nárok na náhradu škody ve výši 973 275,69 Kč a nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 278 520,40 Kč, to vše podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Žalovaná uplatněný nárok projednala a konstatovala, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná rekapitulovala průběh řízení a uvedla, že pokud jde o náhradu škody, sporuje výši uplatněné škody, když o úspěchu žalobce v napadeném řízení nebylo pravomocně rozhodnuto. Dále namítala, že žalobce při určení výše škody vycházel z částky 731 000 Kč na základě znaleckého posudku, který však sám o sobě není určující. Žalovaná naopak za rozhodující skutečnost považuje zrušení konkurzu na žalovanou pro nedostatek majetku a její následný výmaz z obchodního rejstříku, což nejsou skutečnosti, které by mohly být přičitatelné z hlediska zavinění státu. K otázce nákladů řízení, o nichž bylo soudem rozhodnuto, uvedla, že nelze postavit existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu na jisto, neboť lze vypořádat nároky pouze dostatečně doložené a nesporné. Závěrem žalovaná uvedla, že soudu nepřísluší nahrazovat a simulovat rozhodnutí v jiném řízení, ani si stanovit jeho předpokládaný výsledek jako předběžnou otázku a současně poukázala na datum uplatnění nároku ze dne datum, kdy v takovém případě nemohlo dojít k prodlení žalované již dne datum. Vzhledem k výše uvedenému žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Zdejší soud ve věci rozhodl dne datum rozhodnutí rozsudkem č. j.: číslo jednací, kterým žalobu zcela zamítl s odůvodněním, že i kdyby bylo prokázáno, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žalobci by vznikla určitá majetková újma, nelze uvedenou skutečnost klást k tíži žalované pro nedostatek příčinné souvislosti, neboť došlo k přetržení příčinné souvislosti, protože stejný následek (vznik škody) vyvolala i další příčina spočívající v jednání společnosti, která odmítala žalobci zaplatit jím tvrzenou pohledávku za zhodnocení nebytového prostoru. Pokud žalobci nějaká majetková újma vznikla, vznikla toliko v příčinné souvislosti s jednáním společnosti. Další žalobcem uplatněný nárok na náhradu nákladů posuzovaného řízení spočívající v ušlé odměně právního zástupce ve výši 265 764,40 Kč, v uhrazených soudních poplatcích ve výši 41 200 Kč a 5 1 500 Kč a v cestovném a náhradě za promeškaný čas ve výši 12 756 Kč pak soud zamítl s tím, že uvedené představuje náklady řízení vynaložené žalobcem při vymáhání jeho práva. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk zahrnuje náhrada škody náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Žalobcem požadovaná škoda neodpovídá uvedenému ustanovení OdpŠk, neboť v dané věci žalobcem požadované náklady nejsou a nebyly náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí ani nesloužily k nápravě nesprávného úředního postupu. Nadto v posuzovaném řízení bylo o nákladech řízení rozhodováno v konečném rozhodnutí, a proto není možné, aby o této otázce nyní rozhodoval znovu soud I. stupně. Zároveň nelze pominout, že vynaložení nákladů řízení je vždy zapříčiněno rozhodnutím účastníka řízení, který se pro jejich vynaložení rozhodne, ať již ve formě soudního poplatku nebo nákladů právního zastoupení (včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas). Z uvedeného plyne, že mezi nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a ve vynaložení nákladů (posuzovaného) řízení, jejichž náhrady se žalobce domáhal, není dána příčinná souvislost. Vzhledem k tomu, že škoda ve výši 371 220,40 Kč vznikla výhradně následkem okolností, které se přičítají žalobci, jenž se sám rozhodl náklady v průběhu řízení vynaložit, soud i v tomto rozsahu žalobu zamítl.

4. Citované rozhodnutí bylo zrušeno usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j.: číslo jednací s tím, že se zdejší soud nezabýval otázkou existence pohledávky žalobce a schopností společnosti (byť nuceně) plnit dluh žalobci v době odpovídající délce posuzovaného řízení neovlivněného průtahy a spolu s tím nijak nezkoumal, jakou dobu posuzovaného řízení lze považovat za přiměřenou ke skončení řízení vzhledem ke konkrétním okolnostem od zahájení posuzovaného řízení. Se zřetelem na uvedené, soud při jednání dne datum poučil ve smyslu ust. , 3 žalobce o povinnosti tvrdit a prokazovat jednotlivé průtahy, tj. že konkrétní nečinnost soudu byla rozhodující příčinou, pro kterou oprávněná osoba, tj. žalobce, přišla o možnost uspokojení nároku vůči povinné osobě. Tedy soud žalobce poučil, aby tvrdil k jakým konkrétním průtahům došlo, o jakou dobu se tak řízení nedůvodně protáhlo a kdy dle žalobce mělo dojít k řádnému ukončení řízení, to vše při zohlednění všech specifik naříkaného řízení ve smyslu odškodňovacího zákona. K takovému okamžiku - řádnému konci řízení je pak třeba tvrdit a zejména prokázat, že pohledávka za dlužníkem (žalovanou společností), byla vymahatelná. Žalobci byla k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů poskytnuta lhůta 3 týdnů od data konání jednání, žalobce však na uvedenou výzvu zcela rezignoval a svá skutková tvrzení nijak nedoplnil. Při jednání soudu dne datum uvedl, že přiměřenost délky řízení by se měla zkoumat komplexně a že má za to, že již při jednání dne datum umožňoval skutkový a právní stav věci v napadeném řízení, aby byl zadán znalecký posudek, pročež všechna ostatní jednání považuje žalobce za zbytečná.

5. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

6. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení a nároky na náhradu škodu dne datum. Dále bylo nesporným, že zdejší žalobce v naříkaném řízení zaplatil soudní poplatek za podání žaloby 41 200 Kč a soudní poplatek za odvolání ve výši 51 500 Kč, jakož skutečnost, že žalobce byl v předmětném řízení po celou dobu zastoupen advokátem, Mgr. příjmení.

7. Z usnesení č. j.: číslo jednací z datum rozhodnutí vzal soud za prokázané, že zdejší žalobce se v napadeném řízení domáhal na společnosti zaplacení částky 1 030 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Jmenované řízení bylo od datum do datum přerušeno z důvodu prohlášení konkurzu na majetek společnosti, přičemž žalovaná společnost právnická osoba, IČO (dříve právnická osoba) zanikla bez právního nástupce a ke dni datum byla vymazána z obchodního rejstříku, pročež s ohledem na uvedené, městský soud podle řízení zastavil (výrok I.) a výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne datum.

8. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle ust. OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně ("o.z.").

15. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

16. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne datum, což bylo mezi účastníky nesporným.

17. Ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007 sp. zn. je nutné pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu škody spočívající ve ztrátě dobytnosti pohledávky žalobce vůči jeho dlužníkovi vlivem průtahů v soudním řízení splnění tří základních předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za škodu, a to existence pohledávky věřitele, schopnost dlužníka (byť nuceně) plnit dluh věřiteli v době odpovídající délce nalézacího řízení neovlivněného průtahy a insolventnost dlužníka v období následujícím.

18. Žalobce svůj nárok na náhradu škody v celkové výši 1 344 496,09 Kč odvozoval od nepřiměřené délky napadeného řízení s tím, že pokud by bylo namítané řízení skončilo v přiměřené lhůtě, bylo by společnosti uloženo zaplatit žalobci částku 973 275,69 Kč (jistina ve výši 731 000 Kč a zákonný úrok z prodlení od datum do datum) a zároveň by mu byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 371 220,40 Kč, představující zaplacené soudní poplatky ve výši 41 200 Kč a 51 500 Kč, odměnu advokáta ve výši 265 764,40 Kč za 19 úkonů právní služby včetně režijních paušálů a DPH, a náhradu promeškaného času a cestovné ve výši 12 756 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že za přiměřenou lhůtu pro skončení napadeného řízení považuje maximálně 4 roky od zahájení řízení, a že s připočtením 6-ti měsíců na vydobytí pohledávky by byl uspokojen nejpozději dne datum.

19. Jak již uvedeno výše, soud vázán právním názorem odvolacího soudu vyjeveném v usnesení č. j. číslo jednací vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení tak, aby označil jednotlivé průtahy soudu, o jak dlouhou dobu se tak napadené řízení nedůvodně protáhlo a kdy mělo podle žalobce dojít k řádnému ukončení řízení, a to vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu. Nicméně s ohledem na rezignaci žalobce na citovanou výzvu ve smyslu ust. k doplnění kusých tvrzení žalobce ohledně nečinnosti soudu v namítaném řízení, soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I.), aniž by se zabýval dalšími předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu, neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení stran přiměřenosti doby trvání nalézacího řízení neovlivněného průtahy. Na uvedeném ničeho nemění, že u jednání dne datum žalobce uvedl, že skutkový a právní stav věci v namítaném řízení umožňoval, aby dne datum byl ve věci zadán znalecký posudek, když ani po koncentraci řízení žalobce netvrdil konkrétní nečinnost orgánů veřejné moci a žádné průtahy soudu neoznačil.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jelikož žalobce byl neúspěšný, proto je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon dle ust. a , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu. Žalované náleží náhrada za tři úkony- vyjádření k žalobě, příprava na jednání a účast na jednání dne datum, vyjádření žalované k odvolání, příprava a účast na jednání dne datum a příprava a účast na jednání dne datum Celkem je tedy žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku ( věta 1 ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.