Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 357/2023-23

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 31 986,22 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni

částku 11 619,53 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.

co do částky 15 074,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 694,15 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 075,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 492,82 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 26 694,15 Kč od datum do zaplacení, částky ve výši 5 292,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 292,07 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> částku 11 619,53 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 482 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.</b> co do částky 15 074,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 694,15 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 075,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 492,82 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 26 694,15 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 5 292,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 292,07 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 31 986,22 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru číslo. V žalobě žalobkyně tvrdí následující: Právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba PERSONAL FINANCE, bd příjmení 1, číslo Paříž, Francie, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, odštěpeného závodu, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 41 826,53 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil. Žalovaný celkem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 30 207 Kč. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne datum od úvěrové smlouvy a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalovaného. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného – žalovaný v žádosti uvedl, že je rozvedený, žije v nájmu, má tři vyživovací povinnosti, pracuje u společnosti 100 % právnická osoba, má čistý měsíční příjem 27 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 3 000 Kč, finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) činí 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala před poskytnutím peněžních prostředků úvěruschopnost žalovaného v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti informován dopisem ze dne datum. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny úvěru ve výši 26 694,15 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 2 963,97 Kč (sjednaný úrok 22,68 % ročně z nesplacené jistiny), nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 511,36 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 220,18 Kč, nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 075,33 Kč, úroku ve výši 1 492,82 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 26 694,15 Kč od datum do zaplacení, náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 482 Kč (1 x obyčejný odchozí dopis za 48 Kč, 1 x odchozí dopis doporučený za 74 Kč, 1 x odchozí telefonický hovor za 72 Kč a 1 x osobní návštěva po 217 Kč). Žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé částky, s níž se žalovaný ocitl v prodlení, tedy na smluvní pokutu v celkové výši 5 292,07 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 26 694,15 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 5 292,07 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne datum písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K výzvě soudu podle , , v platném znění (dále jen„ “), nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek. Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud proto ve věci postupoval podle , podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti ze dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a případné náklady na vymáhací proces ve výši 600 Kč a další poplatky spojené s upomínáním (prokázáno rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb číslo žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru číslo akceptací návrhu ze dne datum).

6. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala od žalovaného údaje o úvěruschopnosti – žalovaný uvedl, že je rozvedený, žije v nájmu, má tři vyživovací povinnosti, pracuje ve společnosti 100 % právnická osoba, má čistý měsíční příjem 27 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 3 000 Kč a finanční závazky má ve výši 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala úvěruschopnost žalovaného v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru příjmení (prokázáno žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru číslo).

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace zejména o druhu spotřebitelského úvěru, o celkové výši spotřebitelského úvěru a o podmínkách jeho čerpání, o době trvání spotřebitelského úvěru, o výpůjční úrokové sazbě a o celkové částce, kterou má žalovaný zaplatit (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

8. Vzhledem k tomu, že žalovaný pravidelně a včas nehradil měsíční splátky vyčerpané výše úvěru, zaslala právní předchůdkyně žalobkyně dne datum žalovanému dopis o odstoupení od úvěrové smlouvy číslo o zesplatnění úvěru ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 30 990 Kč (prokázáno odstoupením od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum).

9. Žalovaný vyčerpal celkem částku 41 826,53 Kč Celkem žalovaný uhradil částku 30 207 Kč (prokázáno platební historií).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni s účinností ke dni datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o provedení transakce). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne datum, odeslaným žalovanému dle podacího archu dne datum (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím archem ze dne datum).

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu dopisem ze dne datum, který byl žalovanému dle podacího archu odeslán dne datum (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Žalovaný ani poté ničeho neuhradil.

12. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (výpis z obchodního rejstříku).

13. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, v souladu s níž žalovaný čerpal finanční prostředky v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně dne datum od úvěrové smlouvy a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl o této skutečnosti informován dopisem. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 75 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.

20. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

21. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru

nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel

je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle věty první dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

26. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena platně, a to s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením této smlouvy o úvěru dostatečně a odborným způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele sjednávaný úvěr splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 86 a § 87 ZoSÚ, neboť soud nepochyboval o tom, že předmětná smlouva je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ZoSÚ, kdy na straně jedné vystupuje žalobkyně coby poskytovatel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. Soud dospěl k závěru, že tuto otázku je nutno posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

28. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

29. Ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie – tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

30. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla posuzována podle dokladů o jejích příjmech, kdy příjmy žalovaného ze zaměstnání v rozhodném období činily průměrně 27 000 Kč čistého měsíčně. Výše shrnutý způsob, jakým žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného, soud nepovažuje za dostatečný. S žalobkyní lze souhlasit pouze v tom, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila příjmové poměry žalovaného. Pokud jde o výdajové poměry žalovaného, pak tyto výdaje již právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezkoumala. Právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalovaného, že celkové měsíční náklady domácnosti činí 3 000 Kč a finanční závazky 1 000 Kč.

31. Právní předchůdkyně žalobkyně za této situace měla postupovat podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, který ukládá povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě mimo jiné nezbytných a hlavně spolehlivých informací získaných od spotřebitele, a pakliže by to nestačilo, pak i z jiných zdrojů. Právní předchůdkyně žalobkyně tudíž měla postupovat podle § 84 odst. 1 ZoSÚ a vyžádat si od žalovaného příslušné doklady, na základě kterých by si výdaje žalovaného verifikovala. Toto zjevně právní předchůdkyně žalobkyně neučinila a při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vyšla ze závěru, že volné zdroje žalovaného jsou dostatečné. K tomu je nutné dodat, že již v poměrech zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb. platilo, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.

32. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného zcela nedostatečně. Zároveň má soud za to, že i daná zkoumání nebyla řádným způsobem posouzena. Soud proto smlouvu o revolvingovém úvěru posoudil jako neplatnou podle ZoSÚ. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy ( ), a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla takto na základě smlouvy o revolvingovém úvěru poskytnuta částka ve výši 41 826,53 Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 30 207 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění, které dosud neuhradil, žalobkyni také vrátit. Výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaného činí 11 619,53 Kč.

33. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl toliko do částky 11 619,53 Kč představující jistinu úvěru a dále co do částky 482 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, které soud považuje za přiměřené a zároveň účelně vynaložené. Ve zbývající části byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost předmětné smlouvy.

34. Soud výrokem II. zamítl i požadované příslušenství pohledávky. Z § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy oproti obecným zásadám vypořádání bezdůvodného obohacení vyplývajícím z § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z., která sleduje ochranu spotřebitele při vracení poskytnutých plnění. Textace ustanovení„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel úvěru má tedy nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli (ochuzenému) vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. . Soud tedy uzavírá, že při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit zbytek obohacení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť shledal důvod pro její prodloužení.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení podle , když žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

36. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle , tři dny od právní moci rozsudku), a to třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy i ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.