Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 64/2023-240

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa státního zastupitelství

o zaplacení 509 833 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do částky 162 750 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 201,4 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 265 881,6 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 347 083 od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 18 456 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do částky 162 750 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 81 201,4 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobci částku 265 881,6 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 347 083 od [datum] do zaplacení, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 18 456 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal odškodnění nemajetkové újmy ve výši 509 833 Kč s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka, (dále jen„ posuzované řízení“), jehož předmětem byla akcionářská žaloba o náhradu škody ve výši 149 712 000 Kč s příslušenstvím podle § 182 odst. 1, písm. c), odst. 2 ObchZ vůči členům představenstva právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba (dále jen„ VaK“), která byla podle názoru žalobce způsobena v roce rok společnosti protizákonným uzavřením Smlouvy o prodeji části podniku a Smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury (dále jen„ smlouvy“). Celková doba trvání posuzovaného řízení v délce 14 let a 5 měsíců, tj. od datum, kdy podal žalobce ke název soudu žalobu, do datum, kdy bylo posuzované řízení pravomocně skončeno, je nepřiměřená. Řízení mělo pro žalobce zcela zásadní význam, když žalobce jako obec hájí zájmy svých občanů na řádných dodávkách vody a v důsledku protiprávního ovládnutí právnická osoba ze strany koncernu právnická osoba anonymizováno ztratil žalobce možnost ovlivňovat ku prospěchu svých občanů rozvoj vodárenské infrastruktury a ceny vodného a stočného. V důsledku neoprávněného výkonu hlasovacích práv ovládajících osob a prodlevy soudů s řešením věci došlo ke ztrátě provozní části podniku VaK, kontroly nad infrastrukturním majetkem a omezení práv k infrastrukturní části podniku za nerovných a nevýhodných podmínek, dále k zestátnění nákladů a privatizaci zisků, ke ztrátě nároku na dotace od státu a EU pro VaK a k nutnosti financovat vodohospodářské investice z rozpočtů obcí, atd. Jako důvody výrazně zvyšující význam posuzovaného řízení žalobce dále uvádí, že jeho vedením riskoval, že bude v rámci regresu hradit právnická osoba náklady řízení jakožto jeho iniciátor (tento regresní nárok žalobce odhaduje částkou 30 957 608 Kč či vyšší a že směřovalo přímo k nahrazení újmy, která právnická osoba vznikla protiprávním jednáním koncernu právnická osoba anonymizováno v letech rok až rok, tedy vyvedením provozní části podniku ze právnická osoba do koncernu právnická osoba anonymizováno. Žalobce se na délce řízení nepodílel, řízení nebylo složité s ohledem na to, že případ již po skutkové a právní stránce řešila Komise pro cenné papíry a soudy tak měly již od roku rok k dispozici analýzu a celou problematiku tak měly předpřipravenou. K povaze obce jako poškozeného žalobce uvedl, že se úspěšně domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu v soudních řízení o neplatnost valných hromad VaK konaných v letech rok – rok s tím, že poukázal na rozhodnutí název soudu, č.j. číslo jednací, ve kterém městský soud jako soud odvolací uvedl, že i žalobce, jakožto obec, může pociťovat nemajetkovou újmu a dále v usnesení č.j. číslo jednací odvolací soud vyjádřil, že účinnou nápravou je finanční kompenzace. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované dne datum a ta toliko potvrdila přijetí žádosti s tím, že věc bude mimosoudně projednána pod č.j. spisová značka.

