Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 210/2023-61
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, úroku 7,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], úroku 7,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky formou 60 měsíčních splátek ve výši částka, a to včetně úroku ve výši 7,90 % ročně z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Žalovaný ale neuhradil splátky za měsíce únor, březen a duben 2022, žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a celý dluh se tak stal splatným ke dni datum. Dlužnou částku žalovaný ani přes upomínky nesplatil. Co se týká posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit, vycházela žalobkyně z informací poskytnutých žalovaným a zároveň nahlédla do relevantních databází. Žalovaný uvedl v žádosti příjem částka, což žalobkyně ověřila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých je patrný měsíční příjem žalovaného v měsících předcházejících úvěrové žádosti ve výši částka. Výdaje žalovaný uvedl v nulové hodnotě, žalobkyně proto vycházela z vlastního ekonomického modelu zohledňujícího statistická data a normativní náklady na bydlení a určila částku částka. Žalovaný měl v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši částka. Maximální zatížení žalovaného pro novou splátku tak činilo částka, nové splátkové zatížení činilo částka. Dle žalobkyně tak příjem žalovaného postačoval k pokrytí splátek i životních nákladů.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání.
4. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru č. anonymizováno soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši částka se splatností 60 měsíců při výši úrokové sazby 7,9 % ročně. V žádosti uvedl, že je rozvedený, má jedno dítě, ke kterému má vyživovací povinnost. Jeho čistý příjem činí částka měsíčně. Požádal i o sjednání pojištění schopnosti splácet s tím, že úhrada pojistného ve výši 0,25 % z počáteční výše úvěru bude účtována jednou měsíčně k tíži jeho účtu vedeného u žalobkyně.
5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne datum, a to prostřednictvím mobilní aplikace. Žalobkyně se zavázala zaslat žalovanému částku ve výši částka převodem na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu v 60 měsíčních splátkách ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 7,9 % ročně. Celková částka, kterou žalovaný zaplatí, činí částka. Přílohu smlouvy tvoří podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů žalobkyně, všeobecné obchodní podmínky pro zakládání a vedení účtů fyzických osob a sazebník, ze kterých soud nezjistil nic rozhodujícího pro rozhodnutí věci.
6. Z transakční historie účtu číslo bankovní účet, jehož majitelem je žalovaný, a to za období od září 2008 do srpna 2022 soud zjistil, že žalovanému byla na účet dne datum připsána částka částka. Z uvedeného výpisu není zřejmý žádný stálý příjem žalovaného před poskytnutím úvěru (např. ze zaměstnání), ani náklady na bydlení, naopak z něj vyplývá, že na žalovaného byly minimálně v minulosti vedeny exekuce a že v relativně krátkém časovém úseku před poskytnutím úvěru žalovanou čerpal i jiné úvěry a půjčky (například opakovaně právnická osoba).
7. Ze smlouvy o vedení účtu a o užívání platebních karet ze dne datum a potvrzení o zřízení účtu číslo soud zjistil, že majitelem tohoto účtu u žalobkyně je žalovaný.
8. Z historie úvěru anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že výše jistiny úvěru činila částka. Žalovaný hradil ve splátkách za období od listopadu 2021 do května 2022 celkem částka.
9. Z výzvy žalobkyně ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši částka do sedmi dnů od doručení této výzvy s tím, že nebude-li uhrazena, je tato výzva zároveň i odstoupením od smlouvy č. bankovní účet, jelikož žalovaný je v prodlení s placením více než dvou splátek poskytnutého úvěru. Z poštovní doručenky pak soud zjistil, že žalovanému byla doručována písemnost, která byla dne datum uložena na poště, dne datum vrácena zpět odesílateli, tj. žalobkyni.
10. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení splatného úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. anonymizováno, a to ve výši částka a ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že dne datum byla žalovanému odeslána písemnost.
