Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 553/2023-26

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní JUDr. Janou Zonkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 32 572,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 20 688 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba došlá soudu dne 25. 8. 2023 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 713,03 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 401,03 Kč od 20. 3. 2022 do 28. 2. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 713,03 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 20 911,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 643,73 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 21 401,03 Kč od 19. 6. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částky ve výši 11 171,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 171,34 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 325 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 20 688 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 20 688 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba došlá soudu dne 25. 8. 2023 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 713,03 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21 401,03 Kč od 20. 3. 2022 do 28. 2. 2023, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 713,03 Kč od 1. 3. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 20 911,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 643,73 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 21 401,03 Kč od 19. 6. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částky ve výši 11 171,34 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 171,34 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 325 Kč, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne 25. 8. 2023 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 32 572,37 Kč s příslušenstvím. Svou žalobou odůvodnil tím, že žalovaný dne 8. 5. 2021 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen jako„ Právní předchůdce žalobce“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen " Smlouva). Na základě této Smlouvy poskytl Právní předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Převzetí finanční prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal Právnímu předchůdci žalobce splatit i poplatek ve výši 22 364 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Poplatek je tvořen dílčími položkami, které jsou jednotlivě vypsány ve Smlouvě. Žalovaný se tak zavázal Právnímu předchůdci žalobce splatit celkovou částku ve výši 52 364 Kč, a to v 45 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené Právním předchůdcem žalobce případně na bankovní účet Právního předchůdce žalobce, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 19. 3. 2022 Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně. Právní předchůdce žalobce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. K uvedenému vizte dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Žalovaný však závazek včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 19. 3. 2022 svůj závazek nesplnil. Žalovaný Právnímu předchůdci žalobce uhradil částku ve výši 11 251,80 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek. Na poplatek tak byla započtena částka ve výši 2 652,83 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 8 598,97 Kč. Žalovaný se tak ode dne 20. 3. 2022 dostal do prodlení s úhradou částky 41 112,20 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 21 401,03 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 19 711,17 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniknul Právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále na sjednané sankční poplatky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2022 mezi Právním předchůdcem žalobce a žalobcem došlo s účinností ke dni 20. 12. 2022 k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 60 805,20 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 21 401,03 Kč - nesplaceného poplatku ve výši 19 711,17 Kč, když poplatek představuje příslušenství pohledávky vypočítané do dne splatnosti poslední splátky závazku, tj. do 19. 3. 2022 - z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 1 200 Kč. Poplatky byly sjednány v čl. 6 Smluvních podmínek Smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy Právní předchůdce žalobce byl oprávněn účtovat si opakovaně poplatek za písemnou upomínku při prodlení s úhradou splátky závazku a dále poplatek za zahájení vymáhání pohledávky oddělením Centrálního vymáhání pohledávek Právního předchůdce žalobce. Shora definované poplatky představují účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky. - z nesplacené smluvní pokuty ve výši 18 493 Kč. K odůvodnění a výpočtu smluvní pokuty vizte text nároku číslo. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky, tj. poplatek, bylo žalobci postoupeno pevnou částkou, je v žalobním návrhu společně s poplatky spojenými s prodlením žalovaného uplatněno jako Kapitalizovaný úrok ve výši 20 911,17 Kč, který se skládá z nesplaceného poplatku ve výši 19 711,17 Kč a z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 1 200 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené dnem následujícím po dni splatnosti poslední splátky závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od 20. 3. 2022 do zaplacení, a to z postoupené jistiny ve výši 21 401,03 Kč. Žalobce požaduje přiznat smluvní úrok v sazbě 88 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 21 401,03 Kč, a to za období 90 dnů ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od 20. 3. 2022 do 18. 6. 2022 ve výši 4 643,73 Kč, a dále pak smluvní úrok v sazbě 11,75 % ročně za období ode dne následujícího po uplynutí shora uvedených devadesáti dní, tj. od 19. 6. 2022 do zaplacení. Sazba požadovaného smluvního úroku z úvěru za období po uplynutí devadesáti dnů, s ohledem na ustanovení , o spotřebitelském úvěru v platném znění, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 % bodů nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobce rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na žalobce žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání ( ). V důsledku prodlení žalovaného vznikl Právnímu předchůdci žalobce, resp. i žalobci nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, k uvedenému vizte Smluvních podmínek Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smluvní pokuta byla na žalobce postoupena ve výši 18 493 Kč. Žalobce nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 21 401,03 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 20. 3. 2022 do 24. 8. 2023, tj. za období, které předchází podání žalobního návrhu. Výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí 11 171,34 Kč, když v takto vypočtené smluvní pokutě je zahrnuta i postoupená smluvní pokuta, je-li žalobcem nárokovaná výše smluvní pokuty vyšší než postoupená smluvní pokuta. Žalobce napočítal smluvní pokutu i po postoupení pohledávky za žalovaným, proto její výše uplatněná žalobním návrhem může činit více, něž kolik bylo na smluvní pokutě postoupeno. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ustanovení , o spotřebitelském úvěru. V žalobním návrhem uplatněné výši se smluvní pokuta stala splatnou nejpozději ke dni podání žalobního návrhu. Ode dne následujícího po dni podání žalobního návrhu žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení ze shora vypočtené smluvní pokuty, a to do zaplacení.

