Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
6 C 150/2021-165
Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Milenou Hrdličkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
bytem adresa svědka, svědkyně, žalovaného, svědkyně, svědkyně a žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa svědka, svědkyně, žalovaného, svědkyně, svědkyně a žalobkyně
zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 76 063 Kč s příslušenstvím
o zaplacení částky 12 127 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh žalobkyně, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 88 190 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 76 063 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 127 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna žalovanému k rukám jeho právního zástupce anonymizováno jméno příjmení, advokáta, sídlem ulice a číslo, obec na náhradu nákladů řízení zaplatit částku 56 666 Kč, a to do tří od právní moci rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Návrh žalobkyně, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 88 190 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 76 063 Kč od 3. 6. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 12 127 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna žalovanému k rukám jeho právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, sídlem [ulice a číslo], [obec] na náhradu nákladů řízení zaplatit částku 56 666 Kč, a to do tří od právní moci rozhodnutí.
1. Žalobkyně se v řízení před soudem po žalovaném nejprve domáhala vydání platebního rozkazu pro částku 76 063 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že tato částka představuje nemajetkovou újmu, která jí byla způsobena fyzickým napadením ze strany žalovaného dne 1. 10. 2018 tak, že jí udeřil do oblasti hlavy dřevěnou laťkou, čímž jí způsobil zranění spočívající ve zhmoždění čelní krajiny hlavy vpravo s drobným krevním výronem kůže a podkoží a podvrtnutí a natažení krční páteře. K výši nárokované částky žalobkyně odkázala na závěry znaleckého posudku znalce příjmení celé jméno znalce z 15. 3. 2021. Tvrdila, že ani po výzvě žalovaný neplnil.
2. Pokud byl ve věci vydán platební rozkaz, byl zrušen pro odpor žalovaného. Ten se žalobě od samého počátku bránil. Upozorňoval zejména na skutečnost, že stejný den, tedy 1. 10. 2018, žalobkyně napadla jeho manželku a v souvislosti s tímto napadením manželce vznikl nárok na nemajetkovou újmu, jenž je souzen u stejného soudu pod sp. zn. spisová značka.
3. Pokus soudu o smírné jednání účastníků zůstal marný. Účastníci nevyužili nabízenou mediaci.
4. Při jednání 1. 6. 2022 žalobkyně rozšířila žalobu o zaplacení částky 12 127 Kč tvrdíce, že tato částka představuje újmu v podobě bolestného, která jí vznikla stejným jednáním žalovaného dne 1. 10. 2018. V dalším odkázala na údaje ze znaleckého posudku o bolestném zpracovaném anonymizováno celé jméno znalce datum.
5. Navrhovanou změnu spočívající v rozšíření žaloby soud usnesením z 1. 6. 2022 připustil.
6. Žalovaný ve své obraně, při které navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu, vyšel z toho, že žalobkyně konkrétně netvrdí, s jakým jeho jednáním má být spojena vzniklá nemajetková újma a dále se bránil tak, že žalobkyně netvrdí, jaký byl její zdravotní stav před tvrzenou škodnou událostí spojenou s poškozením zdraví a pak ani netvrdí, jak se celkově po údajné vzniklé újmě změnil charakter a úroveň jejího života v důsledku popisovaného zranění. V případě nároku na bolestné žalovaný namítl promlčení tohoto nároku tvrdíce, že právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, je právo majetkové povahy a promlčuje se v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Pokud žalobkyně uplatnila nárok až při jednání 1. 6. 2022, tak tento nárok uplatnila až po uplynutí zákonné lhůty, neboť již od 1. 10. 2018 měla vědomost o tom, že jí vznikla újma, i o osobě škůdce.
7. Dále žalovaný v rámci své obrany snášel celou řadu výhrad k předloženému znaleckému posudku o nemajetkové újmě zpracovaném anonymizováno celé jméno znalce, na který žalobkyně v rámci tvrzení odkazovala a zmiňovala, že tento znalecký posudek konkrétně popisuje, jaká újma v podobě poškozeného zdraví jí v důsledku protiprávního jednání žalovaného vznikla.