2. Žalovaná ve svém podání z datum učinila nesporným, že u ní žalobce dne datum uplatnil svůj nárok na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) ve výši 509 833 Kč, jež mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem název soudu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka jako soudem I. stupně. Žádosti žalobce bylo částečně vyhověno a žalovaná mu po projednání nároku poskytla relutární náhradu ve výši 162 750 Kč. Co se týká posuzovaného řízení, celková délka řízení činila ve vztahu k žalobci 14 let a 5 měsíců. Žalovaná rekapitulovala průběh posuzovaného řízení a uvedla, že spisovým šetřením bylo zjištěno, že v jeho průběhu došlo k průtahům ve smyslu neodůvodněné nečinnosti soudu, a to ve druhé polovině roku rok, dále v období od vrácení spisu odvolacím soudem dne datum do nařízení jednání dne datum, poté v roce rok, kdy soud vyčkával vydání rozhodnutí v souvisejícím řízení a také v období od vrácení spisu odvolacím soudem dne datum do vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví v květnu 2022. Na délce řízení se podepsala i skutečnost, že řízení bylo po dobu 3 let a 1 měsíce, tj. od datum do datum, přerušeno, a to do pravomocného skončení řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka spisová značka. Žalobce byl za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky tohoto vedlejšího řízení již odškodněn, a to jak v rámci předběžného projednání u žalované, tak v kompenzačním řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo vycházeno z délky řízení 12 let a 4 měsíce. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vycházela ze základní částky 17 500 Kč za rok trvání řízení, resp. 1 458 Kč za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Žalovaná přistoupila k navýšení základní částky poskytované za rok trvání řízení s ohledem na celkovou délku přesahující 14 let. Žalovaná byla vedena úvahou, že přerušené hlavní řízení i řízení vedlejší je třeba v rozsahu jejich souběhu vnímat jako řízení jediné, neboť újma utrpěná účastníkem zůstává stejná a nenásobí se počtem souběžných řízení. V období, kdy je hlavní řízení přerušeno, nemůže být přiznáno v jednom řízení zadostiučinění za průtahy v hlavním řízení a ve druhém za průtahy ve vedlejším řízení. V daném případě bylo hlavní řízení pravomocně přerušeno ode dne datum do datum, tj. celkem 3 roky a 1 měsíc a v tomto období se pro nároky spočívající v poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu považují hlavní a vedlejší řízení za řízení jediné. Žalobci bylo proto poskytnuto zadostiučinění za dobu od zahájení řízení dne datum do právní moci usnesení o přerušení řízení dne datum a od právní moci usnesení o pokračování v řízení dne datum do dne pravomocného skončení řízení dne datum. Žalovaná následně shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění o 20% z důvodu skutkové a zejména procesní složitosti řízení. Z důvodu významu řízení pro žalobce byla pak základní výše zadostiučinění zvýšena o 10 %. Závěrem uvedla, že poskytnuté zadostiučinění představuje odpovídající a dostatečnou kompenzaci vzniklé nemajetkové újmy a ve zbytku nárok žalobce nepovažuje za odůvodněný.

3. Žalobce svým podáním ze dne datum vzal svou žalobu z důvodu plnění žalovanou částečně zpět co do dobrovolně vyplacené částky a současně navrhnul změnu žalobního petitu v tom směru, že požaduje úhradu částky 347 083 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení.

4. Žalobce následně ve své replice ze dne datum uvedl, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění neodpovídá všem okolnostem případu a že jsou zde dány důvody pro jeho navýšení. Zejména tvrdil, že nesouhlasí se způsobem výpočtu částky poskytnutého zadostiučinění, když považuje za nesprávné tvrzení žalované, že by se hlavní a vedlejší řízení mělo považovat za řízení jediné, přičemž odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Žalobce nesouhlasí s procentuálním snížením základní výše zadostiučinění pro skutkovou a procesní složitost, když v uvedené věci bylo soudem rozhodováno pouze o procesních věcech a k rozhodování o věci samé se soud za celou dobu řízení vůbec nedostal. Žalobce doplnil další tvrzení a důkazy ve vztahu ke zvýšenému významu řízení pro žalobce, uvedl, že o projednávané věci novináři psali články a točili reportáže v průběhu celého řízení, v roce 2020 se projednávaná věc dokonce stala předmětem referenda ve městě obec. Zvýšení základní výše zadostiučinění o 10 % žalovanou pro zvýšený zájem považuje žalobce za nedostatečné.

5. Se zřetelem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem, jak uvedeno pod bodem 3. výše, soud řízení ve smyslu § 96 odst. 1 o. s..ř. výrokem I. částečně zastavil.

6. Zdejší soud věc rozhodl dle , aniž by nařizoval jednání, neboť tato je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalovaná výslovně ve svém vyjádření ze dne datum a žalobce konkludentně, když nereagoval na výzvu soudu ze dne datum.

7. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav:

8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce posuzovaného řízení dne datum.

