Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 472/2023-21

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 845 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 26. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 875 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 26. 11. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a částky 2 970 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 207 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 26. 11. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 2 875 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 26. 11. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, a částky 2 970 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 207 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný uzavřel dne 3. 11. 2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalobkyně půjčila žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne 3. 11. 2023. Dne 8. 11. 2023 žalobkyně půjčila žalovanému dále částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 875 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné dne 25. 11. 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením v celkové výši 2 500 Kč. Dále požaduje žalobkyně smluvní pokutu dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Žalobkyně uplatňuje na smluvní pokutě částku 2 970 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu z. č. , , (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 3. 11. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 5 000 Kč za současně sjednaného poplatku ve výši 1 625 Kč, když splatnost byla stanovena na den 25. 11. 2022. Následně žalobkyně žalovanému poskytla částku 5 000 Kč a to na základě dodatku ke smlouvě, za sjednaného poplatku ve výši 1 250 Kč se splatností totožnou. Nutno podotknout, že žalobkyně k dodatku ke smlouvě netvrdila téměř ničeho, toliko tomuto po výzvě soudu doložila důkazy. Z těchto lze dovodit, že žalovanému byla částka 10 000 Kč prokazatelně poskytnuta a to zasláním na účet č. bankovní účet dne 3. 11. 2022 a dne 8. 11. 2022. Žalovaný na zápůjčku neuhradil ničeho.

5. Podle z. č. , , (dále jen„ ObčZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným, je neplatná. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovanému byly vyplaceny nejprve finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a následně ve výši 5 000 Kč. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce dne 3. 11. 2022 včetně dodatku ze dne 8. 11. 2022 ve smyslu ust. § 2390 ObčZ, avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 ObčZ neplatná. Za vadná považuje soud (týkající se smlouvy ze dne 3. 11. 2022) ujednání o výši poplatku v částce 1 625 Kč, když výše poplatku dosahuje u závazku splatného ve lhůtě 1 měsíce 32,5 % jistiny zápůjčky, tedy 390 % ročně, a RPSN bylo stanoveno ve smlouvě na 10 558 %. Dále dle ustanovení čl. 2 smlouvy, je v tomto sjednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením zápůjčky dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky, dle ustanovení čl. 2 sjednání poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 15 %, 25 % nebo 32,5 % dle prodloužení splatnosti o 7, 15 či 30 dnů. A dále dle čl. 2 sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou závazků, stejně jako v čl. 2 výši nákladů za písemné upomínky v částce 500 Kč za každou z výzev. Následně byl uzavřen dodatek k této smlouvě na částku dalších 5 000 Kč, za sjednaného poplatku ve výši 1 250 Kč a za sjednaného RPSN 11 942 %. Je zřejmé, že v případě výše uvedeného„ poplatku“ nejde o nic jiného než o formu úroku. Žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud zároveň poukazuje na to, že judikatura soudů standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě. Za úrok soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné jejich označení. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši 390 % ročně, (po doložení dodatku ke smlouvě se tato sazba o minimum snížila a to na 345 % ročně) v době, kdy obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů se pohybovala v listopadu 2022 okolo 11,62 % ročně. Je pravdou, že v případě řádného plnění žalovaným ve lhůtě splatnosti, tento nebyl povinen poplatek hradit, nicméně neúměrná výše tohoto poplatku za situace, kdy se žalovaný dostane do prodlení s plněním, stejně jako sjednání dalších sankcí v podobě smluvních pokut, je zcela v rozporu s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené nebo dokonce "lichvářské" úroky. Soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků podstatně přesahovala horní hranici této obvyklé míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 ObčZ neplatné. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné.

7. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. ObčZ. Vzhledem k tomu, že nárok na bezdůvodné obohacení činí vyplacenou částku, tj. 10 000 Kč a žalovaný nezaplatil ničeho, vyhověl soud žalobě co do částky 10 000 Kč v souladu s výrokem I. tohoto rozsudku a v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle

8. Výrokem II. musel soud část žaloby zamítnout a to právě s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o zápůjčce jakožto neplatného právního jednání a tak byly i další nároky spočívající ve smluvní pokutě, poplatcích a nákladech spojených s uplatněním pohledávky s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

9. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s ustanovením , když větší úspěch je na straně žalobkyně a žalobkyně tak má právo na poměrnou část nákladů. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Soud nepřiznal žalobkyni nárok na odměnu za úkon spočívající toliko v doplnění podané žaloby, když bylo na žalobkyni, aby k soudu podala bezchybnou žalobu a nemusela být následně vyzvána k doplnění. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do 55 % a neúspěšná co do 45 % a má tak právo na 10 %, tj. částku 207 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle k rukám advokáta žalobce.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.