8. Žalobkyně tvrdila a po poučení soudem doplnila následující:
Dne 1. 10. 2018 došlo k incidentu mezi čtyřmi osobami, žalobkyní, jejím manželem a na druhé straně žalovaným a jeho manželkou. V rámci incidentu došlo ke slovnímu napadení, při kterém žalovaný udeřil žalobkyni latí, která následně přivolala manžela. Následně i žalobkyně vzala lať, a i její manžel s žalovaným se přetahovali o lať, což zachycuje CD nahrávka pořízená manželkou žalovaného. Stejný den, kdy došlo k incidentu byla žalobkyně ošetřena v ambulantní ordinaci traumatologického oddělení nemocnice, kde byla diagnostikována kontuze hlavy, podvrtnutí a natažení krční páteře v důsledku napadení tělesnou silou (domov, volný čas, udeřena při potyčce sousedem). Žalobkyně tvrdila, že zranění, které jí způsobil žalovaný může potvrdit její manžel a dále známý z Ukrajiny, který však již byl vyslechnut v paralelně vedeném sporu a ukázalo se, že neovládá český jazyk, svědecká výpověď byla odložena, a následně žalobkyně ke svědecké výpovědi tohoto muže neoznačila. Tvrdila, že následkem protiprávního jednání žalovaného je poškození zdraví – újma na zdraví, tak jak je popsána v předložených znaleckých posudcích. Kde je poznamenáno, do jaké míry se zhoršila kvalita jejího zdraví. K protiprávnímu jednání žalovaného žalobkyně odkázala na šetření policie a přestupkové řízení a dále i na případ svého manžela, který byl za nemajetkovou újmu způsobenou mu při incidentu 1. 10. 2018 žalovaným odškodněn.
Zůstalo nesporným, že ze stejného incidentu 1. 10. 2018 došlo k odškodnění nemajetkové újmy manžela žalobkyně žalovaným panem celé jméno žalovaného, když žalovaný plnil bez soudního rozhodnutí, a zaplatil odškodnění ve výši 33 671 Kč odpovídající bolestnému a ztrátě na výdělku. Následně byly uhrazeny i náklady právního zastoupení.
Na podporu svých tvrzení žalobkyně navrhla soudu provést důkaz správním spisem v přestupkovém řízení, jenž prokazuje protiprávní jednání žalovaného, které je prokázáno i jeho plněním ve vztahu k panu jméno a v dalším odkázala na znalecký posudek, kde jsou popsány potíže, které jí vznikly v souvislosti se zraněním 1. 10. 2018, kdy se snížila její schopnost snášet bez bolestivých následků krku, popř. krční páteře fyzickou zátěž oproti stavu předcházejícímu před škodnou událostí.
Žalovaný v rámci své obrany soudu předložil nahrávku, kterou pořídila jeho manželka, právě z incidentu 1. 10. 2018 Touto nahrávkou žalovaný zpochybňoval tvrzení žalobkyně spočívající v tom, že ji 1. 10. 2018 uhodil prknem. Tvrdil, že naopak nahrávka prokazuje, že to byla žalobkyně, která mrštila prknem přes plot po jeho manželce.
9. Pokud soud zhlédl tuto nahrávku, lze uzavřít, že skutečně prokazuje manipulaci žalobkyně s prknem ve vztahu k sousedům a hození tohoto prkna na jejich zahradu. Dále záznam zachycuje přetahování o prkno mezi manželem žalobkyně a žalovaným. Z nahrávky pak je patrno, že v závěru nahrávky žalobkyně událost oznamuje na policii.
10. Žalobkyně tvrdila, že nahrávka nezachycuje celý incident, tak jak proběhl 1. 10. 2018, ale pouze tu část, kdy ona vzala prkno a hodila jím na druhou stranu. Potvrdila, že manželka žalovaného incident natáčela, neboť měla fotoaparát na krku a nenatočila pouze toto jedno video, ale celkem čtyři, tak jak vyplývá i z materiálu předanému policii České republiky. Předložila pak CD nahrávku čtyř videí natočených 1. 10. 2018 manželkou žalovaného a pokud soud tato videa zhlédl, lze uzavřít, že zachycují konflikt mezi účastníky, nezachycují však napadení žalobkyně žalovaným. Právní zástupce žalobkyně u posledního videa argumentoval tím, že video zachycuje i dům sousedů anonymizováno, kteří byli vyslechnutí jako svědci a zavřené okno v podkroví, když tento záběr je v rozporu s výpovědí svědkyně celé jméno svědkyně, která v rámci svědecké výpovědi tvrdila, že incident pozorovala z otevřeného okna.
11. Žalobkyně tvrdila, že její napadení žalovaným viděl manžel. Ten byl slyšen jako svědek a ve své svědecké výpovědi uvedl, že 1. 10. 2018, poté co přišel z práce, vyrozuměl manželku o tom, že sice posekala trávu, ale tráva je naházená na jejich pozemku. Manželka to šla řešit, on byl ještě doma, byl v předsíni. Z předsíně pozoroval incident. Manželka záležitost trávy řešila u plotu se sousedy a žalovaný jí bouchnul prknem přes plot. Vyběhl, pak se společně pošťuchovali a prknem dostal i on. Poté manželka volala na policii, následně byli ošetřeni v nemocnici. Svědek vedle toho vypověděl, že nejdříve prknem dostala manželka, pak on, poté už byla volána policie. Potvrdil konfliktní vztahy se sousedy panující dlouhou dobu před incidentem. Potvrdil, že manželka žalovaného měla fotoaparát na krku a natáčela. Dále vypověděl, že před tímto incidentem manželka měla potíže s páteří tak jako každý, žádné těžké zaměstnání nevykonává, v práci sedí. Po ošetření na traumatologii jí byl předepsán Schanzův límec, jak dlouho ho užívala, si nevzpomněl. Svědek připustil, že manželka prkno hodila nazpátek přes plot. Přehazovala plot vysoký asi 150 cm. Určitě sházela nějaké hrušky. Před zraněním manželka žádná omezení v práci ani v běžném životě neměla. Občas, jako každý, si stěžovala na bolesti zad. Ráda pracovala a pracuje na zahrádce, to jí baví. Po incidentu žádné zahradní práce nedělala, k předloženým fotografiím žalované strany připustil, že manželka seká trávu, odnáší koš s odpadem trávy, rozváží zeminu ke květinám, instaluje záhony, zasévá apod.