9. Ze spisu název soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení. Dne datum byla ke název soudu podána žaloba ze strany právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba zastoupené územní celek proti celkem sedmi žalovaným o náhradu škody ve výši 149 712 000 Kč s příslušenstvím. Dne datum vyzval název soudu navrhovatele právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba k zaplacení soudního poplatku za návrh o náhradu škody v částce 1 000 000 Kč. Dne datum obdržel krajský soud žádost navrhovatele o osvobození od soudního poplatku a dne datum rozhodnul krajský soud o přiznání osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu žalobci. Dne datum krajský soud reklamuje doručení příslušného usnesení o osvobození od soudního poplatku (označení závady dosud nebyl vrácen zpáteční lístek od doručení zásilky). Dne datum odeslal krajský soud všem žalovaným žalobu na vědomí. Dne datum došlo ke krajskému soudu vyjádření k žalobě ze strany žalovaného č. 7 titul jméno příjmení. Usnesením ze dne datum vyzval krajský soud žalobce, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení, doplnil svou žalobu tak, že opraví jméno, příjmení, bydliště a IČ osoby, která je žalována jako žalovaný č. 7 titul příjmení příjmení, a to z důvodu, že dle vyjádření tohoto žalovaného nemá žaloba náležitosti, které musí být v návrhu podle a Dne datum byla krajskému soudu doručena žalobcem oprava označení žalovaného účastníka č. 7. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaného č. 5 k žalobě. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaných č. 1 a č. 4 k žalobě. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaného č. 3 k žalobě. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaného č. 2 k žalobě. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaného č. 7 k žalobě. Dne datum obdržel krajský soud vyjádření žalovaného č. 6 k žalobě. Dne datum odeslal krajský soud ostatním účastníkům na vědomí vyjádření žalované č. 1-7. Usnesením ze dne datum krajský soud vyzval žalovaného č. 7, aby doložil originál nebo úředně ověřenou plnou moc označeného zástupce. Dne datum obdržel krajský soud ze strany žalovaného č. 7 doplnění plné moci. Dne datum obdržel krajský soud doplnění vyjádření žalovaného č. 5 k žalobě. Předvoláním ze dne datum se nařizuje jednání ve věci na den datum. Dne datum obdržel krajský soud další doplnění vyjádření žalovaného č. 5 v žalobě. Z protokolu o jednání ze dne datum se podává, že na základě podaného majetkového přiznání bude případně soud rozhodovat o odnětí přiznaného osvobození od soudního poplatku. Usnesením jednání odročeno na neurčito do doby vydání rozhodnutí o případné úhradě soudního poplatku navrhovatele. Usnesením krajského soudu ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že se žalobkyni odjímá se zpětnou účinností osvobození od soudního poplatku přiznané usnesením tohoto soudu ze dne datum. Dne datum obdržel krajský soud reakci žalobce na vyplnění potvrzení o majetkových poměrech společnosti ze strany titul příjmení a dne datum obdržel krajský soud odvolání žalobce do usnesení o odejmutí osvobození od soudního poplatku. Dne datum zaslal krajský soud ostatním účastníkům na vědomí odvolání žalobce ze dne datum. Předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání vyhotovena krajským soudem dne datum. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne datum doručené krajskému soudu dne datum, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobce tak, že se usnesení Krajského soudu v Brně zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že soud prvního stupně při vydání napadeného usnesení postupoval nesprávně, neboť jednak vycházel ze zcela nedostatečných podkladů, a to pouze z evidentně neúplného potvrzení o majetkových poměrech společnosti a jednak je odůvodnění napadeného usnesení zcela nepřezkoumatelné. Soud prvního stupně v něm neuvádí, čím shledává změnu poměrů společnosti oproti době, kdy jí osvobození od soudních poplatků přiznal, respektive řádně neodůvodňuje, proč poměry společnosti osvobození neodůvodňovaly. Předvoláním ze dne datum se nařizuje jednání ve věci na den datum. Z protokolu o jednání ze dne datum se podává, že bylo vyhlášeno usnesení, kde se jednání odročuje za účelem doplnění dokazování na den datum. Z protokolu o jednání ze dne datum se podává, že bylo v jeho závěru prohlášeno usnesení, že se jednání odročuje na datum. Dne datum obdržel krajský soud žádost žalobce o odročení jednání. Jako důvod uvádí procesní ekonomii soudu a žádá odročení na jiný vhodný termín, který bude následovat po předpokládaném skončení věci vedené pod sp. zn. spisová značka spisová značka. Vzhledem k tomu, že soudce ve věci vedené pod sp. zn. spisová značka spisová značka avizoval ukončení řízení v prvním stupni v prvních měsících roku rok, navrhuje odročení na přelomu února a března. Vyrozumění krajského soudu ze dne datum, že se jednání nařízené na den datum, nekoná. Usnesení krajského soudu ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto, tak, že se řízení přerušuje do pravomocného skončení věci vedené název soudu pod sp. zn. spisová značka spisová značka o vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady konané společnosti právnická osoba dne datum. Odůvodněním je, že pro rozhodnutí projednávané věci je třeba provést důkazy vedené ve spise spisová značka spisová značka, které nebylo dosud pravomocně skončeno, a zejména pravomocné rozhodnutí v uvedené věci je podstatné pro projednávanou věc. Dne datum obdržel krajský soud návrh žalovaného č. 2 na provedení důkazů. Dne datum zaslal krajský soud ostatním účastníkům tento návrh na vědomí. Usnesením ze dne datum rozhodnul krajský soud tak, že se v řízení, které bylo přerušeno usnesením podepsaného soudu ze dne datum, pokračuje. Z předvolání ze dne datum se podává, že na den datum se nařizuje ve věci další jednání. Žádost o odročení jednání ze dne datum ze strany žalovaného č. 2 z důvodu plánované a zaplacené dovolené právního zástupce. Vyrozumění krajského soudu ze dne datum, že se nařízené jednání odročuje na den datum. Důvodem je omluva právního zástupce druhého žalovaného. Dne datum obdržel krajský soud návrh žalobce na vydání usnesení o procesním nástupnictví po zesnulém titul jméno příjmení a provedení souvisejících procesních úkonů. Vyrozumění krajského soudu ze dne datum o tom, že se jednání nařízené na den datum nekoná. K nově nařízenému jednání budou účastníci předvoláni po zjištění právního a procesního nástupce žalovaného č. 4. Z usnesení Policie ČR ze dne datum se podává, že titul jméno příjmení, který je žalovaným č. 4 v této věci, zemřel datum. Sdělení právního zástupce žalovaného č. 4 soudu ze dne datum, ve kterém navrhuje, aby soud u notáře, který vede dědické řízení po žalovaném č. 4, ověřil, zda má a kdo je jeho právním nástupcem a případně rozhodl o procesním nástupnictví. Usnesením ze dne datum rozhodl krajský soud tak, že se řízení s žalovaným číslo zastavuje a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne datum obdržel krajský soud odvolání žalobce proti usnesení soudu o zastavení řízení ve vztahu k zesnulému žalovanému č. 4. Odvolání žalovaného č. 5 proti témuž usnesení ze dne datum. Usnesení krajského soudu ze dne datum adresována žalovanému č. 5, prostřednictvím kterého jej vyzývá k doplnění chybějící náležitosti odvolání. Doplnění odvolání žalovaného č. 5 proti usnesení o částečném zastavení řízení ze dne datum. Dne datum zaslal krajský soud ostatním účastníkům na vědomí odvolání žalobce ze dne datum a odvolání žalovaného č. 5 proti témuž usnesení. Dne datum obdržel krajský soud urgenci žalobce o postoupení spisu název soudu za účelem rozhodnutí o odvolání žalobkyně a titul jméno příjmení proti usnesení soudu o zastavení řízení ve vztahu k zesnulému titul jméno příjmení. Opravné usnesení krajského soudu ze dne datum, kterým se opravuje v záhlaví správné znění adresy žalovaného č. 3 a správné znění adresy žalovaného č. 7. Předkládací zpráva k rozhodnutí o odvolání ze dne datum doručena k název soudu dne datum. Usnesením ze dne datum rozhodnul název soudu o podaných odvoláních tak, že se řízení ve vztahu k žalovanému č. 4 nezastavuje. V odůvodnění dává odvolací soud zcela za pravdu odvolatelům, že soud prvního stupně nastalou situaci ve vztahu k žalovanému č. 4 nesprávně právně posoudil a napadeným usnesením nesprávně, dle ustanovení , řízení se žalovaným č. 4 zastavil. V případě smrti žalovaného člena představenstva je možné pokračovat s jeho dědici. Toto usnesení obdržel krajský soud dne datum. Urgence žalobce ze dne datum, prostřednictvím, které informuje krajský soud o možné mimosoudní dohodě a současně upozorňuje na průtahy a žádá o vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví. Uvádí, že od usnesení vrchního soudu neeviduje žádnou procesní aktivitu krajského soudu, a proto zdvořile žádá, aby tyto průtahy byly odstraněny a soud co nejdříve rozhodnul v intencích usnesení vrchního soudu o procesním nástupnictví po zesnulém jméno příjmení. Usnesení krajského soudu ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto tak, že v řízení se pokračuje na místo čtvrtého žalovaného s jméno příjmení a jméno příjmení. Zpětvzetí žaloby doručené krajskému soudu dne datum, kterým žalobce bere žalobu v plném rozsahu zpět s ohledem na dohodu účastníků. Současně žalovaní prohlašují, že se zastavením řízení souhlasí a účastníci se dohodli, že v důsledku zpětvzetí a zastavení řízení nemá nikdo z nich právo na náhradu nákladů řízení. Podání žalobce ze dne datum nazvané Upozornění na průtahy a žádost o vydání rozhodnutí. Žalobce uvádí, že v souvislosti s narovnáním bylo podáno datum zpětvzetí žaloby spojené se souhlasem žalovaných se zastavením řízení. Do dnešního dne však neeviduje vydání usnesení soudu o zastavení řízení, a proto žádá odstranění průtahu v tomto řízení. Usnesení krajského soudu ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto tak, že se řízení zastavuje a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.

