Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
17 C 110/2023-40
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 32 552,19 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 19 552,19 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 896,85 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 118,69 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 269,50 Kč od datum do datum a z částky 2 269,50 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 19 552,19 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 896,85 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 118,69 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 269,50 Kč od [datum] do [datum] a z částky 2 269,50 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 32 552,19 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 896,85 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 118,69 Kč, úrokem z prodlení z částky 15 269,50 Kč od datum do zaplacení a úrokem 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobce (společností právnická osoba, IČO) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 444 Kč a dále paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a úhradu za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka ze strany žalovaného byla provedena dne datum ve výši 2 000 Kč. Ode dne datum (následující po dni, kdy měla být pohledávka žalovaným dle smlouvy uhrazena) byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky, zároveň pak má žalovaný povinnost hradit i nadále smluvní úrok ve sjednané výši 15 % ročně z dlužné jistiny, jakož i úrok z prodlení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky nebylo ze strany žalovaného uhrazeno ničeho. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje úhradu jistiny ve výši 14 012,93 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 256,57 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 6 816,99 Kč, úhrady za administrativní činnost ve výši 1 294,36 Kč, úhrady za umožnění úhrady ve splátkách v hotovosti ve výši 2 507,15 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 664,19 Kč a úroku od datum do datum z dlužné jistiny ve výši 1 118,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny za období do datum ve výši 896,85 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 269,50 Kč (tj. částka jistiny a úroků za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, a smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč (tj. z dlužné jistiny úvěru) od datum do zaplacení.
2. K výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , pak žalobkyně doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze skutečností, které byly uvedeny žalovaným v rámci jeho žádosti o poskytnutí úvěru, o nichž žalovaný prohlásil, že jsou úplné, přesné a pravdivé. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o těchto informacích, na základě nich pak dospěla k závěru, že je žalovaný schopen měsíční splátku ve výši 1 992 Kč hradit. O tom, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, svědčí i to, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, avšak právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr toliko ve výši 15 000 Kč. Byly ověřovány příjmy žalovaného, z nichž je zřejmé, že měl dostatek finančních prostředků. Informace žalovaným uvedené pak právní předchůdkyně žalobkyně dosazovala do jí nastavených ekonomických modelů, které podléhají kontrole a schválení obec národní banky, se stejným závěrem.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.
4. Ke zjištění skutkového stavu soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti:
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem ve výši 1 444 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, tj. celkem 27 888 Kč, v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 15 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o úvěru číslo předpisu splátek).
6. Ze strany žalovaného byla na jeho dluh uhrazena toliko dne datum splátka ve výši 2 000 Kč (dle transakční historie)
7. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování karty zákazníka. V rámci této karty žalovaný uvedl, že žádá o úvěr ve výši 20 000 Kč, je zaměstnaný, v aktuálním zaměstnání je od datum. K tomu předložil výplatní pásky a pracovní smlouvu. Uvedl, že jeho příjmy ze zaměstnání činí 26 873 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, další osobní náklady 4 000 Kč a srážky ze mzdy a výživné činí 8 479 Kč. Dále uvedl, že nemá žádné vyživovací povinnosti. (dle žádosti č.l. 17)
8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a účinností ke dni úhrady úplaty, tj. ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. str. 27 přílohy, oznámení o postoupení pohledávky).
9. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván výzvou ze dne datum s tím, že dlužná částka má být uhrazena do datum. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum (dle předžalobní výzvy vč. dokladu o odeslání)
10. Po právní stránce postupoval soud dle následujících ustanovení:
11. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného. Spotřebitelský úvěr tak měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila výši jeho příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Právní předchůdkyně žalobkyně se však z pohledu soudu nedostatečně zajímala o výdaje žalovaného, neboť z jím uváděných výdajů není zřejmé, na co je žalovaným hrazena částka 8 479 Kč měsíčně, označená jako srážky ze mzdy a výživné.
17. K tomu, aby žalobkyně mohla být ve věci plně úspěšná, musela by především tvrdit a potažmo prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti, uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru však neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, když neprokázala, že by dostatečně zkoumala nejenom příjmy, ale i výdaje žalovaného, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).
18. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč z neplatné smlouvy o úvěru, s tím, že na dluh žalovaný uhradil celkem částku 2 000 Kč, čímž se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ke dni podání žaloby co do částky ve výši 13 000 Kč, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný je povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by před zasláním předžalobní výzvy byl žalovaný k vrácení poskytnutého plnění vyzýván, je třeba za doručení výzvy považovat právě až okamžik doručení předžalobní výzvy, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do datum. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o.z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 13 000 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť nebyly shledány žádné důvody pro její prodloužení. (výrok I. rozsudku)
19. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky do částky 19 552,19 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 896,85 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 118,69 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 14 012,93 Kč od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 15 269,50 Kč od datum do datum a z částky 2 269,50 Kč od datum do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy, od níž žalobkyně své nároky na zaplacení poplatků, úroků, smluvní pokuty a splatnosti a na to navazujícího úroku z prodlení odvíjela (výrok II. rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr úspěchu/neúspěchu je u účastníků i s ohledem na výši zamítnutého příslušenství téměř totožný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , exekuční řád) u soudního exekutora.