12. K návrhu žalovaného soud ve věci vyslýchal svědkyni celé jméno svědkyně, manželku žalovaného, která uvedla, že 1. 10. 2018 se k večeru chystali uklidit trávu, kterou na jejich pozemek po posekání trávy nasypala žalobkyně. Manžel vrtačkou odmontoval dvě prkna, ostatní povolil tak, aby v plotě byl prostor pro shrnutí trávy. Nejdříve vyfotografovala nepořádek a pak to začali odklízet. Za chvíli přiběhla žalobkyně a začala jim nadávat. Poté vzala prkno a začala jím mávat směrem k nim, přes plot, scházela hrušky. Poté, co domlátila, hodila prkno směrem k ní, které jí zasáhlo. Následně se o prkno přetahovali muži. Ona to natáčela. Popřela, že by manžel žalobkyni uhodil. Dále svědkyně vypověděla, že vztahy mezi jejich rodinou a rodinou žalobkyně i před tímto incidentem byly dlouhou dobu konfliktní. Potvrdila, že u podepsaného soudu vede řízení o náhradu nemajetkové újmy právě s žalobkyní. Svědkyně potvrdila jednání před správním orgánem, uvedla však, že žádné rozhodnutí jim ani nebylo zasláno, neměli se vůči čemu bránit. Pouze zaplatili blokovou pokutu. Respektive pokutu zaplatil její manžel a žalobci.
13. Manželé celé jméno svědka vypověděli, že jsou sousedé účastníků sporu, pan celé jméno svědka vypověděl, že incident 1. 10. 2018 přímo neviděl, pouze o něm slyšel, vypověděl, že i mezi jejich rodinou a rodinou žalobkyně panuje spor, s rodinou žalovaného jsou v podstatě přátelé, navštěvují se. Svědek vypověděl, že má možnost pozorovat chování žalobkyně, neboť je v důchodu, žalobkyně se často věnuje a věnovala pracím na zahrádce. Svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že pozorovala incident z podkroví domu, v podstatě věděla, že dojde anonymizováno k úklidu trávy, dobře neslyšela pro vzdálenost, ale viděla, že žalobkyně vzala na zahradě prkno a tím se hnala proti panu celé jméno žalovaného, na něj nedosáhla, tak začala srážet hrušky na stromě a mezitím se její manžel s panem celé jméno žalovaného přetahovali o fošnu. Žalobkyně po srážení hrušek vzala prkno a hodila ho na druhou stranu, mrskla ho po paní celé jméno svědkyně. Pak šla telefonovat. Viděla, že manželka žalovaného incident natáčí. Pro paralelně vedené řízení vyfotografovala ze zmiňovaného okna zahradu sousedů, aby bylo zřejmé, že z tohoto okna měla dobrý přehled. Žalobkyně nepopírala možnost svědkyně vidět incident z podkrovního okna, namítala však, že předložené video – nahrávka na CD, zachycuje zavřené okno.
14. K tvrzení o protiprávním jednání žalovaného žalobkyně navrhovala provést důkaz správním spisem. Předložený správní spis Městským úřadem v Českém Krumlově, kterému věc byla přikázána k projednání, předložil doklad o tom, že incident 1. 10. 2018 kolem 18:30 hodin byl vyřešen v blokovém řízení, když konkrétně celé jméno žalovaného byla uložena pokuta 500 Kč za přestupek spočívající v tom, že úmyslně narušil občanské soužití, když se vůči jinému dopustil schválnosti a fyzicky napadl pana jméno a paní celé jméno žalobkyně, čímž jim ublížil na zdraví. Podpisem příkazového bloku se příkaz stal pravomocným a vykonatelným. V rámci vysvětlení před správním orgánem 27. 3. 2019 žalovaný vypověděl, že se sousedy mají dlouholetý problém, naházeli jim na pozemek trávu, když chtěli trávu uklidit, přiběhla sousedka celé jméno žalobkyně, která na ně začala křičet, pan jméno vzal prkno a chtěl ho jím udeřit. Paní celé jméno žalobkyně napadla manželku. Další skutková zjištění činěna nebyla. Vedle toho žalobkyně žádala, aby soud provedl důkaz policejním spisem, jenž předcházel správnímu řízení, kde jsou zachyceny údaje o události 1. 10. 2018.
