Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 289/2023-44

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného,

o zaplacení 72 100,18 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 183,57 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 51 183,57 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do výše 20 916,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 234,46 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 69 497,41 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 20 916,61 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 3 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 51 183,57 Kč spolu s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 51 183,57 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá do výše 20 916,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 234,46 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 69 497,41 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 20 916,61 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v poměrné výši 3 896 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je žalobní nárok na zaplacení shora uvedených částek. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne datum, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěrový rámec ve výši 70 000 Kč, ze kterého mohla žalovaná osoba opakovaně čerpat prostředky prostřednictvím kreditní karty vždy do výše nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná osoba se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami vždy ve výši 2,69 % z aktuální dlužné částky, vč. poplatků, ke každému 20. dni v měsíci, vč. úroku 19,88 % ročně. Celkem žalovaná osoba vyčerpala částky v souhrnné výši 78 213,57 Kč, a uhradila 27 030 Kč, které byly započteny na úrok, poplatky, pojistné a jistinu dle splátkového kalendáře. Žalovaná osoba ovšem řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr, odstoupit do smlouvy a požadovat celou dlužnou částku, a to ke dni datum. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 69 497,41 Kč a dále příslušenství. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a úroku z nesplacené části úvěru, smluvních pokut a nákladů na vymáhání, a dále poplatků za pojištění. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě odpovědí na dotazy žadatelů o úvěr na příjmové a výdajové poměry, kterými počítají tzv. kreditní skóre prostřednictvím statistického modelu. Nad rámec svých povinnosti kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků (příjmení, anonymizováno) a insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Uvedla, že až tehdy, kdy ze sdělených informací žadatelem a po lustraci shora uvedených databází vyvstává pochybnost o pravosti tvrzení žadatele, pak přistupuje žalobkyně k požadování potvrzení o výši příjmu, výpisu z bankovního účtu apod. V tomto případě pracovala žalobkyně se skutečnostmi, že žalovaná osoba má příjem částka, příjmy ostatních členů domácnosti ve výši částka, výdaje domácnosti částka na bydlení (normativní náklady) a životní minimum jednotlivce částka a jednoho dítěte částka, a souhrn měsíčních splátek na další úvěry ve výši částka (bez úvěrů ze stavebního spoření ve výši částka a částka), a to na základě sdělení žalované osoby v žádosti a lustrace v registru NRKI. Žalobkyně uvedla, že příjem žalovaného by měl být z pracovní činnosti u zaměstnavatele anonymizována tři slova, nicméně z odkazované y výpisu z běžného účtu žalovaného poukazuje na skutečnost, že mezi příjmy by měly být zahrnuty i převody finančních prostředků z jiného účtu žalovaného.

2. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila.

3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná osoba se bez omluvy k jednání nedostavila, ačkoli má doručení řádně vykázáno. Soud proto věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z tzv. karty klienta (potvrzení o provedení ověření bonity klienta), metodiky posouzení úvěruschopnosti a zprávy anonymizováno, a samotné smlouvy o úvěru ze dne datum (část před prvním průběžným podpisem) bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má příjem částka a dalších částka příjem ostatních členů domácnosti. K výdajům žalobkyně uvedla, že jí byly sděleny ve výši částka měsíčně na domácnost (karta klienta), nicméně pro jejich započtení při ověřování úvěruschopnosti žalovaného použila částky životního minima žalovaného a členů domácnosti, a stanovenou částku tzv. normativních nákladů na bydlení (částka). Dále žalobkyně zjistila (zpráva anonymizováno), že další výdaje má žalovaný na splátky jiných závazků v celkové výši částka měsíčně (bez splátek úvěrů na stavební sporření – dalších částka). ve výši částka, aniž by svá tvrzení jakkoli doložila. Soud má proto za zjištěné, že žalobkyně neověřila její příjem před poskytnutím úvěru.

5. Z úvěrové zprávy anonymizováno bylo zjištěno, že žalobkyně prověřovala závazky osoby žalované, a bylo zjištěno, že má další existující splátkové závazky s měsíčním splátkovým zatížením cca částka.

6. Z výpisu z účtu žalovaného u Air bank za měsíc anonymizováno rok, bylo zjištěno, že v jediném doloženém měsíci není uveden žádný pravidelný příjem od zaměstnavatele anonymizována tři slova (ani jiného), mezi pravidelné příjmy lze zahrnout toliko částku ve výši částka jako rodičovský příspěvek, nicméně s ohledem na obsah smlouvy o úvěru jde zjevně o příjem jiného člena domácnosti než žalovaného. Další příjmy v měsíci anonymizováno rok jsou především převody žalovaného z jiného účtu, o jejichž původu ovšem nelze z této y nic zjistit, natož aby bylo možné je považovat za pravidelné příjmy žalovaného.

7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru (flexibilní půjčka) ze dne datum (a přílohy číslo) soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši částka, a závazek žalované vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 2,69 % ze sjednaného úvěrového rámce vč. úroku 15 % ročně. Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy. Současně bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v žádosti, že má čistý příjem částka měsíčně od zaměstnavatele anonymizována dvě slova, má družku a 1 dítě.

8. Z výpisu z účtu za celé období čerpání úvěru (od datum do datum, kdy došlo k zesplatnění) bylo zjištěno, že za dobu používání kreditní karty žalovaná osoba celkem čerpala od žalobkyně částku ve výši částka a naopak uhradila částku ve výši částka.

