Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 64/2023-19

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 19 087,47 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 746,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 7 746,08 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, a to formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 6 071,96 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 13 027,04 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 346,58 Kč, co do úroku 15 % p.a. z částky 13 518,04 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, co do částky 5 569,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 5 569,43 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 13 518,04 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 7 746,08 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na soudním poplatku částku 236 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 746,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 7 746,08 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, a to formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje prvním měsícem po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se ohledně nároku žalobce na zaplacení částky 6 071,96 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 13 027,04 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 346,58 Kč, co do úroku 15 % p.a. z částky 13 518,04 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, co do částky 5 569,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 5 569,43 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení 15 % p.a. z částky 13 518,04 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení v rozsahu převyšujícím zákonný úrok z prodlení 15 % p.a. z částky 7 746,08 Kč od 8. 7. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobce je povinen doplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí na soudním poplatku částku 236 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhal zaplacení 13 518,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 8.7.2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 13 027,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 346,58 Kč, úroku 15 % p.a. z částky 13 518,04 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, smluvní pokuty 5 569,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % p.a. z částky 5 569,43 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že mezi společností právnická osoba (dále též předchůdce) a žalovanou byla dne 7.1.2021 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo na základě které předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a tento se žalovaná zavázala mu vrátit spolu s poplatkem 16 559 Kč formou 78 pravidelných týdenních splátek. Splatnost poslední splátky připadala na den 7.7.2022. Úroková sazba činila 70,40% ročně. Před uzavřením smlouvy předchůdce posoudil úvěruschopnost žalované. Žalovaná se však ocitla v prodlení, kdy na svůj dluh uhradila pouze 5 200 Kč, přičemž dalších 2 053,92 Kč učinil žalobce sám součástí odpisu a proto předchůdce přistoupil k zesplatnění úvěru. Nárok na zaplacení smluvní pokuty byl sjednán v čl. 6 smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2022 předchůdce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce.

2. Soud návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyhověl a ve věci bylo nařízeno jednání. Z toho se žalobce omluvil, proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti a to na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Žalovaná k věci uvedla, že úvěr čerpala za účelem naplnění svých bytových potřeb, které následně nebyly realizovány, nicméně finanční prostředky poskytnuté předchůdcem zužitkovala. Projevila zájem dluh splácet ve formě splátek ve výši 1 000 Kč s tím, že má dvě vyživovací povinnosti, kdy dcera žije s ní. V minulosti (v době čerpání úvěru) žila v azylovém domě, nyní má vlastní bydlení.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 7.1.2021 bylo zjištěno, že předchůdce poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky úvěru ve výši 15 000 Kč a tento se žalovaná zavázala mu vrátit spolu s poplatkem 16 559 Kč formou 78 pravidelných týdenních splátek po 406 Kč. Poplatek se sestával z úroku 9 352 (úroková sazba činila 70,40% ročně, a RPSN 124,54% ročně), částky za zpracování úvěru 1 500 Kč a částky za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 407 Kč. Na druhé (nepodepsané straně) smlouvy jsou obsaženy Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde v čl. 6 je pro případ prodlení se splácením dluhu sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z dlužné částky. Dle Standartních informací o spotřebitelském úvěru byly žalované poskytnuty základní informace o spotřebitelském úvěru.

5. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce předložil u označenou jako Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr. Jedná se o interní u předchůdce, kdy do předepsaného formuláře jsou údaje dopisovány ručně. Z těchto bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je svobodná, má 2 vyživovací povinnosti, úvěr je čerpán na neočekávané výdaje, je na mateřské dovolené s tím, že jako čistý příjem žadatele byla uvedena částka 7 000 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 6 000 Kč – počet zdrojů příjmů žadatele uveden jeden. Jako další čisté příjmy domácnosti byla uvedena částka 44 000 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, dopisem ze dne 15.2.2023 vč. poštovního archu, předžalobní výzvou ze dne datum, dopisem ze dne 3.4.2023 včetně podacích archů a výpisem úkonů mimosoudního vymáhání žalobce prokázal svá tvrzení, že na něho přešla pohledávka za žalovanou, že jí bylo postoupení pohledávky oznámeno a dále že žalovaná byla opakovaně vyzývána ke splnění svého dluhu.