15. Z policejního spisu číslo jednací 2018 2021 soud zjistil, že událost na policii v 18:37 hodin nahlásila žalobkyně, která nahlásila napadení sousedy. Hlídka vyjela v 18:47 hodin, na místo se dostala v 18:56 hodin a oznamovatelka (žalobkyně) do úředního záznamu policie uvedla, že byli s manželem napadeni sousedem, a to fyzicky. Manžel žalobkyně při šetření policie uvedl, že manželka šla uklidit rozházenou trávu, kterou jim za plot nasypali sousedé, po chvilce uslyšel křik a manželka běžela s tím, že jí soused praštil laťkou do hlavy. Tak si to šel s ním vyříkat, a soused mu způsobil zranění. V rámci předběžného šetření žalovaný a jeho manželka vypověděli, že šlo o napadení z druhé strany, a že se vyjádří po návštěvě lékaře.
16. Z úředního záznamu o podání vysvětlení, jenž byl sepsán policií ČR dne 1. 10. 2018 se žalobkyní je podáváno, že žalobkyni žalovaný uhodil při incidentu prknem, žádné zranění nevzniklo, lékaře nepotřebuje, ani ho nenavštíví. Napadení nikdo neviděl, manžel byl v té době v předsíni. Manžel přišel až na základě jejího křiku. Dále z policejní spisu je zřejmé, že žalobkyně v době napadení byla v pracovní neschopnosti s boreliózou. Ambulantní zpráva v policejním spisu, následně i ve znaleckém posudku znalce celé jméno znalce prokazuje, že 1. 10. 2018 ve 21: 29:25 hodin žalobkyně navštívila ambulanci v nemocnici v obec, uvedla, že byla napadena sousedem, udeřena do hlavy laťkou, na čele vpravo byl zjištěn drobný hematom bez tržné rány, pobolívání C páteře, hybnost neomezena, rentgen bez nálezu. Podle ambulantní zprávy byl doporučen krční límec a stanovena diagnóza – kontuze hlavy, podvrtnutí a natažení krční páteře. Byl doporučen klidový režim, teplo, nošení límce a kontrola u obvodního lékaře. Další záznamy v policejním spisu prokazují ošetření všech účastníků incidentu na traumatologii v obec, zhruba ve stejnou dobu a údaje o pracovní neschopnosti.
17. Dále žalobkyně se svým tvrzením odkázala na odborné vyjádření zpracované anonymizována dvě slova v rámci policejního šetření, jenž k žádosti policie se zabýval zraněním žalované, posouzením mechanismu vzniku zranění, délkou léčení a případnými následky vč. bolestného. Odborné vyjádření u žalobkyně pracuje s ambulantní zprávou z nemocnice z 1. 10. 2018 a vychází ze zhmoždění čelní krajiny vpravo nespecifikované a podvrtnutí a natažení krční páteře jako lehké zranění, když pravděpodobným mechanismem zranění v oblasti hlavy je úder dřevěným prknem, vedený menší silou, když nelze vyloučit ani mechanismus úderu při hodu části rozlomeného dřevěného prkna směrem k postižené. Nejspíše při snaze vyhnout se k úderu došlo k nadměrnému pohybu v meziobratlových kloubech krční páteře a tím i k podvrtnutí a natažení tohoto úseku páteře. Obecně délka pracovní neschopnosti a léčení je 3 až 4 týdny, v daném případě činila asi 5 týdnů. Omezena mohla být v běžném způsobu 2 až 3 týdny. Omezení hybnosti je ještě zdůrazněno nošením Schanzova límce, jenž sice mírní bolesti, ale omezuje hybnost. V případě bolestného anonymizováno obec stanovil podle klasifikace poškození zdraví u povrchního poranění hlavy 5 bodů a podvrtnutí a natažení krční páteře 30 bodu (hodnotu bodu vypočetl podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy, a to 1 % průměrné mzdy za kalendářní rok předcházející roku 2018).
18. Žalobkyně se svým nárokem na nemajetkovou újmu ve svých tvrzeních odkazovala na závěry znaleckých posudků zpracovaných znalcem celé jméno znalce, kde je uvedeno, k jakému došlo poškození zdraví, kde jsou popsány následky zranění a její omezení a kde je újma bodově ohodnocena. Odkázala potom i na lékařské zprávy v tomto znaleckém posudku, které svědčí o újmě po incidentu.
