Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 295/2023-29

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.</b>

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí pohledávku v celkové výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně ode dne datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. Dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, aniž by byl platný závazek uzavřen, ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet částku 20 000 Kč. V poznámce k platbě uvedla číslo. Jelikož bylo plněno bez právního důvodu, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení.

2. Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace, a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba své pohledávky za dlužníky na společnost právnická osoba Smlouva o postoupení pohledávek se žalobkyní doložena nebyla, toliko dodatek číslo k původní smlouvě ze dne datum. Žalobkyně doložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, z nějž není zřejmé, že by jej vyhotovila postupitelka. Odesláno bylo současně s předžalobní upomínkou vyhotovenou právním zástupcem žalobkyně téhož dne.

3. Podle , (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

4. Postoupení pohledávky (cesse) představuje změnu v osobě věřitele. Změna v osobě věřitele sice nastane uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky, avšak ve vztahu k dlužníkovi až oznámením o tom, kterému subjektu má svůj dosud neuhrazený dluh plnit. Dlužník je povinen plnění, k němuž je zavázán, plnit věřiteli, na obsahu tohoto závazku samotný fakt postoupení pohledávky ničeho nemění. Dokonce i po postoupení pohledávky má postupitel povinnost nabízené plnění od dlužníka přijmout, pokud dosud dlužníka o postoupení pohledávky neinformoval, jinak by se ocitl v prodlení. Před tímto vyrozuměním tak nemůže postupník ani úspěšně vymáhat proti dlužníkovi plnění z postoupené pohledávky. Proto také, dokud není postoupení pohledávky dlužníkovi oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli. Aby dlužníkovi vznikla povinnost plnit jiné osobě než dosavadnímu věřiteli, musí být splněny předpoklady stanovené právě shora citovaným ustanovením. Vyrozumí-li dlužníka o postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se prokázání smlouvy o postoupení pohledávky domáhat, není ani nutno v řízení uzavření smlouvy o postoupení pohledávky prokazovat a je nerozhodné, zda taková smlouva vůbec existuje (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 30. 3. 2005, sp. zn. ze dne 30. 8. 2016 či sp. zn. ze dne 8. 12. 2015). Což plyne právě z toho, že onou právní skutečností, se kterou zákon spojuje změnu osoby věřitele, není samotné uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, ale oznámení osoby postupníka dlužníkovi. Dokonce podle ustálené judikatury (např. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 30. 3. 2015, rozsudku sp. zn. ze dne 30. 5. 2012, rozsudku sp. zn. ze dne 15. února 2011, a v teorii též . Velký akademický komentář. Linde Praha, a. s., 2008, díl II., s. 1502) není vůbec podstatné, zda ve skutečnosti k cessi platně došlo, nebo jestli k ní nedošlo vůbec. V tomto rozhodnutí vyslovil Nejvyšší soud závěr, že není-li podle hmotného práva pro určení osoby, která je v důsledku postoupení pohledávky a následné notifikace věřitele dlužníkovi oprávněna přijmout plnění s účinky pro splnění dluhu rozhodné, zda smlouva o postoupení byla platná a zda byla opravdu uzavřena, pak tato okolnost nemůže být významná ani v soudním řízení. Kdyby tomu tak nebylo, byl by dlužník v trvalé nejistotě, zda plnil tomu, komu měl. Tato úprava je stanovena právě na ochranu dlužníka.

5. Uvedené závěry vycházejí rovněž ze sjednocujícího stanoviska Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR, na který je v pozdější judikatuře stále odkazováno, jímž došlo ke změně dosavadní judikatury tohoto soudu, a to v rozsudku sp. zn. ze dne 9. 12. 2009, v němž Nejvyšší soud judikoval, že je-li tu úkon postupitele, kterým se oznamuje dlužníkovi osoba oprávněná k přijetí dluhu, pak je tato oprávněná osoba z hlediska změny osoby věřitele zpravidla též aktivně věcně legitimována k jeho vymáhání, viz dále například nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 9. 8. 2013).

6. V projednávané věci soud nemá v prvé řadě na základě žalobkyní předložených důkazů za prokázáno, že by ve vztahu k žalovanému došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k řádné notifikaci.

7. Soud se proto dále zabýval otázkou, zda žalobkyně coby postupník žalovanému postoupení pohledávky prokázala. K tomu nedošlo. Ani jeden z účastníků se k soudnímu jednání nedostavil, nebylo tedy ani možné, aby žalobkyně coby postupník žalovanému postoupení pohledávky prokázala při něm.

8. Neměl-li soud za prokázáno, že postupitelka postoupení pohledávky dlužníkovi oznámila, ani že postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal, musel se soud zabývat platností postupní smlouvy (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. , ze dne 11. 2. 2010 sp. zn. ze dne nebo ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. , ze dne 22. 5. 2020, sp. zn. , které jsou použitelné i po 1. 1. 2014, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn. .

9. V projednávané věci soudu smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba a žalobkyní k důkazu předložena nebyla, toliko její dodatek číslo který řeší problematiku vrácení a nahrazení některých„ vadných“ pohledávek. Soud tedy neměl možnost platnost smlouvy přezkoumat.

10. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle o tom, k jakým tvrzených skutečnostem jsou povinni označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. poučovací povinnost podle ustanovení , 2 a 3 plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil s tím, že nepožádal o odročení jednání a naopak navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Možnosti poučení soudem se tak svým postojem vdal. Jelikož tedy soud nemá aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za prokázanou, žalobu s ohledem na shora uvedené zamítl.

11. S ohledem na nedostatek aktivní legitimace žalobkyně soud z důvodu hospodárnosti zamítl i další důkazy vztahující se k samotnému dluhu.

12. Ve věci úspěšný účastník má dle ust. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V projednávané věci je úspěch zcela na straně žalovaného. Tomu však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly, soud proto jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.