Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 304/2023-33

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Ludmilou Papicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 22 900 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 900 Kč od 1. 5. 2023 do 14. 9. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 10 900 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 900 Kč od 1. 5. 2023 do 14. 9. 2023 a ve výši 15 % ročně z částky 10 900 Kč od 15. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 2. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 30. 4. 2023 a zároveň zaplatit poplatek za každý den čerpání úvěru do splatnosti poslední splátky, tj. částku 8 400 Kč. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše smluvní pokuty tak činí 2 500 Kč. Předmětem žaloby je tedy dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 8 400 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:

4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru a z kopie občanského průkazu žalovaného, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2023 prostřednictvím webových stránek žalobkyně webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši 4 080 Kč opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši 2 400 Kč a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč.

5. Z potvrzení o přijaté platbě, že žalovaný dne 20. 2. 2023 čerpal od žalobkyně úvěr ve výši 12 000 Kč na účet č. bankovní účet.

6. Z předžalobní výzvy a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 8. 9. 2023 odeslaným doporučeně dne 8. 9. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů.

7. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu:

8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2023 prostřednictvím webových stránek žalobkyně webová adresa, na které se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit do 70 dnů ode dne čerpání úvěru v pěti stejných splátkách ve výši 4 080 Kč opakujících se každých 14 dnů, kdy v každé splátce je zahrnuta splátky jistiny ve výši 2 400 Kč a splátka poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 680 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V případě prodlení žalovaného se splácením úvěru více než 90 dnů, bude účtován poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 0,02 % denně. V čl. VIII., odst. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě prodlení s úhradou jakékoli splátky je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 8. 9. 2023 odeslaným doporučeně dne 8. 9. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do tří dnů. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, poplatek za čerpání úvěru ve výši 8 400 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 500 Kč.

9. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

11. Podle ustanovení § 2397 o.z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

12. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

13. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

14. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 2048 odst. 1 obč. zák. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle ustanovení nařízení vlády číslo výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně.

20. Soud se zabýval platností smlouvy o úvěru, kdy dospěl k závěru, že poplatek za poskytnutí úvěru je nutno posoudit jako úrok, když se jedná o odměnu za poskytnutí finančních prostředků. V daném případě byl poplatek ujednán ve výši 1 % z částky úvěru denně, a to nezávisle na již vrácené částce úvěru, tedy za každý den čerpání úvěru až do dne konečné splatnosti úvěru. V daném případě se tak žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru ve výši 8 400 Kč, což činí 70 % poskytnuté jistiny úvěru. Takto sjednaná výše úroků zcela zjevně výrazně překračuje nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a je nutno ji považovat za rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je přitom tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení i bez návrhu. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. ).

21. Pokud pak jde o účinky absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši úroků je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení obč. zák., podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava obč. zák. totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup v ustanovení je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: I. obecná část ( – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru, který je v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela dle ustanovení , nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to právě z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně tedy na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru ani smluvní pokuty z neplatně sjednané smlouvy o úvěru nárok nemá.

22. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč, a to za situace, kdy žalovaným nebylo na předmětný úvěr hrazeno ničeho. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od data, od kterého byl k zaplacení této částky prokazatelně žalobkyní vyzván poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě ze dne 8. 9. 2023, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 8. 9. 2023, lze předpokládat, že mu tak za obvyklého běhu událostí byl doručen dne 11. 9. 2023, když 8. 9. 2023 byl pátek, a splatnost pohledávky tak nastala 14. 9. 2023. Ode dne následujícího, tj. od 15. 9. 2023 je tedy žalovaný s plněním svého dluhu v prodlení. Soud tedy uložil žalovanému žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od 15. 9. 2023 do zaplacení, když jeho výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením věta před středníkem

23. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba z důvodů již výše uvedených zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení ve výroku III. pak soud rozhodoval dle ustanovení , když poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl téměř stejný, soud tedy vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.