Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
28 C 300/2023-35
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 104 665 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů
od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do 47 758 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 696,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 101,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 66 278,35 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, úroku ve výši 14 % ročně z částky 66 278,35 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 9 371,35 Kč za dobu od 31. 1. 2023 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 56 907 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 31. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do 47 758 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 696,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 101,85 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 66 278,35 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do 30. 1. 2023, úroku ve výši 14 % ročně z částky 66 278,35 Kč za dobu od 15. 12. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení z částky 9 371,35 Kč za dobu od 31. 1. 2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 104 665 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 696,26 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 101,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 66 278,35 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 %, úrok 14 % ročně z částky 66 278,35 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 10. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 75 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, uhradila pouze 18 093 Kč. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Předvolání bylo žalované doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 14. 12. 2022 se společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postoupí za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smluv o půjčce anebo o zápůjčce specifikovaných v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, smlouva je podepsána za obě smluvní strany, za žalobkyni statutární ředitelkou Ing. jméno příjmení, která byla oprávněna jednat za žalobkyni, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku. V příloze smlouvy jsou specifikovány pohledávky za žalovanou (označené jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy. V dopise„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 16. 12. 2022, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 13. 1. 2023, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávek ze smlouvy číslo na nového věřitele, žalobkyni, a současně jí vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení.
4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 10. 4. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované částku 75 000 Kč, a to tak, že částka 16 736 Kč bude použita ba uhrazení zápůjčky číslo žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že zbývající částku ve výši 58 264 Kč jí má být vyplacena na účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavazuje zaplatit za poskytnutí spotřebitelského úvěru poplatek ve výši 47 758 Kč, přičemž poplatek je vypočten jako součet úroku stanoveného pevnou částkou, částky za zpracování spotřebitelského úvěru, administrativní činnost a flexibilní splácení, a částky za vedení zákaznického účtu, to vše ve 24 měsíčních splátkách ve výši 5 115 Kč, resp. poslední splátky ve výši 5 113 Kč, když první splátkové období začíná běžet první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Poskytnutí částky 58 264 Kč na sjednaný účet soud vzal za prokázané z potvrzení o platbě z účtu žalobkyně u právnická osoba Z tabulky umoření ke smlouvě číslo má soud za prokázáno, že žalovaná celkem na pohledávky dle uvedené smlouvy uhradila 18 093 Kč. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala, před uzavřením smlouvy, úvěruschopnost žalované předložila zákaznickou kartu ze dne 10. 4. 2019. V zákaznické kartě podepsané žalovanou a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně je uvedeno, že žalovaná žádá o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů je formou zaškrtnutí předtištěné varianty uvedeno, že žalovaná bydlení uspokojuje jako vlastník, její dosažené vzdělání je středoškolské, je vdaná, má jednu vyživovací povinnost, příjem má ze zaměstnání ve výši 18 200 Kč, další příjmy domácnosti jsou 24 500 Kč, výdaje jsou uvedeny vyplněním kolonky„ odhadované měsíční výdaje“ 6 000 Kč, externí splátky zápůjček dle žadatele 0 Kč, interní splátky 0 Kč. Uvedené údaje měly být ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek. Žalobkyně dále předložila výplatní pásku za 3/2019, 2/2019, výše příjmu a označení zaměstnavatele je shodné jako v zákaznické kartě.
5. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně vyzvána k uhrazení dluhu prostřednictvím advokáta žalobkyně, dopisem ze dne 1. 6. 2023 (zjištěno z dopisu samého)
6. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.
7. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
8. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů.
10. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Soud má z provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala žalovanou tvrzený další příjem domácnosti ve výši 24 500 Kč, stejně tak nebyla nijak ověřována tvrzení ohledně výdajů domácnosti, nebyly zjišťovány další závazky žalované (výše jejího splátkového zatížení). Právní předchůdkyně žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaná disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že, zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle § 580 o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s § 86 ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.
11. Je-li smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy celkem částku 75 000, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaná již právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, zaplatila, což byla částka celkem 18 093 Kč, když ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelské zápůjčce či úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 56 907 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky, v ostatních nárocích zakládajících se na neplatné smlouvě soud žalobu zamítl. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaná byla dopisem ze dne 16. 12. 2022 vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů, proti tomu žalovaná nikterak nebrojila, v řízení netvrdila, natož aby prokázala skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu. Při aplikaci domněnky dojití obsažené v § 573 o. z. je pak nutno dojít k závěru, že lhůta k plnění stanovená v dopise uplynula dne 30. 1. 2023 a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení, proto soud přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Za dobu předchozí byly úroky z prodlení zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba co do nároků, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (poplatky, úrok).
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny požadovaného nároku a procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.