10. Dle usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byl zrušen rozsudek zdejšího soudu, č. j. číslo jednací, když předmětem řízení bylo odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, v němž odvolací soud konstatoval, že i žalobce, jako obec, může pociťovat nemajetkovou újmu.

11. Z rozsudku název soudu č. j.: číslo jednací soud zjistil, že žalobci bylo v kompenzačním řízení již přiznáno odškodnění ve výši 137 842 Kč za nepřiměřenou délku řízení vedeného název soudu pod sp. zn. spisová značka spisová značka, konkrétně v rozsahu 12 let a 7 měsíců.

12. Hlavním důkazem byl spis napadeného řízení, z kterého soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a pro nadbytečnost soud neprováděl další důkazní návrhy účastníků. Soud tak neprováděl k důkazu obsah spisu název soudu, sp. zn. spisová značka spisová značka. Důvodem je skutečnost, že soud předně mohl učinit závěry o existenci odpovědnostního titulu i vyhodnocení kritérií dle § 31a odst. 3 OdpŠk plnohodnotně na základě obsahu naříkaného spisu název soudu, sp. zn. spisová značka. Z tohoto důvodu tak nebylo třeba se detailně zabývat průběhem tohoto řízení vloženého. Pro toto řízení relevantní poznatky o řízení vedeném název soudu pod sp. zn. číslo anonymizováno pak soud učinil z výše citovaného rozsudku zdejšího soudu, č. j. číslo jednací z nějž předně soud zjistil, že za toto vložené řízení, respektive jeho nepřiměřenou délku, žalobce již finančně odškodněn byl, a to v částce 134 842 Kč, a to za celou dobu trvání tohoto vloženého řízení, tedy včetně období, po které bylo řízení zde naříkané pro toto řízení vložené přerušeno, a rovněž soud učinil závěr, že v tomto vloženém řízení tak došlo dle závěru kompenzačního soudu k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. K tomuto soud však doplňuje, že pro závěry o tom, zda samotné naříkané řízení bylo nepřiměřeně dlouhé či nikoliv, soud vycházel z obsahu samotného naříkaného spisu a na základě takto zjištěných skutečností mohl tento závěr plně učinit i bez detailního studia spisu řízení vloženého.

13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

14. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Podle ust. OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně ("o.z.").

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnil dne dne datum, což bylo mezi účastníky nesporným.

21. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne z 13. 4. 2011, (dále jen„ Stanovisko“) soud posoudil věc následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz Stanovisko). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení z 19. 12. 2012, sp. zn. také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení, nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 OdpŠk, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 8. 2. 2011, sp. zn. ).

22. V každé jednotlivé věci je třeba hodnotit právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana práv účastníků. Nelze přitom vycházet z předem dané a paušálně stanovené doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, mohla být pokládána za přiměřenou.

23. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od datum, kdy byla ke název soudu podána žaloba o náhradu škody ve výši 149 712 000 Kč s příslušenstvím, do datum, kdy nabylo právní moci usnesení název soudu ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto o zastavení posuzovaného řízení v důsledku zpětvzetí žaloby učiněného žalobcem se souhlasem ostatních účastníků sporu, tj. 14 let a 4 měsíce. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Soud shledal v postupu orgánů moci neodůvodněné průtahy a značný nekoncentrovaný postup. Posuzované řízení nebylo složitější po procesní, skutkové ani právní stránce, žalobce se na délce řízení nepodílel a nejednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. Soud shledal v řízení celkem pět významných průtahů, v období od datum do datum, v období od datum do datum, v období od datum do datum, v období od datum do datum a v období od datum do datum. S ohledem na zmiňovaná dlouhá období nečinnosti a na nekoncentrovaný postup krajského soudu, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě není splněno, tuto formu zadostiučinění soud neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích. Ostatně k totožnému závěru dospěla i sama žalovaná.

