Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 169/2023-63

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 10 927,31 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 967,02 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 6 960,29 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z této částky za dobu od 9. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 263,60 Kč, co do úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 3 967,02 Kč od 9. 1. 2023 do 1. 3. 2023, co úroku ve výši 15 % ročně z částky 3 967,02 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 190,43 Kč se návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 967,02 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 6 960,29 Kč s úrokem ve výši 14,9 % ročně z této částky za dobu od 9. 1. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 263,60 Kč, co do úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 3 967,02 Kč od 9. 1. 2023 do 1. 3. 2023, co úroku ve výši 15 % ročně z částky 3 967,02 Kč od 2. 3. 2023 do zaplacení a co do kapitalizovaného úroku ve výši 190,43 Kč se návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 10 927,31 Kč s příslušenstvím žalobou doručenou soudu dne 13. 3. 2023. Tvrdila, že účastnice uzavřely dne 14. 2. 2017 rámcovou smlouvu číslo podle níž byl žalované aktivován běžný účet č. bankovní účet a žalovaná jej mohls začít plně využívat. Podpisem rámcové smlouvy žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, který byl žalobkyní schválen a vyplacen na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala měsíčně hradit splátku 3 493 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 ročně, a to vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 3. 2017, předpokládané datum splacené celého úvěru tak bylo stanoveno na 25. 8. 2017. Dne 4. 4. číslo došlo mezi účastnicemi k uzavření dodatku číslo k rámcové smlouvě, na základě kterého byla změněna výše splátky z 3 493 Kč na 302 Kč, první změněná splátka proběhla 25. 4. 2017. Dne 1. 2. 2022 došlo k uzavření dodatku číslo k rámcové smlouvě, kde kterého byla provedena změna splatnosti splátek z 25. dne v měsíci na 5. den v měsíci, první splátka s touto změnou proběhla 5. 2. 2022. Splátka od 25. 3. 2017 do 5. 10. 2022 byly splaceny. Jiné platby nehrazeny nebyly. Dne 9. 1. 2023 proto došlo k zesplatnění úvěru a dlužná částka tehdy činila 6 960,29 Kč na jistině a nesplaceném smluvním úroku 263 Kč za dobu 5. 10. 202 – 8. 1. 2023. Dne 11. 10. 2019 uzavřely účastnice dodatek číslo k rámcové smlouvě, jehož podpisem požádala žalovaná o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč, toto bylo schváleno a umožněno žalované kontokorent na účtu výše čerpat. Jelikož žalovaná neplnila podmínky kontokorentu, tento jí byl zablokován, aby jej nemohla dále čerpat. Dne 9. 1. 2023 pak žalobkyně kontokorent zesplatnila. Nesplacená jistina kontokorentu tvořila 3 967,02 Kč a smluvní úrok 190,43 za dobu 1. 10. 2022 – 8. 1. 2023. Po zesplatnění již žalovaná ničeho neuhradila. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně v obou případech na základě informací, které od této získala, informace ověřovala z předložených dokladů, vycházela také z bankovního i nebankovního registru klientských informací.

2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výši svého průměrného čistého příjmu 13 929 Kč, který doložila výpisem z účtu. V žádosti o úvěr žalované neuvedla žádní informace o svých výdajích na bydlení, jídlo, léky dopravu nebo splátky dalších úvěrů, proto žalobkyně vycházela se statistických modelů pro důsledné vyhodnocení schopnosti splácet úvěr. Žalobkyně tak vycházela s výdajů žalované ve výši 3 410 Kč, z toho, že žalovaná bydlela u rodičů, byla svobodná, její příjem byl 14 869 Kč, což doložila potvrzením o příjmu. Žalobkyně si ověřila, že žalovaná nebyla nalezena v příslušných registrech, neměla a nemá u smluvních partnerů registrů evidován žádný úvěrový produkt. Žalobkyně tak neměla pochybnosti o úvěruschopnosti žalované. Na předmětný úvěr žalovaná dosud uhradila 13 039,71 Kč, které byly použity na jistinu, a 10 687,29 Kč, které byly použity na úhradu úroků. Celkem tedy žalovaná zaplatila na předmětný úvěr 23 727 Kč.

3. Soud vyzval účastnice, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a současně je poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože ve stanovené lhůtě žádná nesdělila jakékoli námitky proti tomuto postupu, bylo rozhodnuto ve věci bez nařízeného jednání.

4. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila, ta jí byla doručena spolu s výzvou výše na adresu jejího trvalého dne 11. 9. 2023 postupem dle (dále jen „ “).

5. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:

6. Rámcovou smlouvou číslo ze dne 14. 2. 2017, obchodními podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkovým kalendářem, bylo prokázáno, že žalované byl mj. aktivován běžný účet číslo smlouva jako taková byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná současně požádala o neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč, který měla uhradit v 6 měsíčních splátkách po 3 493 Kč vždy k 25. dne v měsíci, a to do 25. Dne v měsíci následujícím po měsíci, kdy došlo k čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána na 14,90 % ročně a celkem měla žalovaná uhradit 20 954,06 Kč, ev. by přicházela v úvahu bonusová úroková sazba 9,90 % ročně a celkem uhrazených 20 624,65 Kč za příslušných podmínek. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že dne 23. 2. 2017 obdržela žalovaná na účet od žalobkyně 20 000 Kč. Dodatkem číslo k rámcové smlouvě shora ze dne 4. 4. 2017 pak došlo k změně výše splátky úvěru z 3 493 Kč na 302 Na a ke stanovené nové délky úvěru s bonusem z 6 měsíců na 76 měsíců ev. 96 měsíců při standardní délce, přičemž první změněná splátka byla splatná 25. 4. 2017. Dodatkem číslo pak došlo ke změně splatnosti pravidelných splátek z 25. dne v měsíci na 5. den v měsíci, první splátka s touto změnou měla proběhnout 5. 2. 2022. Adresa žalované byla uvedena obec a číslo, obec. Úvěr žalovaná nesplácela řádně.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila splátku úvěru 3 493 Kč 1x, následně již hradila splátky ve výši 302 Kč (67 splátek), tyto ponížené splátky hradila měsíčně v období 25. 4. 2017 – 5. 10. 2022, celkem tak uhradila 23 727 Kč (3 493 + 20 234). Dne 9. 1. 2023 došlo k zesplatnění úvěru, na jistině žalovaná dlužila 6 960,19 Kč, na úrocích 263,60 Kč, celkem tedy 7 223,89 Kč.

8. Dodatkem číslo k rámcové smlouvě číslo z 11. 10. 2019, podmínkami pro kontokorent a formulářem pro standardní informace pak bylo prokázáno, že žalované bylo umožněno čerpat kontokorent do výš 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit kontokorent do 1 roku od data prvního čerpání. Současně žalovaná podpisem tohoto dodatku prohlásila, že ví, jak je na tom s penězi a že bude schopna tento úvěr splácet. Adresa žalovaného byla stejně jako v ostatních v dokumentech obec a číslo, PSČ obec. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, že žalovaná vyčerpala z kontokorentu částku 3967,02 Kč, k zesplatnění tohoto došlo 9. 1. 2023, ke dni 10. 3. 2023 činil nesplacená kapitalizovaný úrok (stejně jako ke dni zesplatnění) 190,43 Kč.

9. Výpisem z běžného účtu žalované zřízeného žalobkyní na základě rámcové smlouvy výše za období 1. 7. 2019 – 30. 9. 2019 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek činil 275,97 Kč, konečný zůstatek 830,08 Kč, měsíčně zasílala na účet jméno příjmení 24 000 Kč, měsíčně od anonymizována tři slova obdržela v průměru 13 929 Kč, hradila jízdné po obec, činila stokorunové nákupy v obchodech se smíšeným zbožím (příjmení, příjmení). Výpisem z účtu za období 13. 10. 2022 – 10. 2. 2023 bylo prokázáno, že počáteční zůstatek na účtu byl 29 072,98 Kč, konečný zůstatek činil 1 532,10 Kč, že 17. 10. 2022 došlo k převedení kontokorentu 3 967,02 Kč, že žalovaná užívala a hradila jízdenky MHD v obec, uhradila dané platby anonymizována tři slova, obdržela 810 Kč od anonymizována dvě slova.

10. Předžalobní výzvou z 9. 1. 2023 pak bylo prokázáno, že tato byla zaslána žalované již na její trvalé bydliště obec, ulice a číslo s tím, aby tehdy vyčíslený dluh 12 009,24 Kč (půjčka 7 223,89 Kč, kontokorent 4 157,45 Kč a běžný účet 627,90 Kč) uhradila do 18. 1. 2023 jinak bude podána žaloba. Dle podacího archu byla výzva odeslána poštou 10. 1. 2023.