19. Znalecký posudek znalce celé jméno znalce z 11. 12. 2021 o stanovení nemateriální újmy na zdraví (bolestné) hodnotí bolestné 35 body a stejně tak jako anonymizováno obec v rámci odborného vyjádření pro policii vychází ze stejné hodnoty bodu vypočtené uznávanou metodikou Nejvyššího soudu a činí závěr o bolestném ve výši 10 327 Kč za povrchní poranění jiných částí hlavy a podvrtnutí a natažení krční páteře. Znalec doložil doklad o vyúčtování zpracování znaleckého posudku a zaplacení částky 1 800 Kč žalobkyní. Další znalecký posudek o stanovení nemateriální újmy zpracovaný stejným znalcem z 15. 3. 2020 s doložkou znalce uzavírá, že zdravotní stav žalobkyně se ustálil 1. 10. 2019, případ byl posouzen 9. 3. 2020 a nemateriální újma stanovená uznávanou metodikou Nejvyššího soudu byla stanovena znalcem na částku 73 513 Kč s tím, že nebyl uplatněn žádný modifikační koeficient. Znalec ve znaleckém posudku popsal údaje z ambulantní zprávy z 1. 10. 2018 a dále vyšel z údaje žalobkyně o tom, že límec nosila asi 2 týdny, po úraze se zhoršily bolesti bederní páteře a krku, které se projevily v klidových pozicích nebo při předklonu s úlevou při změně postury. Znalec ve znaleckém posudku uvedl, že žalobkyně již v minulosti byla léčena s pohybovým aparátem, s bolestmi šíje a beder a s bolestmi v bederní krajině. Intenzita nebyla tak vysoká jako nynější potíže. Znalec poukázal na zprávu obvodního lékaře z 12. 2. 2020 o dřívějším léčení žalobkyně pro akcentaci potíží C páteře, s opakovanými rehabilitacemi, se zhoršením po úrazu v potížích CB a CC syndromu, odkázal na zprávu rehabilitačního lékaře anonymizováno příjmení a anonymizováno příjmení z 21. 12. 2018, kde jsou popsány bolestivé projekce krční páteře s tím, že míra dřívějších a současných potíží není popisována. Znalec v podkladech pro zpracování posudku odkázal na své vyšetření a stýskání žalobkyně spočívající v tom, že se těžko soustředí, rychle se unaví, bolí jí krk, hůře zvládá činnosti vázané na statické zatížení krční páteře, respektive předklon hlavy, hůře se zvedá do sedu, do stoje, někdy se jí točí hlava. Se sousedy nemá pozitivní vztahy, nemá řidičský průkaz, neměla žádné ambice na vzdělávání, z hlediska práce k žádné změně nedošlo, při práci na zahradě se více a rychleji unaví. Znalec v posudku uzavřel, že na základě dokumentace před úrazem, v den úrazu, po úrazu a ke dni vyšetření lze konstatovat akcentaci potíží v oblasti krční páteři s bolestivou projekcí do kývače s tím, že bolesti v rukou a loktech a v bederní páteři mají jiný původ. Na základě toho znalec dovodil snížení kvality života žalobkyně při soustředění, pozornosti, při plnění běžných denních povinnosti s nošením límce, zhoršená pohyblivost těla, zhoršený pohyb v dopravě (nošení límce), zhoršení neformálních společenských vztahů (sousedské vztahy), vyšel z výchozí částky 12 754 000 Kč a korigovaného procentního výpočtu 0,576388 %, jimž odpovídá částka 73 513 Kč (s odkazem na přijatou metodiku NS ČR pro výpočet imateriální újmy). Ze znaleckého posudku soud zjistil, že znalec ze zdravotní dokumentace žalobkyně měl k dispozici zprávu z 21. 12. 2018 od anonymizováno příjmení, kdy žalobkyně přišla do ordinace pro bolesti C-páteře i bolesti L-páteře s tím, že pravidelně doma cvičí, ale sestava neobsahuje prvky HSS. Objektivně bylo zjištěno CCsy s cefaleou a příjmení jméno. Doporučena rehabilitace, cvičení dle instruktáže k opravě svalových poměrů. V této zprávě není žádná zmínka o zranění, o nošení límce, o incidentu z 1. 10. 2018, obecně o kontrole po úrazu. Z další zprávy založené ve zdravotní dokumentaci žalobkyně ze 7. 2. 2019 od neurologa je zřejmé, že žalobkyně se dlouhodobě léčí se syndromem karpálních tunelů. Z vyšetření z 12. 2. 2020 (pro potřeby znaleckého posudku) zpracovaného obvodním lékařem vyplývá, že žalobkyně má dlouhodobé potíže s páteří, předepisovány opakovaně rehabilitace, léčena na neurologii od roku 2018 od úrazu došlo ke zhoršení lokálního nálezu a potíže ve smyslu, tak jak vyplývá ze založené dokumentace, když úleva přichází malá přes dlouhodobé rehabilitace a cvičení s poznámkou boreliózy žalobkyně a s léčením páteře od roku 1995 a probíhající rehabilitace karpálních tunelů. Dále žalobkyně doložila, že znalec za posudek vyúčtoval částku 2 550 Kč.
