Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 277/2023-47

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

se sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

se sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 87 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 5. 11. 2021 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje lednem 2024, pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 31 000 Kč ve výši 8,5 % p.a. od 5. 11. 2021 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje lednem 2024, pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala žalobou doručenou soudu dne 28. 7. 2023 zaplacení celkem částky 87 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 18. 10. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (společnost právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 16 000 Kč formou 60 týdenních splátek po 600 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, přičemž na dluh uhradila celkem 22 300 Kč Poslední splátka byla uhrazena dne 7. 10. 2021, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky.

Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

- jistiny ve výši 10 655,43 Kč

- dlužné částky úhrad za služby ve výši 3 044,57 Kč

- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 570,12 Kč

- kapitalizovaného sjednaného úroku ve výši 4 801,72 Kč.

Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 23. 4. 2020 s právním předchůdcem žalobkyně (společnost právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 42 300 Kč formou 80 týdenních splátek po 1 092 Kč, ale své závazky nehradila řádně a včas, přičemž na dluh uhradila celkem 14 000 Kč Poslední splátka byla uhrazena dne 16. 3. 2021, proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky.

Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

- jistiny ve výši 45 000 Kč

- dlužné částky úhrad za služby ve výši 28 300 Kč

- kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 355 Kč

- kapitalizovaného sjednaného úroku ve výši 13 066,20 Kč.

Přes upomínky žalovaná žalobkyni spornou částku doposud dluží. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost dle zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě informací získaných od žalované, které byly podpořeny listinami konstatovanými v kartě zákazníka (v rámci zákaznických karet žalovaná specifikovala své příjmy a výdaje, uvedla údaje o osobním stavu, způsobu bydlení, vyživovacích povinnostech; tvrzené údaje pak doložila odpovídajícími listinami - pracovní smlouva, výplatní pásky, faktury, SIPO).

2. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. V rámci odporu proti platebnímu rozkazu uvedla a potvrzením o studiu ze dne 4. 9. 2023, Oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 1. 6. 2023 doložila, že je rozvedená, má vyživovací povinnost k dceři ve věku 17 let, její průměrný čistý měsíční příjem činí 24 530 Kč + dávka státní sociální podpory ve výši 5 539 Kč. Měsíčně splácí další dluhy v celkové výši 3 500 Kč. Dle Oznámení o zániku nároku na dávku zanikl její nárok na příspěvek na bydlení od září 2023.

3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 19. 4. 2023. Postoupená pohledávka činila 92 392 Kč.

4. Podle , (dále jen o.z.), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne 18. 10. 2019 bylo prokázáno, že mezi žalovanou a právní předchůdcem žalobkyně byla dne 18. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Tuto se zavázala splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 600 Kč, tedy celkem částku 36 000 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 20 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 16 000 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 4 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč.

Z karty zákazníka ze dne 18. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána v anonymizováno obec, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami; čistá mzda činila 13 836 Kč. Výdaje žalované měly být ověřeny fakturami za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV+ SIPO a byly uvedeny takto: bydlení: 2 600 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení): 5 000 Kč, splátky úvěrů: 2 750 Kč; celkem tedy výdaje 10 350 Kč. Dále bylo zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žádná z v kartě konstatovaných listin nebyla žalobkyní předložena.

8. Smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo ze dne 23. 4. 2020 bylo prokázáno, že mezi žalovanou a právní předchůdcem žalobkyně byla dne 23. 4. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 45 000 Kč, kterou čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Tuto se zavázala splatit v 80 pravidelných týdenních splátkách po 1 092 Kč, tedy celkem částku 87 300 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 45 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 42 300 Kč, který sestává z kapitalizovaných úroků ve výši 7 650 Kč, administrativního poplatku ve výši 9 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 25 650 Kč.

Z karty zákazníka ze dne 23. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla zaměstnána v anonymizováno obec, přičemž zaměstnání mělo být ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami; čistá mzda činila 17 439 Kč. Výdaje žalované nebyly ověřeny a byly uvedeny takto: bydlení: 2 600 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení): 4 000 Kč, splátky úvěrů: 2 700 Kč; celkem tedy výdaje 9 300 Kč. Dále bylo zaznamenáno, že žalovaná bydlí v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žádná z v kartě konstatovaných listin nebyla žalobkyní předložena.

9. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smluv o úvěru. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smluv o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné důkazy, žádné y prokazující, že by provedla ověření příjmů a výdajů žalované, pouze se omezila na doplnění tvrzení, že právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil aktuální finančních situaci dle vyplněných podkladů klienta na základě zákaznické karty, ve které byly y pro věření údajů uvedených žalovanou pouze označeny (v případě obou úvěrů nebyla ani označena nájemní smlouva, ze které by bylo možno ověřit výdaje spojené s bydlením, a v případě úvěru ze dne 23. 4. 2020 nebyly označeny žádné y ověřující výdaje žalované). Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Příjmy a zejména pak výdaje žalované nebyly dle názoru soudu řádně ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost úvěrových smluv a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutých úvěrů jako bezdůvodného obohacení ve smyslu o.z. Z titulu úvěrové smlouvy ze dne 18. 10. 2019 byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, na tuto uhradila 22 300 Kč a žalobkyni proto z tohoto titulu ničeho nedluží. Z titulu úvěrové smlouvy ze dne 23. 4. 2020 byla žalované poskytnuta částky 45 000 Kč, na tuto uhradila 14 000 Kč a žalobkyni proto z tohoto titulu dluží 31 000 Kč (45 000 Kč mínus 14 000 Kč), které je povinna zaplatit s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 5. 11. 2021, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce úvěru. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. S ohledem osobní majetkové a výdělkové poměry shora popsané byla žalované uložena povinnost zaplatit dluh ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně.

10. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když ve sporu více úspěšné žalované (po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci co do 28 %) v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.