Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 327/2023-59
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Dvořáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 24 007,43 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 4 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 250 Kč od datum do zaplacení a b) částku 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 250 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 11 706,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 961,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 361 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 479,73 Kč od datum do datum a z částky 4 229,73 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 18,69 % ročně z částky 8 479,73 Kč od datum do zaplacení, b) částku 7 801,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 558,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 290,39 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 927,80 Kč od datum do datum a z částky 4 677, 80 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 28,14 % ročně z částky 4 927,80 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 4 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 250 Kč od [datum] do zaplacení a b) částku 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 250 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 11 706,04 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 961,04 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 361 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 479,73 Kč od [datum] do [datum] a z částky 4 229,73 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 18,69 % ročně z částky 8 479,73 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 7 801,39 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 558,48 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 290,39 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 927,80 Kč od [datum] do [datum] a z částky 4 677, 80 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 28,14 % ročně z částky 4 927,80 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum, doplněnou podáním ze dne datum, domáhala zaplacení částky ve výši 24 007,43 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) s žalovanou uzavřela a) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 12 321 Kč, ve které je zahrnut úrok ve výši 18,69 % ročně v kapitalizované výši 8 059 Kč, odměna za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částka za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu, úroky a poplatky v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 287 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Před sjednáním zápůjčky právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to na základě informací získaných od žalované, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná byla dotazována na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované, což je potvrzeno i v samotné smlouvě. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne datum. Poté již žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, celkem tak uhradila 5 750 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení jistiny ve výši 8 479,73 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 7 476,31 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 361 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 961,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 479,73 Kč od datum do zaplacení a úrok 18,69 % ročně z částky 8 479,73 Kč od datum do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dále uzavřely b) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 8 054 Kč, ve které je zahrnut úrok ve výši 28,14 % ročně v kapitalizované výši 3 483 Kč, odměna za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částka za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 721 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu, úroky a poplatky v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 357 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum 1. 2022. I před touto smlouvou byla zjišťována úvěruschopnost žalované stejným způsobem. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, poslední platba byla provedena dne datum. Poté již žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, celkem tak uhradila 7 750 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž postoupení bylo žalované oznámeno. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení jistiny ve výši 4 927,80 Kč a dlužnou částku poplatku ve výši 3 123,59 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 290,39 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 558,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 927,80 Kč od datum do zaplacení a úrok 28,14 % ročně z částky 4 927,80 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Soud věc projednal při nařízeném jednání postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti řádně obeslaných účastníků (žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se nedostavila bez omluvy).
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:
5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely a) dne datum smlouvu spotřebitelském úvěru číslo ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 321 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 88 % ročně ve výši 8 059 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 762 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 287 Kč (poslední splátka ve výši 222 Kč). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 174,27 % /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně smluvních podmínek č. l. 22, 23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je svobodná, jako druh bydlení uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč, jiné příjmy nemá, další čisté příjmy domácnosti činí 12 000 Kč. Žalovaná nemá bankovní účet na jméno žadatelky a nevlastní automobil. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 5 000 Kč a interní splátky činí 1 571 Kč měsíčně. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že předložila dvě složenky za měsíc únor a březen roku 2021 zákaznická karta ze dne datum na č. l. 19 spisu/. Celkově žalovaná na smlouvu uhradila 5 750 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 25 spisu/. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely b) dne datum smlouvu spotřebitelském úvěru číslo ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 704 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 88 % ročně ve výši 3 483 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 721 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 357 Kč (poslední splátka ve výši 346 Kč). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 8 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 230,49 % /viz Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum včetně smluvních podmínek č. l. 20, 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je svobodná, jako druh bydlení uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč, jiné příjmy nemá, další čisté příjmy domácnosti jsou 12 700 Kč. Žalovaná má bankovní účet na jméno žadatelky a nevlastní automobil. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 5 000 Kč /viz zákaznická karta ze dne datum na č. l. 18 spisu, oznámení úřadu práce na č. l. 43 spisu, poštovní poukázky na č. l. 44, 45 spisu/. Celkově žalovaná na smlouvu uhradila 7 750 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 24 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována oznámením ze dne datum /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek uložena v systému ISAS, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 26 spisu a podací lístek na č. l. 30 spisu/. Žalované byla dne datum odeslána výzva k úhradě dlužných částek dle shora uvedených smluv. Dle této výzvy měl být dluh uhrazen nejpozději do datum /viz Výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 27, 28 spisu a podací lístek na č. l. 29 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluhy zanikly z jiného důvodu.