20. Pokud byl znalec vyslechnut při jednání před soudem, tak tento setrval na závěrech znaleckého posudku. K otázce, zda zranění si žalobkyně mohla způsobit i jednáním v afektu spočívajícím v mrštění prkna, znalec uvedl, že takové podklady neměl, tím se nezabýval, vycházel ze subjektivního vyšetření žalobkyně, dále z odborného hodnocení zpracovaného anonymizována dvě slova pro policii a z lékařských zpráv a z dokumentace žalobkyně. V závěrech odkázal na své vyšetření a na zprávu anonymizováno příjmení z 12. 2. 2020. Ve výpovědi uvedl, že co se týká závěrů zdravotního stavu, tak hodnotil tyto závěry v kategorii zanedbatelné a lehké s tím, že už další hranice v podstatě není. Při závěrech znaleckého posudku vyšel z toho, že žalobkyně byla omezena límcem, zda límec nosila či nikoliv, to neposuzoval. Žádnou takovou informaci nedostal, takže vycházel z předpokladu, že límec nosila. Ten jí určitě omezoval v pohyblivosti. Měla by ho nosit v dopravě, při cestování. Distorze páteře je pouze přechodného charakteru, v podstatě na rentgenu nemusí být zjistitelná. Při zpracování znaleckého posudku zřejmě neměl informaci o tom, kdy skončila pracovní neschopnost žalobkyně. Vyšel ze sdělení žalobkyně, že práci vykonává v předklonu, jakou konkrétní práci, to nezjišťoval. Pokud na rentgenu 1. 10. 2018 nebylo zřejmé podvrtnutí páteře (natažení páteře), takto není vyloučeno a není v rozporu s diagnózou. K otázce právního zástupce žalované strany, kdy tento poukazoval na jiný případ a závěry soudního znalce příjmení, jenž připustil, že ke stejné diagnóze, tedy podvrtnutí páteře, může dojít i v důsledku nekoordinovaného pohybu, případně v důsledku rozčilení či hysterického jednání a po přehrání videa o hození prkna žalobkyní a k dotazu, zda zranění nemohlo vzniknout tímto mechanismem, znalec vypověděl, že by musel posuzovat celou řadu faktorů, aby důkladně posoudil, zda si mohla žalobkyně diagnózu způsobit sama, obecně však vyšel z toho, že jde o člověka v obvyklé kondici bez omezení pohyblivosti rukou, asi by musel zjišťovat do jaké výšky muselo být prkno hozeno, zda jinak nebyla žalobkyně svázaná. Doplnil, že při normální dynamice krční páteře by mělo k této diagnóze tímto mechanismem dojít minimálně. Hození prkna v jejím věku i s existujícími lehkými klinickými potížemi by pro žalobkyni nemělo být pro žádným překvapením. V případě tzv. VAS syndromu páteře znalec vypověděl, že se jedná o diagnózu 30 % dospělé populace související s oslabováním hýžďového a břišního svalstva v důsledku přibývajícího věku. Dále znalec vypověděl, že při chronických potížích krční páteře by se žalobkyně měla vyvarovat takových činností, jako je zvedení naplněného kolečka či podobných úkonů, nenošení límce při manuálním zatížení může při aktuálním zdravotním stavu zhoršovat nález.
21. K žádosti žalované strany pak soud vyslechl svědkyni celé jméno svědkyně, která vypověděla, že přímým účastníkem konfliktu mezi rodinami nebyla, viděla však zranění manželky žalovaného a od ní zjistila, že jí ublížila žalobkyně. Svědkyně vypověděla, že problémy mezi sousedy panovaly i před rokem 2018 a dále vypověděla, že krátce po incidentu žalobkyni viděla na zahradě věšet prádlo, žádný límec neměla. Připustila, že i ona má s žalobkyní konflikty.
22. K žádosti žalující strany byla doslechnuta svědkyně celé jméno svědkyně, která vypověděla, že určitě ze svého domu měla výhled na prostor, kde došlo ke konfliktu a dále vypověděla, že žalobkyni neviděla nosit límec jiný den než ten den po události. Žalobkyně běžně na zahrádce pracuje, všem se vysmívá.