7. Po právní stránce soud věc posoudil dle , a , o spotřebitelském úvěru, když spotřebitelským úvěrem je v souladu s ust. úvěr poskytovaný spotřebiteli, a to ve znění ke dni uzavření smlouvy. Dle ust. o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. ve znění do 28. 5. 2022) vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatní pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

9. Soud má za to, že žalobce při uzavírání smlouvy s žalovanou neprověřil úvěruschopnost žalované řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry.

10. Žalobce jako jediný důkaz na podporu svých tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované předložil u označenou jako Zákaznická karta. Jedná se o u formulářového – dotazníkového typu, kde údaje jsou dopisovány dle sdělení samotného žadatele o úvěr. Taková je pro posouzení úvěruschopnosti zcela nedostačující a již pouze na základě toho soud uzavřel, že žalobce neusnesl své břemeno důkazní. Tím, že se jednání soudu neúčastnil, nemohlo mu být dáno ani patřičné poučení o nutnosti splnění povinnosti důkazní, což jde k jeho tíži.

11. Soud při posouzení obsahu samotné Zákaznické karty uzavřel, že již z údajů uvedených samotnou žalovanou jednoznačně vyplývá neschopnost - neuvěruschopnost žalované a pokud předchůdce úvěr poskytl, nepočínal si v souladu se zákonem o poskytování spotřebitelského úvěru. Předchůdce zcela očividně nepostupoval s péčí odborníka ve své oblasti. Již prostým matematickým výpočtem je zřejmé, že žalovaná není schopná úvěr splácet, kdy jako jediný zdroj příjmu uvedla mateřskou ve výši 7 000 Kč, přičemž její odhadované výdaje činili 6 000 Kč, což při zhodnocení skutečnosti, že je samoživitelkou se dvěma vyživovacími povinnostmi je údaj objektivně zcela nereálný. Proto již při uzavírání takové smlouvy byly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet měsíční splátky 406 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že předchůdce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes důvodné pochybnosti o schopnosti žalované plnit své dluhy, uzavřel s žalovanou tuto úvěrovou smlouvu. Zákaznická karta sice obsahuje údaj o„ další čisté příjmy domácnosti: 40 000 Kč“, avšak z tohoto údaje není zřejmé, v čem tyto spočívaly. příjmení toho se svým označením jednalo o příjmy domácnosti, nikoli žadatele. Dále nutno poukázat na skutečnost, že žalovaná v době čerpání úvěru pobývala v azylovém domě, což samo o sobě značí, že se nacházela v tíživé osobní a ekonomické situaci. Smlouva o úvěru je proto dle ust. § 588 o.z. absolutně neplatná a žalovaná je povinna v souladu s ust. § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

12. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou jistinu po odečtení úhrad žalované, tedy uložil žalované zaplatit žalobci částku 7 746,08 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení dle ust. o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Lhůta k úhradě byla žalované stanovena dle věta za středníkem . Soud tímto k žádosti žalované jí poskytl možnost dobrovolné úhrady jejího dluhu ve formě splátek, kdy žalované je s ohledem na její (výše popsanou) osobní a ekonomickou situaci dána možnost úhrady dluhu v delším časovém horizontu a vyhnout se tak případnému exekučnímu řízení a tím i nárůstu dalšího dluhu. S ohledem na výši dlužné částky, poměry žalované rozhodl soud o výši měsíční splátky ve výši 1 000 Kč, kdy současně soud dovodil, že žalobce s ohledem na své postavení nebude tímto zásadně dotčen.

13. Ve zbývající části převyšující dlužnou jistinu, dále v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení smluvních úroků, smluvní pokuty a příslušné poměrné části zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl. Jelikož smlouva byla shledána neplatnou, nepřísluší žalobci ani žádné náklady spojené s vymáháním.

14. Nárok na zaplacení smluvní pokuty by i tak byl zamítnut, neboť smluvní pokuta nebyla obsažena přímo ve smluvních ujednáních smlouvy.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s..ř., kdy ve věci byla v převážné míře úspěšná žalovaná, avšak té žádné náklady řízení nevznikly a ani žádné nepožadovala.

16. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením položky 2 bod 2 sazebníku z.č. ve spojení s položkou 1 bod 1. Žalobce uhradil spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na soudní poplatek 764 Kč – návrhu nebylo vyhověno, proto žalobce stíhá povinnost uhradit na soudní poplatek 1 000 Kč. Rozdíl mezi 1 000 Kč a 764 Kč činí právě částku 236 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozhodnutím uložená splněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.