Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
77 C 298/2023-37
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 78 266 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 33 266 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou 2 281,95 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 4 083,13 Kč, s úrokem ve výši 18,44 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 000 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 33 266 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou 2 281,95 Kč, se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 4 083,13 Kč, s úrokem ve výši 18,44 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 45 000 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 78 266 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO, jež na žalobkyni tuto pohledávku za žalovanou postoupila, kdy na základě smlouvy, uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované, poskytla společnost právnická osoba žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem, avšak žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (45 000 Kč), dlužného poplatku (33 266 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení.
2. Soud nařídil jednání a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, čemuž soud nevyhověl z důvodu nesplnění podmínek. Žalovaná se bez omluvy nedostavila na první ani druhé jednání, nevyjádřila se a zůstala v řízení zcela pasivní.
3. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující.
4. právnická osoba a žalovaná se dne datum písemně dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 45 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 34 943 Kč a poplatek za doplňkové pojištění 1 548 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 12 měsíčních splátkách po 6 791 Kč, resp. 6 790 Kč v případě poslední splátky, sjednali si úrokovou sazbu 88 %; žalovaná převzala téhož dne částku 45 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo). Další podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny na nikým nepodepsaném dokumentu nadepsaném smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr ve výši 10 000 Kč společnosti právnická osoba údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná a o úvěr žádá na běžné výdaje domácnosti, údaj o vyživovaných osobách zůstal nevyplněn; dále uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek jako operátorka, což mělo být doloženo pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu za července a srpen 2021, její pravidelné měsíční příjmy činí pouze čistý příjem ze zaměstnání 28 964 Kč (ověřeno to mělo být zmíněnými výpisy z účtu), nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, její měsíční výdaje činí pouze odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč; dokument byl podepsán žalovanou i zástupkyní původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z datum). Dle tabulky umoření ke smlouvě číslo žalovaná čerpala dne datum částku 45 000 Kč.
5. právnická osoba se dne datum dohodla s žalobkyní, že na ni postupuje pohledávku za žalovanou ze smlouvy číslo (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. stran číslo přílohy číslo). Dne datum společnost právnická osoba vystavila pro žalovanou oznámení o postoupení předmětné pohledávky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z datum). Dne datum žalobkyně poslala žalované dopis (zjištěno z podacího lístku č. anonymizováno), avšak pro nepředložení listin y vystavené žalobkyní s datem blížícím se odeslání dopisu dne datum, není zřejmé, co bylo obsahem zásilky; oznámení o postoupení pohledávek z datum obsahující výzvu k zaplacení tak nelze považovat za odeslané. Na výzvu soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. učiněnou při prvním jednání žalobkyně adekvátně nezareagovala. Dne datum vystavila žalobkyně pro žalovanou výzvu k úhradě pohledávky číslo v celkové výši 91 008,72 Kč do datum (zjištěno z předžalobní výzvy z datum). Dne datum žalobkyně poslala žalované dopis (zjištěno z podacího lístku č. anonymizováno) a z časové souvislosti je zřejmé, že obsahem zásilky byla právě předžalobní výzva.
6. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně po poskytnutých poučeních ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. nic nad rámec žaloby k posuzování úvěruschopnosti žalované neuvedla, přestože jí byla poskytnuta lhůta.
7. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaná se dne datum písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 45 000 Kč a dalších podmínkách, přičemž zápůjčka spolu s poplatky měla být vrácena v měsíčních splátkách. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě a zjevně z pracovní smlouvy a výpisů z účtu. Žalovaná čerpala úvěr 45 000 Kč v hotovosti dne datum, neuhradila ničeho. právnická osoba se dne datum dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovaným postupuje na žalobkyni. Dne datum žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení dluhu do datum.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
9. právnická osoba a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění od datum do datum, není-li dále uvedeno jinak (dále též„ ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat.
10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
12. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. Žalobkyně předně prokázala skutečnosti vedoucí soud k závěru, že na ni byla předmětná pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným postoupeny podle § 1879 a násl. o. z.
14. Žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Zákaznickou kartou (při jejichž vyplňování byly některé údaje zjevně ověřeny z pracovní smlouvy a výpisy z účtů) nelze prokázané provedené posuzování úvěruschopnosti považovat za dostatečné ve smyslu § 86 ZSÚ. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalované (28 964 Kč měsíčně ze zaměstnání na plný úvazek), avšak nezabývala se dostatečně jejími výdaji. Pokud žalovaná uvedl, že odhaduje své měsíční výdaje (zjevně v to počítaje nájemné) na částku 10 000 Kč, pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti tohoto údaje, tím spíše za situace, kdy žalovaná, jež dle zákaznické karty požadovala spotřebitelský úvěr 10 000 Kč na běžné výdaje domácnosti (nehledě na to byl následně poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč) deklarovala, že po zaplacení odhadovaných měsíčních výdajů jí zbývá k užití téměř 19 000 Kč. Poskytovatelka úvěru jinými slovy nevycházela ze spolehlivých a dostatečných informací získaných od žadatelky o úvěr, musela mít na základě údajů sdělených žadatelkou o úvěr důvodné pochybnosti (zejména o deklarovaných měsíčních výdajích), které ji měly vést k dalším úkonům nutným pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně ani po poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. neprokázala, že by jakékoli další učinila či jinak se úvěruschopností žalované zabývala. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečné a proto konstatoval, že smlouva je podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (nyní podle zákona, dříve dovozeno judikaturou SDEU a Nejvyššího soudu). Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.
15. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy, je možno uvažovat toliko o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Právní předchůdkyně žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalované poskytla peněžní prostředky v částce 45 000 Kč. Na dluh žalovaná nic neuhradila. Žalovaná, jež se o částku 45 000 Kč obohatila na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, je tedy povinna tuto částku vydat žalobkyni. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle předložených důkazů byla žalovaná k vrácení dlužné částky vyzvána psaním ze dne datum, které žalobkyně odeslala žalované dne datum. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj. dne datum. Žalovaná byla vyzván ke splnění do datum a měla tedy dostatek času dluh (alespoň v rozsahu bezdůvodného obohacení) splnit. Od datum je žalovaná ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 45 000 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. , respektive v nižší žalobou uplatněné výši (11,75 % ročně). V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl.
17. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost smlouvy nedůvodná. Na poplatky ani úroky, jež byly součástí absolutně neplatné smlouvy o úvěru, nemá žalobkyně právo. Soud tedy žalobu zamítl v této části týkající se nároků ze smlouvy o úvěru, a to včetně příslušenství sestávajícího vedle smluvního úroku z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení.
18. S ohledem na podobný procesní úspěch účastnic (při zohlednění požadovaného příslušenství) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.