23. Žádné další důkazy pro svá tvrzení žalobkyně soudu nenavrhla. Pokud soud zhodnotil všechny shora provedené důkazy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti lze uzavřít následující:
Dne 1. 10. 2018 mezi žalobkyní a jejím manželem a žalovaným a jeho manželkou došlo k sousedskému incidentu. V rámci tohoto incidentu bylo kromě nadávek využito i fyzického násilí. S odstupem dvou až tří hodin po incidentu byla žalobkyně vyšetřena na traumatologii v nemocnice v obec s diagnózou zhmoždění čelní krajiny vpravo s drobným krevním výronem, podvrtnutí a natažení krční páteře. Žalobkyně tvrdila, že toto zranění jí způsobil žalovaný prknem. V žalobě tvrdila, že toto jednání žalovaného může potvrdit její manžel. Ten jako svědek vypověděl, že z předsíně domu to viděl, přímo u napadení nebyl, ven vyšel až poté, co manželka křičela, že byla uhozena. Výpověď svědka jméno je však v rozporu s údaji zjištěnými v rámci šetření vyplývajícího z policejního spisu, a to se šetřeními, která byla učiněna hned po události. Po příjezdu policie manžel žalobkyně, poškozený pan jméno vypověděl, že o napadení manželky slyšel pouze od manželky, že to neviděl, že byl ještě v domě. Manželka sama policii sdělila, že její napadení nikdo neviděl, že nemá žádná zranění, k lékaři nepůjde. Žalobkyně jednou tvrdí, že napadení manžel viděl, pak neviděl, jednou za ním přiběhla, jednou on přiběhl na základě jejího křiku. Tyto nesrovnalosti nelze pominout. Z incidentu byla pořízena nahrávka, ani tato nahrávka neprokazuje nic jiného než to, že mezi účastníky sporu došlo ke konfliktu, prokazuje hození prknem žalobkyní ve směru k sousedům, shazování hrušek, vulgární nadávky, přetahování o prkno mezi manželem žalobkyně a žalovaným. Prokazuje telefonát žalobkyně. Při hodnocení výpovědi svědka jméno je nutné hodnotit jeho výpověď hned po události před policií a v souhrnu všech důkazů souvisejících s protiprávním jednáním žalovaného, pak nelze uzavřít jinak, než, že svědek jméno vypovídal situačně, aby podpořil žalobu žalobkyně. příjmení žalovaného spočívající v tom, že na žalobkyni prknem nezaútočil, je potvrzována svědkyní celé jméno svědkyně, svědky příjmení a vlastně i videonahrávkou. Názor žalobkyně spočívající v tom, že protiprávní jednání žalovaného je prokázáno rozhodnutím v přestupkovém řízení není na místě. Věc byla vyřízena v rámci blokového řízení uložením povinnosti k zaplacení pokuty a soud tímto rozhodnutím nemůže být vázán, neboť v rámci přestupkového řízení nebylo vedeno žádné dokazování, a i z podaného vyjádření v rámci přestupkového řízení je zřejmé, že žalovaný připustil jen sousedský konflikt a přetahování o prkno s manželem žalobkyně. Výpověď žalovaného před policií a v rámci správního řízení je konstantní V daném případě soud odkazuje na ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy soud není vázán rozhodnutím vydaným v blokovém řízení a hodnotí tento důkaz v souhrnu s dalšími důkazy. Tedy ani přestupek žalovaného postižený v blokovém řízení a zaplacení pokuty žalovaným neprokazuje konstrukci žalobkyně o protiprávním jednání žalovaného ve vztahu k ní. Pokud žalobkyně soudu předkládá doklady o tom, že jí byla způsobena nemateriální škoda v podobě zranění, tak jak bylo diagnostikováno 1. 10. 2018 na traumatologii v obec, tak v rámci provedeného dokazování nelze uzavřít, že tato újma jí vznikla v důsledku protiprávního jednání žalovaného. Je zarážející, kdy a za jakých okolností žalobkyně uplatnila svůj nárok vůči žalovanému a podala žalobu k soudu Jestliže oba manželé jméno byli ošetřeni po tomto incidentu 1. 10. 2018 a je to manžel žalobkyně, který následně iniciativně v roce 2019 řeší odškodnění této újmy na zdraví ve vztahu k žalovanému, je otázkou, proč stejný postup nezvolila žalobkyně, proč žalobu podává až v roce 2021. Vždyť ve znaleckém posudku znalce celé jméno znalce se uvádí, že její zdravotní stav se ustálil již v roce 2019. A o svém zranění věděla hned 1. 10. 2018. V prosinci byla u lékaře, úraz nezmínila. Provedené důkazy ohledně tvrzení žalobkyně spočívající v tom, že to byl žalovaný, kdo protiprávním jednáním způsobil její škodu – újmu na zdraví, nebylo prokázáno.
24. Základními atributy vzniku občanskoprávní odpovědnosti na náhradu škody je porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. Žalobkyně sice prokazuje, že jí 1. 10. 2018 vznikla určitá škoda na zdraví. Prokazuje, že žalovaný porušil obecně přijatelná pravidla chování, sousedský spor řešil neadekvátně ve vztahu k jejímu manželovi, když ho fyzicky napadl. Tvrzení, že protiprávní jednání spočívá i v jejím fyzickém napadení s odkazem na výsledek přestupkové řízení prokázáno nebylo. Pak nelze dovodit příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti na straně žalovaného a vzniklou škodou na zdraví u žalobkyně. Proto soud žalobu zamítl. Navíc právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (bolestné) je právem majetkové povahy a promlčuje se v obecné promlčecí době dané v § 629 obč. zákoníku, tj. tři roky. Jestliže žalobkyně uplatnila svůj nárok na bolestné u soudu 2. 6. 2022, žalovaný se úspěšně dovolal promlčení, a i z toho důvodu v této části byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně již 1.10.2018 stejně tak jako její manžel věděla o škodě i o osobě odpovědné k její náhradě, orientačně věděla i o výši náhrady.
