Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 153/2023-42
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Sakiqi Brandovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 59 223 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 31 923 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 067,56 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 187,32 Kč, co do úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 27 300 Kč od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 27 300 Kč od datum do datum zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 300 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 31 923 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 067,56 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 187,32 Kč, co do úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 27 300 Kč od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 27 300 Kč od [datum] do [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 59 223 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 5 067,56 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 7 187,32 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 300 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 27 300 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba, IČO) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, obsažené na další straně smlouvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení žalovaným poskytnutých informací, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v zákaznické kartě žalovaného a byly ověřeny na základě zde uvedených dokumentů. Na základě odborného posouzení dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté zápůjčky a úvěr splácet, teprve poté byla smlouva se žalovaným uzavřena. Příjem žalovaného byl ověřován z pracovní smlouvy a výpisů z účtů, žalovaný měl k dispozici částku více než 6 000 Kč měsíčně na úhradu sjednaných splátek, vedle toho pak měl ještě další příjem domácnosti. Na základě smlouvy ze dne datum poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 20 500 Kč s úrokovou sazbou 25,14 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 10 262 Kč. Celkovou částku ve výši 63 858 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 24 měsíčních splátkách po 2 661 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na pohledávku uhradil pouze částku 2 700 Kč, neuhrazena tak zůstává jistina ve výši 27 300 a poplatek ve výši 31 923 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni datum činila pohledávka za žalovaným částku 59 223 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 27 300 Kč, poplatků ve výši 31 923 Kč, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 067,56 Kč (za období od datum do datum) a kapitalizovaný úrok ve výši 7 187,32 Kč (za období od datum do datum). I po postoupení žalobkyně úročí dlužnou jistinu sjednaným smluvním úrokem, jakož i úrokem z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.
3. Při jednání soud k důkazu provedl následující listin y, z nichž zjistil tyto, pro řízení podstatné, skutečnosti:
4. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala ze skutečností, které jí sdělil žalovaný při vyplňování zákaznické karty dne datum. V rámci této karty žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je základní, je svobodný, má 3 vyživovací povinnosti. Je zaměstnán na plný úvazek jako strojírenský dělník, jeho čistý příjem činí 21 700 Kč, další příjmy domácnosti činí 5 000 Kč. Externí splátky hradí částkou 760 Kč, interní splátky nemá. Jeho odhadované měsíční výdaje činí 14 000 Kč. Skutečnosti žalovaným uvedené byly ověřeny z jeho pracovní smlouvy a dvou výpisů z účtu. (dle karty zákazníka ze dne datum)
5. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem v celkové výši 30 762 Kč (úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 20 500 Kč s úrokovou sazbou 25,14 % ročně a částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 10 262 Kč) v 24 měsíčních splátkách po 2 661 Kč. Žalovaný svým podpisem stvrdil, že částku 30 000 Kč převzal při podpisu smlouvy. (dle smlouvy o úvěru číslo).
6. Dle tabulky umoření byla žalovaným uhrazena jedna splátka dne datum ve výši 2 700 Kč (dle tabulky umoření ke smlouvě číslo)
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, který byl žalovanému dne datum odeslán. V rámci oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do 10 dnů ode dne data doručení tohoto oznámení. (dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, vč. přílohy - str. 42, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku).
8. Dle §1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o.z. nabývá postupník postoupením pohledávky také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Pokud se týče aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, pak ta byla prokázána žalobkyní předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, kdy ke dni datum na žalobkyni přešly předmětné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne datum, který byl žalovanému dne datum odeslán.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
14. Podle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhalo jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. V souvislosti s tím měla právní předchůdkyně žalobkyně povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a to při každém jednotlivém poskytování zápůjčky. Zápůjčku měla žalovanému poskytnout pouze v případě, že z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného zjistila výši jeho příjmů, tuto dle předložených listin ověřila. Nijak blíže se však dle všeho nezabývala dalšími příjmy domácnosti žalovaného, jakož i jeho výdaji, které by zcela jistě nebylo těžké ověřit, minimálně pokud se jeho výdajů za bydlení týče, když žalovaný uváděl, že bydlí v nájmu. Tyto skutečnosti pak žalobkyně nebyla schopna doplnit ani po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , kterého se jí při jednání dostalo.
16. K tomu, aby žalobkyně mohla být ve věci plně úspěšná, musela by především tvrdit a potažmo prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti, uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, a to řádně zkoumat schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně v tomto směru však neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že by dostatečně zkoumala výdaje žalovaného, proto posoudil soud předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru dle výše uvedeného ustanovení jako absolutně neplatnou, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 – přičemž dle názoru soudu je tato judikatura aplikovatelná i po změně právní úpravy).
17. Nad to je třeba uvést, že i z informací, které právní předchůdkyně žalobkyně od žalovaného měla, zde již vyvstává důvodná pochybnost o tom, že žalovaný byl schopen poskytnutý úvěr splácet, když jeho příjem činil necelých 22 000 Kč měsíčně, z čehož měla žalovaná hradit nájem a k tomu plnit svou vyživovací povinnost ke 3 osobám.
18. Soud tak vycházel z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 30 000 Kč z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, čímž se žalovaný na úrok právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo žalobkyně bezdůvodně obohatil, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. vydat. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně již uhradil částku 2 700 Kč, je tak povinen vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 27 300 Kč, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o.z. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného k plnění vyzývala, bylo třeba za výzvu k plnění dle tvrzení žalobkyně považovat až doručení oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne datum, kde byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne datum. Soud pak vychází z toho, že nejpozději do 3 pracovních dnů byla tato výzva žalovanému doručena, tj. nejpozději dne datum. V souladu s § 1958 o.z. tak byl žalovaný povinen plnit dne datum, avšak neučinil tak, ode dne datum je žalovaný ve smyslu § 1970 o. z. v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni krom částky 27 300 Kč právo na úrok z prodlení ode dne datum, a to ve výši, vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tj. 15 % ročně. (výrok I. rozsudku)
19. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do 31 923 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 067,56 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 187,32 Kč, co do úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 27 300 Kč od datum do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 27 300 Kč od datum do datum, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně tyto své nároky odvíjela. (výrok II. rozsudku)
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s ohledem na to, že byla žalobkyně ve věci úspěšná jen zčásti. S přihlédnutím k částce zamítnutého příslušenství pohledávky pak soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Nymburce.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím v uvedených lhůtách, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. , exekuční řád) u soudního exekutora.