24. Soud se při stanovení přiměřeného zadostiučinění zabýval kritérii vymezenými v ust. § 31a odst. 3 OdpŠk. Zmíněná kritéria nejsou jedinými, k nimž může soud při posouzení přiměřenosti délky řízení v konkrétní věci přihlédnout, jsou ale zpravidla těmi základními (viz bod IV. Stanoviska).

25. Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek z 12. 1. 2011, sp. zn. nebo Stanovisko) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení. Při stanovení základní částky bude hrát roli především celková délka posuzovaného řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů. Stejně tak lze zvýšit základní částku za příslušný časový úsek v případě, kdy je samotné kompenzační řízení nepřiměřeně dlouhé a žalobce zvýšení odškodnění z tohoto důvodu navrhne.

26. Posuzované soudní řízení trvalo 14 let a 4 měsíce, avšak při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud vycházel z délky řízení 11 let a 3 měsíce, neboť naříkané řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u název soudu pod sp. zn. spisová značka usnesením název soudu z datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum O pokračování v řízení bylo rozhodnuto usnesením název soudu z datum, které nabylo právní moci dne datum. Z tohoto se tak podává, že naříkané řízení bylo do řízení vloženého přerušeno v období od datum do datum, tedy po dobu 3 let a 1 měsíce a jak uvedeno výše, žalobce již byl za újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky tohoto řízení odškodněn v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. V opačném případě by došlo k duplicitnímu odškodnění žalobce za dobu 3 let a 1 měsíce, po kterou bylo posuzované řízení přerušeno.

27. Předmětem naříkaného řízení byla totiž v posledku žaloba, kterou se žalobce jako menšinový akcionář domáhal náhrady škody, kterou měli způsobit právnická osoba členové jejího představenstva tím, že porušili svoji povinnost vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře dle § 194 odst. 5 ObchZ, když bez výběrového řízení uzavřeli jménem právnická osoba nevýhodnou smlouvu o prodeji části podniku ve spojení s nevýhodnou smlouvou o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z datum a tyto ve prospěch ovládajících osob a ke škodě společnosti obhajovali, prosadili na valné hromadě a následně plnili. To vše přestože jim bylo známo, že usnesení valné hromady ze dne datum je neplatné a že v důsledku neplatnosti tohoto usnesení Valné hromady jsou uzavírané smlouvy také neplatné a že cena prodávané části podniku je podstatně podhodnocena. Pro otázku oprávněnosti nároku žalobce, resp. právnická osoba na náhradu škody je tedy mimo jiné zásadní, zda byl k uzavření předmětných nevýhodných smluv platně udělen souhlas valnou hromadou právnická osoba anonymizována dvě slova právnická osoba jakožto tamního prodávajícího či nikoliv. Platné udělení souhlasu valnou hromadou této společnosti je tak předpokladem platnosti předmětných na sobě závislých smluv, jejichž uzavřením a plněním měla být právnická osoba způsobena škoda. V řízení vedeném u název soudu pod sp. zn. spisová značka pak bylo rozhodováno právě o určení neplatnosti usnesení valné hromady právnická osoba anonymizována dvě slova obec konané datum, kde byl mimo jiné schválen právě návrh předmětné smlouvy o prodeji části podniku. Z uvedeného se tak podává, že v řízení vloženém, vedeném název soudu pod sp. zn. spisová značka spisová značka, byla řešena zcela zásadní otázka, která měla bezprostřední vztah pro řízení naříkané. Soud tak uzavírá, že se jedná ve smyslu judikatury dovolacího soudu o dvě souběžně probíhající řízení, jejichž předmět spolu natolik úzce souvisí, že rozhodnutí v jednom z nich, konkrétně v řízení vloženém, je určující i pro rozhodnutí ve druhém, konkrétně v zdejším řízení naříkaném. Po dobu, po kterou tedy bylo naříkané řízení přerušeno pro řízení vložené, pak újma, kterou žalobce vytrpěl délkou trvání obou těchto řízení je proto újmou jedinou a náleží žalobci za toto období pouze odškodnění jediné. Žalobci tak nenáleží odškodnění za období vedení řízení, kdy paralelně probíhala souběžná řízení, která spolu natolik úzce souvisela, že rozhodnutí v jednom z nich mělo určující význam i pro rozhodnutí v řízení dalším. V tomto případě je totiž újmu vytrpěnou délkou řízení nutno vnímat jako újmu jedinou, tedy nikoliv násobenou počtem jednotlivých řízení (srovnej rozsudek NS  ).

28. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve výši 17 000 Kč za rok (resp. za prvé dva roky řízení polovina). Soud přiznal žalobci základní částku ve výši 174 251 Kč, když vycházel z částky 17 000 Kč za první dva roky (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná) a z částky 17 000 Kč za každý další rok řízení a částky 1 417 Kč za jeden měsíc řízení. Pro srovnání soud uvádí, že horní rozmezí částky ve výši 20 000 Kč za jeden rok řízení, tak jak jej požadoval žalobce, zvolil Nejvyšší soud v případě délky řízení 21 let, se zohledněním toho, že v době rozhodování v kompenzačním řízení nebylo řízení, ve kterém docházelo k průtahům stále skončeno (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Se zřetelem na uvedené soud shledal jako přiměřené vycházet z částky 17 000 Kč/rok trvání řízení.

29. K možnosti překonání závěrů přijatých ve Stanovisku, a to s ohledem na ekonomický růst, se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. , kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 22. 8. 2013, sp. zn. ) a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. , ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. , a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 29. 10. 2019, sp. zn. ). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. , proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. ). Kromě toho z části VI Stanoviska vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je obecně nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. , nebo rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 29. 3. 2006, věc Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 72). Poukázat lze v této souvislosti též na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 17. 8. 2021, sp. zn. , v němž se tento soud otázkou, kterou žalobce v dovolání vymezil, zabýval v bodech 43 až 45 odůvodnění, přičemž konstatoval, že částku vymezenou za jeden rok průtahů ve výši 15 000 Kč až 20 000 Kč považuje v současné době za přiměřenou a odpovídající životní úrovni v České republice. Zdejší soud tedy nenachází důvod, pro který by bylo namístě předmětnou právní otázku posoudit nyní jinak.

30. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedené v § 31a odst. 3 shora cit. zák., která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky.

31. Soud základní částku odškodnění nemodifikoval pro skutkovou a právní složitost. Ačkoliv se obecně nejedná o skutkově a právně jednoduchou problematiku, skutková a právní komplikovanost projednávané věci se na celkové délce řízení fakticky nepromítla, když k věcnému řešení podstaty sporu a ke složitějším právním otázkám se krajský soud po celou dobu posuzovaného řízení ani nedostal. Na více soudních instancích bylo rozhodováno jen o odnětí osvobození od soudního poplatku a dále pro nesprávné právní posouzení otázky procesního nástupnictví krajským soudem. Konečně soud uzavřel, že posuzované řízení nelze považovat ani za řízení procesně složité, a to i při vědomí koncentrace většího počtu účastníků, když v průběhu namítaného řízení bylo toliko rozhodováno osvobození od soudních poplatků, odnětí tohoto osvobození, přerušení a zastavení řízení a v podstatě došlo toliko k rozeslání žaloby účastníkům na straně žalované.

32. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, v tomto směru soud uzavřel, že se žalobce na délce řízení nepodílel, ba naopak, během posuzovaného řízení třikrát krajský soud pro nečinnost urgoval a upozorňoval na nedůvodné průtahy v řízení (urgence žalobce ze dne datum o postoupení spisu k název soudu za účelem rozhodnutí o odvolání proti usnesení soudu o zastavení řízení ve vztahu k zesnulému účastníku řízení, urgence žalobce ze dne datum o vydání rozhodnutí o procesním nástupnictví, urgence žalobce ze dne datum o vydání usnesení o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby). Jednání poškozeného tedy nemělo na základní částku odškodnění vliv.

33. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, zdejší soud seznal v řízení celkem pět významných průtahů, a to v období od datum do datum, kdy po vydání usnesení o osvobození žalobce od soudních poplatků (dále též„ Usnesení“) následovalo období 1,5 roku, kdy soud prakticky pouze rozesílal jednotlivým účastníkům řízení na vědomí příslušná vyjádření těchto účastníků k žalobě. Dále v období od datum do datum, kdy soud obdržel zrušovací usnesení odvolacího soudu, kterým bylo jako nepřezkoumatelné zrušeno jeho Usnesení, a následně byl rok a 5 měsíců zcela nečinný, než nařídil ve věci jednání. Dále v období od datum do datum, kdy soud účastníky vyrozuměl o tom, že se jednání nařízené na datum nekoná a následně byl rok a půl nečinný, než vydal usnesení o přerušení posuzovaného řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného KS v obec ve věci sp. zn. spisová značka spisová značka). Dále v období od datum do datum, kdy krajskému soudu trvalo rok a půl než postoupil věc k rozhodnutí o odvolání žalobce proti usnesení soudu o zastavení posuzovaného řízení ve vztahu k žalovanému č. 4 odvolacímu soudu. A posledně v období od datum do datum, kdy krajský soud rozhodnul o procesním nástupnictví po zemřelém žalovaném č. 4 až po téměř 3 letech poté, co odvolací soud rozhodnul o tomto odvolání tak, že se řízení ve vztahu k žalovanému č. 4 nezastavuje. S přihlédnutím k významné nečinnosti orgánů veřejné moci soud navýšil za postup orgánů ve věci základní částku zadostiučinění o 40 %.