25. Ještě k samotné žalobě soud uvádí následující: Žalobkyně se domáhala náhrady na ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 obč. zákoníku. Podle tohoto ustanovení zákona škůdce odčiní újmu poškozovaného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Soud z odborného hlediska nehodnotí závěry předloženého znaleckého posudku o nemateriální újmě zpracovaného znalcem celé jméno znalce. Oponentní znalecký posudek soud k dispozici neměl. V podstatě může soud souhlasit i s tím, že žalobkyně v tvrzeních souvisejících s konkrétní vzniklou újmou odkazovala na znalecký posudek. Znaleckým posudkem však nelze nahrazovat tvrzení spočívající v tom, že jí poškozením zdraví vznikla překážka lepší budoucnosti. Je na žalobci, aby takovou překážku jednoznačně specifikoval a rozvedl jí do všech aspektů a tato svá tvrzení podložil důkazy. To však žalobkyně neučinila, byť soudem byla poučena. Soud ji více nevyzýval, neboť s ohledem na právní názor shora, soud se již výší imateriální újmy nezabýval. Snesená argumentace žalovaného o tom, že újma nemůže spočívat ve zhoršení sousedských vztahů je však na místě. Provedené dokazování svědčí o vážném narušení sousedských vztahů ještě před incidentem. Lze mít důvodné pochybnosti i o zhoršení kvality života žalobkyně v aktivitách na zahrádce. Je otázkou, zda vůbec respektovala doporučení lékaře o nošení límce a zda případně nejednala v rozporu s lékaři doporučenou péčí.
26. Při úvaze o náhradě nákladů řízení soud vyšel z ustanovení § 142 a § 142a o. s. ř. o. s. ř. Úspěšnému žalovanému soud přiznal účelně vynaložené náklady se sporem spojené. Jde o náklady právního zastoupení. Soud zvažoval i možnost postupu podle § 150 o. s. ř. o. s. ř. Zvažoval, zda v souvislosti s určitým překročením obvyklých pravidel přijatelného chování v rámci sousedských vztahů není na místě, aby si žalovaný sám zaplatil náklady se sporem spojené. Nakonec s ohledem na okolnosti tohoto případu soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je ve výroku II. rozsudku. Přiznal žalovanému plné náklady řízení jednak s ohledem na jeho postavení starobního důchodce. Pak i s ohledem na případný ekonomický dopad celkové výše nákladů pokud by žalobkyně uplatnila nárok vůči žalovanému společně s manželem, když nárok odvíjí od stejného incidentu z 1. 10. 2018 a od počátku měla stejné vědomosti o incidentu jako manžel, přesto se nároku domáhá po třech letech po události a po dvou letech, co se ustálil její zdravotní stav, jenž podle lékaře se ustálil již v roce 2019 se nabízí odpověď, zda na straně žalobkyně to není reakce na žalobu vedenou proti ní manželkou žalovaného. Náklady řízení na straně žalované spočívají v právním zastoupení, když právní zástupce žalovaného v předmětné věci učinil 9 úkonů právní služby spočívající v přípravě a převzetí právního zastoupení, v odporu, vyjádření k žalobě, účast u čtyřech jednání, písemné uplatnění námitky promlčení a vyjádření k výslechu znalce. S ohledem na předmět sporu, podle advokátního tarifu číslo Sb. v platném znění, odměna za jeden úkon činí 4 660 Kč a 300 Kč představuje režijní paušál. Vedle toho soud přiznal právnímu zástupci žalovaného náklady jízdného v roce 2022 ke třem jednáním a v roce 2023 k jednomu jednání, když právní zástupce žalovaného doložil velký technický průkaz použitého vozidla se spotřebou 5,6 l číslo km a pohonnou hmotou – nafta motorová. Podle platných vyhlášek o cestovních náhradách pro rok 2022 a 2023 představuje jízdné v roce 2022 celkem 1 008 Kč (3 x 50 km, cena pohonné hmoty 36,10 Kč a paušál 4,70 Kč) v roce 2023 cestovné činí 383,48 Kč (ujeto 50 km, cena motorové nafty 44,10 Kč a paušál 5,20 Kč). Dále advokátu náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě, za dvě promeškané půlhodiny ke čtyřem jednáním, jímž odpovídá 800 Kč Celkem náklady řízení představují částku 46 831,48 Kč a vzhledem k tomu, že právní zástupce žalovaného prokázal, že je plátcem DPH, povýšeno o DPH – celkem náklady činí 56 666 Kč.
27. Žalobkyně byla ze zákona osvobozena od placení soudního poplatku, žaloba jako taková však od soudních poplatků osvobozena není. Vzhledem k výsledku sporu povinnost zaplatit soudní poplatek na žalovaného nepřechází.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Českém Krumlově.