Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
18 C 275/2023-30
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 243,37 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 7 951,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 840,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 612,18 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, částky 4 292,30 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 951,07 Kč od 18. 3. 2023 do 7. 7. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 951,07 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 000 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 7 951,07 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 840,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 612,18 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč, částky 4 292,30 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 951,07 Kč od 18. 3. 2023 do 7. 7. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 951,07 Kč od 8. 7. 2023 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 16 243,37 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel pomocí prostředků komunikace na dálku dne 21. 7. 2021 s žalovanou smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které poskytl žalované na její bankovní účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 12 676,29 Kč a smluvní úrok za dobu trvání úvěru ve výši 1 302,29 Kč. Úvěr se žalovaná zavázala splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 831,55 Kč. Splatnost poslední splátky a tedy i celková splatnost úvěru připadala na den 20. 7. 2022. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, když uhradila celkem pouze částku 16 000 Kč, která byla v souladu se smlouvou alokována nejprve na úhradu nákladů na poplatek za poskytnutí úvěru, dále na úhradu smluvního úroku, na úhradu jistiny úvěru, na úhradu účelně vynaložených nákladů, na úhradu smluvní pokuty a na úhradu úroku z prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni 17. 3. 2023 postoupena z původního věřitele na žalobce. Žalovaná doposud dluží na jistině částku 11 951,07 Kč, na nesplaceném poplatku za poskytnutí úvěru 7 383,61 Kč, na smluvních úrocích za poskytnutí úvěru 1 228,57 Kč (roční úrok ve sjednané sazbě z nesplacené jistiny pohledávky za dobu od poskytnutí úvěru, tj. od 23. 7. 2021 do 31. 5. 2022), na smluvní pokutě 4 292,30 Kč (dle čl. VII. smlouvy o úvěru ve výši 0,1 % denně z částky nedoplatku jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru za období od 21. 7. 2022 do 28. 2. 2023), na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 840,37 Kč (počítán z dlužné jistiny úvěru v sazbě dle platných právních předpisů od 21. 7. 2022, tj. od prvního dne prodlení se splacením úvěru, do 28. 2. 2023, snížený o úhrady žalovaného). Nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní úroky žalobce žalobou souhrnně požadoval jako kapitalizovaný úrok ve výši 8 612,18 Kč. Dále žalobce požadoval běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 18. 3. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, ačkoliv jí byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Žalovaná se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavila. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu („o.s.ř. “).
4. Soud provedl důkazy listinami, které žalobce předložil k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, sjednali dne 21. 7. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku dohodu označenou jako smlouva o úvěru č. číslo. Na základě této smlouvy byla žalované na její bankovní účet dne 22. 7. 2021 zaslána částka ve výši 20 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 12 676,29 Kč a úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně. Celková splatná částka činila 33 978,58 Kč a žalovaná se jí zavázala vrátit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 832 Kč, přičemž celková splatnost úvěru připadala na den 20. 7. 2022 (prokázáno smlouvou o úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o platbě z účtu předchůdce žalobce, splátkovým kalendářem). Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, uhradila na něj celkem částku 16 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 byla pohledávka ze smlouvy o úvěru s účinností ke dni 17. 3. 2023 postoupena z původního věřitele na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023 (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 6. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 3. 2023 včetně výpisu ze seznamu postupovaných pohledávek, potvrzením o provedení transakce – úhrady za portfolio pohledávek ke dni 17. 3. 2023 vyhotoveným dne 20. 3. 2023, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 3. 2023 včetně podacího archu). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2023 včetně podacího archu).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal.
12. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti právního předchůdce žalobce posoudit úvěruschopnost žalované řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.
13. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla před uzavřením smlouvy ověřována právním předchůdcem žalobce na základě žalovanou předložených listin, kterými byly výpisy z běžného účtu. Na základě předložených dokumentů byla s odbornou péčí posuzována schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši úvěru, původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 2 832 Kč, i po odečtení měsíční splátky jí tak zůstala dostatečná finanční rezerva, kterou mohla volně disponovat. Za dané situace tak nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaná nebyla schopna dostát svým závazkům a nemohla splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z uvedeného tedy plyne, že právní předchůdce žalobce aktivně zjišťoval finanční poměry žalované, postup vyžadovaný zákonem o spotřebitelském úvěru beze zbytku dodržel a bonita žalované byla před uzavřením smlouvy dostatečně prověřena.
14. Žalobce soudu předložil výpisy z účtu žalované prokazující její čistý příjem za měsíce duben 2021 (44 762 Kč), květen 2021 (34 905 Kč) a červen 2021 (46 513 Kč). Původní věřitel sice zjistil příjem žalované, avšak vůbec se nezabýval jejími výdaji, které žádným způsobem neprověřoval. O skutečné finanční situaci žalované tak neměl v podstatě žádný přehled. To, že žalovaná dosahovala poměrně vysokého příjmu, samo o sobě nestačí k vyhodnocení, že bude poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Předchůdce žalobce nezjišťoval, jak žalovaná skutečně hospodaří, zda má další závazky u jiných společností, v jaké výši. apod. Neprovedl lustraci žalované v registrech dlužníků (Centrální evidence exekucí, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací, SOLUS). Takové posouzení úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobce soud nemůže hodnotit jinak, než jako nedostatečné a neprovedené s odbornou péčí. Soud tak konstatuje, že původní věřitel své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žalované nedostál.
15. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jeho právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
16. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku 20 000 Kč, žalovaná zaplatila celkem na úvěr částku 16 000 Kč a zbývá jí tak uhradit na jistině částku ve výši 4 000 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
17. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. , když neshledal důvodu pro jiný postup.
18. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř, tedy podle míry úspěchu účastníků ve věci. V řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které však v jeho průběhu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.