11. Na základě výše uvedeného soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu relevantnímu pro následné právní posouzení věci, které na tomto místě soud uvádí a shrnuje v částech nejdůležitějších pro rozhodnutí věci: Žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní prostřednictvím mobilní aplikace dohodu označenou jako smlouva o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala zaslat žalovanému částku ve výši částka a žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s úrokem ve sjednané výši v pravidelných měsíčních splátkách. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne datum částku částka. Žalovaný plnil dle historie úvěru pouze co do částky částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši částka do sedmi dnů od doručení této výzvy. Následně byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána dne datum, k zaplacení celkové dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno ve výši částka. Před poskytnutím úvěru uvedl žalovaný ve své žádosti, která se vztahovala k možnému úvěru ve výši částka, že je rozvedený s jednou vyživovací povinností, má čistý příjem ve výši částka, co se týká nákladů na bydlení, neuvedl ničeho. Z výpisu z účtu žalovaného nevyplývá žádný pravidelný příjem ze zaměstnání, naopak je zřejmé, že žalovaný měl i další závazky.
12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) ve znění účinném v době uzavření smlouvy, neboť smlouvu uzavíral žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel (viz i níže).
13. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
15. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
16. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum C - číslo).
17. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z informací získaných od samotného žalovaného a z výsledků lustrace ve veřejně dostupných databázích. Taková kontrola však bez dalšího nemůže být shledána dostatečnou. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalovaného. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovaným ověřit, zjistit příjem a rovněž výdaje žalovaného, požadovat po žalovaném např. nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Žalobkyně měla k dispozici pouze výpis z účtu žalovaného, ze kterého však jeho příjmy ze zaměstnání nijak nevyplývají, ani jeho pravidelné měsíční náklady spojené s bydlením. Naopak z tohoto výpisu vyplývá, že na osobu žalovaného byly minimálně v minulosti vedeny exekuce a že žalovaný čerpal finanční prostředky i od jiných institucí. Přestože tyto skutečnosti svědčí o tom, že zde jednoznačně existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, žalobkyně jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry důkladně nezkoumala. Takový postup lze jen stěží označit jako aktivní zjišťování schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet. Majetkové poměry žalovaného tak byly zjišťovány zcela nedostatečným způsobem, na základě čehož nemohl být učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalovaného sjednaný úvěr splácet bez důvodných pochybností. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nesplnila svou zákonnou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, ani povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru na základě porovnání jeho skutečných příjmů a výdajů. Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran. Neplatná jsou pak i veškerá její ustanovení zakotvující nárok žalobkyně na smluvní úroky, poplatky apod.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
19. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, není možné z titulu smlouvy vyhovět. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka částka, u které nebyl s ohledem na výše uvedené dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaný mohl ponechat. Jak soud zjistil z listinných důkazů, žalovaný vrátil tuto částku co do výše částka. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaný plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud proto z tohoto zjištění vycházel. Žalovaný se tedy v rozsahu rozdílu, tj. co do částky částka na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o.z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Splatnost dluhu soud určil podle § 1958 odst. 2 o. z., dle kterého platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně prokázala, že žalovaného vyzvala k vrácení přenechaných finančních prostředků dopisem, který mu byl odeslán dne datum. V dopise mu byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 7 dnů od odeslání dopisu. Žalovaný tak byl povinen zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnil, dostal se následujícího dne do prodlení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako nedůvodnou ve výroku II zamítl.
20. Žalobkyně i žalovaný měli v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky částka spolu s příslušenstvím. Žalovaný měl úspěch co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. částka, kapitalizovaného příslušenství ve výši částka a částka, celkem tedy co do částka s příslušenstvím. Žalobkyně měla úspěch ve věci co do 81 %, žalovaný pak co do 19 %. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšnému účastníku náleží podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 62 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši částka za každý úkon právní služby vykonaný advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce částka za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy částka. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 62 % pak činí částka Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Při určení výše odměny advokáta přitom soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobkyně své žalobní návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právě obdobných věcech, jedná se tedy o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výši dlužné částky a její splatností. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.