Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 272/2023-44

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 35 190,16 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 190,16 Kč

s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 35 190,16 Kč od datum do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 15,00 % roční úrok z prodlení z částky 35 190,16 Kč od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši

10 458,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 190,16 Kč s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 35 190,16 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni 15,00 % roční úrok z prodlení z částky 35 190,16 Kč od [datum] do [datum]. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku ve výši 10 458,80 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 35 190,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 190,16 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu k službě anonymizováno účet, na základě které byla zřízena služba anonymizováno nákupní účet, kde činil limit odložených plateb žalované až 100 000 Kč s tím, že mohla čerpat opakovaně až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu. Žalovaná zároveň zvolila využívání služby anonymizováno karta, která se jí aktivovala prostřednictvím účtu. Žalovaná dále s žalobkyní uzavřela dne datum smlouvu o splátkovém limitu, na základě které žalobkyně žalované poskytla prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 30 000 Kč. Na základě uzavření smlouvy o splátkovém limitu poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou, který měl být žalovanou splácen pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků dle dohody mezi účastníky. Žalovaná využila v období od datum do datum služeb v celkové výši 53 261,16 Kč, z toho částku ve výši 21 027,60 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 32 233,56 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Jelikož žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, žalobkyně využila svého práva a úvěr ke dni datum zesplatnila. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila pouze částku ve výši 18 071 Kč. Na zbývající dlužnou částku doposud nebylo žalobkyni uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku jejího právního zástupce.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěry stran skutkového stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum prostřednictvím elektronických prostředků sjednána smlouva označená jako smlouva k službě anonymizováno účet, na jejímž základě byl žalované zpřístupněn finanční limit ve výši 100 000 Kč. Žalovaná byla oprávněna platit za zboží a služby prostřednictvím anonymizováno účtu do výše shora uvedeného finančního limitu a současně povinna řádně a včas splácet dlužná vyúčtování. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Při prodlení zákazníka měla žalobkyně nárok na další smluvní sankce (ze smlouvy k službě anonymizováno účet, ze všeobecných obchodních podmínek). Žalobkyně vyúčtovala žalované za provedené platby v období měsíců únor až červen roku 2022 celkem částku 53 261,16 Kč, z toho částku ve výši

21 027,60 Kč prostřednictvím karty a částku ve výši 32 233,56 Kč prostřednictvím smlouvy

o splátkovém limitu. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva

o splátkovém limitu, na základě které byl žalované poskytnut prostřednictvím odložené platby úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 18 071 Kč (z měsíčních vyúčtování za měsíce únor až červen roku 2022, smlouvy o splátkovém limitu a přílohy ke smlouvě o splátkovém limitu). Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, přesto však žalovaná dlužnou částku neuhradila (z výzvy k plnění a dokladu o odeslání).

4. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně žádné důkazy nedoložila a při jednání konaném dne datum byla proto dle ustanovení a 3 poučena, že je povinna doplnit důkazy a tvrzení, zda úvěruschopnost žalované zkoumala a jakým způsobem.

5. Na poučení soudu žalobkyně reagovala rozsáhlým doplněním, ve kterém uvedla, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, a to jednak lustrací žalované v interních úvěrových registrech, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v registru příjmení a jednak na základě informací, které jí sama žalovaná poskytla. Takto žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí částku 40 000 Kč, výdaje částku 12 000 Kč a nemá žádné děti. Žalobkyně dále vycházela ze scoringových modelů, které pomocí historických zkušeností s žadateli a z jejich vlastností predikují pravděpodobnost, že žadatelé řádně dostojí svým závazkům. Na základě uvedeného žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr řádně splácet.

6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval , (dále jen „o. z.“), dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“). Podle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit resp. žalobkyně ke svému tvrzení, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, nepředložila žádné důkazy, a to ani po poučení soudem dle ustanovení a Samotné tvrzení, které není ničím doloženo, není k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, dostatečné.

12. K posouzení neplatnosti smlouvy soud uvádí, že povinnost zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele stanovil již , o spotřebitelském úvěru, platný a účinný do 30. 11. 2016, přičemž následkem nesplnění této povinnosti, byla absolutní neplatnost smlouvy. příjmení jazykovým výkladem ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru by sice bylo možné dovodit, že podle platné úpravy se jedná pouze o neplatnost relativní, smysl a účel zákona a historický vývoj v oblasti spotřebitelských úvěrů směřující ke stále větší ochraně spotřebitele tomu však neodpovídají, o čemž svědčí i vývoj dosavadní judikatury. Soud přitom odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č.j. číslo jednací, dle něhož„ v  stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.“ Soud proto neplatnost uvedenou v  zákona o spotřebitelském úvěru, k níž v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele dochází, posoudil jako absolutní a při právním posouzení věci k ní přihlédl z úřední povinnosti.

13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud dále v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

14. V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení

a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. z důvodu neprokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Ze žalobních tvrzení i z doložených důkazů vyplývá, že žalovaná čerpala částku ve výši 53 261,16 Kč, kterou dosud neuhradila v plné výši, uhradila pouze částku ve výši 18 071 Kč, a proto jí soud uložil povinnost žalovanou částku ve výši 35 190,16 Kč žalobkyni uhradit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění, která se musí dostat do dispoziční sféry adresáta). Shora uvedenou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, resp. úroku z úvěru soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě. Stejně tak byla žaloba zamítnuta co do úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , tak, že náleží žalobkyni v plném rozsahu, neboť byla ve věci neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části. Soud tak uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 10 458,80 Kč. Náklady na právní zastoupení představuje odměna advokáta ve výši 6 580 Kč za 5 úkonů právní služby podle ve spojení s  vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), přičemž odměna za jeden úkon učiněný do podání návrhu na zahájení řízení včetně činí částku 500 Kč, učiněny byly 3 úkony (příprava

a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) a za jeden úkon učiněný po podání návrhu na zahájení řízení činí částku 2 540 Kč, učiněny byly 2 úkony (2 x účast u jednání, a to dne datum a dne datum). K uvedené částce dále soud připočetl hotové výdaje za uvedené

3 úkony do podání návrhu na zahájení řízení včetně ve výši 100 Kč za každý úkon dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a za 2 úkony učiněné po podání návrhu na zahájení řízení ve výši 300 Kč, tj. celkem 600 Kč. K odměně a hotovým výdajům dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty, jejímž je právní zástupce žalobkyně dle přiloženého osvědčení plátcem, a to ve výši 1 570,80 Kč. To vše je navýšeno o zaplacený soudní poplatek z návrhu ve výši 1 408 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně činí 10 458,80 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).