6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona
č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon
o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
12. Podle § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,
a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo
i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě podepsaných smluv o zápůjčce předala žalované dne datum v hotovosti 10 000 Kč a dne datum v hotovosti částku ve výši 8 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti s těmito smlouvami však žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla její právní předchůdkyně žalované finanční prostředky po posouzení její schopnosti spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením shora uvedených smluv o spotřebitelském úvěru ověřovala příjmy žalované, a to nahlédnutím do oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory a poštovních poukázek za období leden, únor a březen roku 2021, ovšem výdaje žalované zkoumány nebyly, a to ani ty podstatné. Ve formuláři nazvaném zákaznická karta ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že žalovaná je svobodná, jako druh bydlení uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč, jiné příjmy nemá, další čisté příjmy domácnosti činí 12 000 Kč. Žalovaná nemá bankovní účet na jméno žadatelky a nevlastní automobil. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 5 000 Kč a interní splátky činí 1 571 Kč měsíčně. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že žalovaná předložila dvě složenky za měsíc únor a březen roku 2021. Dále ze zákaznické karty ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že žalovaná je svobodná, jako druh bydlení uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč, jiné příjmy nemá, další čisté příjmy domácnosti jsou 12 700 Kč. Žalovaná má bankovní účet na jméno žadatelky a nevlastní automobil. Běžné měsíční výdaje žadatelky jsou ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně předložila soudu pouze oznámení úřadu práce o změně výše dávky státní sociální podpory, dle kterého výše rodičovského příspěvku činí 7 300 Kč a poštovní poukázky za období leden, únor a březen roku 2021. Listin y ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalované žalobkyně nepředložila, není tedy patrné, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalované. Z takto zjištěných skutečností si tak právní předchůdkyně žalobkyně nemohla s odbornou péčí učinit závěr o schopnosti žalované úvěr splácet.
20. Soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Pokud jde o výdaje žalované, právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla na údaje tvrzené žalovanou, což plyne z karty zákazníka, ve které není uveden žádný dokument, kterým by mohly být ověřovány tvrzené výdaje. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejich osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Z hlediska výdajových poměrů žalované neměla právní předchůdkyně žalobkyně po ruce žádný, natož relevantní doklad, když vycházela toliko z čestného prohlášení žalované. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany právní předchůdkyně žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána.
21. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.
22. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018 -77 či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (v podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2019, č. j. 27 Co 132/2019 -97 nebo ze dne 25. 6. 2019, č. j. 23 Co 128/2019 -129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti). Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
23. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčených smluv a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků, ani na jiné související poplatky. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, a smluvních úroků včetně příslušenství zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
24. Ohledně zbývající části žalobkyní uplatněné pohledávky soud uvádí, že v prvém případě bylo žalované vyplaceno 10 000 Kč a vráceno bylo pouze 5 750 Kč, v druhém případě bylo vyplaceno 8 000 Kč a ze strany žalované vráceno 7 750 Kč. Žalovaná tak je povinna vrátit vyplacené finanční prostředky v prvém případě ve výši 4 250 Kč (10 000 – 5 750) a v druhém případě ve výši 250 Kč (8 000 – 7 750), o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila. Protože soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, došlo k jeho splatnosti od okamžiku, kdy se o tomto obohacení žalovaná dozvěděla, tj. od okamžiku, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho vydání. V řízení bylo prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo předáno k poštovní přepravě dne datum, do dispozice žalované se tak dostalo dne datum (třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z.). Žalovaná byla povinna uhradit dluh z bezdůvodného do deseti dnů od data doručení oznámení, posledním dnem pro uhrazení dluhu tak bylo datum, ode dne následujícího je žalovaná s úhradou dlužné částky v prodlení. Soud proto přiznal od tohoto dne žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).
25. Lhůta k plnění dle výroku I. tohoto rozsudku byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, která byla ve věci úspěšnější, žádné náklady pro její procesní pasivitu nevznikly.
27. Pro úplnost soud dodává, že nepřisvědčil ani argumentaci žalobkyně, jakým aplikovala na posuzovanou věc rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 č. j. 5 Co 231/2020 -97, neboť argumentace žalobkyně není zcela přiléhavá na posuzovanou věc. Soud se sice v této věci zabýval otázkou, zda žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, ale za jiného skutkového stavu než v posuzované věci. Krajský soud v Českých Budějovicích dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, neboť ověřila výdaje žalovaného z nájemní smlouvy a žalovaný vyplnil náklady na domácnost a na telefon ve výši 8 300 Kč, které bylo možné u jednotlivce v roce 2016 považovat za přiměřené i s ohledem na skutečnost, že žalovaný neměl žádnou vyživovací povinnost. Ve věci vedené zdejším soudem právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala výdaje žalované. S ohledem na uvedené, závěry nadepsaného soudu nejsou v rozporu se závěrem rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.