Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 229/2023-49
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 16 425,79 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 16 425,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 274,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 767,29 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 15 % ročně z částky 4 655,39 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 16 425,79 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 718,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 274,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 767,29 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, úrok 15 % ročně z částky 4 655,39 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 16 425,79 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok v pevné výši za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 2 118 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 10 780 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou částku ve výši 40 894 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru a souvisejících plateb se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla z její strany uhrazena dne datum v částce 1 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru postoupena s účinností ke dni datum na žalobkyni. Žalobkyně konkrétně žalobou požadovala po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 4 655,39 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 111,90 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 2 130,84 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 404,11 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 782,76 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 340,79 Kč, úroku vyčísleného od datum do datum z dlužné jistiny ve výši 1 274,05 Kč a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do datum ve výši 718,27 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 655,39 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 767,29 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 655,39 Kč a z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 111,90 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, přičemž z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba Financial Services, sjednali dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy částka ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala za úvěr zaplatit věřiteli úrok v celkové výši 2 118 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 036 Kč a inkasní poplatek za umožnění splácení v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 3 960 Kč. Celkovou částku ve výši 40 894 Kč se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze dne datum). Žalovaná na úvěr uhradila celkem 32 809 Kč (prokázáno transakční historií). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka ze smlouvy o úvěru z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzvána, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do datum (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum včetně podacího lístku).
5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Podle § 86 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. Bylo na žalobkyni, aby splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem v průběhu řízení tvrdila a prokázala.
12. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovanou poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne datum a teprve poté po jejich vyhodnocení byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, výše jejích měsíčních příjmů činí celkem 10 229 Kč a výše jejích měsíčních výdajů činí 4 410 Kč. S ohledem na poskytnuté informace dospěl předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 22 000 Kč s měsíční splátkou 2 921 Kč je dostatečná.
13. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně nelze považovat za provedené s řádnou péčí. Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru starobní důchodkyní s měsíčním důchodem v částce 10 229 Kč, kdy tato výše důchodu je spíše podprůměrná. Předchůdce žalobkyně navíc v podstatě nezjišťoval skutečné výdaje žalované. příjmení 4 410 Kč uváděná žalobkyní jako celkové měsíční výdaje žalované představuje dle žádosti o úvěr pouze výdaje na bydlení a energie. Předchůdce žalobkyně se nijak nezabýval dalšími zcela nutnými výdaji žalované např. na stravování, léky, telefon, dopravu, ošacení apod. Namísto toho pouze odečetl částku 4 410 Kč od výše důchodu 10 229 Kč a uzavřel, že disponibilní příjem žalované činí 5 819 Kč. Měsíční splátka předmětného úvěru přitom činila 2 921 Kč, což vzhledem k výši důchodu žalované a skutečnosti, že předchůdce žalobkyně nezjišťoval její faktické výdaje, představuje poměrně vysoké zatížení. Předchůdce žalobkyně tak svou zákonnou povinnost, tedy posoudit úvěruschopnost žalované náležitým způsobem, nesplnil.
14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované daný úvěr po dobu jeho trvání splácet.
15. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalované částku 22 000 Kč, žalovaná zaplatila celkem částku 32 809 Kč, z čehož je zřejmé, že celá jistina úvěru byl z její strany uhrazena. Soud proto žalobu zamítl.
16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy procesně zcela úspěšné žalované v průběhu v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.