Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 302/2023-17

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro 19.790 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10.190 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.600 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč od 11. 4. 2022 do 24. 7. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 2.415,12 Kč, úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 12.000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč, a to na účet číslo variabilní symbol.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.190 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10.190 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 9.600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9.600 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12.000 Kč od 11. 4. 2022 do 24. 7. 2023, kapitalizovaného úroku ve výši 2.415,12 Kč, úroku ve výši 20,88 % ročně z částky 12.000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 200 Kč, a to na účet [číslo] [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 19.790 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovaného ze smlouvy o úvěru ze dne datum Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) poskytnul žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč, který měl žalovaný vrátit ve formě 60 týdenních splátek po 360 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9.600 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil částku 1.810 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky, jež tvoří předmět tohoto řízení, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 na žalobkyni. Na předžalobní výzvu ze dne 10. 7. 2023 žalovaný nereagoval.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle , , ve znění pozdějších předpisů.

4. Protože se žalovaný ve věci nevyjádřil, provedl soud k důkazu pouze y předložené žalobkyní, a to v rozsahu níže uvedeném s ohledem na soudem uvedený právní názor. Ostatní y předložené žalobkyní soud neprováděl, neboť z nich nebylo možné zjistit právně významné skutečnosti. Zjištění učiněná z listin předložených žalobkyní pokládá soud za skutkový závěr ve věci samé, jelikož si tato dílčí skutková zjištění neodporují:

A) Smlouvou o úvěru ze dne datum číslo má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč, žalovaný měl vrátit úvěr ve formě 60 týdenních splátek po 360 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 9.600 Kč.

B) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, jež tvoří předmět tohoto řízení, na žalobkyni.

C) Předžalobní upomínkou ze dne 10. 7. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby.

D) Soud přihlédl k tvrzením žalobkyně, jež jsou v její neprospěch, s tím, že žalovaný uhradil na dluh ze smlouvy o úvěru částku 1.810 Kč.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:

6. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle § číslo k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

9. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

10. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne 14. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 12.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet týdenními splátkami stanovenými ve smlouvě, a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil a uhradil toliko částku 1.810 Kč. Pohledávka, jež byla předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni platně postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek v souladu s  a násl. .

12. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy o poplatku za poskytnutí zápůjček musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

13. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

14. Nejprve soud zvažoval, zda smlouvy o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

15. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzované smlouvy o úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem, že celková splácená částka může výrazně převyšovat částku poskytnutou. Za situace, kdy celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 80 % z poskytnuté jistiny úvěru, RPSN dle smlouvy činí 206,15 % a jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost jednotlivých ujednání smlouvy vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle , je třeba smlouvu o úvěru vyhodnotit jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle .

16. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel:„ Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Žalobkyně k prokázání úvěryschopnosti žalovaného předložila pouze Kartu zákazníka- žádost o spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný uvedl výši hlavního příjmu 11.942 Kč, dále částku 2.000 Kč jako další příjem, celkem tedy 13.942 Kč výdaje pak uvedl ve výši 2.000 Kč jako příspěvek na nájemné a ostatní blíže nespecifikované výdaje ve výši 5.000 Kč jako dokumenty k ověření finanční situace žadatele, byly v Kartě zákazníka zaškrtnuty pracovní smlouva, výplatní pásky a podnájemní smlouva, vše bez bližší specifikace. Právní předchůdce žalobkyně dle soudu dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí to ukládá ust. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, když žalovaným uvedené výdaje v celkové výši 7.000 Kč, zahrnující náklady na bydlení, považuje soud za nepřiměřeně nízké. Soud proto i v tomto směru pokládá smlouvu za neplatnou.

17. V posuzovaném případě si účastníci smlouvou o úvěru sjednali úvěr ve výši 12.000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s obchodním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný obdržela plnění ve výši 12.000 Kč dle neplatné smlouvy, a proto je povinen rozdíl v poskytnutých plnění po zohlednění částečné úhrady ve výši 1.810 Kč žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o.z. Ostatní plnění žalobkyně požadovala podle neplatné smlouvy, proto soud ve zbývající části žalobu zamítl.

18. Soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s poukazem na ust. o.z. ve spojení s  v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 10. 7. 2023. Zákonný úrok za období předcházející termínu plnění ve výzvě jako nedůvodný zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci byl téměř shodný.

20. Výrok o povinnosti doplatit soudní poplatek ze žaloby je pak odůvodněn položkou 2/2 v souvisl. s položkou 1 Sazebníku z. č. v platném znění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.