34. Jako poslední z hledisek soud zohlednil význam řízení pro žalobce, tento soud nehodnotí jako zvýšený. Soud konstatuje, že obecně podle judikatury ESPL se neposkytuje poškozenému zvýšený význam řízení, oproti řízením typu: opatrovnických sporů (srovnej rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice z 9. 1. 2007, č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice z 26. 10. 2004, č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku z 26. 7. 2005, č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne 12. 11. 2002, č. 38978/97, § 38), trestní věci (srovnej např. nález Ústavního soudu z 31. 3. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci Silva Pontes proti Portugalsku ze dne 23. 3. 1994, č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (shodně Stanovisko). Soud nepřikládá posuzovanému řízení pro žalobce zvýšený význam tak, jako tomu bylo v řízeních ostatních (o neplatnost smlouvy o prodeji části podniku a smlouvy o nájmu a provozování vodárenské infrastruktury z datum a o neplatnost usnesení valné hromady z téhož dne, které byly taktéž předmětem odškodnění u zdejšího soudu pro nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení), neboť se neztotožňuje s názorem žalobce, že zvýšený význam spočívá v tom, že žalobce v případě neúspěchu riskuje, že náklady řízení budou vymáhány jako regres po žalobci jako iniciátoru řízení. Riziko úhrady nákladu řízení nese v případě neúspěchu každý žalobce a tohoto rizika si žalobce musel být vědom. Zvýšený význam pro žalobce pak soud neshledává ani ve skutečnosti, že posuzované řízení směřovalo přímo k nahrazení újmy, která právnická osoba vznikla protiprávním jednáním koncernu právnická osoba anonymizováno v letech rok až rok, neboť stále se jednalo„ jen o majetkový spor“. Vzhledem k předmětu řízení a výši žalované částky lze mít sice za to, že řízení mělo pro žalobce nezanedbatelný, avšak nikoli zvýšený význam - neboť se stále jednalo o spor k peněžitému plnění.

35. Na základě výše uvedeného soud vyčíslil přiměřené zadostiučinění tak, že základ vypočtený ze základní částky 17 000 Kč/rok, se zohledněním poloviční částky za první dva roky, zvýšil o 40 %. Celková částka, která by náležela žalobci jako přiměřené zadostiučinění proto činí 243 951,4 Kč. Nicméně žalobce se po částečném zpětvzetí žaloby domáhal částky 347 083 Kč, žalovaná mu poskytla částku 162 750 Kč, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci jen 81 201,4 Kč (výrok II.) představující rozdíl mezi nárokem žalobce a žalovanou poskytnutým plněním a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok III.). Soud neshledal žádné další relevantní okolnosti pro zvýšení či snížení základní částky.

36. Žalobce předběžně uplatnil nárok dne datum. Dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto dojde až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne datum, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončí dnem datum, žalovaná by se tak dostala do prodlení dne datum (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 24. 4. 2003, sp. zn. ). S ohledem na skutečnost, že i soud o nároku žalobce rozhodl v rámci 6-ti měsíční lhůty určené žalované k mimosoudnímu projednání nároku, zamítl zcela požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení od datum.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. , když žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, ačkoliv měl ve věci jen částečný úspěch, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady za právní zastoupení ve výši 16 456 Kč. Odměna advokáta byla určena dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), když advokát dle ust. , (tarifní hodnota sporu byla v době zahájení řízení 50 000 Kč -usnesení Nejvyššího soudu ČR z 29. 1. 2014, sp. zn. ) a , d) advokátního tarifu vykonal 4 úkony právní služby á 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu žaloby, částečné zpětvzetí z datum a písemné podání ve věci samé ze dne datum. K odměně advokáta dále náleží paušální náhrada hotových výdajů advokáta za každý ze čtyř vykonaných právních úkonů 300 Kč dle ust. advokátního tarifu a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů dle a. t. ve výši 2 856 Kč Celkem činí náklady žalobce 18 456 Kč (výrok IV.). Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (výzva k plnění ze dne datum).

38. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného stanovil soud v souladu s  věta za středníkem , neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající , o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší. O povinnosti žalované zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.