2. Následně žalobce podáním ze dne 10. 10. 2023 opravil, že žalovaný uhradil doposud částku ve výši 9 312 Kč, částka ve výši 1 939,80 Kč představuje částku odpisu pohledávky. Na výši žalované částky tato skutečnost nemá vliv.

3. Podáním ze dne 13. 10. 2023 žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení tak, že předchůdce žalobce dostatečně zkoumal při uzavření smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, odkazoval na údaje uvedené v zákaznické kartě a na skutečnost, že žalovaný nemá záznam v insolvenčním rejstříku.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. K ústnímu jednání dne 2. 11. 2023 se žalobce ani žalovaný nedostavil, ač byli řádně a včas předvoláni. Žalobce svou nepřítomnost u jednání omluvil. Soud proto jednal v souladu s ustanovením , (dále jen ), v nepřítomnosti účastníků řízení a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu.

7. Ze zákaznické karty ze dne 8. 5. 2021 soud zjistil, že v ní jsou uvedeny základní údaje o majetkových a osobních poměrech žalovaného.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 8. 5. 2021 vč. smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, Standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 5. 2021 vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným jako zákazníkem v postavení spotřebitele dne 8. 5. 2021 smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon číslo , a , o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které mu byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o půjčce a volbou rozšířené doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 30 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 21 014 Kč, zahrnující úrok ve výši 13 061 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 453 Kč; dále bylo sjednáno doplňkové pojištění ve výši 1 350 Kč. Úroková sazba činí 88 % ročně. Vše měl žalovaný uhradit ve 45týdenních splátkách ve výši 1 164 Kč, poslední splátka je ve výši 1 148 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: adresa.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 vč. výňatku z Přílohy číslo seznamu postupovaných pohledávek - str. 5, potvrzení o provedení transakce ze dne 20. 12. 2022 a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 20. 2. 2023 vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy žalobci.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022 soud zjistil, že právnická osoba tímto sdělením mínil žalovanému oznámit postoupení pohledávek ze smlouvy na žalobce.

11. Z výzvy ze dne 15. 2. 2023, podacího archu ze dne 16. 2. 2023 soud zjistil, že tímto žalobce informoval žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy na žalobce, vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 28. 2. 2023. Uvedené bylo žalovanému odesláno dne 16. 2. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě.

12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 5. 6. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dle citovaných smluv do 9. 6. 2023. Tato výzva byla zaslána žalovanému dne 5. 6. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě.

13. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 8. 2023 soud zjistil, že je evidována jedna cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 23. 3. 2023.

14. Podle S., , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Dle ustanovení o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

19. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

20. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).

22. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

23. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i novelizované znění citovaného zákona ve znění novely provedené účinným od 29. 5. 2022.

24. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce ke svým skutkovým tvrzením označil a doložil pouze žádost o úvěr - kartu zákazníka, jiné y, např. na ně navazující ověřené dokumenty od žalovaného, neoznačil ani nedoložil. Soud byl připraven poučit žalobce dle , odst. 3 u ústního jednání o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však k jednání nedostavil a dobrovolně se tak připravil o možnost být u jednání ze strany soudu poučen. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 8. 5. 2021, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení a ZoSÚ, ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu ( ).

25. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 30 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobce ze dne 15. 2. 2023 odeslaným na adresu uvedenou ve smlouvě dne 16. 2. 2023; v tomto oznámení byl rovněž žalovaný poprvé vyzván k úhradě dlužné částky do 28. 2. 2023 dopisu. Soud vzal za prokázáno, že výzvou ze dne 29. 5. 2023 žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 9. 6. 2023, kdy toto mu bylo odesláno poštou na adresu uvedenou ve smlouvě dne 5. 6. 2023.

26. Soud nevzal za prokázanou realizaci návštěvy terénního pracovníka žalobce na kontaktní adrese žalovaného dne 23. 3. 2023, rovněž nevzal za prokázané odeslání oznámení předchůdce žalobce ze dne 20. 12. 2022 o postoupení pohledávky žalovanému. Soud byl připraven poučit žalobce dle u ústního jednání o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však k jednání nedostavil a dobrovolně se tak připravil o možnost být u jednání ze strany soudu poučen.

27. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně.

28. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy částku ve výši 30 000 Kč, žalovaný uhradil 9 312 (což žalobce pouze a ničím nedokládal, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobcem či jeho předchůdcem nebyly zohledněny). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § číslo odst. 2 a právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k této smlouvě k nezaplacené části jistiny ve výši 20 688 Kč (tj. 30 000 Kč minus 9 312 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení výzvou ze dne 15. 2. 2023, která mu byla odeslána dne 16. 2. 2023 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění do 28. 2. 2023. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 20 688 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle ve spojení s  zákonný úrok z prodlení ve výši dle žaloby, tj. 11,75 % ročně od 1. 3. 2023 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

29. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.

30. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

31. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , neboť žalobce byl ve věci převážně procesně neúspěšný a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohl vůči žalobci požadovat, nevznikly.

32. Žalobce zaplatil v souvislosti s podáním žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu – soudní poplatek ve výši 1 304 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, věc byla převedena do agendy sporné. Soudní poplatek tak činí dle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků – přílohy k  , o soudních poplatcích, v účinném znění částku ve výši 1 629 Kč. Proto soud žalobce zavázal zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě doplatek soudního poplatku ve výši 325 Kč, jak uvedeno ve výroku ad. IV tohoto rozsudku, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (za analogické aplikace , o soudních poplatcích v účinném znění).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se povinný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.