Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
163 C 17/2023-18
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kučerou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 67 478 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 12 478,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 400 Kč od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 344 Kč k rukám právního zástupce žalobce příjmení anonymizována dvě slova jméno jméno, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 55 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 12 478,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 400 Kč od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 344 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [jméno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 55 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci řízení uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalobce žalovanému částku 55 000 Kč a žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 4 400 Kč do datum Součástí smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně upomínal, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne datum, žalovaný však na žádnou z výzev nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil až při ústním jednání dne datum a uvedl pouze to, že si je dlužné částky vědom, ničeho neuhradil a je momentálně na Úřadu práce.
3. Smlouvou o zápůjčce ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný jako vydlužitel uzavřel dne datum s žalobcem jako zapůjčitelem smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 55 000 Kč v hotovosti a žalovaný se tuto zavázal vrátit žalobci spolu se sjednaným úrokem nejpozději do datum.
4. Předžalobní výzvou ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.
5. Při jednání dne datum soud poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) o tom, že z dosud provedených důkazů nemá za prokázanou skutečnost, že žalobce řádně zkoumal před uzavřením předmětné smlouvy schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splatit. Žalobce navrhl provedení důkazů výpisem z centrální evidence exekucí. Soud tento návrh usnesením pro nadbytečnost zamítl, neboť je zřejmé, že tento důkaz by bez dalšího nebyl dostatečným k prokázání skutečnosti o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. V řízení tak nebylo prokázáno, že by žalobce ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. Přestože žalobce při jednání uvedl, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy řádně prozkoumal, vůbec však neuvedl jakým způsobem a nenavrhl k důkazu žádné relevantní podklady.
6. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne datum pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.
7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobcem a žalovaným dle
ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ústavní nález). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o zápůjčce jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.
8. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že žalobce poskytl v hotovosti žalovanému částku ve výši 55 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinen vrátit to, oč se obohatil. Dle shodného tvrzení účastníků žalovaný neuhradil ničeho, žalovaný se tak bezdůvodně obohatil o částku 55 000 Kč. Na žalovaném bylo, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku žalobci uhradil, což však neučinil. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy, soud žalobu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 344 Kč, přičemž tato částka představuje 64 % z jejich celkové výše Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 18 %). Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 374 Kč, odměnou za čtyři úkony právní služby po 3 820 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání dne datum) dle ust. § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. , čtyřmi režijními paušály po 300 Kč dle ust. ustanovení pr. předpisu, náhradou za promeškaný čas ve výši 200 Kč (2 půlhodiny po 100 Kč), náhradou cestovného právního zástupce žalobce za cestu z obec do obec a zpět dne datum osobním vozidlem značka automobilu (60 km, průměrná spotřeba 5,2 l číslo km, cena nafty – 34,40 Kč, paušální náhrada – 5,20 Kč km) ve výši 419 Kč a DPH ve výši 21 % v částce 3 503 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.