11. Z potvrzení o výši příjmu soud zjistil, že zaměstnavatel žalované potvrdil, že její průměrný měsíční příjem za období číslo – číslo činil 14 869 Kč, žalovaná byla zaměstnána na dobu neurčitou.

12. Z přehledu označeného jako„ aplikační data“ soud zjistil, že žalovaná dne 4. 4. 2019 požádala žalobkyni o převedení půjček, když se mělo jednat o úvěrový rámec 12 827 Kč, tato žádost byla zamítnuta. Dne 17. 4. 2019 požádala žalovaná o kontokorent 5 000 Kč, ten jí byl také zamítnut, schválena byla až žádost o kontokorent 5 000 Kč ze dne 11. 10. 2019. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný bydlí v nájmu, je vyučena, žije v družském poměru, ač u žádostí o půjčky ze 14. 2. 2017 byla svobodná a žila u rodičů.

13. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná v době poskytnutí kontokorentu měla kromě předmětného závazku z úvěru ještě další závazek, a to ve výši 14 326 Kč.

14. Podle , (dále jen„ Obč.Z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1969 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

17. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

21. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalované poskytla podle rámcové smlouvy peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná měla splácet měsíčně po 3 493 Kč, později po 302 Kč. Účastnice si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 14,90 % ročně a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně navýšení splácet, poskytnutý úvěr vyčerpala a uhradila na splátkách celkem 23 727 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaná na základě dodatku k rámcové uzavřeného se žalobkyní mohla čerpat kontokorent do výše 5 000 Kč, vyčerpala jej do výše 3 967,02 Kč. Při zjišťování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně pouze s příjmu žalované, který byl i doložen, avšak nezjišťovala faktické výdaje žalované, které se zcela logicky mohou rozcházet s předpokládanými výdaji 3 410 Kč dle statistického modelu. Z výpisu z účtu žalované vyplynulo, že měsíčně hradí 24 000 Kč jméno příjmení, důvod zjištěn nebyl. Dále bylo zjištěno, že žalovaná se pohybuje po obec, kde hradí jízdné MHD, má závazky u anonymizována tři slova, které hradí, nakupuje v obchodech, kde se běžně zakoupí jak strava tak i např. hygienické zboží.

23. Soud se zabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaná) byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

24. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

25. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití Obč.Z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

26. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

27. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že banka poskytla žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč (úvěr) a dále 3 967,02 Kč (kontokorent). Pro účely posouzení úvěruschopnosti banka nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalované, v podstatě žádné nezjišťovala a vycházela pouze z doložených příjmů. Při zjišťování její úvěruschopnosti bylo nutné zjišťovat nejen faktické příjmy, ale i skutečné výdaje spotřebitele. Dle soudu žalobkyně neověřila úvěruschopnost žalované řádně ve smyslu , o spotřebitelském úvěru. Výdaje žalované nebyly ničím podloženy, ty nebyly vlastně vůbec zjišťovány, když žalobkyně dle svého tvrzení vycházela ze statistických modelů.

28. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem nejen neověřovala, ale ani nezjišťovala výdaje žalovaného. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, a to i v rozsahu kontokorentu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, jakožto bezdůvodného obohacení (§ 2993 Obč.Z.). Žalovaná vyčerpala poskytnutou částku 20 000 Kč, uhradila žalobkyni 23 727 Kč, tudíž jí žádný nedoplatek na tomto nevznikl. Z kontokorentu neuhradila ničeho a soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni pouze částku tohoto neuhrazeného kontokorentu ve výši 3 967,02 Kč, a to i se zákonnými úroky z prodlení dle žalobního žádání, tj. ode dne následujícího po dni, do kterého měla žalovaná plnit dle předžalobní výzvy. Výše úroku z prodlení vyplývá z

29. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

30. O nákladech řízení příslušelo rozhodnout dle . Procesní úspěch obou účastnic byl zhruba stejný, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z nich. Soud vycházel z pětinásobku ročního plnění, které bylo žalobkyní požadováno a které jí bylo přiznáno.

31. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s  věta před středníkem , neboť nebyly shledány důvody pro jiný postup.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku, lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.