9. Z výzvy k zaplacení ze dne datum a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou osobu k zaplacení celé dlužné částky (77 788,12 Kč) ve lhůtě 14 dní, a odeslala výzvu dne datum.

10. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že dále předžalobní výzvu žalovanému zaslal také zástupce žalobkyně z řad advokátů.

11. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou osobou sepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum, obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout jí revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty s úvěrovým rámcem ve výši 70 000 Kč, a závazek žalované osoby vrátit poskytnutou částku měsíčními splátkami vždy ve výši 2,69 % z dlužné částky vč. úroku 15 % ročně. Dále byly obsahem smlouvy poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy. Žalobkyně poskytla žalované osobě celkem částku ve výši 78 213,57 Kč, a ta zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši 27 030 Kč. Žalovaný uvedl, že má příjem částka, další členové domácnosti částka, a výdaje částka, nicméně doložen bylo toliko příjem dalšího člena domácnosti ve výši částka. Z registru anonymizováno vyplynulo, že žalovaný má další závazky v měsíčních splátkách celkem cca částka. Žalobkyně ovšem sdělené příjmy a výdaje žalované dále nijak neověřovala, když výdaje počítala navzdory sdělení žalovaného jen jako životní minimum a normativní náklady na bydlení, a s příjmy se spokojila s tím, že na doložený účet žalovaný převáděl peníze z jiného účtu, aniž by bylo zřejmé, jaký je jejich původ. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení dlužné částky 77 788,12 Kč do 14 dní. Žalovaný ničeho dalšího nezaplatil.

12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru dle , , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZSÚ“). Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr ( ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovaným a v případě výdajů dokonce místo sdělené částky pro ověření uvažovala s výrazně nižší částkou životního minima a normativních nákladů na bydlení. Ve skutečnosti ovšem neověřila žádný existující příjem žalovaného (srov. shora), resp. jejich ověření nedoložila soudu. Soud se ztotožňuje s tvrzením žalobkyně potud, že poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Navíc do tzv. kreditního skóre žalobkyně započetla příjmy, které zjevně nebyly ověřeny nijak. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu ZSÚ a o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. obec rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, které se dovolává žalobkyně.

13. Vyplacená částka žalované osobě, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Vzniká zde proto povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud žalovaná osoba nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.); k tomu srov shora. Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalovaná osoba uhradila žalobkyni o 51 183,57 Kč méně, než kolik od ní načerpala, proto soud mohl žalobkyni přiznat pouze tuto částku. Splatnost je pak dána výzvou žalobkyně ze dne datum, do prodlení se žalovaný dostal dle o.z. a v souladu s ust. o.z. je žalovaný též povinen uhradit úrok z prodlení ve výši uvedené v ust. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

14. Naopak ze shora uvedených důvodů nezbylo soudu, než aby zamítl žalobu v ostatních dílčích nárocích vyplývajících z neplatně uzavřené smlouvy. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani dílčí tvrzení žalobkyně, že nahlédnutí do registrů dalších dluhů je spolehlivým ukazatelem schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr řádně jej splácet. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Žalobkyně je ze zákona povinna zjistit a ověřit především skutečné příjmy (i výdaje) žadatele o spotřebitelský úvěr, což ohledně příjmu neučinila vůbec. Za těchto okolností již nemělo význam se dále podrobněji zabývat dalšími zjištěnými skutečnostmi ohledně poměrů žalované. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. jméno pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. jméno zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyžádá si potvrzení o výši jeho příjmů, je úvahou elementární. Schopnost žadatele splácet úvěr totiž jednoznačně plyne z výše jeho disponibilních příjmů. Z pohledu soudu se nejedná o nepřiměřenou administrativní zátěž a tuto činnost nelze nahradit prostřednictvím jakéhokoli matematického modelu. Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen nijak neověřený příjem žadatele o spotřebitelský úvěr. Tím není dotčena ani rozhodovací praxe z žalobkyní odkazovaných rozsudků. Postupem dle § 9 ZSÚ nelze započítávat příjem, jehož doložení nejen, že není žalobkyně schopna doložit v rámci soudního řízení, ovšem ani s předložených listinných důkazů nevyplývá, že by jej měla k ověřený v okamžiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle shora uvedených důvodů i přes dílčí tvrzení žalobkyně má soud postup pro ověření úvěruschopnosti zjištěný v tomto řízení za zcela nedostatečný ve smyslu ZSÚ. Poučení soudu ve smyslu na prvním jednání ve věci nebylo možné pro neúčast žalobkyně u jednání.

15. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 56 210,77 (jistina s přiznaným úrokem z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), a naopak žalovaný byl úspěšný v částce 36 718,05 Kč (zamítnutá jistina, úrok a úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně byla tedy úspěšná cca v rozsahu 60,49 % a žalovaný cca v rozsahu 39,51 %. Výše nákladů byla určena dle vyhl. č. , advokátní tarif (dále jen AT). Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 896 Kč, která představuje cca 20,98 % z částky 18 569 Kč, jež by byla přiznána v případě plného úspěchu ve věci. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 885 Kč, a dále odměny a hotových výdajů právního zástupce žalobkyně z řad advokátů při tarifní hodnotě sporu započatých 73 tis. Kč ( , a . AT) za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle , d) AT) ve výši 3 x 4 020 Kč, a dále paušální náhrady hotových výdajů 3 x 100 Kč ( AT), to vše navýšené o sazbu DPH ve výši 21 %, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny a náhrad odvést ( , odst. 3 ). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně ( ), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím tohoto soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí, resp. exekuce.