Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 218/2023-17

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované, okres obec

o zaplacení 13 910 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 10 000 Kč, 2 900 Kč, 110 Kč a 900 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % z částky 13 010 Kč za období od 19. března 2022 do zaplacení.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 10 000 Kč, 2 900 Kč, 110 Kč a 900 Kč s úrokem z prodlení 11,75 % z částky 13 010 Kč za období od 19. března 2022 do zaplacení. <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 10. května 2023, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 13 010 Kč, představující podle žalobkyně nevrácený úvěr 10 tis. Kč a poplatky 2 900 Kč a 110 Kč. Podle žalobkyně uzavřela žalovaná dne datum číslo s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo. Žalobkyně měla poskytnout žalované úvěr 10 tis. Kč převedením z jejího bankovního účtu na bankovní účet žalované. Žalovaná se spolu s úvěrem zavázala uhradit poplatky dle sazebníku, a to poplatek 2 900 Kč za poskytnutí úvěru a poplatek 110 Kč za poskytnutí služby„ Klidné spaní“, do datum číslo. Žalovaná do dnešního dne nic z toho nezaplatila. S ohledem na prodlení žalované se stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty 900 Kč dle sazebníku, počítanou jako poměr 0,1% denně z jistiny v době od datum číslo do datum číslo. Dále se domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok blíže odůvodnila.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 18. prosince 2023. K jednání se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila.

Protože žalovaná neuznala žalovaný nárok, neučinila nesporným skutková tvrzení žalobkyně, ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a protože elektronický platební rozkaz, jímž bylo původně žalobě zdejším soudem vyhověno, byl jako nepravomocný zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, bylo nezbytné prokázat skutečnosti, tvrzené žalobkyní. Ustanovení a , , (dále jen„ OSŘ“) totiž ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud nemůže před právním hodnocením vycházet jen ze skutkových tvrzení jednoho z účastníků občanského soudního řízení, pokud k tomu nejsou splněny zvláštní zákonem předepsané podmínky.

Splněním důkazní povinnosti jistě není pouhé připojení listin (elektronických písemností) k žalobě. Takový postup totiž neumožňuje ke každému jednotlivému skutkovému tvrzení označit konkrétní důkaz tak, aby soud mohl posoudit potřebu jeho provedení. Stejný závěr přijal také Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 29. dubna 2015, č. j. -51, jakožto soud odvolací ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou . Připojení listin (písemností) k žalobnímu návrhu totiž může být nejen připojeným listinného (písemného) důkazu (podle ), ale jde často o doplnění podrobností skutkových tvrzení (jak bylo ostatně i v tomto případě činěno v souladu se závěry Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřené například v jeho usnesení ze dne 22. ledna 2013, sp. zn. ; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), nebo doložení jiné procesně významné skutečnosti, potřebné například pro posouzení příslušnosti či pravomoci soudu, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti na základě podkladů, nikoli důkazů (dále například jde pravidelně o doložení plné moci, placení daně z přidané hodnoty, či jiných nákladů řízení apod.). Vždy je však na podateli, aby význam přílohy svého podání vysvětlil. Na soudu nelze požadovat, aby sám dedukoval co podatel připojením listin (písemností) k podání zamýšlel, zvláště je-li v řízení kvalifikovaně zastoupen (viz obdobně ). Takový postup by totiž mohl být nakonec pro podatele nejen příznivý (kdyby například byly zjištěny skutečnosti pro žalobce nevýhodné), ale označování důkazů a jejich přiřazování ke skutkovým tvrzením soudem by jistě zejména bylo porušením zásady dispozice (viz ) a rovnosti účastníků ( ).

Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky. Jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2011, sp. zn. ). Ohledně významu procesní pasivity žalovaného lze také odkázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. . Nesplnění důkazní povinnosti pak sebou nese zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene.

V projednávané věci žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání skutkových tvrzení, která se bezprostředně týkala uváděného jednání žalované (tvrzení o sjednání smlouvy o úvěru, poplatcích a smluvní pokutě). Jediným důkazním návrhem bylo potvrzení o provedených transakcích z účtu žalobce a návrh k dotazu na banku žalované ke zjištění převodu nárokované částky jistiny na účet a k ověření dispozičního práva žalované k tomuto účtu.

Písemnost s názvem potvrzení o provedených transakcích soudu nebyla předložena. Soud se proto pokusil z elektronických příloh návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vypreparovat písemnost s očekávaným obsahem. Tou by mohl být elektronický dokument s názvem jine_payment_confirmation.pdf. Ten ovšem nemohl prokázat nic z tvrzených skutečností, neboť jednak v něm byl napsán jen údaj o čísle účtu, na nějž měla být převedena částka 10 tis. Kč, a nebylo tedy zřejmé, zda se jednalo o převod peněz žalobkyně, a jednak nebylo zřejmé, kdo tuto písemnost vyhotovil, a zda tedy soud může vycházet ze správnosti jejího obsahu ve smyslu , , (dále jen„ OZ“).

Ani žalobkyní k důkazu navržené sdělení banky by tedy nemohlo její procesní situaci změnit. Zjištění soudu o tom, že na určitý účet, s nímž žalovaná disponuje, byla připsána částka odpovídající tvrzenému úvěru, aniž by bylo zřejmé, že jde o peníze žalobkyně (viz navrhovaný rozsah dotazu), jistě nepostačuje k právnímu hodnocení o existenci povinnosti vydat tyto peníze právě žalobkyni.

Shrneme-li výše uvedené, pak soud nezjistil sjednání smlouvy účastnic, ani předání peněz žalobkyní. Nelze se tedy ztotožnit s právním hodnocením žalobkyně o tom, že žalovaná je povinna splnit svůj smluvní závazek podle a násl. ohledně úvěru, podle a násl. ohledně smluvní pokuty, podle zákonem typově neupravené smlouvy ve smyslu a násl. ohledně poplatků, ani alternativně podle a násl. podle zásad bezdůvodného obohacení. Protože nebylo zjištěno prodlení žalované s placením peněžitého dluhu ve smyslu § a 1970 , nesvědčí žalobkyni ani právo na placení úroku z prodlení podle téhož zákona.

Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit důkazy ke všem svým tvrzením ve smyslu (jak uzavřel také Ústavní soud České republiky například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. , ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, č. j. -37, (nález zveřejněn na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search), když jiné poučení soud advokátně zastoupenému účastníku zásadně neposkytuje ( ).

Soud proto výrokem I. žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle . Výrokem II. soud podle nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí ( ).